Jak naspořit na vlastní funus?

http://finance.idnes.cz/spole…x?c=A081109_201802_viteze_hla

jsem se až podivil, že opravdu existuje minimum těchto služeb... ta spořitelna je stále ok - http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-pohrbu-pieta

Osobně moc doufám, že mne nenechají spálit kopřivami na mezi... - že si někdo dá tu práci mne aspoň obout do hezkých bot a šoupnou mne do krabice.. Na hřbitově jsem si už vyhlédl místo - je tam krásný výhled a polostín - nechci mít spálené kytky na hrobě ani nonstop stín - chci tam mít často živé květiny... - ano - i ve svém věku už jsem na toto myslel a manželka ví, kde a co a jak

Tahleta témata okolo vlastního pohřbu a pořizování si vlastního hrobu ještě zaživa mi přijdou strašně morbidní. Chápu, že nikdo nechce zatěžovat po smrti své příbuzné, ale prostě příčí se mi o tomto vůbec mluvit.

Žila jsem hodně let s babičkou. Taky mi zpočátku připadalo morbidní když mluvila o pohřbu, ale pak jsem si řekla, když chce sdělit,jak by si to přála, tak proč o tom s ní nemluvit. Babička si našetřila, a potom bohužel odešla zrovna když jsem byla na operaci a ona byla po tu dobu u strejdy, hodně daleko. Cena se tím dosti navýšila - transportem na velkou vzdálenost, a potom přišlo vhod, že měla našetřeno. Babička si i předem napsala seznam všech , komu poslat parte, s adresami.. ulehčila mi tím organizaci, ale bylo mi těžké probírat se seznamem napsaným roztřesenou rukou..

Heršvec, to jsou snad skvrny na slunci, zrovna včera mne se stejným dotazem překvapila mamka. Prej, že jestli si nemá zařídit pojištění na pohřeb. Nebyla na to náhodou někde reklama?

Poklepala jsem si na čelo a ujistila ji že bych chtěla mít její starosti. Až bude potřebovat dřevěný kvádro, tak JI už otázka kdo to cvakne trápit nemusí; a jestli má teď náhodou přebytečné peníze, ať si raději koupí na sebe něco, v čem se bude líbit mládencům...

Mně osobně je úplně fuk co s mou schránkou po smrti kdo provede, jen doufám že o tom nebudu nic vědět.

A dnes je o tom článek na netu, jmenuje se to "Ekologická pohřeb aneb nebožtíci v kompostu"!

Tak už mi to není fuk, ale po smrti chci zkompostovat, třeba pak ze mne něco i vyroste. Například bodlák.

On klasický pohřeb není pro nebožtíka, ale pro pozůstalé. Ti si ho užijou, mrtvému už je to jedno. A tak se pohřbívá podle tradic, podle kapsy, podle toho kdo by si neodpustil kdyby byla babička nespokojená, podle toho co by řekli sousedi; no přece, my na to máme, no ni? Kdyby ty peníze lidi raději dali na charitu...

Jenže jsou rodiny, kterým je jedno za jakých okolností nakonec jejich příbuzný bude pohřben a že si přál nějaké poslední rozloučení je taky nijak nezajímá.

Krutá realita.

Sdílím Váš názor

Ahoj. Jasně Klabane, je to takové zvláštní, někomu možná až divné. Mám známou, dnes je jí asi 94 let a je furt čilá a lítá jak čamrda. A před asi 20ti lety se nám pochlubila dost nadšeně, že ji synovec pořídil hrobku. Ona z toho byla nadšená, jako by dostala barák. Tak že, má hrobku a nějak se jí do ní nechce. A asi do ní ještě dlouho nepůjde. Fakt je dobrá.

Já jsem tohle téma taky zaregistroval spíš u těch starších lidí. Mladej si říká, to neřešim, mrtvý prt ví. A jak trochu zestárnou, začnou tyhle věci řešit taky. A mě taky napadlo, že nechci, aby mě řešilo město a nebo děti. Už jsem jim taky řekl, že chci jen spálit a rozsypat na to jedno místo. Když jsme rozptylovali bráchu. Sousedka se zase chtěla darovat do Prahy na nějakou kliniku. Jen je potíž, že dnes je dost těl.

