Dobrý večer všem , jsem rád že sem se konečně odhodlal sem napsat a ještě víc by mě těšilo kdyby mi tady někdo poradil co dělat , abych tak nějak začel . Od mala sem takovej depresivní typ člověka , prostě vidím to na sobě že sem uplně jinej než všichni ostatní , takovej prostě blázen .. Nic mě nebaví , na všechno odpovím že to je strašný prostě nemám absolutně zničeho radost pocit něco dělat , je mi neustále špatně od žaludku , všechno pořád v sobě držím ,kolikrát mi pomohlo když sem se někomu vyzpovídal ale to už mi taky nepomáhá ( protože co mi řekne ten dotyčnej , nojo máš to těžký) No :/ .. Neustále po večerech v pokojčku brečim a lituju se , kolikrát sem se snažil se sebou něco udělat a prostě nejde to změnit ! začel sem to už řešit alkoholem , ale jako tím stylem že mě začla bavit hospoda kde se s klukama zasměju a takovou srandu si když sem střízliv neužiju , ale to přece neni řešení .. Řekl sem si že si zkusím najít teda nějakou holku , našel , holka s kterou se znám od mala a bydlí kousek ode mě , dycky sme k sobě měli strašně blízko ale oba jsme nevěděli jestli to chceme dát dohromady nebo ne , tak jsme byli párkrát venku , vše ok . dneska mě vytahla ona že si půjdem někam sednou a zase sem vše zkazil :/ objednali jsme si Colu kecáme a já najednou že se napiju , nedokázal sem ani tu sklenici vzít jak se mi zas klepali ruce , musel jsem zase zalhat a vymyslet si že se mi udělalo strašně nevolno a prostě utekl sem jak malí dítě .. je mi 22 let sem panic a už sem se smířil stím že budu a neštěstnej do konce života taky ... jak kdybych měl prostě nějakýho ďábla v sobě kterej se dycky snaží mi všechno pokazit , strašný křeče mám po celém tělě , jakoby cuky .Prokletej nebo já newim? když se semnou někdo začne víc bavit tak on je nešťastnej taky , najednou ho nechtěj holky nic se mu nedaří , přestane se bavit semnou a najednou to štěstí na všechno prostě má , už se právě semnou nikdo ani moc nebaví 
. Kolikrát dycky jedu na chatu sám a řikám si že si tajdle přehodim lano přes trám a oběsim se ! Ale já nejsem srab , chci prostě bojovat a ten život si užít ! no mám plno hejno dalších problémů ale to už snad radši ani nebudu psát . Prosím vás poradil by někdo? mám jít někam na psychiatrii ať mě tam zavřou? Fakt už newím
5x
Prokletý určitě nejste, jen si to namlouváte. Neřešením potíží se na vás nakupily jako balvany a vy pomalu ztrácíte odvahu a rezignujete na život. Dovolte, aby vám pomohli terapeuté, aspoň to zkuste, však co můžete ztratit? Nic. Jen získáte. Když byste měl bolavou nohu, taky byste neseděl doma a dal si pomoci od lékaře. S bolavou duší je to podobné. Těžké to má hromada lidí, přesto žijí, protože nějak mohou pracovat s tím, jak to poberou, aby se z toho nehroutili.
Když si v sobě budete ukládat jen ty špatné zážitky, stanete se popelnicí vlastního života. Musíte víc vnímat, všímat si a vyhledávat a pamatovat si ty zážitky pěkné. Zkuste si každý večer napsat pěkné věci, co jste zažil a viděl. Možná vás zpočátku žádné nenapadnou, ale uvidíte, že čím déle se tomu budete věnovat, tím víc jich uvidíte a zaregistrujete. Někdy je to maličkost, rychlý obrazový vjem květiny, prchavé gesto cizího člověka, nápis na zdi, film, kniha, obraz, písnička, cokoliv se dá použít, aby vás to nabilo.
A pamatujte, musíte si dávkovat ty nároky na sebe po kouskách, aby vás to nezahltilo, začněte sebemenším zlepšením, kterého jste schopen a každý den kousíček přidejte.
