Vztahy v rodině

Od: Datum: 28.04.15 10:07 odpovědí: 23 změna: 28.04.15 18:05

Nevím jak se zachovat. Poradíte?

Jsem vdaná 15let. Když jsem se vdávala, tak můj muž vyženil mého syna. Hned začalo terno u tchánů. Manžel mí říkal, že si toho nemám všímat. Rýpání ve stylu, no kdoví jsetli mu porodím taky dítě...porodila jsem. Pak jsem byla dlouho na mateřské-opět rýpání. Pak jsem nastoupila do práce na pár let, chvílku klid. Máme rodinný dům.Barák se stavěl svépomocně, manželství je v pohodě. Jsem i ráda, že bydlíme dost daleko...Nikdy nám nic nepochválili, naopak tchán rychle všechno přepsal, co se dalo na manželova bratra. Pak jsem přišla o práci, dlouho jsem doma. Manžel je dost úpěšný v práci, daří se nám, stará se o rodinu, jak finančně, tak po všech stránkách. Práci nemůžu najít. Takže opět nenápadně zvednutý nosík u jeho rodičů, že mně živý...

Vše kolem naši dcery, co šlo to tchýně komentovala negativně. Já se pořád snažím být hodná, scházíme se na gratulacích, kde jsem potichu a neoponuji, manžel je na mé straně, ale oba jsem usoudili, že nemá cenu oponovat. Opět se blíží nějaká gratulace a já mám žaludek na vodě, je mi zle a cítím se tam špatně. Místo uvítání uslyšíme, co zase za blbost doneseme jako dárek...že jsem se spravila a že se teda mám dost dobře...

Má cenu tam vůbec chodit?Mám pocit, že pohár přetekl...

Nebo opět zachovat dekorum a v rámci slušnosti popřát, myslet si své a brzo odejít?

Prosím máte to někdo podobně, at´ se mi uleví...že v takových vztazích nejsem sama?

Má cenu oponovat někomu, kdo i tak názor nezmění? Není to zbytečné mrhání energii?

Děkuji za reakce.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: costim
Datum: 28.04.15 10:10

Ještě doplním, že si občas někdo přisedne k nám a pronese, že mu nikde nechtějí dát půjčku, páč je dotyčný předlužený a jestli by mu manžel nepůjčil...nicméně manžel raději odmítne. Což chápu. Půjčovat někomu, kdo nemá na vrácení a neumí hospodařit.

Od: au1
Datum: 28.04.15 10:23

jaká gratulace? nestačilo by poslat sms nebo zavolat? nebo poslat kytky přes nějakou donáškovou službu s gratulací? manžel se chce zúčastnit osobně?

Ohodnoceno: 2x
 
Od: costim
Datum: 28.04.15 11:25

Manžel nechce. Když zazanamenal první reakce na mně hned, když si mě před lety bral, tak se mě zastal a dohádal se s rodičema. Jenomže já, mu říkala, že má řodiče jen jedny, at´ to skousneme a chodíme tam pouze gratulovat, on už tam nechtěl vůbec chodit.

Bylo mi toho všeho líto a lítost jak vidím skresluje rozhodnutí. Poslední dobou opět zjištuji, že manžel měl opět pravdu a začínám se přiklánět k jeho řešení. Nechodit tam. Dodnes mi říká: Vidíš, chtěla bys hodná, ale já je znám déle, znám i tebe a s nimi se nedá vyjít i když jsou to moji rodiče.

Moje chyba.

