Můžu jet sám autobusem?

Ano.

P.S.: tedy pokud ten autobus nebudete řídit...

Jistě. Jinak si načíst přepravní řád společnosti, do jakého věku s doprovodem. Ale, když se tak ptáš, jak by děcka jezdila do škol busem, od první třídy?

Ano..ale já chci jet do velkého města které je 70km odemě -.- ... Je to rozdíl víš?

Ne, to není žádný rozdíl.

Pořád je to jen jízda autobusem, i když pojedete z Horní Lhoty do Prahy (jiné větší město v ČR opravdu neznám).

Jo, je to rozdíl, že nejedeš ráno v sedm do školy, ale počítám, že nepojedeš nějakým nočním spojem.

Mezi 14 a 15 lety není moc velký rozdíl, ve zralosti a vzhledu. Jo, dostaneš občanku, ale co se jízdy busem či vlakem týče...

Já jel v devíti letech z města do města bez doprovodu busem, bylo to 200 km Vzpomínám dodnes!

Přeji dobrou cestu - pokud nejde o útěk

A jaký je v tom rozdíl? Asi ten že jsi neschopný rozmazlený fracek co si ani nezaváže tkaničku u boty,protože pro normáně vychované děti ve tvém věku toto není žádný problém!

kolik je ti let?

14 :p

klidně jeď - pokud ti není za hranice

V povinné četbě "Honzíkova cesta" cestoval předškolák dokonce vlakem.

A v letadélku Káněti dokonce malý Vojta dokonce letadlem letěl s kamarády.

Jistěže.

Ahoj. Známí, takhle autobusem, posílali 13ti letou dceru za tetou 100 km do Prahy. Vstřícný řidič na převzetí malé slečny dohlédl. Aby to bylo správné tetě a na správné zastávce.

tak jako ve 13 jsem jezdila o prázdninách sama čtyřmi busy ( přestupy ) na hoodně vzdálenou hvězdárnu - takový tábor - a nikdo mě ani moje zavazadla nepřebíral dokonce jsem si ty spoje v jízdním řádu musela nalézt ( aby táta neměl řeči , co jsem za trdlo

A nezapomeň si vzít průkazku na na slevu jízdného, nebo nějaký průkaz, kterým prokážeš datum narození – máš nárok do 15 let na poloviční jízdné.

ANO MŮŽEŠ, šťastnou cestu

Ahoj, myslím,že jo, pokud s tím bude souhlasit Tvůj ´zákonný zástupce´.

Mě jen fascinuje, že 15-ti letý synek se zde dotazuje na cestování. Co vlastně umí jeho rodiče, kde je hranice mamky a taťky pro vytvoření sebejistoty jednání vlasního dítěte. Vím, tohle je jiná debata...

Můžeš, proč bys nemohl. Jen nezapomeň na to, že za tebe zodpovídají do tvých 18 rodiče, takže to musí vědět a musí s tím souhlasit.
Pozn. pro ty, co se diví, že se na tohle někdo ptá. Vážení, nedivte se té otázce - uvědomte si, že dnes na rozdíl od minulosti se děti vozí autem i třeba 1km do školy, aby se jim náhodou něco nestalo. Takže takovýhle sólo výlet bez dozoru rodičů je dnes pro dítě doslova atrakce. Doby, kdy tohle bylo celkem běžné, jsou už dávno pryč. Já jsem jezdil k dědovi sám 50km bez dozoru a doprovodu autobusem už ve 12, kamarádka z Prahy k babičce a tetě už od 10 roků trasu 150km. Prostě nás posadili do autobusu a v cílové stanici nás buďto někdo vyzvedl a nebo jsme k prarodičům (nebo obráceně domů) došli sami. Tenkrát vcelku normální - psal se začátek 70. let.

Byl rok 1959 - 1960. Bydleli jsme na vesnici, mamka pracovala ve městě. Když mě, jako 4-5 letou potřebovala vzít k lékaři, zubaři apod., jela jsem do města s ní. Pak po vyšetření mě posadila na autobus a nařídila, kde mám vystoupit. Pak mazala do práce. Ani tenkrát se nesmělo zbytečně v práci chybět. Do ruky krabičku lentilek jako "cenu útěchy". Bylo to 10 km. Na zastávce už na mě čekala babička, jak jsem ji přes sklo uviděla, hned jsem vystupovala. Byla jsem na sebe hrozně pyšná, jak to zvládám. Přitom na tom nic nebylo, seděla jsem jako buchta.

Vzpomínám na to dodnes. Autobusy jezdily takové kulaté, vzadu malé okénko a žebříček na střechu. Jako v majoru Zemanovi.

Vnuk od svých 15 let jezdí vlakem na internát asi 170 - 180 km. Zvládá to v pohodě. Přitom autem je to asi 80 -90 km, ale vlak to objíždí po vlastech českých.

Tak se neboj, pokud nebudeš přestupovat, není co řešit. Budeš sedět a koukat. Pokud přestupovat budeš, napiš si, kde a jak dlouhý čas na přestupy máš, aby Ti další spoj neujel. A bude to v pohodě. Přijdou chvíle, kdy děti přestanou mít rodiče za zadkem a začnou se osamostatňovat. Tak hodně štěstí. Jaga.