Jak být úspěšným?

"Pracuju jako dělník ve fabrice za základní mzdu, denně mě buzerují, denně stres"

Co je na tom divného? Spousta lidí pracuje v nějakém výrobním podniku, nebo jiné firmě, kde je určitý řád, výrobní program, spousta různých zaměstnanců, šéfů, podřízení nebo naopak vedení skupin. Řád pořádek a jeho dodržování není buzerace, ale způsob, jak společně efektivně pracovat. Pracovní skupiny, party mají své vedoucí, své úkoly a termíny a když se jim daří, daří se všem.

"Bydlím u rodičů, protože sám ...bydlet nechci"

To je v pořádku. Od nosného stupně kosmické rakety se také družice odpojí až když má tu správnou výšku a rychlost. Dosud společně s rodiči tvoříte rodinu, máte rodinné zázemí (nejen uvařeno, vypráno) , až přijde vhodný čas nebo příležitost povýšit v práci nebo si najít jinou vhodnou práci a budete mít podmínky pro osamostatnění, bude to přirozené pro vás i rodiče, kteří jistě sledují vaše studium, pokroky i zaměstnání. Ze stresu si vemte ponaučení, naučte se ho zvládat, pokud možno předcházet stresujícím situacím, učte se od vašeho okolí v zaměstnání. Před dvaceti lety byste byl na vojně a také byste se musel naučit velmi rychle dodržovat pravidla, řád a sžít se z mnohdy nesmyslným a nelogickým prostředím.

".. a moje přítelkyně se na sestěhování necítí."

V pořádku, má rozum, až bude situace zralá a budete společně vědět, že máte dost sil a chuti na společné soužití a bydlení, tak to realizujete.

"Doma pomáhám jak se dá apod. Mám maturitu, umím anglicky, mám všeobecný přehled, dokáźu rychle vyřešit různé úkoly apod. Prostě si umím poradit."

Také v pořádku. Jste v podstatě už tímto úspěšný. Máte počáteční odborné vzdělání, rodinu, vychování, práci. Máte dobré základy, pokračujte dál. Některé věci se nedají uspěchat.

"Ale mám pocit, že mi život dává málo.."

President Kennedy v jednom projevu řekl velkou myšlenku "Neptejte se, co pro vás může vaše vlast udělat, zeptejte se, co můžete udělat vy pro svou vlast" - (orig: "My fellow Americans, ask not what your country can do for you, ask what you can do for your country."). Máte dobrý základ, jste mladý, teď se můžete vy snažit svou prací žít svůj život a nemusíte čekat, co vám život dá.

Klidně zatím pracujte dál na svém pracovišti ve fabrice, učte se, rozkoukejte se, naberte zkušenosti, síly a třeba se uplatníte ve vaší fabrice, nebo vaše vědomosti, zkušenosti, znalosti, dovednosti, můžete uplatnit i v jiných pracovních místech u nás, nebo i v zahraničí, pokud vás to tam potáhne. Ve velkých nebo i malých firmách. Máte život před sebou a za sebou dobré základy, rodinu, vzdělání, kvalifikaci. Pozor, mnohé znalosti rychle vyprchávají, hlavně jazyky, chce to se neustále učit, zkvalitňovat jazykové dovednosti. A co se odbornosti týče, v praxi poznáte spoustu nového, které vás škola nemohla naučit. Třeba i vztahy mezi lidmi na pracovišti, atd. atd. atd..

Ahoj, je ti TEPRVE 21. To si chtěl být v těch letech už milionář? Představa mladých vyjdu školu a hned ze mě bude pracháč je úsměvná. Nicméně mnozí úspěšní lidé pracovali v tvých letech jako dělníci. Záleží jen na tobě, jak dál se bude tvůj život vyvíjet. Bud si najdeš lukrativnější místo, nebo rozjedeš své podnikání. Píšeš že máš schopnosti, tak je využij.

A co si udělat VŠ nebo VOŠ? Pochybuji, že dělníka nechají dojíždět dálkově, tak je možnost i seknout s prací a najít si brigádu při škole. Píšeš, že bydlíš u rodičů, takže odpadají starosti, jestli neskončíš pod mostem.

