Úzkosti a strach ze smrti

Zdravím,běžte mezi lidi...

Bolesti zad i na hrudi (případně jinde) mohou být i od páteře. A skoro bych si tipnul, že ty psychické stavy máš kvůli tomu, že se bojíš o svůj život.

No, podle mě: Buď můžeš začít chodit po doktorech a baštit kdejaké pilule, nebo se začni hýbat (nejlépe i nějaké "zdravotní" cviky), aby tě nezlobila ta záda, a přestaň si myslet, že ti něco je (ale o tom musíš být přesvědčen, ne jen tak "jako, snad a doufejme"). Hledej si práci a žij v realitě, ne v temných představách, něčím (nejlépe fyzicky aspoň lehce namáhavým) se zabav.

Je ti jen 20, lékaři nic nenašli, tak ti asi nic není. A kdyby přece jen náhodou bylo a šlehlo to s tebou, tak budeš mít klid a nic už tě trápit nebude. Takže vlastně není, proč se stresovat, tak se přestaň zbytečně strašit.

Ano, psychická nepohoda vědomá i podvědomá, vede i k takovým stavům, jaké popisujete.

Zřejmě bydlíte sám. Stres z nezaměstnanosti a nemožnosti získat kvalitní a hlavně jistou, dlouhodobou práci se podepíše na naší mysli. Není to jenom u Vás, ale projde si tím skoro každý.

Ztratil jste vlastně smysl života, přítelkyně daleko, Vy bez práce, peníze docházejí. Jak by to bylo jiné, kdyby jste měl práci, bydlel s paní a měli třeba spolu děcko. Život by byl naplněn prací a péčí o svojí rodinu, ve volných chvílích by jste řešil třeba nějakou zábavu, nebo kamarády. Do postele by jste se dostal někdy před půlnocí a unaven, čas na černé myšlenky by nebyl.

Co s tím udělat, péče lékařů nemusí být vždy dostačující. Opravdu by jste nenašel i obyčejnou práci? Nemohl by jste se za přítelkyní odstěhovat? Nevíme, jakou práci sháníte, ale díváte se přímo na firemní stránky, na jejich volné pozice? Plno nabídek volných míst se na nějaké joby a práce.cz ani nemusí dostat. Též se k práci můžete dostat přes nabídku dobrovolnictví v nemocnicích, i když to je nehonorovaná práce, tak Vám přinese pocit prospěšnosti a též pomůže třeba i Vám po psychické stránce, kdy se srovnáte a zjistíte, že máte něco, co někomu chybí a to je zdraví. Pouvažujte nad tím a jděte do toho. Možná ani nevíte, že dlouhodobé dobrovolnictví v akreditované organizaci doložíte na ÚP a je Vám počítáno. Touto formou můžete získat i stálou práci, navážete nové pracovní vztahy a pokud by někoho nabírali, mohou pozici nabídnout Vám. Tento postup může fungovat i v jiných oblastech, zkusit brigádu a potom přejít do dlouhodobého prac. poměru. Zkusil jste již poštu?

někdy je potřeba se naštvat, nehledat pomoc v pilulkách, stejně to pomůže jenom na chvíli, a říká se, že nejlepší pomoc najdeš na konci své paže a je to pravda, nikdo jiný Váš postoj k životu nevyřeší

Bolesti zad i na hrudi můžete mít od stresu a od úzkosti. Chcete si pomoci sám, bez lékařů. Na úzkosti jsou dobré valeriálnové kapky, běžně k dostání v lékárně (kozlíkové kapky). Jste-li bez práce a bez každodenní pravidelné činnosti, tak váš stav může být způsobený i tímto. Zkuste se nějak zaměstnat zatím sám. Máte nějaký koníček, co by vás bavilo? Nebo zkuste nějakou dobrovolnickou činnost mezi lidmi, nebo v útulku pro zvířata. Pak možná budete mít pocit, že vás někdo potřebuje a vaše starosti se zmírní. Jak jste doma, tak jen přemýšlíte nad sebou... to vám na radosti nepřidá.

Jděte k psychiatrovi, psycholožka vám léky nepředepíše a zbytečně se trápíte a ještě za to platíte. Vhodným lékem je např. Seropram nebo Trittico (každý účinkuje na jiném principu). Seropram má mírně ale negativní vliv na rychlost ejakulace. Pokud jste moc rychle, pak to je ideální lék a zabijete dvě mouchy jednou tabletou. Po vysazení se vše do 14ti dnů obnoví.

naprosto souhlasim s jih,ale jen co se týče toho psychiatra,ohledně léků ne,ne každý lék je vhodný a dávkování určit je na dlouhý lokte s doktorem,natož solo,jestliže budeš veden u doktora,je možné,že dokonce skončíš v ID,když tam nepůjdeš,je docela možné,že skončíš hospitalizací na psychiatrii ( vím moc dobře o čem mluvím,mám to v blízkém okolí ) , ono se to pomalu vkrádá,doktor tě vyšetří a je to na pokladnu...ono,ty návštěvy jsou potom na celej život...

( a mimochodem,uvedené léky jsou stejně na předpis )

doporučím denní stacionář -- bývá na pojišťovnu, několika týdenní pro úzkostné osoby. Na doporučení psychologa či lékaře

video o docházkovém stacionáři zaměřeném na úzkosti, mírné deprese a panickou úzkost v Praze. Bývají v každém větším městě a není nutné brát hned léky

ceskatelevize.cz/...