Od: au1
Datum: 28.04.15 11:28

tak je asi na čase poslechnout manžela :)

Ohodnoceno: 2x
 
Od: costim
Datum: 28.04.15 10:28

Ještě doplním, že čím více to řešíme stylem, když si třeba rýpnou, že mně manžel přitulí a pronese před nima, že si mně doma hýčká, tak tím více jim to veme další slova. Odešel od rodičů brzo, sám se postavil na vlastní nohy hned po škole. Na škole bydlel na intru v Praze. Naše začátky byli skromné, hodně to posílilo náš vztah. Vše co máme si vážíme. Jenom já mám pocit, že kdyby si vzal jinou, tak by měl lepší vztahy s rodičema.Mám pocit, že já jsem ta chyba v jejich vztahu. Stavba svépomocně, taky nebyla procházka růžovým sadem, ale to vše náš vztah budovalo. Nicméně ten vztah s jeho rodičema , v tom vidím jako problém sebe. Tak nevím. S manželem jsem o tom hodně mluvila, ale chlap to vidí jasně-neřeš to a budujme náš vztah.

Hodit do za hlavu , nech to být, čas to spraví. Tak mi radí manžel.

Tak jsem se tady vypsala, omlovám se za tolik příspěvků.

Datum: 28.04.15 10:53
avatar

Dobrý den. Já bych se zachovala tak, jak se domluvím s manželem. Pokud Vám manželství klape a manžel je Vám oporou, ale také chce udržovat rodinné vztahy, pak bych ho v tom podpořila. Přijít, popřát a slušně se rozloučit ve chvíli, kdy se to bude zdát být již neúnosné. Nedávejte si za vinu špatný vztah s rodiči, snaha musí být vždy na obou straněch. Důležité je, že jste v manželství spokojeni a myslím si, že chvilka strávená s jeho rodinou se překousnout dá. Přece jen jsou to jeho rodiče, on si je nevybral a pokud se s nimi scházet chce, pak bych to respektovala. Alespoň nikdo nemůže říct, že ho štvete proti rodině atd. Být jeden druhému oporou i když se mi něco nelíbí, je pro manželství též důležité. Myslím si, že kdybyste se šprajcla a řekla, že s ním k rodičům chodit nebudete atd. dělalo by to mezi vámi zbytečně zle a dusno. Ale každý jsme jiný, názory na tuto situaci mohou být různé.

doplněno 28.04.15 11:54:

Tak pokud Váš manžel zastává názor, že je lepší k rodičům nechodit, pak pak je to pro Vás snažší. Řekněte mu, že s ním souhlasíte a víc to neřešte. Žijte si v klidu svůj vlastní, spokojený život. Být svobodná máma není žádná pohana a pokud to někdo chápe jinak, pak to nezažil a je to problém jeho rodičů, že Vás nedokázali k vůli tomu přijmout. Snahy jste projevila dost, pošlete blahopřání a dál to neřešte. Na tom se s manželem jistě shodnete. Přeji vám, ať vám manželství stále klape tak dobře, jako doposud!

Ohodnoceno: 2x
 
Od: costim
Datum: 28.04.15 11:40

Je mi jasné, že vinit manžela nemůžu, on zato nemůže. On se mně zastal. On už tam ani nechtěl chodit. Já ho k tomu dokopala, že jsou to přeci jenom jeho rodiče a nebude se kvůli tomu, že jsem jim nesedla jako svobodná matka , hned ze začátku bylo toto jejich první argumnet vůči mně, takže , že se s nima přeruší kontakt. To jsem nechtěla mít na triku, takže jsem byla u nás doma já ten iniciátor, skousnou to v rámci slušnosti popřát. Jenomže čím více gratulací, tím více možnosti si do mně rýpnout, jak jsem se mám dobře a jak špatně vše dělám. Mrzí mně to, ale neoponuji, protože to by bylo jak přilívání oleje do ohně. S manželem nám ty gratulace nijak nenarušuje vztah, jenom on na mě vidí, že mě to trápí. když si to oni ke mě dovolí. Ale říká mi a má pravdu, chtěla si k ním chodit ze slušnosti, vím, že si to chěla kvůli mně, ale já tam už nechtěl.

