Ničím se kvůli nešťastné lásce

Možná jsem dal v příspěvku moc do popředí ten alkohol, ale tohle vážně můj problém není. Aspoň zatím ne. Znám dost lidí, kteří se ničím takovým netrápí a chodí do klubů a na diskotéky ještě více než já.

Co s tím? Okamžitě přestat chlastat!

Problém není nešťastná láska/zamilování ani trápení.

Problém je, že jste si "našel důvod", proč pít.

Samozřejmě, o víkendu nikam jít nemusím a můžu sedět doma, žádnou chuť na alkohol nemám. Ale když vypadnu a jdu, zapomenu na své trápení, i když je to celkově špatně.

Proč byste o víkendech neměl nikam chodit? Existuje spousta možností, kam jít

a čemu se věnovat, určitě je leší sportovat, chodit po výstavách, koncertech apod.

Jen bych se vyhýbala místům, kde je "prvoplánový" alkohol ...

Tušení má, ví to už dlouho.

Ona je můj sen, ze kterého teď už nemám nic, to je pravda.

Zdravím

Tohle "trápení" dokáže pochopit jen ten, kdo něco podobného zažil, v podstatě jde o "nesdělitelný a velice hořký zážitek", který může trvat a člověka bolet i několik let ano, čtete dobře i několik let, kdo něco takového nezažil opravdu nemůže pochopit, není to možné, jsou věci na které zkrátka racionální úvahy nestačí protože problém není racionální to však neznamená že je nereálný. Člověk si tím zkrátka musí projít byť to trvá někdy i velmi velmi dlouho, podobně jako když má člověk fyz. nemoc sice se léčí ale stejně si to "musí projít prožít a protrpět", když tím ale projdete tak vás ta zkušenost na druhou stranu velice obohatí budete se dívat na věci více do hloubky nebudete už nikdy tak plytký a povrchní můžete se díky tomu stát "lepším člověkem"., daleko lépe pochopíte bolesti druhých vzpomenete-li si na svou vlastní. Nejlepší přístup jak se s tím vyrovnat je asi "přijmout tuto skutečnost", zní to jednoduše, je to ale nesmírně těžké.

K tomu alkoholu, no podívejte alkohol působí jako nejdostupnější a velice mírné "anestetikum" a zejména ze začátku může velice velice pomoci, když je bolest příliš silná a člověk by si jinak místo toho aby se malinko opil šel lehnout na koleje, těch případů sebevražd z nešťastné lásky není málo. Je ale třeba k tomu alkoholu přistupovat spíše jako k "utišujícímu léku" čili vyvarovat se jeho bezbřehého užívání, pokud ale přez týden nepijete a dáte si jen s přáteli o víkendu pak ta "pozitiva alkoholu mohou být větší než jeho negativa", pokud je ale vaše trápení opravdu velké a cítíte, že už musíte pít každý den, pak by bylo lepší nechat si raději napsat nějaké léky něco ve smyslu antidepresiv ap. aby to bylo přece jen "pod kontrolou" a nepropadl jste závislosti. Alkohol nebo léky které napíše lékař je nutno ale opravdu brát jen jako "první pomoc" a v opravdu "nutných případech", to základní je se s tím vyrovnat psychicky, pokud zjistíte, že se s tím vyrovnat nedokážete můžete samozřejmě vyhledat i odborníka, psychologa atp.,

Nojo, nešťastná láska je prevít. Co s tím?

1/ Sejde z očí, sejde z mysli. Snaž se té dívce vyhýbat, vyhoď její fotku, vymaž si její mobil, ksichbook, nestýkej se s lidmi co ji znají. Když si ji budeš pořád připomínat, nedáš ráně kterou jsi utržil šanci aby se začala hojit.

2/ Nová láska vyléčí starou - to je taky spolehlivý recept. A nemusí to být jen láska k dívce. Pořiď si nového koníčka, nové přátele, novou práci, bydliště, morče, psa, kočku, vrtulník... prostě cokoli co ti přinese do života změnu a radost. Až bude čas a ty budeš zas v pohodě, pak se i nějaká ta nová holčina najde.

3/ Zapomeň na alkohol a na vymetání diskoték ze žalu. Nic to neřeší, jen tě to drží dole. Abys časem nedopadl jako jeden můj bývalý. Pil když jsme se poznali, sliboval, že to bude řešit, neřešil, rozešli jsme se. Vsugeroval si tedy myšlenku že pije, protože je sám. Nikdy nepochopil že je sám právě proto, že pije. Taky se chodil bavit, prý aby byl s kamarády. Ovšem nikdy ne tam, kde nebyl alkohol. Když jsem se ho zeptala proč s kamarády nemůže jít třeba sportovat, na kafe, nebo do kina, tak sám nevěděl. Prostě už pro flašku neviděl les. Tak bacha ať nedopadneš stejně.

1) Tuhle radu bych neaplikovala moc obecně, třeba u mně to fungovalo přesně naopak. Čím míň jsme se viděli, tím víc to bolelo. Nakonec jsem i vnitřně přijala to, že budeme max přátelé, což není přece zas tak hrozná věc. Raději si udržet výborného kamaráda než ho ztratit kvůli něčemu takovému. On totiž ten 2) bod docela funguje, takže pak není potřeba aplikovat ten první. Plus většinou se člověk nevídá jen a pouze s tím druhým člověkem, ale mají společné přátele a těžko bude tazatel pokaždé zjišťovat jestli má nebo nemá někam jít, protože by tam mohla být ona.

Co se toho 3) bodu týče. Po přečtení příspěvků mi přijde, že to tady dost lidí přehání. Naše parta se např. schází tak 1x do týdne, popíjí se (spíš to je pár tvrdých panáků a u toho je vždycky nějaká akce - hry atd., a účastní se tak 10-20 lidí, takže žádné vysedávání v hospodě x hodin a chlastání jednoho piva za druhým - to je imho mnohem horší) a nějak si myslím, že u tazatele to bude podobné. Nějaký náběh na alkoholismus bych do toho netahala, pokud nezačne pít sám a ještě doma. Ale uznávám, že opíjet se do "zapomenutí" každý týden asi není pro tělo dobré a pro duši taky ne.

Takže moje rada by asi byla... užívat si, že jsi zamilovaný, protože být zamilovaný je prostě krásné, ale zároveň nečekat víc než přátelství a zbytečně se o tu dívku "nesnažit" (např. flirtovat atd.).

Zaměstnej se - práce, sport. Ideálně mezi lidma resp. abys potkával slečny. Chlastat a kouřit tě leda stáhne pod vodu.

Prostě pokud ti bude smutno, tak se seber a jdi ven běhat (nebo dělat cokoliv co tě zaměstná a má nějaký smysl do budoucna).

Chlapče, takovýhle věci se občas stávají a je to úplná banalita. Být tebou, tak to vůbec neřeším a jdu dál. co budeš dělat až se s tebou nějaká holka po x letech rozejde?