Žena z kostela

Každý rok se koná "setkání mládeže" - zeptejte se jí přímo, jestli neví, kdy to bude, kde se hlásit, jestli tam pojede...

Případně jestli nemá s kým, že vy také ne a ...

A nebojte se - takové ženy nekoušou (také jsem si jednu takovou vzal a nelituji !)

Strejdo, neřekl bych bázlivá, ale bláznivá!

Proč zrovna bláznivá,,,,každý se projevuje jinak,,silná slova

Papírek je na nic,to si pomyslí že jsi zoufalec. Věř mi sám jsem si tím prošel taky jsem byl šíleně nesmělý,podobný nápokusy ženskou jen odradí. Ženská ti líp skousne že se strapníš při tom že ji oslovíš,pokud je rozumná tak se tomu pak oba zasmějete.

Máš už bod že máte jednu věc společnou,víru,to už máš jeden velký plusový bod u ní,zkus prvně zavést řeč na nějaký nezávazný téma,pokud budeš vidět že s tebou mluví ráda skus jí třeba někam pozvat a pak už se uvidí jestli to mezi váma zajisří

Hlavně na ní nechvátej ale nebuď ani příliš ušlápnutej,vím že se to lehko říká ale to nejlíp zabírá. Jo a měj na paměti že je to taky jen člověk,takže bez obav do toho jdi,jsi přece chlap

A co takhle při pozdravení POKOJ S VÁMI se jí trošku déle zadívat do očí?

A zbytek jak tady radili nademnou před kostelem po mši..

A co když ona na Vás myslí každý den a v duchu se ptá, kdy se už konečně k něčemu odhodláte. Píšete, ž o Vás ví, takže nějaké ty pohledy mezi Vámi určitě už proběhly. Ona to přece neudělá, ona musí čekat až se rozhoupete Vy. Prostě počkat před kostelem a jednoduše ji pozdravit. Podle mne určitě s úsměvem odpoví a dál už to je brnkačka. No a kdyby ne, tak alespoň budete vědět na čem jste a nebudete si dělat marné naděje. Koukejte do toho jít.

Tak čekejte na lavičce, to je přece fuk.

A nevím čeho by se lekala, Váš obličej už zná.

Děkuju všem za radu. Další, jestli vůbec ještě jsou, klidně nadále přidávejte.

K tomu podání ruky... nevím jestli se ostatním lidem dívá do očí, ale u mě se snad ještě nepodívala. Prostě mi přijde, že nějaku chvilku předtím než se natáhnu jí podat ruku jakoby sklopila zrak. Tím samozřejmě neříkám, že díky tomuto bych si měl něco slibovat...to opravdu ne :D

P.S: - Myslíte , že bych si třeba místo počkání přímo před kostelem kde je hodně lidí mohl sednout na lavičku opodál a až půjde tak jí oslovit? Si říkám, že jí vylekám a třeba kolem mě projde s ignorem :D I když to už si to asi stavím zbytečně moc do špatnýho scénáře. Vše si strašně zhoršuju tím, že na ní nedovedu přestat myslet a vím, že případnej neúspěch bude bolet o to více. Tak moc bych chtěl...je pěkná, na pohled působí mile, je věřící...ááááh

A básničky píšete? Já jen že mi nepřijde v tomto celkově romantickém scénáři nikterak blbé začít papírkem, zvlášť, pokud dívka klopí oči atd. Ale musel by to bejt papírek zcela neběžný a originální - tedy Vaše vlastní báseň - o ní.

Popravdě? Nikdy jsem žádnou vlastní básničku nevytvořil. Asi bych nic "něžně úderného" nebyl schopen stvořit. :D

Určitě byste toho schopen byl. "Něžně úderné", to je krásné slovní spojení, fakt.

Ten oxymorón mi přijde tak moc pěknej, že jsem si se smutkem uvědomila, že už jsem několik let nic něžně úderného nezažila, naposledy s jedním, co měl "jemnědivoké" oči

Děkuji za kompliment. Pokusím se něco vytvořit.

K té zde doporučované variantě...

Jelikož tedy vím, že značnou cestu má z kostela stejnou jako já - postupoval bych asi takto...