Též, když si něco seberete (kamarády v hospodě), je třeba to něčím nahradit (třeba koníček s jinými kamarády a kamarádkami, muzika, tvorba, focení, cokoliv vás baví). I ty vaše negativní pocity jsou skvělou inspirací, když je dovedete vdechnout do tvorby.
Nikdo vás nikam nebude zavírat, toho se nebojte, spíš je těžké se tam dostat, než aby lítali po ulicích a lapali pacienty, mají jich dost, proto stojí jen o ty motivované. Léčit se můžete ambulantně, kdy budete denně docházet do stacionáře.
Pokud by byla potřeba protialkoholní léčba, pokud vy sám nebudete souhlasit a chtít, nevezmou vás tam. Ale já věřím, že to zvládnete sám, když se budete mít o co opřít a že ten bludný kruh přetnete.
doplněno 23.01.15 08:38:Je rozdíl mezi psychiatrií a psychologií. Psycholog - psychoterapeut léčí slovem a rozhodně do vás žádné prášky cpát nebude. Ostatně, váš problém prášky moc neřeší, je to o změně životního stylu, to víte, takže toho, že by do vás někdo zbytečně a proti vaší vůli cpal léky, se nebojte.
doplněno 23.01.15 23:10:Pro nikc> vůbec nevím, za co mne tu veřejně natíráte a proč tu řešíte sebe a mne. Pokud máte nějaké výhrady k čemukoliv, co jsem vám napsala, prosím, napište mi do pošty, o co konkrétně šlo s odkazem na dotaz a neřešte to zde, kam to nepatří. Tohle je diskuze k problémům Repsola21 a mělo by to být o něm a pro něj.
1x
Dobře, žes to sem napsal.
Psychiatrii snad ne, vyhledej psychoterapii, nebo aspoň emailovou/telef. linku důvěry, prober to s někým. Žádný lana, člověče, jsi mladej a vše máš před sebou!
Ve velkých městech se k terapeutovi objednáš a nebudou tě třeba ani znát.
Když nepomůže psycholog (a nečekej, že to bude po jednom sezení), obrať se na psychiatra, ten může předepisovat léky. Rozhodně nejsi prokletý, jenom nedokážeš kvůli nějaké depresivní poruše vidět svět kolem sebe takový, jaký je. (Tedy uznávám, nic moc, ale jaký materiál jsme vyfasovali, s takovým musíme pracovat.) Rozhodně vyhledej odbornou pomoc, trápíš se úplně zbytečně.
doplněno 22.01.15 22:14:Pro začátek je linka důvěry velmi dobrá volba, nasměrují Tě k pomoci.
Jde o to, zdali máš něco blízko k současnýmu bydlišti. Proč by ti nepomohli? Na prokletí to možná nebude - ale i na to jsou odborníci, kteří dokážou jeho moc zlomit!
Linka důvěry je trochu lepší než tato poradna, jsou tam na takový příběhy školený. Opravdu!
doplněno 22.01.15 23:16:Pokud ti takový odpovědi pomáhají, tak pak je pro tebe cesta k lepšímu životu otevřená! Kdyby tě to naopak rozčilovalo, měl bych obavy. Omlouvám se za tykání. Ale to vzhledem k uvedenýmu věku (a tomu svýmu pokročilému) a taky, že ti celkem dost rozumím. Bylo mi totiž také 22...
1x
Podle toho, co píšete, bych radila zajít na psychiatrii, není se čeho bát, ani se není za co stydět. Pomoc odborníka potřebujete a nevím, jestli psycholog je zrovna ten pravej. Psychiatr psychologii taky rozumí a navíc může lépe pomoci v případě závažnější poruchy. Zavírat Vás nikdo nikam nebude - nebojte se.
