Povídám si sama - jsem normální?

Od: Datum: 31.01.15 20:11 odpovědí: 10 změna: 01.02.15 13:03

Pořád si povídám sama se sebou ("v duchu") a nevím,jestli samomluva je něco normálního. Ve škole toho moc nepromluvím, jenom mezi lidmi, s kterýma se dlouho znám. Mnohokrát mám chuť do školy jít a všechny tam prostě postřílet. Přijde mi že mluvím jak někdo totálně bez mozku, protože mnohdy řeknu něco co jsem vlastně říct vůbec nechtěla. Ale zpátky už to vzít nejde a já pak vypadám jako někdo totálně tupý. Nechápu proč takové věci říkám. Jakoby to za mě prostě říkal někdo jiný. Chodím do devítky, známky mám v pohodě, přátel mám dost, doma je to fajn, ale jakobych pořád postrádala přítele. Je mi teprve 14 let a pořád nad tím přemýšlím. Vím že na to mám ještě dost času,ale cítím se úplně na všechno připravená co se týče vztahu. O tomhle jsem začala přemýšlet asi před půl rokem, a zdá se mi, ře před tím jsem byla úplně v pohodě. Ale že bych dělala blbosti jen z toho, že nemám přítele? Myslím že to je hloupost. Mám totiž pocit,že si nikdy nikoho nenajdu,protože jsem tlustá a tak. Taky jsem si dělala test jestli jsem ještě normální, a prý jsem moc agresivní,že mám nějaký problém. Nevím co je ten problém... vždyť to nemůže být kvůli tomu že jsem nezadaná,když je mi teprv 14..


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 31.01.15 20:25
avatar

Dospíváš. Myslím, že je to pubertou. Tu každý prožívá jinak. Ale to, že nejsi ve 14ti letech zadaná, je naprosto normální.

Ohodnoceno: 3x
 
Od: wamp®
Datum: 31.01.15 21:03
avatar
Ten problém je puberta.
Nech ji "v klidu" vybouřit a pak půjde vše zase tím správným směrem.Na kluky se vyprdni,na ty máš času dost.Stejně by to nebylo to pravé ořechové ;)
Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 31.01.15 21:07
avatar

Nevím, jak dalece mám brát vážně tvé přání občas střílet do lidí, o kterém se tak jakoby mimochodem zmiňuješ a proč tě něco takového napadá a co si představuješ, že se stane, kdybys to udělala. Případně nakolik je to volání o pomoc, aby si tě lidé všimli, že jsi tady taky. Pokud to myslíš vážně, ne, není to normální (a to ani v pubertě) a měla bys navštívit dětského psychologa a společně byste hledali zdravý a normální ventil tvé agresivity, i řešení tvé obezity (pokud se o obezitu vůbec jedná a není to jen tvůj mylný dojem) a osamělosti a neschopnosti komunikovat s lidmi, jak by sis představovala. Čím dříve to uděláš, tím lepší šanci máš na změnu.
Povídání si sama pro sebe je z toho všeho, co jsi napsala, nejméně nebezpečné a plyne ze samoty a potřeby hovořit, kterou má každý z nás. Je to jen důsledek, ne příčina.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 31.01.15 22:21
avatar

Na vnitrni samomluve neni nic spatneho.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 31.01.15 23:55
avatar
Podle mě je to opravdu tvým vekem.Ve 14 je tohle normální.Je to doba hledání,zmatku,hned propadas beznadeji,že už něco nikdy nebude,že...Opravdu je to věkem..
Ve 14 jsem byla podobná.V 18 budeš zase jinde a tak pořád dál a dál..Já mám 2 malé deti,super chlapa a zpátky bych nechtěla ani 14 ani 18..To hledání sebe sama bylo náročnéNo,ale i tak se stále poznávám i dnes.Mluvení sama se sebou nahlas,nebo v duchu je v pohodě a vřele doporučuju.Já jsem to nikdy nedelala a chytla jsem se,že to občas dělám a samotnou mě to pobaví.Ničemu to nevadí.Horší je,že se mi občas stane,že znám lidí,kteří mluví se sebou nahlas na ulici a to mě taky pobaví.Ať si každej dělá co chce..
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.02.15 01:49
avatar

No ona ta samomluva někdy přetrvává i do vysokého věku . Nedávno jsem poslán šéfem na finanční úřad Trojská a to si tam takhle sádruju krabičkudo zdi na chodně a najednou slyším něaký hlas který se sám sebe ptá a sám si i odpovídá... ona to byla padesátiletá úřednice která mě za rohem nečekala a sváděla to na blázinec :D neřekl jsem ani slovo :D :D

Takže určitě nebudeš jediná!

