Jak vznikla slova a jazyky?

copak tohle je jednoduchý - ke spoustě slov se dá najít jejich vývoj a jejich souvislost s jinými jazyky (takže proč je strom zrovna strom a stůl neznamená lednici se překvapivě často dá odhalit - tj vysledovat původ slovního základu;
proč je stůl stůl to sice nevím (asi hladce bych se to dozvěděl, kdybych si na netu našel nějaké etymologické slovníky (etymologie=nauka o původu slova)); takhle jen tipnu, že to je přejato od německého (doufám) Stuhl (doufám); ale můžu se pokusit o čistě laický etymologický rozbor těch dveří (pozor - bez záruky): dveře - rusky ďérevo=dřevo - jednoduché, že? (možná...), no a v anglickém door mi ten základ (řekněme něco d-r-v) taky nějak zní... - ale bacha, tímhle způsobem se provozovala "etymologie" ještě tak v první půlce 19. století (a to ne všude), dneska jde o vědu, kde musí bejt všechno patřičně podložený;
jazyky se prostě rozrůznily tak, že na nějakém území žila kooperující a mezi sebou komunikující komunita (to je tuším z latiny: cum=s, a snad emo je nějaké sloveso asi v 1 sg. - něco jako shromažďovat? (a ještě mimochodem tuhle znalost nemám z pilných studií klasických jazyků, ale z úryvečku jednoho českýho románu (kterýpak to asi je?), jen nevím, jestli si to pamatuju dobře)), zatímco na území sousedním byla už jiná komunita; - než se rozdělily (tj. došlo asi k nějaké expanzi dané lidské populace), měly jakýsi společný prajazyk, z něho se vydělily dva rozdílné (ovšem příbuzné) jazyky a dál se nějak stovky let vyvíjely, zas rozrůzňovaly, byly ovlivňovaný jinejma jazykama, i třeba vymíraly - a tak pořád dál a dál;
samozřejmě má etymologie své meze - ze záznamů se dá vývoj jazyků sledovat jen nějakou tisícovku, nebo několik tisícovek let a porovnávání jazyků (i v těch dávných podobách) mezi sebou a vyvozování společných základů, příbuznosti atd. taky nejde do nekonečna (takže jaksi původ a odůvodnění slov až k samému základu nemůžeme najít (ostatně už proto, že jakýsi jeden pevný základ, počátek je absurdní představa), ale některý základní slova se ještě dají vyvodit z fonetiky (= zvuková stránka slov, způsob jejich tvoření) a asi psychologie (jako co nám zní dobře, zajímavě), takže třeba slova máma, táta a jejích obměny by se daly vysvětlit i takhle;
ještě k té příbuznosti jazyků - před pár desítkami let (resp. těsně před Sametovkou) vyšla v Albatrosu (v edici Oko) knížečka Světem jazyků (Klégr, Zima a kol.), která celkem hezky názorně a vůbec přístupně porovnává vlastně veškeré jazyky - každý jazyk má kratičký portrétek s ukázkou - hlavně je ale pěkně předvedené rozdělení jazyků a příbuznost, přináležitost do nějaké společné skupiny; na začátku knížky je samozřejmě i něco o původu jazyka (titulů s touhle tematikou jsou jistě desítky jen u nás, ale tahle knížka byla celkem povedená, v knihovnách by měla jít sehnat (a jistě by se dalä dřív nebo pozdějc taky koupit));
-------------------------------
složitější otázka je, kde se vzal jazyk vůbec - tj. jakým způsobem se vyvinul a z jakého důvodu - pokud vím (opět čistě z laického pohledu), o to se dodnes vedou zuřivé spory, úzce to samozřejmě souvisí s představou fungování mozku, a s jeho vývojem (k tomu se ovšem už blíž vyjadřovat nebudu, moc jsem toho nevěděl nikdy a zapamatoval jsem si naprosté minimum...)

k té gramatice - no, každý jazyk musí ze slov vytvořit nějakou souvislost, vztahy - a zase jednotlivý skupiny jazyků to dělají různým způsobem (a tady by teda, co vím, měly existovat i primitivnější a rozvinutější jazyky - podle toho, co všechno jsou právě tou gramatikou schopné postihnout);
zas je základní problém, odkud se v mozku člověka vzala a i dneska (u novorozence) bere ta gramatická struktura - co je už v mozku zakódované, co se získává učením (ale jak píšu - o tomhle celkem nic nevím)

Vyřčené slovo je pouze respektovaný skřek určité skupiny lidí. Kdyby opravdu představoval podstatu věci, pak by neexistovala různorodost těchto skřeků, nebylo by tolik jazyků. Ten prapočátek lidské řeči musíte hledat před desítkami tisíc let.

Podle etymologického slovníku pochází slovo dveře ze staroslovanského "dvri" a souvisí i se slovem dvůr, tj. prostranství přede dveřmi.

Slovo strom vzniklo zřejmě ze slova "strměti", strom strmí do výše.

Slovo stůl vzniklo z praslovanského stol a souvisí s německým stuhl.