Baví vás životní stereotyp?

Od: Datum: 08.03.15 18:28 odpovědí: 9 změna: 09.03.15 08:45
avatar

Jak bojovat s životním stereotypem-práce,domů,práce domů,nákup,práce,domů...Na procházku není síla-po náročné práci,kultura daleko,nějak se vytratila šťáva do života.Co dělat?Děkuji Ladislav s manželkou


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 08.03.15 18:39
avatar

Skoro vám závidím, co máme vnučky nevíme kam jet na výlet dřív.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.03.15 18:45
avatar

Vnoučka máme 15-ti měsíčního,ale máme ho jen tak hodinu týdně...

Datum: 08.03.15 18:53
avatar

Sice to vypadá, že kopíruji jednoho místního rádce, ale říkám: kupte si psa. Nebo si vemte nějakou smutnou psí dušičku z útulku. A bude po stereotypu.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: paw®
Datum: 08.03.15 18:50
A proc neni sila na prochazku po narocne praci? Farate snad do dolu ze jenom lezite? Hledjte nove podnety, kolo, krouzky. Poridte si psa/kocku. Najdete si milence/milenku a az se to provali budete rada za zivitni stereotyp. . A neberte me vazne.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.03.15 18:56
avatar

Psa ani kočku nebudeme trápit v paneláku!

Od: hm®
Datum: 08.03.15 19:31
avatar

Ten cyklus práce-domů-práce-domů..., to přesně sedí na mě. Sice mě to takhle nebaví, ale změnit by to šlo asi jen tak, že bych vynechal tu práci. Pak by byl čas na nestereotyp. Jenže to by mělo jiné nepříjemné dopady, tak si člověk nevybere. Trochu se těším na důchod, že bude volno. Jenže to už budu zase nejspíš fyzicky téměř neschopnej a budu si říkat "jak já jsem se měl tehdy dobře".

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.03.15 06:57
avatar

O tomhle něco vím. Sedím doma a krotím babču. Pomaluje záchod výkaly, ožere si pokojovky, zapálí kanape. Pořád je vzrůšo, i když je to ubíjející. Za měsíc jí bude 90.

Rádi jsme chodili dálkové pochody, rádi jezdíme vlakem, na výlety. Teď to ale nejde. Někdo s ní musí být nepřetržitě doma. A aby jel na výlet jen jeden? Jsme na sebe zvyklí. A aby jeden z nás shlížel třeba z hory Říp či se máchal v akvaparku a druhý byl doma s babčou, bylo by to líto oběma. Tomu doma, že nemůže, tomu na výletě, že ten druhý není s ním a neužije si nic. Takže tvrdneme doma oba dva.

Přesto jsou maličké radosti. Třeba:

1/ v květnu si zajedu do nedalekého města na koncert Spiritál kvintetu. Mám je hrozně ráda a už jsme s manželem domluveni, že pohlídá.

2/ někdy na červen mi slíbila jedna zdejší rádkyně, že mě vezmou s botaniky na výšlap za chráněnými rostlinami. Pokud to vyjde, to bude něco.

3/ v srpnu nás s manželem čeká dovolená v Řecku. Pro babču zařídíme po tu dobu odlehčovací pobyt.

No a až se jednou její životní pouť skončí, pořídíme si pejska. Toho nejhezčího voříška. S pejskem je hned život veselejší. Zatím to ovšem nejde. Jaga.

Takhle nám řádila ve vikýři, 4 m nad betonovým zápražím, na ztrouchnivělém žebříku beze stupňů. Sama si ho tam přitáhla. Letěla jsem zachraňovat, ale stihla jsem ještě zmačknout foťák. Jinak by totiž nikdo nevěřil. *plac*

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 09.03.15 07:03
avatar

Já si ten SPIRITUÁL KVINTET snad ani nezasloužím. Vždyť jsem tam vynechala písmenko. Jsem to ale matěj! *ee*

doplněno 09.03.15 07:12:

Ještě jsem se zamyslela: máte plno volného času, můžete z domu, nikoho nemusíte hlídat. Co takhle pro děti nějaký kroužek? Turistický, sportovní, přírodovědný, cyklistický, skautíci? Chtěla jsem napsat i radioamatérský, ale kdoví, jestli se tím ještě dneska kluci zabývají. Buď s paní oba dva, nebo každý jiný - Vy třeba turista, ona kroužek dovedných rukou /pletení, drhání, háčkování, origami.../ nebo kroužek vaření, pečení...Děti by se něco přiučily a vy byste měli radost, že jste něco platni.

Před 40 lety si u nás stará paní usmyslila, že dokud ještě žije, naučí další lidi tancovat Českou besedu. Vesnička nijak velká a představte si, že se daly dohromady 4 kolony /to je 32 lidí/. Hrozně se nám to líbilo. Bylo to vybočení ze stereotypu, setkali jsme se navečer na návsi všichni mladí, popichovali se...a tu Besedu umím dodnes. Ale když bych ji chtěla naučit další lidi, už bych je určitě dohromady nesehnala. Je jiná doba.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 09.03.15 08:45
avatar

Nemám životní stereotyp. Pracovní doba je minimalne 12 hodin kazdy den včetně soboty a neděle. Vzhledem k přítomnosti malého dítěte a absence mužské pomoci nevím, co je nuda...spis mi chybi cas, abych se mohla vice venovat svym konickum. Rada pro vas? Naucte se radovat z maličkosti. Zijete v paneláků, psa ani kočku nechcete. Na výlety vas baví jezdit? Víte, kolik je okolo vas zajímavých míst, které jste ještě nenavstivili? Nemusíte kvůli tomu preci jezdit do daleka. Spis jde u vas o to změnit Vase myšlení. To opravdu az do své smrti chcete takto nadávat na životní stereotyp? Jednou přijde doba, kdy vas to bude mrzet, ze jste takto promarnili krásnou životní etapu...ted totiž můžete dělat cokoliv, co vas napadne. Děti jsou už velké, zaměstnaní mate...

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.