Mně byl na úzkost - panickou poruchu, předepsaný Citalec (ten může předepsat i obvodní lékař). Pomohlo mi hlavně uvědomění si, že je to jen v mojí hlavně. Ještě doporučuju nepít kafe a alkohol. Choďte ven, choďte mezi lidi a zaměstnejte hlavu.

nechci nemístně vtipkovat - ale zemřít náhle na mrtvici, je to nejlepší co Vás může potkat. Ještě lepší je umřít ve spánku, nebo v narkóze. ! Uvědomte si, že umřít prostě MUSÍTE ! - ať se bojíte nebo ne - a nikomu z nás se to nelíbí.

Jediná možnost je, přestat na to myslet a co nejvíce se zabavit jinými věcmi, jak tady ostatní radí. Takový pocit jsem taky zažívala, když mi bylo 20 let - měla jsem utkvělou představu, že mám nádor na mozku a vsugerovala jsem si všechny možné příznaky. A víte, co mi pomohlo? - jednou jsem to poněkud přehnala s alkoholem a řádně jsem se praštila do hlavy. Měla jsem pěknej moncl a oteklou polovinu tváře, ale byla jsem spokojená, protože mi hlava už měla PROČ bolet. Od té doby mne pocit strachu ze smrti docela přešel.

Tím chci říct, že tyto pocity jsou psychické, zvláště pokud na Vás lékaři nic nenašli. Zašla bych k psychiatrovi - oni taky nejsou samospasitelní, ale mohou Vám napsat nějaká lehká antidepresiva, která Vám pomohou srovnat tu rozhozenou chemii v mozku, ale Vy se musíte současně snažit sám spolupracovat - tj. jakmile Vás přepadne nějaká úzkost - jít ven něco dělat, stačí procházka, nebo i nějaká námaha - třeba vyběhnout do kopce atd. A věřte mi, působí to, mám s těmito metodami dobré zkušenosti. A najděte si nějakou činnost - choďte třeba do tanečních.

- jo a soustřeďte se na hledání práce, já bych brala jakoukoliv - zatím.

Rada není vůbec jednoduchá, to co popisuješ se nejvíce přibližuje onemocnění, které se nazývá panická úzkost, ale imformací je opravdu málo, nejistota o tvém zdravotním stavu tomu ještě nahrává. Už jsem se s tímto onemocněním několikrát setkal, těch příznaků je opravdu mnoho, jak správně podotkla tuším večerníček, má s tím svoje zkušenosti a chápe tě, antidepresiva jsou samozřejmě řešením, jen si nedokáži představit být od dvaceti let na ně odkázán. Nemáš zaměstnání a jsi prakticky pořád sám, nevěřím, že by jsi se stýkal často s lidmi, spíš tu samotu vyhledáváš a doma je tvoje zázemí, možná se mýlím, nevím. Jsou i naprosto opačné příznaky, kdy při této nemoci nemůže nemocný zůstat doma a musí ven mezi lidi, ze strachu, že se mu něco přihodí a zůstane bez pomoci sám doma, tuším ale že to v tvém případě tak není. Rada je opravdu těžká ale je, prvořadě je nutné pochopit sám sebe, postupně odbourávat pochybnosti. Ještě než začnu vysvětlím jednu důležitou věc, samotná myšlenka, emoce je nehmotná věc, ale od ní se vše odvijí, jen stručně popíši jak. Mozek přesně na ně reaguje a od toho se vše odvijí, podle emocí posílá informace endokrinímu systému a v této fázi už to není nic nehmotného ale fyzická a chemická reakce, začnou se vylučovat hormony, které podle emoce ovlivní funkčnost orgánů, buď záporně nebo kladně. Může přijít bušení srdce, strach z infarktu a často i nucení jít na záchod. Tato nemoc má i druhou stránku, nemusí jít o myšlenky, může jít o podvědomí, je to podobné, neočekávaně si tě udělá takzvaně šoufle a příznaky jsou podobné. Nemůžu zde popsat všechny příznaky. Takže se vrátím k tomu poznat sám sebe. Postupně vylučovat doměnky, začnu u infarktu. Lékaři nic nezjistili, netuším jakými vyšetřeními si prošel ale toto onemocnění je nepravděpodobné jak k věku, tak i k běžným vyšetřením, krevnímu rozboru a možná i ekg, pokud ses o tomto podezření zmínil, pokud by toto bylo zjištěno urcitě by byly naordinovány nějaké léky na snížení cholesterolu, ředění krve apodobně. Jak jsem už psal, že s touto nemocí mám trochu zkušeností, jeden pacient prožíval něco podobného, přesně v tom okamžiku, kdy večer přecházel z bdícího stavu k usínání měl pocit, že se mu zastavuje srdce, že má infarkt, za večer se to často opakovalo, usínal vyčerpánim, několikrát to bylo tak hrozné, že byl odvezen rychlou do nemocnice, pokažde mu bylo natočeno EKG a vždy vše v pořádku, za chvíli ho odvezli domů.Druhou důležitou věcí je užívat některé přírodní uklidňující čaje. Doplniit o některé vitaminy skupiny B(pokud se pro to rozhodneš dej vědět stejným způsobem jakým si požádal o radu a já ti vše a podrobně co užívat vysvětlím). Některé bylinky mají velmi silné antidepresivní účinky bez závislosti. V léčbě je to velmi důležité, jsou to první kroky o které se může psychika opřít. Pokud už je něco určené je potřeba druhou zásadní věc, udělat si tabulku, do které napíšeš všechny tobě známé potíže, denně si budeš zapisovat aby s odstupem času si měl přehled jak to funguje. Jak se intervaly potíží stále více prodlužují. Pochopíš podstatu této nemoci a budeš mít navrch, budeš sám sobě doktorem, protože nejistota a něvědomost o svém zdravotním stavu je právě to co úzkost nejvíce vyvolává. Tak to je asi vše, pokud tě to zaujalo a chceš se do toho pustit dej vědět...