Jak komunikovat s partnerem?

Řeknete mu, že potřebujete, aby s Vámi komunikoval, že Vám ty jeho stručné odpovědi zkrátka vadí. Že potřebujete cítit také trochu zájmu o svoji osobu. Komunikace by měla být základem každého vztahu a pokud vázne, je třeba si to říct. Snaha na jedné straně ale nestačí. Pokud mu na Vás záleží, měl by se nad tím zamyslet a snažit se, aby z jeho strany došlo v komunikaci s Vámi ke zlepšení. Nechcete přece tichou domácnost, ta Vám vadí. Tak o tom s partnerem mluvte.

Přestaňte s ním do budoucna počítat a spoléhat na něho. Je možné, že má jenom nějaké starosti, se kterými se nesvěřil, možná i zdravotní problém, ale pokud je to povahou, tak se od něho pokud možno odtrhněte. Neříkám, abyste se rozvedli (jestli jste manželé), ale přestaňte ho považovat za svého partnera v komunikaci. Na dovolenou se domluvte s kámoškou, nestarejte se o jeho služby a jděte si po svých. Jděte si zaplavat, zacvičit, posedět a poklábosit na kafíčko... A nevyprávějte mu, kde jste byla a jak jste se měla. Očividně ho to nezajímá.Buď se vzpamatuje a bude dobře, nebo se nevzpamatuje, ale Vám bude taky dobře, protože si začnete žít po svém. Obklopte se lidmi, s nimiž je Vám fajn a na něž je spoleh, a doma Vás to přestane tak trápit.

Ono chlapi nejsou většinou zrovna moc dobře komunikující (viděno pohledem ženy), ale přece jenom by mohl NORMÁLNĚ mluvit, ne? Když nemluví, něco je špatně. Možná pro něho ne, ale pro Vás určitě.

Eleonoro - dobrý večer.Po přečtení Vašeho dotazu, musím říci, že jsem na tom pomalu stejně jako Vy a také nevím rady co s tím, jak na to.Mám přítele se kterým se vidíme pouze o víkendech a k tomu ještě má každý druhý víkend pracovní, takže přijíždí domů až k večeru.Když má přijet, cestou zavolá, že je na cestě domů. Po příjezdu domů pozdraví jak se říká na půl pusy, polibek dostanu pouze letmý na tvář a někdy ani to ne. Nikdy se nezeptá jak jsem se měla, nebo jestli nepotřebuji s něčím pomoci. Nejdříve se podívá pod pokličky do hrnců, aby zjistil co bude mít na talíři, poté se zeptá jedinou otázkou, co se bude druhý den vařit.Povečeří beze slova, odejde se osprchovat,poté do obyváku na gauč, lehne popřípadě sedne ode mne na metr, vezme do ruky tablet nebo telefon a stále něco hledá, semtam se podívá směrem k televizi.Vydrží ,, vedle mne ´´ sedět nebo ležet beze slova na gauči dvě hodiny. Přijde půl osmé večer, začne zývat a přesně ve 20h se zvedne se slovy ,, jdu vedle ´´ / do ložnice/ odejde beze slova, bez dvou slov ze slušnosti ,, dobrou noc ´´´a jen slyším, zaklapnout dveře.Takto to chodí týden, co týden a pokud má volný víkend, tak i o jeho volném víkendu. Bylo to stejné i vánočních svátcích.Když se ho zeptám na cokoliv, neodpoví, nebo jen jedním slovem hmm, a nebo nevím a nebo mlčí. Pokud mu chci říci, že mi jeho chování vadí, že se celý týden nevidíme a že je smutný, že přijede a že mi nemá co říci, že mi vadí, že sotva přijede, že jde spát, tak odpoví, že se nudí a že je otrávený, tak proto chodí spát.Když mu navrhnu, že se spolu podíváme na nějaký film, nebo že by jsme mohli do kina, na kávu, na procházku, na pizzu, se psem ven, do lesa, tak nelibě odpoví, že ho to nebaví a že nebude skákat podle mě, jak já si vzpomenu. Mimo jiné, mám tři vnoučata a klidně bez problému, ostychu, mi řekl, že je nesnáší a když jednou za čas , maximálně se s nimi setká jednou za dva měsíce, tak na ně nepromuví jediné slovo, ignoruje je, přehlíží, jako by neexistovaly a dává svým chováním najevo, že překáží.Toto mi velmi vadí, několikrát jsem mu toto vytkla, ale je to, jako bych házela hrách na zeď. Přitom všem vím, že je neustále v kontaktu se svou bývalou přítelkyní, se kterou se rozešel před asi 7 lety. Spolu si denně volají, i několikrát za den. Co si povídají nevím - mlčí. Pokud mu toto vytknu, tak odpoví slovy ,, já s ni nic nemám, jen se spolu bavíme, vaříme,nakupujeme . . . . . . .Vůbec si nepřipadám jako jeho partnerka pro život, ale jako služebná, která mu uvaří, vypere a vyžehlí. Nic víc.Uvažuji o rozchodu, zatím mi to moc nejde, stále si říkám, že se třeba změní, ale vím, že si to jen namlouvám. Chybí mi dost síly udělat tento krok, ale musím to dokázat co nejrychleji. Asi Vám má odpověď moc nepomohla, ale nejste v tom sama, je nás takových více.