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ria®
Datum: 01.02.15 02:15
avatar

Ahoj, myslím, že si každý někdy povídá sám pro sebe v "duchu" Takhle jsem zadumaně došla asi 5km při procházce a najednou jsem procitla a byla celá překvapená, kde jsem.. :) Ptala jsem se kamaráda, který bydlí v Anglii a ten říkal, že přemýšlý anglicky ale hnedka si v duchu odpovídá česky :)..To je normální. Věta o postřílení je ale šílená, s tím bych skoro někam zašla, než se stane něco špatného..

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.02.15 05:49
avatar

Prožíváš prostě pubertu, to je to celé. Samomluvou občas trpím dodnes, i když mám už pubertu asi 45 let za sebou.*smich* Občas si sama k sobě mluvím, když ale kolem není živáčka. Třeba když jedu sama autem, nebo jsem třeba sama na houbách. Nekladu si otázky a neodpovídám si, ale je to takové vyprávění, jako bych to líčila třeba nějaké přítelkyni. Prdlé, že? ale vykecám se.

Ten kluk ve 14? Zdá se mi, že té sexualitě je přičítán stále větší význam a čím dříve, tím lépe. *sok* Pro mě byli kluci ve 14 spíš prima kamarády, občas jsme se poprali. Nenapadlo mě v tu chvíli si hledat snad nějakého kluka. První přišel až v mých 17 a byly to jen společné nevinné procházky.

V té době jsem toužila jen po jediném - pánském závodním kole s berany a přehazovačkou. Bylo ale snažší získat poklad královny ze Sáby, než závodku. Nakonec jsem si ji sehnala, zaplatila penězi z brigád, rodiče mi nepřispěli.

Takže všechno přijde. Melou se v Tobě hormony a neumíš si s tím poradit. Uvidíš, bude to časem lepší.

Jen nějak nemohu zkousnout to: chci jít do školy a všechny tam postřílet". To mi k mladé dívce nějak nepasuje. Nedíváš se příliš na émerické krváky?

Přečti si něco o české vražedkyni Olze Hepnarové. O jejích názorech, plánech, činu...I o jejím konci. Zprvu to byla krásná mladá žena, která měla tu smůlu, že "jen" nenáviděla lidi. Před popravou to byl jen znečištěný uzlíček nervů. Ano, ostatním se ubližuje daleko lépe, než připustit, že i mně může být ublíženo. Jaga.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.02.15 12:39
Je mi 36 let,kdyz jsem nastvany nebo mam divnou naladu mluvim ke svemu vnitrnimu ja... Co bych mel udelat,co nemam delat,co dal udelat, jak se mit, chovat se atd...je to uplne normalni, jde to celym vekem mlada damo.
Preju ti krasny zivot.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 01.02.15 13:03
avatar

Zdravím.! Myslím si, že mluvit sám se sebou je docela normální. Možná je mé "postižení" ještě silnější díky tomu, že

jsem přes deset let sám a taky možná díky tomu, že když něco pronesu nahlas, tak si to lépe zapamatuju.

Třeba když v dílně změřím desku, tak si rozměr několikrát nahlas zopakuju a nemusím si to nikam psát.

Faktem je, že některé mé samomluvné výroky nejsou publikovatelné ani po 22:00 Hod.

Zvláště, pokud se praštím do prstu, nebo si svou vlastní blbostí přivodím jiné zranění.

Na podzim se mi stalo, že jsem kecal se sousedem a ten mi říkal... "Čoveče, včera jsi v té dílně tak nadával,

že jsem musel zavřít okno, aby to mladej neslyšel... Cos dělal.?"

No, tak jsem se mu musel přiznat, že jsem si vlastní "šikovností" ubrousil kus prstu. *hi*

A na ty kluky máš fakt ještě doooost času.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.