Prostě ty návštěvy časem gradují na slovech vůči mně, Mám se blaze, nic nedělám, co udělám je hodnoceno špatně. Prostě tam raději držím pusu a říkám si, všechno jsem to spískala já kvůli tomu, aby manžel měl aspon nějaký vztah s rodičema, ačkoliv on o to sám nestojí, potom co ještě narychlo byl přepsáno všechno na jeho bratra. Jak kdyby on manžel, byl nějaký vyvrhel rodiny, jenom proto, že si vybral proti vůli svých rodičů manželku.

Prostě jsem jim nesedla.

Vnučka je nezajímá.

Datum: 28.04.15 10:59
avatar

Pokud se tam na návštěvě necítíte dobře, nešla bych tam. Jen bych zavolala a popřála. Pokud je pravda, že tvrdí, že jim nosíte jen blbosti, dárek bych nekupovala. Ovšem bylo by dobré také slyšet druhou stranu. Je zášť v nich a je jí trochu i ve Vás. Takže je těžké rozhodovat.

Jenže mně se to mluví a dělám pravý opak. Jsme 2 sestry, obě máme rodiny. Už před lety dala mamka všechno, co měla, mé sestře. Domek na vesnici, pozemky, šperky - a měla jich dost. Mně nic. Bylo mi to líto, připadala jsem si taková odkopnutá, ale co, je to jenom majetek a ten si nikdo do hrobu stejně nevezme.

Dneska je mamka na vsi sama, ovdovělá, nemůže na nohy, je silný diabetik. A přestože se jí ničím nezavděčím, jezdím za ní s jídlem. Ona obědy brát nebude za nic na světě a tak je ráda, když jí dovezu. Ale i když vařím dobře, jen zřídka něco pochválí, jednou je to moc slané, pak moc mastné, moc řídké, moc tvrdé či moc měkké apod. Jiný by ji už kopl do zadku, ale říkám si, je to máma, je jí 83 let, dneska tu je a za chvíli třeba ne, tak si přece nepošpiním svědomí nějakými hádkami. Je fakt, že stáří nikoho neopravňuje k tomu, aby byl neomalený, uštěpačný, hádavý. Ale tu chvíli to vydržím a cestou zpátky si pobulím.

Takže těžko radit. Ale v první řadě byste měli s manželem za sebou stát. Když Vy řeknete, že tam nepojedete, že pošlete jen přání, měl by se chovat stejně a ne tam chtít jet. Prostě respektovat vaše rozhodnutí. Na tom záleží, s ním jste pořád, k nim jet můžete a nemusíte. Ale záleží, abyste se s mužem shodli, jak to uděláte. A pak si za tím oba stáli. Jaga.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: costim
Datum: 28.04.15 11:51

Věta, tak se podívám co zase za blbost od Vás mám. A našpulená pusa, jako co to zase bude...to jsou jenom malé perličky. Nebo dárek, kam ani tchýně nešla, nebyl levný, víme oba že si to přála. A pak jenom při další návštěvě, když se manžel zeptal, tak co užilala jsi si dárek, pronesla tchýně, hmmm, nakonec jsem tam nešla, propadlo to... Nechtělo se mi.

Manžela jsem raději chytla pod stolem za ruku, aby to nekomentoval. Ale to jsou věci, jsou to dárky, zamrzí to, ale dobře nech si s nimi dělají co chtějí, budiž.

Moc mi pomohlo, se z toho vypsat, moc děkuji, že jsem to mohla zde ventilovat. To víte, že to zamrzí...myslela jsem, že to změním, nejde to. Manžela s tím nechci dokola zatěžovat, přece si doma nebudu rušit domácí pohodu. Kámarádkám to občas načrtnu, ale taky si tím nechci kazit celé posezení s nima. Nechci všem , kdo mě znají odkrývat soukromí, proto jsem využila tady tu poradnu. děkuji

Od: esme®
Datum: 28.04.15 11:05

Pokud tě někdo nemá rád, nejsi povinna před ním panáčkovat a vnucovat se. Popiš manželovi jaké máš z návštěvy pocity, pokud tě skutečně miluje, nebude tě do ní nutit ani přemlouvat a buď tam půjde sám, nebo nepůjdete ani jeden a gratulaci pošlete poštou.