0x
K tomu abyste byl prokletej, by Vás někdo musel proklít. A napadá Vás někdo, kdo by vás proklel? A proč? Jste jen přecitlivělý a měl byste se léčit. Napsal Vám to tady skoro každý a já se přidávám. Nemějte obavy. Určitě si ulevíte, až najdete někoho, kdo vás pochopí a to bude právě ten psycholog nebo psychiatr. Nikdo jiný vás tak nepochopí. Hodně štěstí.
doplněno 23.01.15 12:19:Samotu vám moc nedoporučuju. Mně naopak uškodila. Každý psychiatr není špatný. Znám jednoho, co mi strašně moc pomohl a věřil mi a je to nejlepší člověk na světě. Protože on jediný mi uvěřil a nezlehčoval, co jsem řekla. Blázna i tady na poradně může z vás někdo udělat a nevěřit vám. I ve vaší rodině může být skoro každý nepřítel a nemusíte být paranoidní vy. Jako mi to dejavu napsala. Přitom o mě neví skoro nic. Poznám přece, kdo je můj přítel a kdo ne. Vycítím to dejavu. Pokud jste z Prahy, napište mi do pošty a dám vám na toho doktora spojení. Ale je dost drahý teď.
když u mě je ta dalši chyba taková , že já všem moc věřím , i když vím že mě ten člověk jak se říká , opijí rohlikem tak já prostě mu stejně nahraju :/ když se sním rozhádám tak sem pro všechny ten špatný :/ dělám si to všechno sám ale prostě já si nemůžu pomoct z Prahy nejsem , ale jsem cirka 50 km od ní , ale město zmiňovat nechci , ono by se to tady , jací lidé v tomhle městě žijí rozkřiklo a pak by mě to zničilo snad uplně
0x
Rozhodně nedoporučuji žádnou psychyatrii nebo tak něco, tam z vás udělaji ještě většího blázna a nacpou práškama a vytahaji co nejvíc peněz.Doporučuji pomalé rozpouštění na duchovní ůrovni - nejdříve se očistěte z drog - alkohol, cigarety ,drogy, černé limonady jako coca cola, pepsi atd- hodně chodte do přírody ,objímejte stromy,- pustte si mantry, třeba buddhi či hindu, - vyhýbejte se lidem, - vyhledejte samotu- naslouchejte vnitřnímu hlasu, sám časem ucítíte, kterou cestou se vydat.Pokud by nedošlo ke zlepšení, doporučuji použít něco silnějšího - kruh čistoty- hliboko v lese vytvořte kruh z kamenů, do něj vstupte ůplně nahý a setrvejte v něm aspon 12 hodin.Pokud ani toto nepomůže, vyhledejte duchovního mistra -buddhi či hindu - at vám provede očištení.
0x
- ale, jestli se klepete, máte křeče, nebo cuky - tak to taky může být důsledek alkoholismu, moc si s tím nehrajte ! a zajděte raději k tomu psychiatrovi - objímat stromy Vám asi moc nepomůže.
doplněno 23.01.15 23:33:- no, ale jestli si fakt myslíte, že jste prokletej - tak se spojte s nějakými spiritisty a zkuste kletbu zrušit !
Ale - alkohol deprese zvyšuje a mohou se Vám přihodit i nějaké bludné stavy. A každej alkoholik říká, že může kdykoliv přestat - tak přestaňte a hned ! Jestli to jde, zkuste začít např. pravidelně posilovat. Tělesná námaha by mohla být dobrá metoda - navíc se začnete sám sobě líbit i bez alkoholu.
