Co si mám o jeho chování myslet?

Od: Datum: 23.02.15 08:53 odpovědí: 13 změna: 23.02.15 20:35

Předem se omlouvám, že trochu jako srab píšu pod neregistrovaným nickem, ale nechci aby byl nalezen některými zúčastněnými i nezúčastněnými lidmi podle mého nicku na poradně, který mám i jinde.

Vezmu to popořadě. Asi před rokem jsem se seznámila s klukem (oba věkově kolem 25 let). Docela jsme si rozumněli, vídali jsme se i po oné (týdení) akci cca 1x za měsíc. Před několika měsíci se přestěhoval do stejného města, kde bydlím i já. Potom jsme se vídali cca 1x týdně (šli jsme třeba do čajovny - jen sami dva, nebo jsme se viděli v jednom společném podniku, kam chodí i společní kamarádi). Byli jsme kamarádi a povídali si o "bezpečných" tématech jako jsou společné zájmy, kamarádi, práce, škola a podobně. Stejně ale moji kamarádi vždycky tvrdili, že je mezi námi něco víc - vyptávali se, co rande, proč jsem večer přišla sama a podobně. Jejich poznámky jsem přecházela se smíchem, že jsme jen přátelé, a to je vše. Jak jsme se ale víc a víc poznávali, tak jsme i zabrousili do osobnějších témat, ale jenom lehce, protože oba dva jsme velcí introverti. On se chová hodně extrovertně, ale tak nějak je to jen "maska", asi aby mu nikdo (znovu) neublížil. Když jsem potom poznala tuhle jeho druhou stránku, kde není lvem salónů, ale uzavřeným hloubavým chlapcem, tak se to ve mně nějak zlomilo a jaksi jsem v něm z minuty na minutu už neviděla jenom kamaráda. Vypadá (vzhledově) normálně a třeba se mi předtím ani moc nelíbil (resp. takové to "není hezký ani ošklivý, jenom to prostě není můj typ a nikdy jsem o tom jak vypadá nepřemýšlela"), ale teď mi přijde jako ten nejhezčí chlap na světě, a i když mi někdo ukáže třeba fotku nějakého krásného herce nebo zpěváka, nad kterým bych dříve slintala, tak teď jenom pokrčím rameny, protože ten "můj" je přece krásnější. Není dokonalý, to určitě ne, ale jeho chyby vidím a chápu a beru je jako jeho součástí - kdyby je neměl, není to on (a nejsou to žádné nepřekonatelné překážky). Je moc hodný, chytrý, máme hodně podobný humor i zájmy (bohužel si někteří občas myslí, že své zájmy schválně přizpůsobuji těm jeho, abych pro něj byla zajímavější - což je blbost). No, docela jsem v tom chvíli plavala, nakonec jsem mu řekla, co k němu cítím. Vzal to docela dobře, řekl, že mě bere jako kamarádku. Také se mi svěřil se svým bývalým vztahem, a že teď chce být minimálně rok sám, aby se našel atd. (vztah skončil ale už dřív, chvíli mu trvalo, než se z toho dostal). Řekla jsem mu, že to chápu, že s ním chci ale dál kamarádit. Jenže pak to začalo být kapku divné. Občas se ke mně choval přívětivě, jindy mě ale ignoroval. Jednou jsme se opili a došlo na líbání (pravda je ta, že on se furt líbá s různýma lidma, moc tohle neřeší), ale potom zase ignorace. Cca měsíc zpátky byla akce, kam přijela i jedna kamarádka, která je z jiného města, a hodně si s ním píše (ona má přítele a tady toho kluka bere jako hodně dobrého kamaráda). My tři jsme se tam hodně bavili, ale potom jsem zjistila, že jsem terčem drbů, protože "dolízám". Po té akci se se mnou prakticky tři týdny vůbec nebavil. Neodpovídal ani na zprávy. Byli jsme na jedné akci se společnými přáteli