2x
Jak praví Milancukrar, napadnout závěť můžete. Šanci máte, ale jak velkou, to nemůžeme odhadnout, protože to záleží na více okolnostech a na soudci, který bude o věci rozhodovat. Samotné zdůvodnění je formálně v pořádku, vydědění je možné s několika (tuším čtyř) taxativně vyjmenovaných důvodů a tohle je jeden z nich. Na vás teď bude prokázat, že neodpovídá faktickému stavu.
To, že jste otci psali, by podle mnemělo být dostatečné, problém je v tom, existenci těch dopisů nějak věrehodné dokázat, respektive přesvědčit o jejich existenci soudce (to je ta subjektivní stránka). Předpokládám, že jste je nepsali doporučeně, ale i tak vidím určité možnosti. Nejjednodušší by asi bylo, kdyby jejich existenci potvrdila nová manřelka, obávám se ale, že tato možnost není nemusí nastat; otcova vdova by tak jednala proti svým zájmům (ostatně bych nevyloučil, že otec dopisy skutešně nedostal, protože ina sama je zadržovala, ale to je samozřejmě jen logická mořnost. (Jen na okraj: měl váš otec v novém manželství děti? I ty by mohly něco potvrdit, sice i ony by tím jednaly proti svým zájmům, ale bylo by tu více možností "průlomu".) Další možností by bylo svědectví vašich známých. Asi nikdo z nuch neviděl, jak takový dopis házíte do schránky, ale možná jeden z vás či oba měl důvěrného přítele/přítelkyni, se kterým to probíral. Zejména u sestry bych se tomu nedivil. Podpůrnou roli by mohlo sehrát, kdybyste měli kopii těch dopisů, samozřejmě jejich váha by byla menší, lze namítnout, že není obtížné padělat ji ex post. Nechci zmiňovat pokus, žádat o svědectví doručovatele v bydlišti otce, to mi pčijde dost neschůdné,. Na druhou stranu, když jste pátrali po bydlišti svého otce, tak jste o věci museli s leckým mluvit, patrně i s úřady, a ti by mohli vaši snahu potvrdit, respektive pomoci v přesvědčování soudce.. (Otec se přestěhoval v rámci obce/města, nebo se odstěhoval úplně jinam? Na tom by mohla záviset i míra snahy, potřebná k vyvrácení podmínky vydědění.) Dokonce i předchozí nezájem ze strany otce by mohl být podpúrným argumentem; zase, lze ho nějak prokazovat?
Samozřejmě, podniknout nějaké kroky co nejrychleji. Po skončení dědického řízení lze sice zkoušet znovu ho otevřít, ale určitě by to bylo problematičtější a také, possessores sunt potiores . Asi bych doporučil obrátit se na advokáta.a k maverickově poznámce: ano, pozor, ale pokud vám jde o spraedlnost, nic vám nebrání, pozrušení vydědění dědictví odmítnout. Podle nového zákona dědic přebírá dědictvím i dluhy (to bylo už dříve) a ručí za ně v plné výši, nejen do výše dědictví.
On o nás otec neměl moc zájem už po rozvodu. Sice naše matka mu v tom úspěšně bránila, ale měl přece možnost obrátit se na soud.
Nepochopil jste - zůstavitel něco chtěl, to udělal. Je hyenismus šlapat po je vůli a památce. Pozůstalým, kteří budou zpochybňovat závět, by bylo vhodné nafackovat.
Nepochopil jsem vás, protože jste to tak, jak říkáte, nenapsal, napsal jste něco jiného. Ale možná, že problém tazatelův je jinde. Samozřejmě máme jen slovo tazatele o skutečném stavu, ale pokud vycházím z tohoto slova, asi bych snahu očistit své jméno neviděl tak jednoznačně jako hyenismus, Hádat se rozhodně nebudu, to jsou etické otázky, v nichž dělat nějaké jednoznačné závěry je dost obtířné, ale přeci jen bych nebyl tak striktní.
Listina vydědění má stejnou váhu jako závěť. Naopak lze z toho usuzovat, že zůstavitel věděl moc dobře co dělá a chtěl někoho vydědit. Závěť nepořídil a nechal na zákonu jak se dědici o majetek podělí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.