alkoholem to není , ale máte pravdu v tom že se to alkoholikům stává ,, neříkám že piju málo , piju hodně , spíš teda dokážu toho vypít hodně (když je čas) ale třeba když pracuju 2 týdny v kuse , jako že sem mimo domov , tak nepiju a nepotřebuju to , ale i vím že se mi tyhle třesy rukou a ty křeče v těle sem měl i když sem ani nevěděl co je to alkohol a zajímaví je že já když ten alkohol piju tak sem prostě ten (většinou nejšťastnější člověk na světě , někdo najednou uplně jinej , vidím všechno perfektně , lidi mě mají rádi , na všechno odpovím že se to zvládne že sme jen lidi a že se lidé mají mít rádi , řeknu si sem jinej ale že sem prostě dobrej a zvládnu se se vším vypořádat 
, nojo , ale ráno se člověk probudí a je vše uplně jinak :/ ale jak sem už zmiňoval , tohle není řešení .. moc bych si přál být i takovej v normálním životě , kolik lidí mi i řeklo ať začnu kouřit trávu , že mi to pomůže , ale já se přece nebudu propadat drogám :/ měl sem to asi 3 krát v životě trávu a nic mi to nedalo :/ a nesnáším to .. ale je zase fakt že ty lidé co to dělají se maj uplně jinak , maj prostě klid a úsměv na tváři každou minutu :/ to mě taky štve :/ , dělají to co se dělat nemá a procházíjim to :/
0x
Píšeš, že ses nedokázal ani napít, klepaly se ti ZAS ruce, ... Proč se ti klepaly? To máš často? Ruce se ti klepou, ale chodit můžeš normálně? Překvapila tě dneska ta holka tím, že tě vytáhla ven? A fakt nemáš nikdy z ničeho radost, nebo to jen říkáš ostatním, když se zeptají?
Jo a to, že když se s tebou někdo začne bavit, začne to s ním jít z kopce, to bude blbost, tomu nevěřím. Buď to není pravda vůbec a jen se ti to zdá, nebo to s ním nejdřív začíná jít z kopce a proto se s tebou začne bavit (protože jsi takový depresák, tak jde jakoby k podobnému) a když ho to přejde (což pozná dřív, než ty), tak ho přestaneš bavit (ale ty to vidíš obráceně, že nejdřív odešel a pak se mu zlepšil život).
doplněno 23.01.15 23:45:Taky ti tykám, takže ...
Jsi zvláštní. Proč máš nervy, když už předem nic dobrého nečekáš? To tě přece nemůže nic překvapit nepříjemně, ale jen příjemně, ne? A z příjemného překvapení se nervy nechytaj. Právě proto by mě zajímalo, na co jsi myslel a hlavně jak jsi se cítil s tou holkou a jak se to měnilo během doby, co jste byli spolu (od chvíle, kdy pro tebe přišla). Nemusíš se sem veřejně zpovídat, prober si to v duchu, něco nastat muselo. Zkus to objevit, abys příště už věděl, a připrav si, co uděláš. Utéct je ... na prd. Chvíli počkej, až to přejde, nebo - co já vím - se jí svěř, že jsi z ní nervózní, nebo ... no to záleží na tom, proč to nastalo. Nic horšího, než když budeš zdrhat, si o tobě myslet asi nebude.
Jo a taky si občas najdi něco, z čeho můžeš mít aspoň trochu radost, a tu radost nepotlačuj. Přiznej si v tu chvíli, že jsi rád, nebo že se ti něco líbí. Nemusíš jásat, stačí, když budeš spokojen, že ti neujela tramvaj, že v sámošce měli to, pro co jsi tam šel, že pustili dobrý film v televizi, že jsi nezmoknul, že byla dobrá večeře, ... Nepokoušej se to hned přebíjet něčím negativním, vychutnej si ten dobrý pocit.
No klepou se mi , myslím že z nervů , ano klepou se mi často , klepou se mi proto , že mám neustále nervy , všechno moc řeším , hrotím .. (si aspoň tedy právě myslím já a nevím jak se toho zbavit ) chodit můžu normálně , kolena se mi zatím nikdy nepodlamovala spíš sem takovej zničenej od pasu až nahoru nebo jak to napsat :/ holka mě nepřekvapila tím že mě vytahla ven , spíš sem prostě během tý chvíle co sem byl sní chytil nějakou depku nebo já nevím :/ .. radost nemám nikdy , spíš právě se neustále přetvařuju před ostatníma že je vše v poho , protože když řeknu pravdu jak vše beru a cítím tak mě pošlou všichni do háje na tý poslední větě teď přemýšlím , a je možný že na ní něco bude.. jak si napsal , opět , sme u toho , (snad nevadí že tykám) ale píše se mi hned líp ...