Ano, dojíždění je drahé. Bohužel, tím si prošla polovina studentů vejšek a prochází si tím denně spousta pracujících, kteří za prací dojíždění. Ale buď tu práci chceš, chceš praxi a chceš případný kariérní růst, anebo ne.

S rodiči by se nešlo domluvit na půjčení nějaké částky na studia (dojíždění apod.)?

Mohla bych se ptát, co se dneska děje s těmi dvacátníky, co vylezou střední a myslí si, že si hned budou vozit zadek v nejnovějším bavoráku. .

Tak za ní musíš jít. I s rizikem, že nějakou dobu budeš žít z ruky do huby. I kdybys kvůli tomu měl odejít do jiného města, jiného kraje.Lepší práce sama do klína nespadne...

Mám maturitu, umím anglicky, mám všeobecný přehled, dokáźu rychle vyřešit různé úkoly apod. Prostě si umím poradit.
A proč tedy děláš dělníka? Co umíš? Trocha sebevědomí to chce. Udělej se pro sebe. VŠ si můžeš dodělat dálkově ... Odstěhuj se. Stát za tebe nemůůůže a starat se až moc nebude! Je to vždy na člověku, jaký je, co chce dosáhnout - umím, mohu, chci! Zisk je neomezený! Všímej si, co jíní dosáhli a jak. Takže problém je v TOBĚ, nesváděj to na jiné!

Fifalono, podívej se, měla by jsi vědět, že každý je strůjcem svého štěstí. Tak tazatele nežeň do kanceláře, když o ni nemá zájem. On nevi co chce, na co má. Na to si musí odpovědět jen on sám!

Káždé ráno když se vzbudím tak ráno než odejdu z domu se podívat před dveřmi do zrcadla a položím si otázku "kdyby dnešek byl posledním dnem v mém životě, dělal bych opravdu to co se dnes chystám dělat?" když je 7x po sobě odpověd NE, vím že je ten správný čas něco změnit.

Chcete být uspěšný ale máte strach - máte strach se přestěhovat. Pokud nepřekonáte své obavy, nikdy nemůžete být uspěšný - vždy bude něco čeho se budete bát a vy se musíte naučit to přejít.

Pokud budete dělat to co vás baví a budete v tom dobrý - je dost možné že se v tom stanete nejlepší a samozřejmě budete mít také dost peněz.

JDI DO ZAHRANIČÍ - jestli nechceš podnikat tak tě v ČR žádný výdělek nečeká.

Je ti 21 - jaké máš výdaje? Možná možná kolem 4 tis. rodičům měsíčně do rozpočtu na inkaso apod. to máš 10 000 - dejme tomu něco za pojištění, nějaké výdaje. Každopádně jestli nejsi schopný každý měsic něco ušetřit tak je něco špatně. Šetři a vyraž z téhle země pryč.

Jenoduše to shrnu, velké ambice a sebehodnocení, nízké schopnosti. Jak příznačné pro tvůj věk. Poradím ti, sniž ambice a budeš spokojenější, určitě pak pominou ty tvoje deprese.

Na světě je asi 7 miliard lidí a pokud jsi nadprůměrně inteligentní, tak odhaduji, že stále 3 miliardy na tom budou líp.

Umíš anglicky, schopnosti píšeš, že máš, tak proč nezvedneš zadek a neodjedeš do zahraničí?

Jedenkrát píšete - Chtěl jsem se osamostatnit, něco dokázat, vybudovat. Být úspěšný. Chtěl bych udělat kariéru ...

Po druhé hned hledáte důvody, proč to nejde - že to není tak snadné...

Být úspěšný, udělat kariéru ... NIKDY není snadné. Je to jen v tvé hlavě, musíš si v ní udělat pořádek a vědět co chceš a za tím jít.

Čárlí, prosím tě, napiš, co bys chtěl v životě dělat. Co by tě bavilo, v čem bys mohl být dobrý. Co bys svému zaměstnavateli chtěl, mohl nabídnout? Jak by sis svůj život představoval? Pamatuji, že jsi měl několik otázek ohledně psychckých problémů. Na chvíli na ně zapomeň, povol uzdu fantazii a napiš, co bys chtěl dělat. Čím by ses chtěl živit?

