Nárok na odstupné

Dobrý den, Martino, zaměstnavatel Vás pravděpodobně "lakuje".

Určitě nepodepisujte nic, co Vám zaměstnavatel předem nedá k prostudování,

a co před podpisem nezkonzultujete s právníkem.

Výpovědní doba se váže pouze na výpověď, nikoliv na dohodu o rozvázání pracovního poměru. V případě dohody skončí zaměstnání dnem uvedeným v písemné dohodě.

Zaměstnavatel Vám očividně nechce vyplatit odstupné. Proto nepovažuji za pravděpodobné, že by do písemné dohody o rozvázání pracovního poměru uvedl důvod (nadbytečnost), který zakládá nárok na odstupné.

Do písemné dohody nelze dopsat, že nemáte nárok na odstupné, pokud je v ní uveden důvod, zakládající nárok na odstupné. Respektive napsat to lze, ale protože je nárok na odstupné dán zákoníkem práce, nebylo by takové ujednání platné. (Proto mám pochybnosti o uvedení nadbytečnosti jako důvodu ukončení pracovního poměru ► zaměstnavatel by Vám musel odstupné vyplatit, přestože by v dohodě stálo, že na ně nemáte nárok.)

Na žádost zaměstnance je zaměstnavatel je povinen vydat pracovní posudek. Zákoník práce vystavení posudku ničím nepodmiňuje a ani zaměstnavatel nesmí splnění své povinnosti něčím podmiňovat.

Zkuste se poradit na inspektorátu nebo na úřadu práce.

—

Ke mzdě:

Zaměstnavatel sice může měnit výši mzdy stanovené mzdovým výměrem, ale musí přitom dodržet minimální zaručenou mzdu pro tu kterou skupinu prací. Nemusí Vám přiznat nenárokové složky mzdy (prémie, odměny), ale pokud jsou u zaměstnavatele stanovena kritéria pro jejich přiznávání, a pokud kritéria splníte, měl by Vám zaměstnavatel i ve výpovědní době nenárokové složky přiznat.

V obrázku zaručená mzda pro 40 hodin týdně od 1. ledna 2015:

Dobrý den, Martino,

bohužel potvrzujete, co jsem odhadovala ve své první odpovědi,

že zaměstnavatel nebude chtít nadbytečnost do dohody uvést.

Podepíšete-li dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu, není šance na získání odstupného. Nárok na odstupné vznikne pouze v případě, že bude důvod ukončení zaměstnání uveden v písemné dohodě. O další část peněz byste přišla kvůli snížení podpory v nezaměstnanosti.

–—–

Zaměstnavatel Vám nemůže bezdůvodně snížit mzdu (musí platit ± stejně všem zaměstnancům na stejné či obdobné pozici). Navíc můžete zaměstnavatele o doplacení mzdy zažalovat i po skončení zaměstnání. (Mzdové nároky se promlčují až po třech letech.)

Podepíšete-li (= uzavřete-li dobrovolně) dohodu o rozvázání pracovního poměru bez uvedení důvodu, půjde o dobrovolné ukončení zaměstnání, takže byste měla po celou podpůrčí dobu nárok na podporu ve výši 45 % čistého průměrného měsíčního výdělku. Za 4 měsíce na ÚP byste mohla na podpoře přijít v součtu o 50 % čistého průměrného výdělku (2 x 20 % a 2 x 5 %). To by mohlo (? ? – nevím, kolik nyní berete) být více, než o kolik by zaměstnavatel mzdu snížil.

Podle toho, jak svou práci popisujete, by Vaše pozice měla být zařazena do 3. (práce s hotovostí) nebo 4. (objednávky apod.) skupiny prací. Práce (pozice) se zařazují do skupin prací podle nejobtížnější práce, kterou má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat. Tzn., že by zaměstnavatel nemohl mzdu snížit na 9.200 Kč měsíčně, muselo by to být minimálně 11.200 (3. skupina) nebo 12.400 (ve 4. skupině) Kč měsíčně.

Pokud by Vám zaměstnavatel chtěl mzdu snížit více, musel by Vás převést na jinou práci, což není možné bez Vašeho souhlasu. Museli byste uzavřít písemnou dohodu – nejspíše dodatek k pracovní smlouvě – o změně sjednaného druhu práce. (Vše, co máte sjednáno přímo v pracovní smlouvě, lze měnit pouze s Vaším souhlasem.)

Radím situaci důkladně promyslet – znovu zvážit všechna pro a proti, abyste zbytečně nepřišla o peníze.