ale třeba je zas i pravda , když sem se nad tím zamyslel teď .. Jak sem to psal stou prokletostí ... někomu se strašně daří v kartách třeba o peníze , já si k tomu stolu sednu a ihned ten dotyčnej má po i když tu hru vůbec nehraju , další případ , na autě mám nějakou závadu a mám prostě dycky něco extra a nikdo na to nemůže přijít , rejpem se v tom 2 týdny a pak najednou to auto zničeho nic jede , kamarád kterej mě vezl poprví v jeho autě domů mě doma vysadí odjede a bum a nabourá .. takový prostě nesmyslný příhody všechno :/ minule mi i umřel kamarád kterej mě měl moc rád byli jsme na pivku všechno v pohodě , on byl právě takovej kterej mě dycky dokázal podržet v těhle věcech odešel sem domů a on po 3 hodinách co sem odešel skočil pod vlak ( a on mi o žádných problémech neřikal a z toho sem taky do dneška uplně v háji ((( jak kdybych všechny do těch depresích přiváděl či co , je toho prostě spoustu dál a dál a všechno se pořád tyhle nešťastný věci dějou kolem mě .. A já prostě nevim proč !
Nahlížíš na ty události špatně (jestli si to všechno nevymýšlíš). Nabídnu ti jiný pohled na to samé:
Protihráčům toho karbaníka se hra vůbec nedařila. Jen jsi přišel, začalo se jim dařit a vyhráli zpět své ztracené peníze. Závadu auta jste díky své vytrvalosti odstranili, i když to trvalo dva týdny (že nevíte přesně, co to bylo, je fuk; čistili jste, štelovali, ... až se to podařilo). Dokud jsi jel s kamarádem, jeli jste bez potíží. Jen jsi vystoupil, potkal ho malér. No a ten kamarád s vlakem - pod vlak se neskáče z náhlého popudu, to v člověku doutná dlouho. Možná se s tebou chtěl takto rozloučit. Můžeš si říct, že si tě vybral jako jednoho z mála, s kým se chtěl ještě sejít, než bude konec. Je to smutný, ale svým způsobem to taky pro tebe není vlastně špatný.
další věc , cirka hodinku co sem byl v kuchyni udělat si kafe sem se šel pěkně podivat jak mi plavou rybičky v akvárku , teď sem byl odnýst hrnek do drezu du cestou kolem akvárka že si dám cigaretu na balkóně a polovina rybek chcíplá ... tak může mi to někdo vysvětlit dyk to přece neni možný todleto už ale ..
0x
Ahoj Repsole 
podle čeho soudíš, že jsi depresivní typ člověka už od mala? Myslíš, že jsi depresivní už od mala, že nenastal zlom někde během tvého dospívání? Tvůj příběh je psychicky dosti náročný. Je vidět, že trápeního máš v sobě mnohem víc, než jen to co píšeš. Docela chápu, že se ti těžko svěřuje ostatním lidem, kamarádům, protože máš pocit, že to každý zlehčuje nebo tě - jak jsi psal - pošle do háje. Jenže v životě je potřeba mít člověka, kterému se můžeš vypovídat, s kterým se můžeš poradit a můžeš mu věřit. To, že jsi o takového přítele už jednou přišel musí být těžké a v tvém případě ti to asi moc nepomohlo, ba naopak. I přesto všechno co tě trápí, co v sobě dusíš není na prvním místě myslet na to, jak si hodíš provaz nebo něco podobného. Jsi mladej kluk, určitě sympaťák a nevěřím tomu, že by si nedokázal zažít zábavu i bez alkoholu. Máš život před sebou, můžeš cokoliv změnit, jen musíš chtít. V hospodě u piva těžko změníš svůj život. Ve chvíli kdy tam budeš - se budeš bavit, ale co pak? zkus popřemýšlet co tě baví, co by si rád dělal, určitě něco takového najdeš. Klepání rukou a vnitřní chvění se většinou vyskytuje v případě vnitřních nervů, stresu - i to se dá řešit, sama vím o čem mluvím, taky jsem takovým stavem procházela, ale tobě tvým depresím dopomáhá už i tvůj mozek a to hodně. Vidíš všechno v nejhorším světle světa. Přijde mi zatím zbytečný posílat tě někam na psychiatrii, případně do tebe cpát nějaké léky, ale pohovor s psychologem by ti určitě prospěl. Nevím, zdali žiješ sám nebo ještě u rodičů, jaké zázemí v rodině máš, zdali máš v rodině podpodru, ale určítě by to chtělo mít vedle sebe člověka, na ktérého se můžeš spolehnout ve dne v noci. Určitě své ,,prokletí" nepřenášíš na druhé, to jen tak vidíš ty ve své mysli, ve svých očích. Potřebuješ dostat na život jiný pohled...
