Jak začít farmařit?

Ahoj Nikol, pokud doma máte /budete mít slepice, ovce a husy, tak už je to malá farma a budeš se mít co otáčet vše udržovat v pořádku. Jen ovce potřebují postavit přístřešek, sekat nedopastky na pastvině, pokud je malý pozemek tak denně dovážet trávu, usušit seno, denně čerstvou vodu, kontrolovat zdravotní stav, stříhat ovce, udržovat kopýtka a nedej Bože, když se vyskytně nějaká nemoc a špatné porody. Už jenom ty ovce sama nezvládneš, tak nevím na jaká zvířata ještě máš chuť. A co škola? Ty budeš pořád studovat v místě bydliště? Zapoměň na prázdniny, dovolené, ostatní koníčky. Zvířata tě potřebují denně.

Pokud chceš vlastní farmu, tak potřebuješ moc velký balík peněz na zakoupení nemovitosti/statku a pozemků. Do doby než tohle budeš mít, tak můžeš studovat vše ohledně zvířat.

Pokud už jezdíte na farmy, zkus si na některé domluvit brigádu. Ono to totiž vypadá romanticky - zvírřátka, mláďátka, slunce, seno, jahody... ale realita by tě mohla dost zaskočit. Zima, bahno, hnůj, nemoci zvířat, smrt - i to k tomu totiž bohužel patří.

Pokud zjistíš, že to dáš, pak teprve řeš co dál. Např. vybrat si v tom oboru školu, nebo jít na veterinu, pokud jsi studijní typ.

Buď si na farmu vyděláš, vyhraješ v něčem, možná zdědíš, nebo najít bohatého chlapa, nebo takového s farmou.

Taky jsem chtěl dřív hospodařit ve velkém - živit se tím. Ale postupem času mne to přešlo. Ikdyž jsem v tom vyrůstal, ale v dospělosti jsem si dal 7letou přestávku a živil se jinak. A pak jsem se vrátil na statek, aa začlo to od rána do večera běhání a dřina. A na vlastní děti skoro nebyl čas... Udělal jsem lán brambor, pak prodával za 4 kč/ kg a lidi si stěžovali že brambory nejsou veliký jako ty v tescu. Argumenty že nejsou vyrostlí na chem. hnojivech je nezajímal. Přitom brambora jak dámská pěst. Ano pár lidí si libovalo, ale to nás neuživý. Nejhorší je ten čas. 30krát zaseju 30 sklidím a 30let je v háji. A děti jsou dospělí. Dneska to mám tak pro sebe a příbuzný. Není to na peníze, ale ten pocit že si to vypěstujete je fajn. A hlavně ta práce na poly mne baví, ale nechci tomu objetovat život. takže hodně zvažte zda do toho jít. Ví že ty dnešní zemědělci co si brali pole zpět v 91 roce tak dnes jsou to dědové stejně jako ten můj a všichni se schodli že v zemědělství rychle zestárli a života neužili.

Česká televize uváděla nebo ještě uvádí, to nevím, dokumentární seriál Malá farma. Bavilo mě, jak si dokážou s problémy poradit, a člověk se dozvěděl plno nových věcí. Podívej se do archívu.

Určitě je dobré, když se máš o koho opřít, rodina a později i přítel, kterého to bude bavit. Je to práce na celý týden, měsíc, rok.

Určitě jít na školu zaměřenou na chov zvířat, nebo zemědělku.

Možná si to Nikca představuje jenom v malém, ne až tak velké hospodářství, aby to zvládla jenom rodina. Ale vždycky je hlavní zodpovědnost, práce, povinnost na chlapovi. Žena se stará o domácnost, děti a drobnou havěť, tak to bývalo na statku a bylo to desítkami let zkušeností ověřené, na co žena stačí, a co musí udělat chlap. Pokud by šli do většího hospodářství, je potřeba dalších rukou, které převezmou díl práce. A jak se cizí síla zaplatí? Možná mít farmu a podnikat v turismu, přes léto ubytovávat hosty.

Je hezké, že máte sen, ale! Můj otec je farmář asi 20 let, občas mu s něčím pomáhám atd. a musím říct, že to je šílená otročina. Pokud nemáte vyřízené všemožné dotace a plácáte to jen tak, je to na palici. Rozlučte se s volným časem, rozlučte se z dovolenou. Hospodářství nezná svátky, volno apod.

Je to práce od nevidim do nevidim a furt dokola. Vím o čem mluvím. Máme asi 70 krav a vše ruční práce se zastaralou mechanizací. Nechci Vás samozřejmě od toho odrazovat, ale člověk v 16 letech vidí vše v růžových brýlých.