a vůbec si mě nevšímal, ale když jsem odcházela a už byl krapet připitý, tak jsme se loučili a objali jsme se (vítáme/loučíme se tak všichni v naší skupině) a trvalo to hrozně dlouho a chvilku jsme si u toho povídali, že to byla hezká akce a tak. Bylo mi to hrozně divné. Pak jsem zjistila, že mu moje kamarádka po té vícedenní akci, kde mě lidi drbali, že se vtírám, mu řekla, že se hrozně trápím, aby si chvilku ode mě držel odstup. Tohle mě strašně moc naštvalo. Jiná kamarádka (která si s ním je hodně blízko) ho potom (co si všimla, jak mě ignoruje) sprdla, že se ke mě chová hnusně, a ať se ke mně chová normálně. Byly pak ještě další akce, kde se opravdu choval přívětivěji a bavil se se mnou. Další věc, které jsem si všimla, je, že se hodně "má" k holkám. Nejde jen o nějaké líbání nebo tak, když je třeba opilý nebo jen v dobré náladě, ale když se s nějakou holkou (ať o ni zájem má nebo nemá) baví, tak ji třeba chytí kolem ramen nebo položí ruku na lopatky nebo tak. Prostě se jí nějak dotýká. Nezáleží na tom, jestli ji zná dlouho nebo krátce, jestli je hezká nebo ošklivá, zadaná nebo svobodná, mladší nebo starší. Prostě hodně udržuje tenhle fyzický kontakt. Vlastně i s klukama. Až na mě. Mě obejme při vítání/loučení, občas se chytíme za ruku, když děláme blbosti. To je tak vše. A je to tak celou dobu, co se známe - takže tam nehraje roli to moje "vyznání". Moc to nechápu a vůbec nevím, co si mám o něm myslet. Jednou jsem se ho na to ptala, řekl, že mu nepřijde, že by mě v tomhle nějak "přehlížel". On ale není na nějaké vážnější povídání, to chápu. Je hodně uzavřený a introvertní, i když to na první pohled nevypadá. Bohužel většina lidí ho vidí jako toho baviče, ale toho kluka pod ním už ne. Ten vyleze na povrch jen někdy, když si člověk všimne, že se snadno nechá "překřičet" (nebo prostě něco říká, někdo mu skočí do řeči a on automaticky ztichne a už se moc nesnaží "bojovat" o to, aby dořekl, co začal, takže je na to asi zvyklý) a podobně. Mám ho hodně ráda, ale vůbec netuším, co cítí on ke mně. Jestli se s ním bavit víc nebo míň nebo jestli si držet nějakou naději, že jednou třeba... Pomalu se blíží ke konci ten rok, co si dal jen pro sebe. Bojím se, co bude potom. Jednou mi řekl (byl trochu opilý), že se mu líbí jedna moje kamarádka... pak ale řekl asi další dvě kamarádky, které se mu líbí, a vím ještě minimálně o jedné holce. Jinak je ale "přístupný" všem holkám (nevím tedy o žádné, se kterou by přímo spal). Také jsme se kdysi bavili o začátcích vztahů, a řekl něco v tom smyslu, že dívka by měla být vytrvalá. To mě zmátlo ještě víc. Vůbec teď nevím, co si mám myslet, a trápím se kvůli tomu. Stále má tendence si mě občas nevšímat, ale doufám, že je to jen pozůstatek toho, co mu řekla ta kamarádka. Možná i on sám to bere tak, že nechce být příliš přítulný, abych se potom netrápila (na otázku těch drbů kolem mě, že se vtírám, řekl, že to není pravda, že ho jenom mrzí, že to tak ostatní vidí a pomlouvají mě). Tak teď jsem zmatená a nešťastná.

PS: vím, že tu často mám, že je opilý, ale alkoholik to není. To, že "jednou, když byl opilý" v různých částech textu, se vztahuje tak asi celkem k dvěma nebo třem událostem během posledního půl roku.