0x
Omlouvám se, že Ti tykám, ale jsem starej chlap a rád bych Ti řekl příběh z vlastní rodiny.
Moje manželka zacala trpět před lety depresemi. Bojovala s nimi statečně, ale bylo jí stále hůř a hůř. Byly to sice jen několikaminutové záchvaty, kdy se celá třásla a propadala do nesmírné a nesnesitelné hrůzy. Trvalo to vždy jen několik minut a potom to zase zmizelo. Řikala, že kdyby to trvalo déle, že si raději něco udělá. Kdyz se to asi pred rokem začalo zhoršovat, začal jsem mít o ni nesmírný strach. (K tomu ještě lékaři manželce objevili cysty na štítné žláze, které doporučovali vyoperovat, což by znamenalo doživotní braní náhradních hormonů za vyoperovanou štítnou žlázu.) A poslat jí k psychiatrovi jsem nechtěl. Nemám dobré zkušenosti s psychofarmaky, pouze tlumí ošklivé pocity (jako alkohol), ale příčinu depresí neléčí. Pátral jsem tedy po nocích na internetu, až jsem jednoho dne narazil na stránky detoxikační terapeutky Ing. Hany Bláhové z Brna. Přečetl jsem všechny její články, které jsem na netu sehnal a její metóda měření parazitární zátěže i její poznatky v tomto oboru mne natolik překvapily, že jsem začal tušit souvislost depresivních stavů mé ženy s možnou parazitární nákazou. Trochu to zkrátím... prostě jsem se s ní spojil přes její e-mail a požádal ji o pomoc. Jelikož jsem z Plzeňska nepřipadalo v úvahu dojíždět s manželkou do Brna. Ale paní Ing. Bláhová mne doporučila detoxikační terapeutku na Plzeňsku. Opět to trochu zkrátím... Tato paní terapeutka našla při proměřování manželky parazitickou nákazu na mozku a následně zjistila, že cysty na štítné žláze (která také silně ovlivnuje psychiku) jsou cysty zárodků parazitů. Manželce byla doporučena protiparazitární kůra, (třítýdenní) která měla za následek okamžité zlepšení depresivních záchvatů. Jelikož u manželky bylo nalezeno více druhů parazitární zátěže, pokračujeme v dalších léčebných kůrách. Zajímavé je i zjištění, že cysty na štítné žláze se začaly zmenšovat a lékaři už manželku k operaci nenutí. Ůplně ze všeho je však nejdůležitější, že těžké depresivní stavy, které ženu tak ubíjely, zmizely. Proto bych Ti chtěl doporučit, než navštívíš psychiatra, nech si proměřit svou parazitární zátěž v těle. V případě depresivních stavů především v hlavě, štítné žláze, míše. Je možné, že příčinou Tvých problémů jsou podobné důvody jako u mojí ženy. Strašně moc Ti přeji, aby ses příčin depresí zbavil a nemusel je jenom tlumit antidepresivy.
Přeji Ti moc a moc úspěchů... Věřím, že když se na paní inženýrku Bláhovou obrátíš (a sdělíš svůj problém), že Ti určitě doporučí nějakou zkušenou terapeutku v blízkosti Tvého bydliště, která by mohla dobře proměřit Tvou parazitární zátěž.
Srdečně Tě zdravím, "pilsner"
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.