Kromě samozřejmého ahoj bych řekl: Ty jdeš taky tímhle směrem, že? Můžu jít kousek s Tebou? A dál bude těžko vymyslet něco úderného na pokec když vím, že na to mám max 2 minuty :D Navíc na konci bych toho měl využít a zkusit jí pozvat

Jestli jste oba spíše plašší, tak by stačilo na úvod (po nenápadném vyskočení z lavičky ) jen "Můžu Tě doprovodit?" ...pak ty dvě minuty nic moc úderného, okomentovat třeba jak dnes v kostele pěkně hráli a cože má ráda ona i za jinou muziku než tuhle? A i kdyby bylo chvíli ticho, tak neva. No a kdybys na závěr kromě "Tak ahoj" ze sebe vypravil "Strašně se mi líbíš.", tak to by bylo supr.

Ty jo. Ten konec je celkem ostrý. Myslíte, že by se za to ještě hodilo: Co takhle zajít někam na čaj nebo tak...? Neby by toho na ní mohlo být "příliš"? :D

Už i to slovo doprovodit mi nějak nejde přes ústa, nwm proč. Tím neříkám, že se tím třeba nebudu řídit nebo, že bych si pak jel stejně po svém. Jen "nahlas" přemýšlím.

Neříkal bych jí hned že je pěkná, aby to nevypadalo že ti jde jen o to jak vypadá. Na to bude dost času později...

Vyjdi ven z kostela první, počkej až půjde a pak se k ní vydej - aspoň trochu úsměv na tváři, narovnat se a jistej krok přímo k ní - i kdyby nekoukala, tak takhle dojít až k ní a pak jí oslovit. Koukej jí u toho do očí, řekni že tě zaujala a že sis minule všiml že chodíte stejnou cestou jestli bys jí mohl ten kousek doprovodit no a až se budete rozcházet, tak jí někam pozvi. Cestou se můžete bavit o čemkoli, třeba se jí zeptáš proč před nějakou dobou začala chodit sem do kostela, jestli se přistěhovala nebo tak.. Prostě o čemkoli, zeptáš se jí co dělá třeba... no a hlavně jí na konci pozveš na čaj. Ale rozmysli si předem kam - až se zeptáš jestli by si s tebou nešla někdy večer někam sednout a ona odpoví že ráda, tak musíš navrhnout kam ať to nevymýšlíš na místě, no a pak se už jen zeptáš kdy se jí to hodí.

Nevím jak přijme věřící řečičky o tom že je pěkná (i když věřím že je), ty bych si nechal spíš až třeba na to posezení u čaje

Pokud jste tak plachý a ona také tak (předpokládejme), pak ideální z vaší strany bude právě doprovod a mlčení. Mluviti stříbro, ...

Kolikrát je krásnější spolu mlčet než pořát blábolit a dostat se někam, kam jsme vůbec nechtěli...

Ty básničky a texty "pro první zaujetí" by bylo dobré použít v případě, že se neznáte. Píšete, že se vidíte vlastně min. 1x týdně a jdete stejným směrem domů... Básničku bych jako prvotní indicii neviděl jako dobrý nápad...

Opravdu bych se nejprve pokusil normálně oslovit a normálně pokecat. Nechystejte si básničky ani texty - je velká pravděpodobnost, že se vám to při nesmělosti všechno poplete... A být na prvním "setkání" k smíchu není asi pozitivní...

Už jsem se kvůli tomuto zde i regnul. :D

myslíte, že bych Vám sem mohl vložit tu "básničku" nebo - li spíše pokus o básničku, rýmovačku? Mně je celkem trapně když si jí po sobě čtu, ale tak ať vím zda mám tuto variantu vůbec zvažovat :D

Nejlepší mi přijde to od "donkarel" včera 23:32

Papírky určitě ne, to bys byl zbabělec - přece nechceš aby byla se zbabělcem?! Přímo jí oslovit jestli jí můžeš doprovodit, a pak jí třeba pozvat na čaj...