PPS: Omlouvám se za případné chyby a překlepy, ale nemám sílu to po sobě číst znovu.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ben®
Datum: 23.02.15 09:06
avatar

Dobrý den, ani se Vám nedivím, že to po sobě nechcete číst. Ano, je to vysilující. On Vás bere jako kamarádku a Vy jste do něho zamilovaná. Je to tedy jednostranné a tak je to na nic - a zřejmě ztráta času. Navíc, chlapec to nemá ani ujasněné a hledá i jinde.

Ještě chvilku se trapte a potom si najděte jiný idol. Zdravím!

doplněno 23.02.15 10:36:

mono - od Vás je hezké, že máte takovou starost o člověka, který je pro Vás "jen" kamarád. Jistě mu přejete i krásný vztah, ale s jinou slečnou, že? Pokud ne, tak to není pro Vás jen kamarád.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: jmlc®
Datum: 23.02.15 09:08
avatar

Dobrý den. Sama jste si vědoma toho slova a samé to vrtá hlavou. Já z popisu vidím, že se k vám chová "přátelsky" jen v podnapilém stavu.

To tak jednou farář řekl novomanželům - ženich je namol, nemůžu vás oddat. "Ale pane faráři, to musíte - on by si mne střízlivý nevzal"

Předpokládám, že máte oba víc než 18 let. On mi z popisu nevychází jako introvert - spíše člověk, který jako kamarád "taky rád", ale jinak flegmatik v dané oblasti... Introvert nedokáže kohokoliv přátelsky obejmout či ho držet kolem ramen, za lopatky...

Vy mi připadáte zase jako zamilovaná puberťačka, která by sice něco chtěla, ale vlastně neví co. Pokud nemá zájem o vztah, pak se nevnucujte. Ta občasná líbačka vás sráží do kolonky rádodajek nebo vtěrek. Dejte si od něj větší odstup.

Doporučil bych vám nenadbíhat a snažit se o normální život. Pokud půjdete spolu na čaj - buďte kamarádka, ale bez líbaček, mazlení atd - on přece vážný vztah nechce! Až bude chtít, přijde sám.

doplněno 23.02.15 10:01:

Pokud propadá depresím, zřejmě bere i prášky, na které se nesmí pít alkohol... změna v chování je možná tu.

Věk 25 není konec života - asexuální rozhodně být nemusíte. Zkuste prostě zapomenout - na nějakou dobu se zaměřit na jiné cíle - škola nebo kariéra... Během jiných starostí se vám může zjevit princ na bílém koni...

Na toho kluka bez ohledu na aktuální jeho stav bych se vykašlal. Kamarádit můžete, ale reagoval bych jen na jeho podnět. Pokud by potřeboval, pomůžu, pokud nepotřebuje, žiju si svůj život... zkuste to.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mono
Datum: 23.02.15 09:30

