Nejste přihlášen/a.
Ahoj rádcové,
už to bude skoro rok co jsem se rozvedl a nějak jsem se dal docela do kupy. Od bývalé manželky jsem odkoupil byt kde bydlí moji rodiče a vlastně ani nikde jinde bývat nemají. Je to byt 3+1. Celou dobu bývám u kamaráda jako spolubydlící a platím samozřejmě nájem a podobně. Jenže bohužel tento stav trvat věčně nebude a já nevím jak se následně zachovat s bydlením. Jde o to že jemu platím něco kolem 5000 kč měsíčně a tak levný podnájem u nás ve městě neseženu dostanu se něco kolem 6000 plus energie a budu bývat ve vybydlené místnosti. Takže dejme tomu když budu hodně skromný tak 7500 nájem. Do nákladů musím započítat ještě hypotéku a samozřejmě další věci jak to tak bývá. Tím pádem převládá nápad se přestěhovat do vlastního bytu kde bych musel ale bývat s rodiči. Což představa že ve 30 budu zase bývat s rodiči docela straší, nehledě na to jak to bude znít když někomu řeknu že bydlím s rodiči i když čistě teoreticky budou ni bydlet se mnou doufám že chápete co tím chci říct a naznačit. Je pravda že úspora peněz by tam byla poměrně značná a já jako majitel bych nemusel řešit nějaké blbosti a neustále se stěhovat. Jak by jste se zachovaly vy? Za každou cenu by jste si našli jiné bývání a nebo by jste to nějak překously a vrátili se do rodného hnízda? Jak by jste se dívaly na chlapa který "ještě" v třiceti bydlí u maminky? Díky za každou odpověď. Píšu to brzo ráno tak se omlouvám za chyby
Pěkný den všem
Odpovědí hodně, možných variant ještě víc.
Já bych se k rodičům (do svého) nastěhoval. Jestli se Vám jedná jen o to, "co by tomu řekli lidi", tak to máte jednoduché - na řeči se vy... . Proč cpát své peníze (a ne málo) někomu cizímu jen tak? Záležitosti bych potom řešil podle toho, jak přijdou.
Je možné, že až/jestli si najdete známost, bude mít byt svůj.
Jak dlouho budete ještě splácet? Nepořídíte si potom třeba ještě garsonku, kam byste mohl případně rodiče nastěhovat? Garsonka bude Vaše, takže o nic nepřijdete.
Nebo můžete, když to bude potřeba, časem velký byt prodat a pořídit dva menší. Ale nemusíte nezvratně rozhodnout teď.
Zkrátka - teď bych se nastěhoval domů a situaci řešil později podle potřeby. Jen si s rodiči vyjasněte, jak to s tím bytem je, co všechno je možné v budoucnu a s čím by měli případně počítat.
Ona by byla úplně jiná situace, kdyby Vám bylo třicet a stále ještě bydlel s rodiči. Jenže tak to není. Vy jste byl ženatý, bydlel s manželkou. Po rozvodu jste se sice vrátil zpět, ale byt je Váš a pomáháte rodičům, kteří jsou v nesnázích. Jako žena bych na tom neviděla vůbec nic špatného, naopak. Jen by bylo třeba s rodiči vyjasnit budoucnost. Jistě nezůstanete sám a budoucí přítelkyni či manželce bude určitě vadit bydlet s nimi. Takže bych si to vyjasnila předem - pomůžete jim po dobu insolvence a třeba i poté, ale jakmile by bylo třeba, najdou si vlastní pronájem. Tímto pak můžete argumentovat v případě, že by to přítelkyni vadilo. S rodiči by bylo třeba domluvit pravidla, aby pochopili, že byt je Váš, nikoli jejich, takže by měly být věci na dohodě, ovšem Vy byste měl mít poslední slovo.
Napadla mě otázka, kolik roků mají rodiče? Jsou oba bezmocní? Třeba na vozíku? Už jste si vzal papír a tužku a spolu s nimi jste to počítal? Podrobněji, než tady. Co na to říkali? Hledali jste společně východisko? Co navrhli oni? Spousta otázek, že? Ale tenhle problém nemůžete řešit vy sám, ale všichni. Všichni musí najít východisko, které bude vyhovovat všem. Z laskavosti a velkorysosti se stal problém, o kterém rodiče třeba ani neví. Nic neříkáte, je to tedy vpořádku. V naprostém. Musíte jim to říci, nejlépe s tužkou v ruce.