Pěkný den, já bych si tu básničku/rýmovačku ráda přečetla

Musim se přidat...nic hezčího než spojení "něžně úderné" jsem už dlouho neslyšela :D

Jinak k otázce...mě osobně by se třeba básnička líbila, polichotila by mi...ale ne tim způsobem, že bych o vás začala přemýšlet v tom "správném" světle (tím myslím, že bych byla mile překvapená, ale nejspíš bych vás odmítla). Podle mě je nejpřirozenější prostě nadhodit nějakou poznámku, když se najde příležitost. Když se k vám nepřidá, zkusit to znova. Nebo prostě risknout pozvání na kafe, do kina atd. Pokud to odmítne, nepřijde mi to zas jako tak velký trapas. Ono jde taky o to, že pokud není úplně na vaší vlně, neukazovat jí, jak hrozně moc se vám líbí a dát jí trochu prostoru.

žádnou vědu z toho nerob.Až půjde třeba ven tak venku se jí zeptej,ahoj,nechceš jít do kina nebo tak podobně.

Největší sranda na tomhle případě je ta, že po všech těch radách bude milý joseph tak vykolejený, že se nakonec vůbec na nic nezmůže a začne něco koktat. Pokud bude mít dívka smysl pro legraci, tak se začne smát a má to tím pádem "v suchu", neboť se konverzace vyvine naprosto přirozeně. Ale stejně nechápu, co v tom hledá za vědu. Co se asi může stát? Jsou pouze tři možnosti. Dá se s ním do řeči. V tom případě problém vyřešen. Neodpoví a půjde si svou cestou. Problém též vyřešen a je po zaláskování. Dá mu jednu do frňáku. Třetí možnost bych vyloučila, neboť ona dívka chodí do kostela, takže nebude agresivní. Tak "vo co vlastně kráčí?"

Žádné psaníčka, podržení ruky, nápadné stisknutí ruky. To se v kostele při mši sv. nehodí. A už vůbec né, před sv.přijímáním. Venku dívku cestou dojdi a řekni: Ahoj, ( jste stejného věku, tak tykání nevadí) zjistil jsem, že máme kousek společné cesty, mohu se připojit? Když řekne ano, tak poděkovat a navázat nějakou řeč. Třeba jak často chodí do kostela, zda jen tu poslední neděli nebo i jindy, jak chodíš Ty. Ale když odmítne doprovod, tak se omluv a respektuj. Třeba má přítele , který nechodí do kostela.

Další konverzaci si musíš nějakou najít, připravit. Třeba i o počasí, jen nemlčet ! Nevím, jak daleko máte společnou cestu. Můžeš příště jít dříve nebo déle a cestou se k ní opět přidat a do kostela jít společně. A zeptat se jí, zda můžeš po mši sv. na ní počkat. Ale v kostele si sednou opět každý tam, kde sedáváte. Třeba by se jí moc nezamlouvalo, že si hned sedáš k ní. Když navážete kontak, tak postupně to bude lepší a lepší. Ztratíš ostych a konverzace půjde lépe.

Promiňte, ale na větu "jen nemlčet" nedokážu nezareagovat

Dobrý, ale toto je jiná situace. Tazatel ještě není tak daleko, aby spolu seděli někde v obýváku. Chce se s dívkou teprve seznámit. Slečny se zeptá, když mají společnou cestu, zda by se mohl přidat. Slečna bude čekat nějakou konverzaci, ale on bude jen mlčet. Pěkný trapas. Tak si myslím, že je lepší mluvit třeba o počasí, než držet hubu. Když se bojí promluvit, tak raději slečnu ani neoslovovat.

Dnes byla opět neděle ...tak co? Pokročil jste nějak?

Vzkazy pres listecky mi neprijdou dobry napad.Tak se mi davali najevo kluci v 8.trideOsobne ocenim u chlapa odvahu oslovit priprimo, ale s citem, s humorem, zadne vnucovani.Pokud slusne, mile oslovi a nemam-li ja zajem, tak i mile a slusne, abych vyrazne neublizila odmitnu, takze za me ji oslovte primo.Nevim, me velmi u chlapu vzdy imponovala odvaha jit primou cestou s pozvanim treba na sklenicku aj.. Drzim palce

