Nejste přihlášen/a.
Můžu jet sám autobusem když mi není 15let? Chci jet cca 70 km Děkuji
Ne, to není žádný rozdíl.
Pořád je to jen jízda autobusem, i když pojedete z Horní Lhoty do Prahy (jiné větší město v ČR opravdu neznám).
Jo, je to rozdíl, že nejedeš ráno v sedm do školy, ale počítám, že nepojedeš nějakým nočním spojem.
doplněno 07.04.15 14:00:Mezi 14 a 15 lety není moc velký rozdíl, ve zralosti a vzhledu. Jo, dostaneš občanku, ale co se jízdy busem či vlakem týče...
Já jel v devíti letech z města do města bez doprovodu busem, bylo to 200 km Vzpomínám dodnes!
Přeji dobrou cestu - pokud nejde o útěk
Ahoj. Známí, takhle autobusem, posílali 13ti letou dceru za tetou 100 km do Prahy. Vstřícný řidič na převzetí malé slečny dohlédl. Aby to bylo správné tetě a na správné zastávce.
A nezapomeň si vzít průkazku na na slevu jízdného, nebo nějaký průkaz, kterým prokážeš datum narození – máš nárok do 15 let na poloviční jízdné.
Mě jen fascinuje, že 15-ti letý synek se zde dotazuje na cestování. Co vlastně umí jeho rodiče, kde je hranice mamky a taťky pro vytvoření sebejistoty jednání vlasního dítěte. Vím, tohle je jiná debata...
Můžeš, proč bys nemohl. Jen nezapomeň na to, že za tebe zodpovídají do tvých 18 rodiče, takže to musí vědět a musí s tím souhlasit.
Pozn. pro ty, co se diví, že se na tohle někdo ptá. Vážení, nedivte se té otázce - uvědomte si, že dnes na rozdíl od minulosti se děti vozí autem i třeba 1km do školy, aby se jim náhodou něco nestalo. Takže takovýhle sólo výlet bez dozoru rodičů je dnes pro dítě doslova atrakce. Doby, kdy tohle bylo celkem běžné, jsou už dávno pryč. Já jsem jezdil k dědovi sám 50km bez dozoru a doprovodu autobusem už ve 12, kamarádka z Prahy k babičce a tetě už od 10 roků trasu 150km. Prostě nás posadili do autobusu a v cílové stanici nás buďto někdo vyzvedl a nebo jsme k prarodičům (nebo obráceně domů) došli sami. Tenkrát vcelku normální - psal se začátek 70. let.
Byl rok 1959 - 1960. Bydleli jsme na vesnici, mamka pracovala ve městě. Když mě, jako 4-5 letou potřebovala vzít k lékaři, zubaři apod., jela jsem do města s ní. Pak po vyšetření mě posadila na autobus a nařídila, kde mám vystoupit. Pak mazala do práce. Ani tenkrát se nesmělo zbytečně v práci chybět. Do ruky krabičku lentilek jako "cenu útěchy". Bylo to 10 km. Na zastávce už na mě čekala babička, jak jsem ji přes sklo uviděla, hned jsem vystupovala. Byla jsem na sebe hrozně pyšná, jak to zvládám. Přitom na tom nic nebylo, seděla jsem jako buchta.
Vzpomínám na to dodnes. Autobusy jezdily takové kulaté, vzadu malé okénko a žebříček na střechu. Jako v majoru Zemanovi.
Vnuk od svých 15 let jezdí vlakem na internát asi 170 - 180 km. Zvládá to v pohodě. Přitom autem je to asi 80 -90 km, ale vlak to objíždí po vlastech českých.
Tak se neboj, pokud nebudeš přestupovat, není co řešit. Budeš sedět a koukat. Pokud přestupovat budeš, napiš si, kde a jak dlouhý čas na přestupy máš, aby Ti další spoj neujel. A bude to v pohodě. Přijdou chvíle, kdy děti přestanou mít rodiče za zadkem a začnou se osamostatňovat. Tak hodně štěstí. Jaga.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.