Já se taky snažím se všemi dobře vycházet, ale "vocaď-pocaď". Kdyby by mi někde svou nevoli dávali najevo takovým způsobem jaký popisuješ, už by mne tam víckrát neviděli. Měj taky trochu hrdosti a sebeúcty. ;)

Vždyť ty v podstatě sama víš, co je správné, jen se to bojíš udělat a poslat je do... jiných míst. Tak hlavu vzhůru a hodně štěstí; když se člověk od podobných lidí odstřihne, neuvěřitelně se mu uleví. *slunce*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.04.15 11:10
avatar

Téééda Costim, ti tcháni, ti vás strašně zdecimovali! Přečtěte si ještě jednou své povídání. Jen se obhajujete, máte pocit provinění, opravdu velké viny. Přestaňte s tím! Nijak jste jim neublížila, nic jim nedlužíte, uvědomte si to! To, že si vás váš muž vzal, není jejich zásluha, ale jeho volba. Chápu vás asi velmi dobře, ale ikdybyste byla ze 24karátového zlata, stejně byste se nezavděčila! Vůbec ničím. Není co dodat. Musíte se naučit neřešit to, co vyřešit nelze. A toto vyřešit nelze! *stop*Zajděte do narpy, kupte to nejkrásnější, vlastně nejdražší blahopřání. Napište tam to, co se vždycky píše: zdraví, štěstí, spokojenost. Nic osobního. Celá rodina to podepište a pošlete. Výjde vás to úplně nejlevněji. Chápete, že nemluvím o penězích? Jestli váš muž nebo děti stojí o to jet, nebraňte jim. Taky musí přijít na to, že se nezavděčí.*hej* Pokuste se na ně nemyslet a hlavně! NEMLUVTE O NICH. S nikým. Jinak zjistíte, že tcháni se stali myšlenkou č.1, že vám zaplnili mozek a řídí vám život, spousta hovorů řeší je. Zní to asi nesmyslně, ale je to tak. Tohle vyřešit nelze! Vím to úplně jistě!

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 28.04.15 11:13

tohle jsem opravdu nezažil a vůbec vám to nezávidím.. Být vámi, tak si najdu práci, už jen pro vlastní pocit spokojenosti.. Dále pokud by do mě někdo takhle rýpal, asi bych to oplatil také rýpáním a příjemný bych určitě nebyl. Dále bych poslal už jen sms s přáním.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.04.15 11:39
avatar

Myslím, že Vám mohu jenom pogratulovat k vašemu manželství a jak vše s manželem dobře v manželství zvládáte. Moc se mě líbí, že Vás manžel při návštěvách podrží při napadání a nedá se umluvit na půjčku. Váš manžel je silná osobnost. Už jenom tím, že odešel od rodiny a postavil se brzy na vlastní nohy, tak to svědčí o tom, že něco nebylo v pořádku už tenkrát, a to vy jste nebyla ještě na scéně. Tedy vaše chyba to nikdy nebyla. Nějaká nevraživost se objevila vůči vám proto, protože jste přišla s dítětem, které není z jejich hnízda. Ale to nezměníte, nezměníte jejich chování. Vaše vlastní rodina je důležitá. Jak radí ostatní, omezit kontakty na co největší minimum a co nejkratší dobu. Koupit základní dárky v mezích slušnosti. Květiny, bonbonieru, při kulatinách dárkový koš.

Rodinná setkání by měla náležet mezi příjemné věci, na která se člověk těší. Rodina se tím upevňuje, získává jistotu, že když bude potřeba, můžou se členové rodiny na ostatní obrátit a oni pomůžou.