On žil prakticky celý život uzavřený v "bublině", je to opravdu velký introvert. Měl dlouhý vztah s dívkou, ale potom se rozešli (nevím proč) a on asi nějak propadl depresím, prý na tom byl hodně špatně. Pak se rozhodl (podle toho chování, a i co říkal), že už mu to za to trápení nestojí a prostě bude žít přítomností a nebude řešit minulost ani budoucnost. Nasadil si nějakou masku extrovertního baviče, ale prakticky vůbec o sobě a o svých pocitech nemluví. Právě jenom když je trošku přiopilý, tak dokáže mluvit i o svých pocitech (ale i tak se tomu vyhýbá). Párkrát ale nějaká vážnější konverzace proběhla, i když byl střízlivý, ale jde hrozně moc vidět, jak ho to bolí, a nechce se o tom bavit, jednou se i téměř rozplakal. Já lituju toho, že jsem se s ním tehdy líbala, a stalo se to jen jednou, znovu bych do toho v tom stavu už nešla. Jsem takhle moc zamilovaná poprvé v životě, už jsem si myslela, jak nejsem divná, protože nikdy jsem se nedokázala do nikoho zamilovat. Snad jsem i jednu dobu přemýšlela, jestli nejsem asexuálka. Možná proto to tolik řeším a přemýšlím o tom. Jediné, co ale opravdu chci, je, aby byl šťastný a spokojený. Chtěla bych mu pomoci, aby se nebál trochu otevřít. Nejhorší byla ta doba po té akci, kdy mu ta moje kamarádka řekla, aby mě ignoroval, že se trápím, že mě to přejde, když si mě nebude všímat. Ve skutečnosti to bylo příšerné, a netrápila jsem se, že nezískám přítele, ale že ztratím kamaráda. Od té doby, co ho ta druhá kamarádka "sprdla", ať nedělá blbosti a baví se se mnou, tak jsme se viděli jenom 2x a opravdu se se mnou bavil. Že na mě ale nikdy ani nesáhne a tak... to moc nechápu do teď. Není to tím, že bych se mu nelíbila nebo se mnou nic nechtěl nebo tak, protože on takhle sahá úplně na všechny. Naučil se totiž asi oddělit mysl od těla, takže pro něj tyhle věci nic neznamenají. Jeden kamarád se chová krapet podobně a jeho oddůvodnění bylo, že pochopil, jak funguje svět. Bylo mi z toho smutno.

doplněno 23.02.15 10:14:

@jmlc: Kdepak, prášky žádné nebere. Nevím, jestli má deprese, spíš v sobě úplně všecko pohřbil a zamkl za tím dveře na deset západů. Jinak abych se soustředila jenom na sebe. To už se soustředím právě dlouho, a myslím, že už bych i chtěla něco víc.

@naufrago: Ano, ti kamarádi... chápu, že se nám třeba snaží pomoci, ale občas to dost nevyjde. Hlavně ta kamarádka, co mu řekla, aby mě ignoroval. Promluvit bychom si určitě potřebovali, ale moc není kdy. Buď na to není vhodná chvíle nebo je s námi někdo další. Navíc jakmile se začne o něčem takovém mluvit, tak se uzavře a začne odbíhat od tématu, těkat očima všude po místnosti nebo "hloupě" vtipkovat.

@babkazov: S tou jiskrou... byli jsme půl roku kamarádi a žádná jiskra tam nebyla. Jen jsme se bavili. Z mé strany tudíž nějaké city byly až po půl roce, což je docela dost. Z jeho strany... vůbec nedává najevo své skutečné city, takže nevím.

Jinak ano, netlačím na něj, nechávám ho být, protože nechci ho získat nějakým vynucením nebo tak. Ale to neznamená, že nejsem zmatená z jeho chování.

doplněno 23.02.15 10:17:

@kapkanadeje: Vztah chce, ale prý až vyprší ten jeho "rok hledání sama sebe". On je hrozně moc "kluk do vztahu", akorát se tak moc nechová navenek, ale je to tak.

Datum: 23.02.15 10:07
avatar

Mono, city ani pozornost druhého, se nedají vynutit. On nechce žádný vztah, od Vás si drží zřejmě odstup, protože ví, že k němu cítíte víc, než on k Vám. Berte to tak, že Vám nechce ublížit a nechte ho žít svým vlastním životem. Ať si ujasní, co chce. Zatím chce zůstat nezadaný a netouží se svěřovat. Vy jste do něho zamilovaná, on do Vás ale ne.Tak se s tím smiřte a nechte ho žít.

doplněno 23.02.15 10:40:

Do hlavy mu nevidím, ani ho neznám. Ale z toho, co jste psala bych si myslela třeba i to, že hledá děvče, které "není tak snadno k mání". Která nepodlehne jeho náhodným dotekům a líbání a ještě k tomu v alkoholovém opojení. Možná si tímto jen sám sobě něco dokazuje, možná potřebuje jen ženu, kterou bude více dobývat...Kdoví, to jen píši to co mne k jeho chování napadlo.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.02.15 10:23
avatar

Moni, vy vůbec neberete to, co vám píšeme. Stále a jen si stojíte na tom, z čeho jste nešťastná. A hájíte to jako o život. Nemohu odolat, musím znovu a opět přiložit:

Ohodnoceno: 1x
 
Od: mono
Datum: 23.02.15 10:28

Však píšu, že to nechávám být. Chovám se k němu jako ke kamarádovi a rozhodně nespřádám plány jak ho získat. Já nechápu jeho chování ani v rámci kamarádství, to je ten problém.