Máte-li souvěrce, nebo někoho v rodině - tak Vám stačí jen se domluvit, jstel-li sólo nemusíte nic řešit, pokud písemnou formou neurčíte jak jednat.

Dnes je to běžná věc,protože spousta starých lidí ví,že pozůstalí už moc nectí tradice a sami mají dluhy,hypotéky a jiné závazky.Proto se bojí,že se jim nedostane řádného pohřbu jak by si přáli a peníze by šly na kdo ví co.Byl o tom jednou velký článek v MFdnes a stává se i že zemřelí dostanou "to nejlevnější"a zbytek seberou pozůstalí nebo hůř,že si jejich urnu nikdo ani nevyzvedne.Pojišťovny vyšly vstříc a skoro všechny mají tuhle možnost sjednat si pojistku pohřbu.např. http://www.ceskapojistovna.cz/p?pojisteni-pohrbu-pieta

až klaban přijde do podobného věku, třeba jako já nebo bábinky a mnozí další, přestane se mu to zdát morbidní... prostě začne myslet na to poslední, a na ty, kterým svým odchodem přidělá bolest a starosti.

Včera jsem koukal na ten čerstvý hrob, jak na něj navršili hromadu věnců a kytic... opravdu hromadu. Odhadem něco výše jednoho metru, takže okolo 2 m3. My jsme kupovali živé květy, na výběr byla běžná kytice se skromnou ozdobou něco přes 10 €. Ty honosnější živé minimálně 25 €. Věnce většinou umělé od 35 výše... Na obřad přišlo okolo sto lidí, většinou páry, takže minimálně 50 ks věnců nebo kytic. A většinou ty dražší... hrůza peněz.

Jakoby nějaké odpustky za to, jak se mnozí k sobě chovali za živa. A to i ti nejbližší k zesnulé... Smutné! Zdá se, že účast na pohřbu a drahá kytice to vše vyřešila. Ani na kar mnozí z rodiny nedošli... A to i ti nejbližší k zesnulé... Přesmutné, pohádali se kdysi kvůli prkotině...

Ale vrátím se k těm nákladům na pohřeb. Stačila by skromná kytička, jeden květ jako vzpomínku... a nějaká finanční částka jako příspěvek tomu, kdo vypravuje pohřeb. Nějak jsme si zvykli na okázalost... mramorové a bůhví jaké pomníky, my na to máme! A přitom se ví, jak to bylo za života úplně opačně.

Na něco jsou ty pohřby přece jen dobré. Jeden se zamyslí... a uvědomí si, jak je to s ním. Nejen, že i on může být kdykoliv na řadě. Ale ty vztahy...

Jo, bábinky, a dejte vědět, až to přijde! Já se budu taky snažit...

hejkale,

naprosto souhlasím, ...až kdokoliv přijde do podobného věku...

Naprosto souhlasím se zbytečným kytkodáváním...Jakoby nějaké odpustky za to, jak se mnozí k sobě chovali za živa. A to i ti nejbližší k zesnulé... Smutné! Zdá se, že účast na pohřbu a drahá kytice to vše vyřešila. Ani na kar mnozí z rodiny nedošli... A to i ti nejbližší k zesnulé... Přesmutné, pohádali se kdysi kvůli prkotině...

Osobně zastávám názor, že úcta k člověku se má projevovat za života, dary mu dávat, když z nich má radost.

V momentě kdy člověk zemře, je pro něj vše ostatní zbytečné. Proto truchlením, kytky, hodinové pohřby, to je jen trápení pozůstalých a zbytečné vyhazování peněz, které by měli sloužit živým..

Všem přeji dlouhý život..

možná 1

Já chápu vaše názory(předešlých pisatelů)taky si více cením slz a citů než kytek a věnců,ale kdyby moje babičky neměly krásný hrob,měla bych svědomí i já.V dnešní donbě jsou hroby unifikované,neosobní-tohle si nepřála-jen desku s nápisem.Už jako malí jsme chodili co druhý den s babičkou na hrob(měla to kousek)a pečovala o něj se stejnou péčí jako o domov.Byla to tradice,úcta k předkům mít krásný hrob a to jsme dopřáli i jí.Takže nějaké úspory beru,ale pokud je ten člověk tradiční,mělo by mu být dopřáno to co chtěl a ctil.