Máš málo sebevědomí. Někteří mladí jej sice mají až nad hlavu, což není dobře, ale když chybí, je to taky problém. Ty se bojíš všeho - bojíš se prosadit, bojíš se žít s družkou. Proč? Všechno se má zkusit, kdyby to snad neklapalo, máš se kam vrátit.

Buď rád za tu dívku a za vstřícné rodiče, to je kapitál, který mnoho mladých nemá.

Vadí mi Tvá výmluva - na VŠ jsem nechtěl jít, aby mi to rodiče nemuseli platit. Ano,mnozí rodiče dokáží udržet své děti na studiích, ale tyto děti, až budou mít rodinu, udělají totéž. Takže se nemusíš bát, rodiče nevyždímeš a vše vrátíš v tom koloběhu jednou zase svým dětem. Navíc,pokud jsi opravdu schopný a šikovný, mohl by sis při VŠ najít různé brigády, abys si něco poplatil sám a rodičům ulehčil. Je to opravdu jen hloupá výmluva s tou VŠ, pokud chci něčeho dosáhnout, musím se o to pokusit. A ne si stěžovat, že jsem chtěl ulehčit rodičům. Nebyl bys sám, kdo studuje VŠ, příbuzný studoval, měl 2 pěkně placené brigády a rodiče to jeho studium nestálo prakticky nic. Takže buď o tom nic nevíš, nebo úmyslně mlžíš. /že Ty bys rád, ale nechceš zatěžovat rodiče/

Jinak sleduj inzeráty, zkoušej oslovit případné zájemce, snaž se postoupit o stupínek výš. Je to těžké, ale někdy se zadaří. Začala bych ale tou VŠ. Každopádně budeš mít pak daleko větší možnosti, než Déžo s nedokončenou základkou. Děláš to pro sebe a bude na tom záviset Tvůj další život, jak vykročíš. Neboj se měnit, kombinovat, dokaž zúročit své znalosti a schopnosti.

Musíš něčím vyniknout, něčím zaujmout. Jinak budeš celý život jedním z davu dělníků. Jaga.

Každý se ti snaží nějak poradit, dává návody, ale ty pořád vedeš svou, nejde to, nemůžu... Komu se opravdu chce tak může, kdyby měl dělat do strhání těla. Dám příklad. Můj otec se nejdřív učil v ČKD Slaný nějakým nástrojařem nebo co, ale práce ho nebavila, dokonce volali rodiče co s ním, aby ho vzali z učení. Tak ho velmi chudí rodiče, vzali z učení a dali ho učit na číšníka. Nedovedeš si představit ten obrat, tohle ho chytlo tak, že byl nejlepším učněm, a hned po vyučení byl jmenovám vrchním číšníkem v nejlepším hotelu na okrese ! Nepostál, mrštný jak ryba, krástlý urostlý černovlasý jinoch, rychlý a velmi pracovitý. Pak mu bylo málo, pronajmul si restauraci, kde začali i už s mojí maminkou a babičkou, která byla vynikající kuchařka. Ve dne dělal, v noci sháněl pro hospodu materiál, chodilo tam tolik lidí, že prá byla fronta na oběd daleko ven, neměl čas se ani najíst, přišel host, jídlo všecko šlo stranou a na prvním místě byl host. Za nějaký čas měl tolik peněz, že nevěděl co s nimi a moje babička mi vyprávěla, že se tam bála spát, kam se podívala tam byly nacpané peníze. A tak to bylo celý život, jen nesmírná pracovitost, píle a také řekněme i láska k penězům, které nikdy neužil, nikdy nebyl ani u moře, nebo na pořádné dovolené, může z tebe udělat boháče. On byl štastný. Stačilo by jen kdyby jsi byl z poloviny tak dobrý a mohl by ses mít dobře, je jedno v jaké profesi začneš, ale nesmíš se práce bát. Když budeš psát na Poradte co se mnou, či jak mám přijít k penězům, tak to asi není ta pravá cesta, ale možná kdo ví?