Datum: 23.02.15 10:04
avatar

Myslím si, že vašemu vztahu docela ubližuje to, že o vás znají některé podrobnosti lidé, kteří vás znají oba. Motají se do toho. Kdybyste si mohli vše vyřídit sami bez nějakých pomluv a zásahů kamarádů, tak bych řekla, že už máte jasno.

Dokážu si představit, že je zraněný z předchozího vztahu a ví, že na Vás jednou "dojde", tzn. že by Vás chtěl, ale říká si "dost", aby něco nezvoral... co ale nedokážu je, jestli je tomu tak teď u něj. Asi bych se spíš teď klidila a počkala na kontakt od něj, nejlépe abyste si vyšli zase sami dva. Oba jste ještě dost mladí (nebo v mladším duchu se chováte) a myslím, že byste potřebovali rozhovor mezi 4 očima, kde se nebude muset hrát divadýlko pro kamarády.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.02.15 10:06
avatar

Moni, ono je to tak, že buď jiskra přeskočí a chemie zafunguje nebo nepřeskočí a nic, nic. Takové řeči, jakože nechce, nemůže, nepřekonal sklamání, potřebuje odstup, potřebuje čas, to je jen blablablabla. Dýmová clona pro ústup, odmítání. Jakmile jiskra přeskočí a chemie zafunguje, není síla, která by zadržela. Dokonce ani smrt! :-D Takže, kdyby chtěl, už by byl s vámi. Chcete jen vy a on je z toho rozpačitý, nešťastný. Vždycky si znovu pomyslí, že možná kamarádkou můžete být. Dobré vychování a takt mu nedovoluje poslat vás do pryč. A vy si to vysvětlujete jako "možná". *hej* Je velice časté, že usilujeme o to, co nemůžeme mít. Nechejte toho!

Ohodnoceno: 2x
 
Od: pn65
Datum: 23.02.15 13:15

On potřebuje odbornou psychologickou pomoc, a tobě se divím, že to nevidíš. Vztah s ním by byla pěkná pakárna *smich*

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 23.02.15 13:59
avatar

Na otázku, "co si mám o jeho chování myslet?" a po přečtení celého dlouhého popisu situace si myslím, že je jen jedna odpověď. Ten kluk prostě do vztahu s Vámi jít nechce. Neznám Vás, nevím kdo jste a protože jste zde tu otázku položila přímo a myslím si, že zcela upřímně vypověděla Vaše pocity, tak si také zasluhujete upřímnou odpověď. Já dobře vím, že by jste raději slyšela povzbuzení a nabádání k trpělivosti, že on je ve skutečnosti do Vás také zamilovaný a nechce si to přiznat, protože se bojí, aby opět nenaletěl a tak dále. Vlastně opakovat jinými slovy to, co jste tady vyprávěla. Ale ono tomu tak není a nemůžete to od nikoho cizího čekat. Ani jeden z nás není ve Vašem citovém rozpoložení vůči tomu klukovi. Takže to posuzujeme rozumem a logikou, podle popisu děje. Mohla bych to tady vzít bod po bodu a vysvětlit proč se chová tak, jak se chová. Ale bylo to dlouhé a myslím, že byste to stejně nepřijala. Takže to je naprosto zbytečné.

