jak mám zdělit mímu zamněstnavately že mám týden živnost , aže chci podnikat při práci
mám pracovní smlouvu na neurčito , živnost mám týden ,
1x
§ 304 Zákoníku práce říká, že jestliže chcete podnikat ve stejném oboru jako váš zaměstnavatel, musíte mu tuto skutečnost oznámit a vyžádat si od něj písemný souhlas. Také si zkontrolujte, zda v pracovní smlouvě nemáte zákaz podnikání v oboru, ve kterém pracujete. V případě, že chcete podnikat v oboru, ve kterém váš zaměstnavatel nepodniká, nemusíte mu tuto skutečnost oznamovat.
1x
Před zahájením podnikání v oboru, ve kterém působí Váš zaměstnavatel (najedete v rejstříku), potřebujete písemný souhlas zaměstnavatele. Jde-li o jiný obor, nebo pokud nemáte podnikání omezeno z jiného důvodu, nemusíte zaměstnavateli nic hlásit.
Layborr zapomněl uvést, že pokud nebudete jako OSVČ vedlejší platit v prvním roce zálohy na sociální a zdravotní pojištění, budete muset oboje pojištění doplatit po skončení roku.
Který ho zná, lze těžko odhadnout, ale každopádně by jej měl znát ten, který hodlá při zaměstnání podnikat!
Zaměstnanec je povinen dodržovat zákoník práce i v případě, že jej nezná. Myslíte, že by zaměstnanec, který poruší zákoník práce, uspěl s "omluvou", že zákoník práce nezná?
Zaměstnavatel se o podnikání zaměstnance pravděpodobně brzy dozví (zaměstnanec těžko bude podnikat tak utajeně, aby se o tom v zaměstnání nikdo nedozvěděl).
A co míníte větou: "a ani to nikdo neověřuje"? Na mne to působí jako návod k obcházení zákoníku práce, což tazateli moc nepomůže. Pokud chcete tazateli opravdu pomoct, poraďte mu radši, jak podnikat, aby mu podnikání nezpůsobilo problémy v zaměstnání. Tazatel by měl vědět, že mu podnikání mu nesmí bránit v plnění pracovních povinností. Nesmí kvůli svému podnikání např. odmítnout práci přesčas, kolegové nejsou povinni si s ním prohazovat si pracovní směny apod.
Zaměstnavateli nic hlásit nemusíte ,
Podnikání při zaměstnání bývá většinou vykonáváno jako vedlejší samostatná výdělečná činnost. To jestli se jedná o hlavní nebo vedlejší činnost se řídí podle toho, zda vyděláte víc v zaměstnání nebo podnikáním.
Pokud jsou vaše příjmy ze zaměstnání vyšší než příjmy z podnikání, pak je podnikání vaší vedlejší samostatnou výdělečnou činností.Pokud chcete, aby byla vaše podnikatelská činnost považována za vedlejší, je nutné tuto skutečnost nahlásit na vaší zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení.
Tato skutečnost je velmi důležitá pro stanovení výše záloh.
Dobrá zpráva je, že během prvního roku podnikání nebudete muset platit žádné zálohy a to jak na sociální, tak na zdravotní pojištění.
Výše záloh v dalším kalendářním roce závisí na výši zisku z předešlého roku.
více zde -
Omyl!
Zaměstnanec nesmí začít podnikat ve stejném oboru, v jakém působí zaměstnavatel,
bez předchozího písemného souhlasu zaměstnavatele.
To je docela zajímavá informace, kterou jsem zatím sám nezachytil. je to fakt takto? A vztahuje se to i na DPP a DPČ? Zatím jsem si myslel (bohužel platí - myslet je ...) že to platí jen, když je to zapsané v pracovní smlouvě (typicky si představuji takové obory, kde jsou důležité informace - tisk, televize, advokacie, politika, velké firmy, reklama, poradenství atd.). Jinde jsem si myslel, že se to neřeší, protože to není třeba. Děkuji za odpověď.
doplněno 15.03.15 01:57:Doplňuji otázka je pro Ivzez, já to prostě nepoznám - ty vlákna, pak teprve, když to vidím, tak se mě zdá, že je to nepřehledné a nevím komu odpovídám (a to neplatí jenom tady). Možná to bude můj první dotaz tady, jak to poznat.
I když se toto dnes asi už nestane, tak to je přesně to, na co jsem měl dotaz. (a to mě v zákon(n)íku připadá jako blbost).
To není až taková blbost. Příklad - zaměstnanec pracuje jako řidič, rozváží zboží, má k dispozici kartu na PHM, a současně podniká jako dopravce se svým autem. Cokoli má k používání od zaměstnavatele, může se mu hodit i v soukromém podnikání. Aby nenastalo, že si bude na zaměstnavatelově dílně opravovat svoje auto zaměstnavatelovým nářadím, čepovat do něho PHM a lít zaměstnavatelův olej. Navíc může svému zaměstnavateli přetáhnout zákazníky, protože má přístup k jejich databázi, a tím ho také poškodit.
Příklad je možná přitažený za vlasy, a možná není.
To, že zaměstnanci (což se dá říci, že jsou takřka úplně všichni lidi) neznají zákoník práce, mi připadá docela jako velký problém. Měl by se učit na školách. Takové jasné a zřejmé věci, jako je začátek a konec pracovního poměru, dovolená a podobně, které se týkají naprosto každého, kdo aspoň jednou vstoupil do zaměstnání, by měli lidé znát stejně přirozeně, jako např, hodiny nebo peníze, což se učí děti v základní škole. Chápu, že mají lidé posvátnou hrůzu ze zákonů - jsou napsané tak, že jim nikdo nerozumí. Ale tuto základní normu by podle mě opravdu měli vyučovat, nejlíp posledního půl roku na základce. A aspoň rámcový přehled zákonů, které se dotýkají každodenního života naprosté většiny lidí.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.