Nejste přihlášen/a.
Je mi 22 a jsem sám. Brzy budu nastupovat do práce. Budu ze mě řidič autobusu. Budu vstávat od pondělí do pátku ve tři ráno a domů přijdu tak v 8 večer. Vlastně se budu chodit domů jen vyspat. Víkendy volné. Vždycky jsem to chtěl dělat, ale zároveň mě to děsí. Ještě jsem neměl žádnou dívku a s takovou ani mít nebudu. Chodím sice v pátek večer na diskotéky, do hospod a klubů, ale nikdy se mi tam s holkami nedařilo. Partu kamarádů taky mám, ale nikdy mě neseznámili s nějakou holkou, co by o mě měla alespoň trochu zájem.
Nebudu mít čas na nic. Neznamená to sice, že budu jezdit od rána do večera, jsou tam dlouhé pauzy, ale v nich stejně nepůjde dělat nic, co by šlo dělat nějak pravidelně, jako že bych třeba navštěvoval nějakou aktivitu. Žádné volnočasové aktivity a kroužky nebudu moct dělat. Až budu bydlet sám, tak budu muset bydlet v nějakém bytě, kde není žádná údržba. Jinou práci dělat nemůžu, protože na ní nemám kvalifikaci.
Mám život před sebou. Ale jaký? Já chtěl mít rodinu a děti a ne být starý mládenec a navíc ještě panic. Všichni kamarádi (kamarádky pro jistotu žádné nemám) a vrstevníci mají před sebou skvělou budoucnost, mají přítelkyně, holky zase mají přítele a já jsem na tom stejně jako oni byli ve čtrnácti letech. Nevidím jiskřičku naděje. Je to tak strašně demotivující. Budoucnost je děsivá. Sebevražda to jistí.
S Vámi je to pořád dokola. Pod různými nicky zde zakládáte vlákna, která jsou stále o tomtéž. Naříkáte nad sebou samým. Ale pochopte, že Vy jediný můžete svůj život a pohled na něj změnit. To, že budete neustále fňukat, Vám nepomůže. Chovejte se jako dospělý, svéprávný chlap! Je Vám 22 let, máte depku z toho, že jste panic, že jste nedodělal školu, že nemáte charisma, že půjdete do práce...Co si vezmwete do hlavy, to Vám nikdo nevymluví, na všechno máte odpověď, jak jste k ničemu. Chlape, seberte se! Nastoupíte do práce, jako spousta jiných lidí. Otevřou se Vám nové možnosti, třeba právě k tomu seznámení se. Zkuste v tom vidět hlavně pozitiva. Ještě jste to ani nevyzkoušel a už zase víte, že všechno bude na nic? Vzpamatujte se, jste mladý, tak se snažte vést plnohodnotný život a dostat se z těchto depresivních stavů! Musíte ale sám chtít a dělat pro sebe něco...Ne všichni ve Vašich letech mají za sebou to, co si myslíte, že mají...
doplněno 27.01.15 23:04:Není proč se omlouvat. Já jsem to nemyslela nijak ve zlém, ale psycholog je dobrá volba. Při Vašich problémech, na které sám nestačíte, už jste ho měl začít navštěvovat. Nebyl byste na to sám a nenapadaly by Vás takovéto hlouposti. Ostatně, jako řidič z povolání stejně musíte být psychicky vyrovnaný atd. abyste mohl toto povolání vykonávat.Takže psychiku u sebe určitě nepodceňujte!
Tolik pesimismu na jedný hromadě - to se jen tak nevidí. Ale myslím, si, že to vidíš všechno až moc černě...
Sice nepíšeš, jestli budeš jezdit nějakou linku (myslím tím meziměstskou) nebo městskou dopravu (MHD), ale podle těch pauz mezi jízdou bych to tipnul na meziměsto, kde to občas takhle bývá - odjede se linka, pak je pauza a čeká se na další linku a tak pořád dokola. Sice je to takový rozcouraný den, ale pokud si najdeš nějakou zábavu (třeba čtení, ale šlo by i nějaký studium - něco se učit) na vyplnění těch přestávek, dá se to nějaký čas přežít.
Co se týká seznámení - myslím, že se nudit nebudeš. Pár autobusáků znám a okolo většiny se motá ženských víc než dost. I když občas jsou v autobusech vidět cedule "S řidičem za jízdy mluvit zakázáno", skoro každý řidič má nějaké své známé, kteří (které) pak sedí (někdy i stojí) vepředu a s řidičem se baví. Většinou jsou to stálí cestující na té dotyčné lince, takže už se znají. Uvidíš sám - nastoupí pěkná slečna, prohodíš fórek, někdy to zabere a dá se do řeči, někdy nezabere a nic se neděje. Při množství lidí, kteří okolo tebe za den projdou, si budeš moct vybírat, s kým se budeš bavit. Trochu složitější to dnes mají řidiči MHD, protože už jsou uzavření v budce (to dřív nebylo). Ale i tak to není problém. Lidi se často s tebou dají do řeči sami, jen se nesmíš tvářit jako protivný morous.