Na rodinu Vašeho manžela toto asi moc neplatí, nedávají Vám najevo lásku, podržení, že k nim patříte a v případě pomoci to vidím jenom jednostranně, ta pomoc se očekává pouze od vás. Na setkání jezdíte pouze ze setrvačnosti, ze slušnosti. Domluvte se s manželem, určitě nechce on sám omezit styk s rodinou na nulovou hranici. Ale pokud vše cítí podobně, stanovte si nějaké důležité svátky, i kdyby to bylo dvakrát, třikrát v roce a více se nestresujte. Opravdu nepředpokládám, že by se manžel zcela odmítl se svou rodinou stýkat, není to dobré i když tam jsou nějaké problémy. Možná, že by mu nevadilo, kdyby jezdil na návštěvy sám, ale to si musíte opravdu domluvit mezi ssebou, a jestli se necítíte dobře již nyní, co je důležitější? Váš zdravotní stav, Vaše spokojenost, nebo omluva, že jste nemocná?

doplněno 28.04.15 11:42:

Moc se mě líbí odpověď od babčizov, moc dobře napsáno.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: honzajs122
Datum: 28.04.15 11:54

napadá mě jedno rčení : Po přízni řízni...

Hlídejte si své štestí a na ně se vykašlete. Oni si Vaši přízeň nezaslouží ...

Ohodnoceno: 0x
 
Od: xccal
Datum: 28.04.15 12:04

co se vnucovat?Jsou horší vztahy,kdy chudák ženská musí poslouchat hloupého manžela,kdy mu rodiče ještě troubovi radí a trouba manžel je s nimi proti své manželce,protože si ho troubu tak vychovali a je měkký na to,aby se jim postavil na odpor a zastal se své ženy!

Ohodnoceno: 1x
 
Od: aala
Datum: 28.04.15 13:15

Zdravím Vás a zeptám se Vás zdánlivě "od věci": jak rodiče manžela řeší svátky a narozeniny Vaše a Vaší rodiny? Vzpomenou si vůbec? A jak se chovají k Vašim dětem? Berete je na ty stresující návštěvy s sebou? A chovají se rozdílně k oběma dětem? Jaké jsou vztahy mezi Vaším manželem a jeho bratrem? Máte dojem, že je rodiče rozeštvávají?

Možná Vám odpovědi na tyhle otázky pomůžou, když v ničem jiném, tak v uvědomění si toho, co je důležité a nad čím se netrápit, když to nemůžete změnit. Přeji hodně síly!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: costim
Datum: 28.04.15 13:56

S bratrem se vůbec nestýká, jenom když se potkají na gratulaci u rodičů, ale to není vždycky. Ne vždy se sejdeme ve stejnou dobu. Vnouče si nevšímají, dokonce jsem byla svědkem , když provokativně tak jsem to pocítila, potom co pronesl do tlf., volal tchán s manželovým bratrem a prostě pronesl :jo jsme doma stavte se a hlavně at už je ta tvoje v tom, už bych se chtěl taky dožít i pořádného vnoučete. A významně se podíval na mně, v té době už jsem měla , tak jak kdysi pochyboval, nevím proč, ale v té době už vedle mě sedela dcera, jejich vnučka. K nevlastnímu vnoučeti jejich chování nebylo žádné, bylo vzduch a to samé chování se dostalo i naši dceři. Já už ji nepostrkovala směrem, k nim, nebyl zájem, nebyl. Prostě popřát mu to jo, nic víc, nějaké vřelejší vztahy , nee, to tam nebylo a není. Nicméně, já už jim fakt časem přestala podstrkovat vnučku, když z jejich strany nebyl zájem. V součastnosti už má i manželův bratr dítě, t jsou všude u nich fotky , pořád o něm básní, kam ho vemou . U nás nebyla ani zmínka, ani nabídka, nikdy nic.

