Zaměstnavatel neplatí

Obraťte se na Úřad práce, ten má v tomto plné kompetence. Ale je to s rizikem následného vyhazovu, důvod si zaměstnavatel najde vždy. Teprve pak je to zralé na soud pro neoprávněnou výpověď, ale to by bylo na plném právním posouzení merita věci.

Ve své odpovědi jsem reagovala pouze na otázku.

Vaši reakci, z níž vyplývá, že Vám zaměstnavatel může dlužit delší dobu,

jsem si přečetla až teď.

Je-li zaměstnavatel v prodlení, můžete pracovní poměr okamžitě zrušit i podat návrh na insolvenci. Podávají-li návrh na insolveci zaměstnanci kvůli dlužným mzdám, je podání návrhu osvobozeno od poplatku. Se sepsáním návrhu Vám může bezplatně pomoci úřad práce (zkuste se obrátit na právní oddělení ÚP).

Zrušíte-li pracovní poměr podle § 56, odst. 1 písm. b), vznikne Vám podle § 56, odst. 2 nárok na náhradu mzdy ve výši průměrného výdělku za dobu odpovídající výpovědní době (zpravidla za dva měsíce).

Na úřadě práce získáte formulář, v němž Vám zaměstnavatel potvrdí dlužnou mzdu a úřad práce Vám vyplatí dlužnou mzdu i náhradu mzdy za zaměstnavatele (vymáhat pak bude úřad práce). Pokud by Vám zaměstnavatel následně mzdu a/nebo náhradu mzdy doplatil, musela byste ÚP vyplacenou mzdu/náhradu vrátit.

Zkuste si pročíst, v čem Vám může ÚP pomoci:

Pomoc zaměstnancům při platební neschopnosti zaměstnavatele

———————

Žádné "oficiální upomínky" neznám, ledaže byste si výzvy nechaly sepsat advokátem. Ale ani na ně nemusí zaměstnavatel reagovat. Možná, že by pomohla pohrůžka inspektorátem práce, nebo insolvenčním návrhem. Ale ani to nemusí být jisté.

Vymáhací firmy se orientují spíše na firemní zakázky. Pokud byste sehnaly firmu, která by byla ochotna Váš případ převzít a pokud by firma ze zaměstnavatele nic nevymohla, chtěla by náklady na vymáhání uhradit od Vás.

Domnívám se, že ani policie by se dlužnými mzdami nezabývala.

———

Já bych pracovní poměr zrušila a obrátila se na ÚP.

Neplacení zaměstnavatele je něco jiného, než co popisujete.

Je potřeba rozlišovat období splatnosti mzdy, jímž je celý následující kalendářní měsíc,

a výplatní termín, který stanovuje zaměstnavatel (má právo jej i měnit).

I kdyby Vám zaměstnavatel mzdu vyplácel poslední kalendářní den následujícího měsíce, bude postupovat v souladu se zákonem. Prémie, odměny apod. jsou nenárokovými složkami mzdy, jejich přiznání i výše je plně v kompetenci zaměstnavatele.

———

"Okamžitá výpověď" neexistuje, jde o okamžité zrušení pracovního poměru podle § 56, odst. 1 písm. b) – to je jiný způsob ukončení zaměstnání.

Okamžité zrušení pracovního poměru by přicházelo v úvahu v případě, že by Vám zaměstnavatel mzdu (nebo část mzdy – např. příplatky za přesčas) nevyplatil v zákonné lhůtě 15 dnů po období splatnosti mzdy.

V případě mzdy za březen byl obdobím splatnosti duben. Pokud by Vám zaměstnavatel mzdu (část mzdy) za březen nevyplatil do 15. května, mohla byste 16. května pracovní poměr okamžitě zrušit. Zrušení by muselo být písemné a musela byste je doručit zaměstnavateli. Teprve v okamžiku doručení by pracovní poměr skončil.

———

Problém vidím pouze v tom, že zaměstnavatel nevyplácí mzdu všem zaměstnancům ve stejný den. Zaměstnavatel by neměl vybírat, který den komu zaplatí, měl by všem platit stejně.

Já bych zkusila písemnou (doporučeným dopisem s dodejkou) výzvu (nežádat! neprosit!) zaměstnavateli, kdyby se situace nezlepšila, obrátila bych se na inspektorát práce.

———

Popsaná situace je sice hodně nepříjemná, ale pokud zaměstnavatel není v prodlení (platí do konce období splatnosti, případně do konce zákonné lhůty po období splatnosti), nepřichází podle mne v úvahu okamžité zrušení pracovního poměru ani podání návrhu na insolvenci zaměstnavatele.