Lázně apod. na léčbu ,,únavového syndromu

Dobrý den,

chtěla bych Vás požádat o radu. Již delší dobu mám něco jako únavový syndrom a i když beru delší dobu antidepresiva (cca 3 roky), o moc se to nezlepšilo, i když jsem měla více druhů prášků. Jelikož mě to omezuje v pracvním, ale i osobním životě a příští rok bych potřebovala být na tom lépe, doporučila mi psychiatrička lázně po dobu letních prázdnin, nebo pak jet na nějaké dlouhodobější psychiatrické sezení, nevím, jak se to přesně jmenuje, ale bylo by to zřejmě na principu být někde ubytovaná a pravidelně si s dalšími psychicky nemocnými povídat v kroužku o svých problémech apod. Jde o to, že se mi vůbec nechce o mých problémech, co mě trápí, povídat před jinými lidmi, i když mě třeba znát nebudou. Už mi to doporučovala dříve, kdy jsem jí řekla, že se mi tam nechce. Lékařka ale tvrdí, že by mi to pomohlo lépe, než klasická psychoterapie mezi 4 očima, i tam mám ale problém se rozpovídat. Jsem od narození spíše tichá a méně mluvná. Nyní mi znova říkala, že by bylo dobré tam jet o prázdninách, nebo alespoň do těch lázní. Já jsem jí odpověděla, že spíš tedy ty lázně, než tamto, a ona, že si to hned napíše a zjistí, co je pro to nutné udělat - papíry apod. Ptala se mi jestli o to tedy mám zájem, aby to nezjišťovala zbytečně. Pokývla jsem jí, ale hlavně z toho důvodu, že jsem nevěděla, jak to odmítnout a navíc v tu chvíli jsem zas tak proti lázním nebyla. Doma jsem si pak ale na netuhledala ty lázně a vypadá to, že to probíhá docela jinak, než jsem si představovala. Myslela jsem si, že budu ubytovaná v nějakém areálu, kde budou různé léčebné areály, odpočinkové procedůry, bublinkové koupele apod. , ale že tam budu mít v podstatě volno. Jak jsem ale z internetu pochopila, bude to spíše tak, že půjdu na vstupní vyšetření, tam mi určí léčbu a tu budu muset podstupovat po celou dobu ubytování. A budou tam i ty psychiatrická povídání. Což už mi přijde v podstatě stejné, jako u té druhé možnosti. Navíc tam budu muset být min. 3 až 4 týdny, v případě nutnosti i delé. A to se mi opravdu nechce. Kdyby max. 2 týdny, tak ještě třeba ano, ale takhle mi utečou v podstatě celé prázdniny, a myslím si, že se s tím budu spíše stresovat, než abych si odpočinula. Psychiatrička mě tam možná chce poslat i proto, že si myslí, že mi mé domácí prostředí na zdraví nepomáhá, spíše naopak, ale to není tak úplně pravda, což jsem jí též říkala. Asi mi to mělo logicky napadnout, že to nebude jako dovolená, ale myslela jsem, když moje teta jezdívala ráda a pravidelně do lázní a ostatní říkali, že to má vlastně jako dovolenou, tak že to tak bude i v mém případě. Jenže ona tam jezdila kvůli kloubům apod. : / A já teď nevím, jak z toho ven. Psychiatrička už to má zřejmě zjištěné a bude mi co nevidět volat, aby mi řekla ten postup k přihlášení se tam. Jenže když jí teď do telefonu řeknu, že tam nechci, bude na mě naštvaná, že jsem jí něco jiného řekla předtím a že to zjišťovala zbytečně, i když to byl její nápad, to zjišťovat. A že takhle se z toho nedostanu apod. Mně se tam ale skutečně nechce, nechci být tak dlouho mimo domov a navíc pod dozorem, který mi bude určovat, co kdy dělat apod. Kdybych si tam ještě tak mohla dělat tak něak, v rámci možností, co chci, tak i jo. Mohla si vstávat, kdy budu chtít, jít si na tu a tu proceduru nebo nejít, kdy budu chtít a mít prostě svobodu, jako bych byla na normální dovolené, ale zde bych měla nějaké ty léčebné momenty. A i ty lázně se musí platit, i když přispěje pojišťovna. Nevím, jak z toho ven. Hlavně mi štve, že tam také mají být ta psychiatrická vyšetření a skupinová sezení. Navíc se tam mají léčit hlavně lidi s depresemi a pak hlavně schizofrenicí, z kterýh mám i docela strach (a mamce se to též nelíbí. Známe totiž jednoho člověka osobně a není to zrovna příjemné.) Nejsem ani ta, která by se snadno skamarádila. Můžete mi, prosím, poradit, jak z toho ven? Nebo už to nejde a je to blbé? Vím, že nejsem úplně psychicky v pořádku, ale ne v tom smyslu, že bych někomu doslova ubližovala - jako vyhrožovala ve vzteku apod. Jen prostě se mi asi moje stresy nahromadily a já přestávám zvládat některé každodenní činnosti, jak časově, tak i k tomu ztrácím odhodlání, ale k tomu mi tohle, si myslím, jak se znám, nepomůže.

Děkuji předem za všechny Vaše rady a omlouvám, se že to je napsané tak trochu chaoticky. Kdyby bylo třeba, doplním ještě nějaké informace. Případně budu ráda za Vaše zkušenosti v nějakém takovém zařízení.