Manžel se dohádal s bratrem, když se u nás začalo stavět. Přišel za ním bratr, že jestli , můj muž, když teda staví a evidentně si něco sám v životě tvoří a buduje a má se dobře, zda bude něco chtít pak i v budoucnu něco z dědictví po rodičích...?na to nezapomenu. Manžel byl naštvaný, ho skoro hnal, nejdříve to nemohl rozdýchat a pak mu řekl, že ho hanba nefláská, dělit majetek, když jsou rodiče naživu a v plné síle, zda se nestydí!

Od té doby , vlastně ani do té doby, mezi nima nějaký bratrský vztah moc nebyl.Od té doby už není žádný. No a za měsíc, to bylo vše barák se vším všudy u jeho rodičů přepsáno na jeho bratra. Což ještě více klesl vztah mezi nimi dvouma a mezi ním a rodičema. Nejde o ten majetek, je to jejich plné právo si s ním naložit jak chtějí, ale to jak kdyby se snad na to on někdy chrtil a přitom ten kdo tak opravdu činil to i dostal)) Manžel to nikdy rodičům neřekl, tvrdí, že jsou dost dospělí , aby nato přišli vlastní zkušeností časem. Nemá zájem jim vysvětlovat, nechce po nich nic, ale takové jednání mu přišlo, jak kdyby byl poslední vyvrhel. Dotklo se ho to.

To, že je to přepsané na bratra, to nám nadhodila tchýně, když se tam bylo někdy popřát, že se budou dít velké věci, že bude změna na zahradě a podobně, protože jeho bratr to už celé vlastní a chce udělat změny. Chce se tam nastěhovat i s rodinou, zatím žijí ve městě v podnájmu a chtěj jít bydlet na ten barák, tak je vyšoupne prý do podkroví. Tak je celá natěšená, že budou spolu a jak to bude supr.Dále si nám pochvalovala nevěstu od bratra, jak je šikovná jakse na ní moc těší a že bude pomáhat s vnoučetem a už to jelo.

Přát k nám chodí rodiče, dvě hodinky poloticha, já se pořád culím, snažím se, hostím, milá, usměvavá, děkuji za každou pozornost. -Ted´ když to píšu, tak to vidím jasné, jsem debil...

Začnu se chovat odměřeně, taky s odstupem. POMOHLO MI TADY HODNĚ MYŠLENEK, CO NEZMĚNÍM, TO NEZMĚNÍM. i KDYBYCHSE ROZKRÁJELA NEVYHOVÍM. Nelze vyhovět všem. Příště dám na manžela, ohledně tohodle vztahu s jeho rodičema.

Datum: 28.04.15 13:40
avatar

Máte jistotu, že mezi vámi a tchány už nikdy nebude líp. Taky máte jistotu ve svém manželovi, který to všechno vidí a od své matky vás drží co nejdál. A to není málo.

Správně jste si všimla, že hádat se s hadačem prostě nelze. Nikdy nemůžete vyhrát, protože hadači jsou v hádací disciplíně vždycky silnější.

Jinak vám radím, buďte v pohodě. Nejste sama. Moje žena se takto rozešla se svojí matkou, která byla ještě k tomu univerzitní profesorka, takže si libovala v intelektuálních diskusích, no a pak spouštěla řeči ve stylu : Jak můžeš být tak hloupá a nevědět ... a už to jelo. Minimálně půlhodinový monolog o nedokonalosti světa a neschopnosti mé ženy.

Pozdravujte manžela a vyřiďte mu, že taky není sám. Moji rodiče taky přepsali celý majetek na mého bratra, no a já jsem si musel poradit jak jsem uměl. Docela se mi to podařilo a teď jsem rád, protože nemusím být za nic vděčný. Problém s tchýní jsem vyřešil tak, že jsem ženu odvezl mimo dosah, přes půl republiky, o dva kraje dál, tchyni jsme přestali navštěvovat, pevnou linku jsme zrušili a číslo na mobil nedali. Ještě jsem se doslechl, že prý tchyně rozhorleně vykládala něco o tom, že moji ženu vydědí a majetek odkáže charitě, ale to je mi úplně jedno.