Při nedostatku financí není mnoho na výběr. Ale nepíšete, jak došlo k tomu, že rodiče opustili původní bydlení. Proč? Platí oni vám alespoň symbolicky za to, že bydlí ve vašem bytě? Nějak mi zde chybí rodinná soudržnost. I rodiče by to všechno mělo zajímat a měli by souhlasit s výměnou velkého bytu za dva malé.
Dobrý den. Já jsem pro navrácení do rodného hnízda, zvláště pak, když je to vaše vlastní majetek. Nebudete sice mít tak moc soukromí, ale na druhou stranu ušetříte hodně peněz. A ty, jak všichni víme, na stromech nerostou. Nějaká budoucí partnerka vaši situaci určitě pochopí, bude-li rozumná. Mně přijde vyhazování peněz bydlet v pronájmech...
Jsem pro, vrátit se k rodičům. Proč vrážet prachy jinam, když máte své bydlení? Budete mít svůj pokoj a financovat bydlení budete společně s rodiči. Tím ušetříte dost peněz a jednou použijite na vybavení. Rozumná slečna toto pochopí a bude vědět, že je to přechodně. Jednou z možností pak je, sehnat rodičům jiný byt menší. Vy byste zůstal ve svém.
Takto platíte nájem jinde a ještě hypotéku. Máte-li dobrý vztah s rodiči, nevidím problém. Já také ještě bydlím s rodiči. Sice mi není ještě 30 let, ale než dostuduji a budu mít své bydlení, uteče ještě hodně vody.
Nezlobte se ale než takové rodiče, tak to raděj žádné. Nejste charita abyste sponzoroval jejich neschopnost, máte svůj život a ve 30ti si jistě budete hledat novou partnerku, nevím jak ji vysvětlíte, že vy sice bydlíte "pod mostem" ale ve vašem bytě bydlí rodiče a předpokládám, že jim velkoryse platíte nájem. Jak bych se zachovala? Nastěhovala se do svého bytu a rodičům dala 3 měsíce aby si našli bydlení.
Já jsem vlastně reagovala i na ostatní, kteří radí, abyste se nastěhoval k rodičům do jejich bytu (váš je jen na papíře), protože to výjde levněji. Myslím si, že soužitím ve společné domácnosti se sponzorem rozhodně stanete. To si pište! A nedejbože exekuce! Přemýšlím, ale poradit vám asi neumím. Jen byt prodat a pořídit dva menší. Pro vás byt, pro rodiče garsonku.
Já mám tedy trochu jiný názor. Možná, že je tazatel slušný, lidský, má úctu k rodičům. Možná, že chlapec dospěl více, než rodiče, kteří se chovají jak mladí, neumějí si odepřít a ve svém věku psychicky nedozráli. Starší člověk je někdy již slabší a zranitelný. Záleží na něm, jestli chce rodičům pomáhat, ale je vidět, že už chce mít také svůj domov.
.
V tom bytě zřejmě dříve všichni bydleli? Asi je a bude těžké rodičům něco naznačovat. Jenom si ještě myslím, že když by se rodiče odstěhovali do podnájmu, tak Greenbull bude ve velkém bytě sám, jestli mu nebude smutno. Snad to vydrží než si najde novou lásku. Měnit za dva menší také není špatný nápad, ale nevíme, v jaké lokalitě je tento původní byt, jestli není v hezké lokalitě, má výhodnou polohu ke světovým stranám, dispozice bytu, v žádané, bezpečné lokalitě, blízko třeba MHD, obchodů, služeb, škol, zdravotnictví, dobří sousedé, kamarádi apod.
Celkově Vás to všechno stálo již mnoho peněz. Dluhy rodičů, manželství, rozvod, podnájmy, odkup i vyplacení bytu. Tak ať Vás rodiče nestáhnou dolů, ale zřejmě to již mají ošetřené.
Jenom taková úvaha, asi jsem moc neporadila.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.