- trochu pro odlehčení - můj partner mi říká, když ho moje (slepičí) žvanění nebaví, nebo kouká na televizi nebo na PC - TICHO TEĎ ! - zdá se mi to velmi roztomilé a funguje to !

Mimochodem, každý máme svoji televizi a svůj PC - jinak bychom se snad "zabili". Oni ti mužští holt potřebují svůj klid a ne každého ženské problémy zajímají. No ale nemáme děti, tak je to přece jenom jiná situace. A i já mám ráda svůj klid.

dobrý večer, bohužel s takovým partnerem se zkrátka komunikovat nedá... ale povězte nám, jak dlouho už taková situace trvá? čili, je takový povahou a nekomunikuje "odjakživa", nebo to dřív bylo jiné? - v tom případě byste měla pátrat po tom, co se změnilo, popř. si s ním o tom promluvit, protože to značí, že umí být jiný... jestli ale byl takový vždycky, tak se s tím budete muset smířit a zařídit se podle svého... já osobně bych s takovým "pavoukem" žít nedokázala...

Dobrý den, ono by to možná šlo, ale musíte odhadnout ten správný čas, kdy bude komunikaci nakloněn. Když s ním začnete něco řešit v nesprávné době (a když má v hlavě nějakou myšlenku, což muži občas takto mají) nebo se ještě ani nerozkoukal po návratu domů (a má hlavně hlad nebo mu začíná fotbal v TV), tak se pokusí Vaši snahu o hovor ukončit co nejrychleji. Otázku také položte vždy jednu a dejte mu čas na odpověď - nesmí to vypadat jako u výslechu. Dobře najedený, opečovávaný muž, který je v teple a bez stresu si určitě rád popovídá (pokud mu dá partnerka prostor a chvilku i mlčí). Zdravím!

Váš názor je, že za vše může jen partner - proto se Vám líbí odpovědi podpůrné. Ale, mám spíše otázky. Jak se choval partner, když Vás balil (nebo Vy jeho)? Mlčky to asi neproběhlo,že?

Nebo Vám ho někdo přidělil do domácnosti? Jaká je jeho inteligence a obecně komunikační schopnosti? Máte nějaké společné koníčky nebo zájmy? Kdyby jste měla volit mezi tímto partnerem nebo samotou, jak by to dopadlo? Nejste přehnaně upovídaná a nedusíte ho?

Neberte to, prosím, jako útok - jen se snažím vidět to i z druhé strany.

Myslím, že Vy nehledáte radu, ale chcete si jen ulevit a postěžovat, že jste si vybrala (z Vašeho pohledu) špatného partnera a jste ráda, že v tom nejste sama. Máte důvod, proč s ním být, tak to musíte vydržet. Stížnosti jsou k ničemu a řešení nehledáte (ale, víte, proč to neřešit - kvůli dětem).

Partner vám na otázky, které ho patrně moc nezajímají odpovídá stručně, což dělá každý druhý rozumný člověk. Někteří lidé zase na kdejaký nesmysl vymyslí deset, dvacet dalších vět v odpověď, což je sice z počátku možná veselé a roztomilé, za nedlouho ale hrozí bolehlav z přemíry nicotných, jak se říká plků. Musíte si najít téma, které bude, v ten který čas bavit vás oba, věřím, že potom uslyšíte víc než hmm nebo nevím.