Tak hlavu vzhůru, mnoho zdaru a žádné depky.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pb®
Datum: 28.04.15 14:14

Chovají se k Vám jen tak, jak sama dovolíte. To je neumíte odpálkovat? Velice slušně, bez jediného vulgarismu a s úsměven na rtech je odkázat do patřičných mezí? Já bych si je vychutnala*cert*. Když řeknou, že dostali blbost, tak něco ve stylu to víte maminko, vrána k vráně sedá. Tím jim nepřímo řeknete, že jsou blbci oni. Když budou říkat, že jste se spravila, můžete opáčit, že oni už také nejsou nejhubenější, nebo že proto, že máte nejlepšího chlapa, který si Vás hýčká. Na to se nedá nic říct. Když se budou navážet, že děláte všechno špatně, můžete jim opáčit, že akorát čekáte na to, aby Vám předvedli, jak se to dělá dobře, nebo že jim se stejně nikdo nevyrovná. Když to pronesete s patřičnou ironií, bude jim hned jasné že přestřelili. Zkrátka jim jejich narážky velice slušně ale tvrdě vracet. Buď se chytí za frňák a přestanou, nebo už Vás nepozvou.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: dherhe
Datum: 28.04.15 16:31

Koupila bych kytku a bonboniéru, otočila se tam, popřála ve dveřích s tím, že spěcháte, a šla bych. Na nějaký dárky bych se vykašlala a na umělou zdvořilostní konverzaci taky.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.04.15 16:53

Upřímně řečeno nevidím, kde je problém. Manžel tam chodit nechce, vy taky ne, tak proč tam, proboha, chodíte a necháte ostatní, aby si s vámi vytírali zadky? Proč se snažíte obhajovat před něčím, na čem vinu nenesete? Pochopil bych, kdyby měl manžel potřebu rodinu navštěvovat a chtěl od vás, abyste ho doprovázela. Ale proč se zbytečně nervovat problémem, který by nemusel vůbec existovat?

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.04.15 17:16
avatar

Necetla jsem jine odpovedi, prectu si je pozdeji, takze za me.. Na takove tchanovce bych nemela zaludek a urcite bych tam byt vama nejezdila.. Uprimne pred vama smekam klobouk, ze si tohle od nich nechate libit..Ja mam taky tchana, male deti, hodnyho manzela a jsem si jista, ze kdyby me tchan delal co vam, tak by se me manzel zastal dost tvrde a dal jasne najevo, ze takto ani nahodou a stejne tak ja svyho manzela pred mou rodinou, ale u nas mame vsichni vztahy naprosto pohodove..Pisete, ze vas muz se vas taky zastane, ale me to prijde, ze je to prilis malo vuci tomu jake ponizovani musite snaset..Ja mam ale tchana, kterej je velmi moudrej a milej clovek a mam ho moc rada a kolikrat jsme se s tim mym poradne pohadali bohuzel i pred nim a vzdy muj tchan stal na me strane a svemu synovi poradne nadal.To co pisete bych v zadnem pripade netolerovala asnazila bych se s manzelem domluvit na nejakem reseni, kdy treba sam bude jezdit za svymi rodici atp..

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 28.04.15 18:05
avatar

Hlásím se do klubu. Věřte mi, až do jejich smrti to bude stejné i kdyby jste se rozkrájela. Ano, také jsem manželovi vysvětlila, že jsou to jeho rodiče, po smrti dědy, že je to jeho matka, on stál vždycky při mě a nejezdil by tam, všechno jsem zkousla a jezdila za tchýní s ním ale když chtěla na smrtelné posteli odpuštění, neodpustila jsem si říct aby si ho vyprosila od svého Boha, odemně ho nedostala.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.