Ahoj,
je mi to líto, jak se cítíš. Ale (jak by napsal asi každý) žádnou sebevraždu neplánuj. Já jsem si taky myslela, že už to tady nevydržím a že si něco udělám, ale vždy jsem měla naději. Také mám kamarády, kteří mají děti, co pomalu půjdou poprvé do školy a já si nebyla schopná ani najít pořádného partnera. Ale neztrácím naději a věřím tomu, že to dokážu. A věřím také tomu,že tobě se to povede. I když se to nemusí nutně povést, aspoň nasbíráš zkušenosti, které jsou pro další vztahy také velmi důležité. Já jsem si třeba myslela, že nikoho nebudu nikdy mít a pak se náhle zjevil "můj pohádkový princ". A to jsem byla starší, než jsi teď ty.
Kdyžtak mi napiš do pošty, pokud budeš chtít. Můžeme to spolu probrat.
PS: V klubu ani v hospodě jsem kvalitní partnery nenašla. Ale je také možné. že tam jsou lidé na stejné vlně jako ty, kteří nevědí, kde hledat,
Chlapče, je ti 22, umíš řídít autobus, dostaneš uniformu - stačí se na každého pěkně usmát až budeš dávat listek a nebudeš stačit holky odhánět ! Určitě se naučíš komunikovat s lidmi víc než teď, on někdy stačí opravdu jen hezký pozdrav a úsměv, zeptat se jak vyspali, a časem to jde samo. Ta pracovní doba není nic moc, ale je mezi tím volno, určitě se naučíš ho využít i v tom jiném městě, A nikde není řečeno, že tam "skejsneš" navěky, tak si plivni do dlaní a jdi do toho, ale rozhodně se nesnaž nějakou partnerku shánět za každou cenu, máš ještě hodně času.
Můj manžel byl leta řidič autobusu, vstával i o 1/2 1 a ne až ve 3, ale stihl hrát fotbal, tenis a věnovat se dětem a mně. Navíc to zaměstnání sebou nese kontakt s lidmi a tak o navázání vztahu nebude nouze. A navíc, pannenství i panictví se moc přeceňuje. Jak se říká, když nejde o život, jde o ... A sebevražda? To je definitvní konečná, ale vy máte teď za úkol jezdit na konečné linky autobusu xkrát denně, bez nehod a hlavně bez emocí! Udělal jste psychotesty? Dneska je holt možné vše.
Hledej jiného zaměstnavatele,to není legální taková pracovní doba.Nevím odkud jsi a jaké máš možnosti výběru práce, ale to tomu zaměstnavateli nemůže projít.Solidní zaměstnavatel tě podrobí psycho testům a tam s takovými depkami a pesimismu nemůžeš projít Proto změnˇčerné myšlenky za pozitivní.
Zkus si dát na facebook,Lidé.cz profil nebo na jiný server a netlač na pilu,ale zkoušej si oslovit holky z okolí,neznamená,že na diskotéce je ta pravá,hledej ji jinde,běž si zaplavat a nebo do posilovny ap.Ne všechny holky se cítí dobře na diskotéce,pokud hledáš holku na vážné seznámení.POkud víš,co chceš nechej si i poradit,ale nevzdávej to a určitě budeš štastný a spokojený.
Na diskotéce a v hospodě pořádnou holku těžko seženeš. A opravdu budeš každý den vstávat ve 3 a chodit spát v 8? Každý týden? Žádné střídání směn?
Co místo hospody vyrazit někam za sportem, v různým odvětvích se pohybuje dost holek, které čekají na toho pravého. Anebo, jsi hergot autobusák, ne? Pěkných holek pojede hromada, usmívej se a třeba brzo bude výsledek Pokud nebudeš otrávený a viditelně naštvaný, s takovým se nechce seznamovat nikdo.
Nevzdávej to. Budeš mít volné víkendy, to není málo. Kromě toho to pracovní schéma se může za půl roku změnit. Jako řidič budeš potkávat spoustu "civilů", autobusy jsou plné hezkých holek, nějaká náhoda vás svede dohromady (třeba když na ní pokaždé počkáš a neujedeš). Kolegové budou mít sestry a dcery, když nebudeš depresivní podivín, přidáš se k nim na víkendovou grilovačku nebo výlet na kole a budeš mít slušnou šanci. Držím palce.
Mimochodem, mě je o něco víc, sice nejsem panic, ale už jsem taky pár let sám a taky to nevzdávám.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.