Myslím, že uděláte nejlépe, když přestanete pozorovat jak se chová k jiným a hlavně nad tím přestanete přemýšlet. Kdyby chtěl, už dávno by Vám dal najevo, že k Vám cítí víc, než ke kamarádce. On už asi chudák sám neví kudy kam, protože Vám ublížit nechce. Lásce nikdo neporučí. Bude to pro Vás hodně těžké, protože jste zabředla hluboko do vlastních představ a nechcete to vzdát. Určitě jste dobrá holka a proto si myslím, že byste se měla přestat trápit. Půjde to, věřte mi. Začněte s tím, že se budete vyhýbat příležitostem se s ním bavit. Chovejte se k němu tak, jako se chováte k jiným klukům, o které nemáte zájem. A uvidíte, co se bude dít dál. Jestliže k Vám on něco cítí, tak mu to bude divné a začne Vás vyhledávat on sám. Pokud ne, nic jste neztratila a ani nezkazila. Není to ten pravý pro Vás.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: mono
Datum: 23.02.15 14:09

Rozumím. Tohle tak nějak chápu. Jen pro doplnění - k jiným (ne všem, ale tak k cca dvěma třema) klukům (převážně společní kamarádi) se chovám "vstřícněji" než k němu.

Datum: 23.02.15 20:35
avatar

Mono, sama jste slovo vstřícněji dala do úvozovek. Tak se klidně můžete chovat, a stejně to bude to úplně jiné, než jak se chováte k tomu svému vyvolenému. Tam je podtext opravdového citu a on to vnímá. Ti ostatní kluci to tak nevnímají, protože to tam není. A proto s nimi můžete klidně špásovat a nikdo z vás z toho nebude nic dělat, protože je jasné jim i Vám, že je to jenom kamarádství a takové pošťuchování. A to se s nimi můžete i objímat a dokonce i líbat a nic se neděje, nikdo si žádné otázky neklade, protože není proč. Kdežto přesně u tohoto kluka je to jiné. Aniž byste si to uvědomila, vyzařujete touhu po něčem úplně jiném. To je taková zvláštní alchymie zamilovaných.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: jinx®
Datum: 23.02.15 14:33
avatar

V roku 1999 som sa zoznámil so slečnou s ktorou sme chodili na rôzne zábavy,disco,atď.V našom okolí sa pohybovalo plno ľudí a zrazu sme spoznávali moje a jej okolie,partiu,rodinu atď.Až do roku 2003 sme tvorili takýto párik.Pritom všetkom nikdy nedošlo na bozkávanie.Skrátka nám ten status vyhovoval do určitej miery.Bol som však aj v stave že by som to skúsil.Vedel som že si neviem predstaviť nejaký vzťah s ňou-kvôli povahe-iné priority.Obľúbili si ma aj jej rodičia.Ak by došlo na vzťah myslím že by to akceptovali bez výhrad.Nám stačila vzájomná prítomnosť a nič sa so mnou nedialo aj neskôr keď mala vážnu známosť.Vedel som že mi nevyhovuje ale súčasne bolo fajn mať pri sebe dievčinu a pritom všetkom potvrdiť okoliu že nie som gay,užívať si život vo dvojici,ale bez sexu,spoznávať ženy ako také.Z okolia som mal veľa dotazov na nás dvoch.Vždy som nad tým mávol rukou.Potom sme zapadli do väčšej partie.V mojom okolí a v partíi sa neskôr prestriedalo niekoľko dievčat.Niektoré sa v slabej chvíli vyznali tak ako ty.Šlo iba o jednorazovú záležitosť-bozkávanie,väčšinou boli aspoň trochu pod vplyvom.Nakoniec som jedného pekného večera prehlásil že to nebude ani jedna z tejto partie.A tak aj bolo.Za nejakú dobu som sa zoznámil s niekým úplne iným-dnes mojou manželkou a tá prvá mi v tomto okamihu aj trochu závidela ale vedela že je vlastne koniec ničoho.Nakoniec všetko čo sa do mňa vstrebalo spoznávaním ženského sveta som použil do nového vzťahu z ktorého som šťastný dodnes.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.