Nejste přihlášen/a.
Dobrý den,
je mi 20 let a jsem velmi introvertní a samotářsky založená osoba. Ve své podstatě mi nedělá problém komunikovat s lidmi, nekoktám, nezadrhávám se, dokáži mluvit souvisle pokud jsem tázána, nebo pokud je to nevyhnutelné. Společnost lidí však nevyhledávám, není mi příjemná. Přátele nemám, studuji a ve škole běžně komunikuji pouze s jedním člověkem a to pouze na témata týkající se studia. Ve volném čase se nesetkávám s nikým. Jako dítě jsem měla vždy pouze jednoho kamaráda nebo kamarádku. Už jako malé mi nebyl kontakt s lidmi příjemný a jelikož lidé jako já nejsou společností příliš chápáni, byla jsem nucena navštěvovat psychologa.
Můj život mi vyhovuje, jsem spokojená ale obávám se, že v budoucnu mi moje povaha bude dělat problémy. Nevím, jestli si dokáži najít vyhovující práci, a hlavně nevím, jestli si dokáži najít partnera. Měla jsem vztah trvající tři roky, ale přesto že jsme se oba snažili dělat kompromisy rozpadl se právě kvůli rozdílnosti našich povah. Má pro člověka jako jsem já vůbec smysl hledat si lásku nebo je lepší smířit se s tím, že hodnotný partnerský vztah mít nikdy nebudu? Myslím si, že pokud nejlepší by bylo hledat si stejně "postiženého" jedince jako jsem já, ale kde někoho takového najít?
Jsou vyloženě pracovní místa, kde raděj vezmou introverta-ale to už tu někde bylo i napsané a důvody proč, taky. Nebo si najít místo, kde nebudeš v kolektivu více lidí pohromadě.
Co se týče partnera, mám stejný problém jako ty..normálně nikoho moc neseženu, tak zkouším i seznamku, ale tam jsou samé jednaké, které hledají chlapa do společnosti, jsou ukecané..o takové já prostě nestojím. Už jsem měl takový vztah a nikdy víc. Ted si dávám od hledání pauzu, dost mě to vyčerpává a energii vrážím do své záliby. Nejlépe by bylo někoho poznat osobně, ale když nikam nechodíš, tak to je těžko. Ted mě ještě napadlo, seznamka by se mohla rozrůst i o možnost, introvert hledá ji / introvertka hledá jeho
Mám to hodně podobně, v dětství jsem taky měla vždycky jen jednu kamarádku a vyhovovalo mi to; pak jsem kamarádku vyměnila za manžela, a svou vztahovou potřebu jsem si tak vyřešila s ním, a fungovalo to.
Takže i introvert může mít plnohodnotný vztah, jen mít trpělivost najít ten správný protějšek. Máš na to dost času, dvacet je krásný věk, a pravděpodobnost že se zadaří je velmi vysoká.
Seznamku jsem samozřejmě zkoušela, tam právě taky vznikl ten vztah který trval tři roky. Po jeho rozpadu jsem ji po nějaké době zkusila znovu, ale příliš mě nepřesvědčila. Nejsem si jistá jestli si někoho chci hledat takto násilnou formou ale na druhou stranu je mi jasné, že v normálním světě si zřejmě nikoho nenajdu.
A samozřejmě ti přeji vše nejlepší k svátku a kdyby mě netrápilo to, že ten kontakt na mě tady bude viset dlouho a každý si jej bude moci přečíst zřejmě bych to ho i dala.
...měla jsem vztah 3 roky...tak vidíš, že s někým jakž-takž vydržíš. Až příjdou děti, jsou starosti zase o něčem jiném a jiné a je tu i někdo, na kom Ti záleží víc, než na malichernostech, změní se životní hodnoty... Partner asi bude nejspíš někdo z Tvé branže-no těžko říct. Jak píšeš- skoro všechno je o toleranci. Druhá alternativa je " dobrá, osvědčená "kartářka nebo kartář. Čtyři stovky za výklad karet - na internetu osvědčenou kartářku určitě najdeš. Prozradí Ti o Tobě minulost, přítomnost i budoucnost. Budeš koukat, co všechno "uhodne"-tedy pokud tam zajdeš a věříš na věci mimo lidské chápání. Lidé v roce 1930 si klepali na čelo, že budeme létat do kosmu a o pár let později...
- no, pořád ještě můžete mít dítě, i bez manžela, pokud se na něj necítíte - a to by měl být pro normální ženu ten nejplnohodnější vztah na světě !
Jinak - přestaňte se tak příliš "vžívat" do role introverta a zkuste si všímat i jiných lidí - myslím, že nejste jediný introvert na světě a řekla bych, že i takoví mohou prožít plnohodnotný vztah, pokud si ve své roli příliš "nelibují".
Ja v tom zadny problem nevidim. Muze se stat, ze najdete nekoho, s kym si sednete, ale taky se to stat nemusi, coz neni zadna tragedie. Na samotu jste stejne zvykla a vyhovuje vam, ne?
K psychologa vas nutila navstevovat urcita osoba, nikoli spolecnost, ktere je naprosto sumak, zda jste samotar nebo spolecenska osoba.
Za se povazujete za postizeneho, na tom je neco divneho... Zijte si tak, jak vam to vyhovuje, a prestante rypat do vlastnich odlisnosti.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.