Když jsi tak nesmělý a nemůžeš ze sebe nic vykotat nic kloudného, tak at ti to seznámení někdo zprostředkuje. Nebyl bys první ani poslední, šikovný kamarád, nebo kamarádka mu podstrčí psaníčko nebo vzkaz. Nebo co ten pan farář, ten by nezapracoval, jdi k němu na radu, at on vás dá dohromady na nějaký společný akci. Můj bývalý kluk měl babičku a ta řekla mé babičce, že se jeho vnukovi líbím a přišli k nám oba na kafe i s kytkou a bonboniérou.Tam jsme si dali sraz a šli jsme pak spolu na rande. Nebo mi jeden pán z okolí dal fotku svýho syna, jestli by se mě nelíbil a tak různě se seznamuje. A co mi mý kamarádky dávaly vzkazy, tamten ti vzkazuje jestli bys nepříšla tam a tam a když jsem věděla o koho jde a nelíbil se mi, tak jsem tam nešla a hotovo nic se neděje, svět se nezboří, nebude chtít ona bude chtít jiná.

Kdyby mi toto udělala babička, že pozve svou kamarádkou i se svou vnučkou, tak beru kolo a nechám je tam samotné. Nejsme na trhu. To se dělalo snad v minulém století. A co je to za chlapa, který potřebuje k seznámení s dívkou babičku? Když mám o dívku zájem, tak se prostě překonám a oslovím ji sám. Nepotřebuji k tomu ani kámoše, babičku, už vůbec né kněze.

Souhlas - s tím kolem.
(už vidím babičku, jak o svatební noci stojí u postele a radí vnoučkovi, aby to dělal dobře).

tak se podívej jestli ve Vašem okolí není nějaká fajn cukrárna/kavárna a pozvi ji.

O co můžeš přijít? Nikdo tě nezabije, nezbije...a že by se někdo smál...? Kdo, většina lidí okolí neřeší a většina chlapů si jednou prodělala odmítnutí. A ženské nekoušou. Je to jen zeď kterou jsme si sami postavili. Holka uvidí tvou nervozitu ale pokud je slušná tak ti ji pomůže ustát. Popřípadě s úsměve řekne, "děkuji mladý muži ale bohužel někoho mám." Podá ruku a rozloučí se stebou... a kdo se ti bude smát? Pro tebe to bude přínosem...oslovil jsi ženu a nevysmála se ti ani tě nezesměšnila. Toto totiž dokáže jen ubožačka a lidově řečeno iqvétykve...proto si polož otázku. Stál bys o něco takového? Je sice pěkná ale blbá jak troky. Asi ne.

A zase druhá strana mince. Když ji nikdy neoslovíš...tak nikdy nezjistíš jaká je a co by řekla. A jednou toho budeš litovat ale to už bude pozdě. Proto jdi a oslov ji. Strach porazíš jedině tehdy, když proti němu jdeš čelem.

jedno je důležité...nehledej fráze které někomu pomohly...buď sebou a jako by jsi jednal s kamarádkou nebo kamarádem.

Děkuju všem za pomoc, rady a náměty.

Určitě Vám dám vědět jak to celé nakonec dopadlo. Ještě jsem neměl možnost něco zkusit. Byl jsem dlouho nemocný a jednou když jsem v kostele byl...nebyla tam ONA! Tak snad tento nebo příští víkend.

Naplánované to mám tak, že na ní počkám a oslovím jí zda se k ní můžu připojit. Na konci naší cesty jí někam pozvu - ještě musím vymyslet aspoň dvě možnosti kam by to bylo. Už jen to, že by souhlasila s další schůzkou bych považoval za výhru :D

Tak jsme se tam dnes sesli, prekonal jsem se a oslovil ji. Takhle nervozni jsem snad v zivote nebyl - myslim, ze to bylo poznat.

Bohuzel na pokec jsem mel jen dve minuty a celkove z toho mam zvlastni pocity.

Povidali jsme si o jeji praci - dojizdi, moji skole, kostele, ze sportuji - zde se zeptala co konkretne me bavi.

Ale ten konec byl z me strany celkem nepovedeny. V cem?

Kdyz jsme se rozchazeli tak jsem se ji zeptal zda by se se mnou nesla v tydnu ci v sobotu projit. Uz se mi zdalo, ze rekne ano, ale pak rekla, že behem tydne je v praci - to opravdu nejde. Ze vikend by sel - jeste uvidime pristi nedeli. Na cislo jsem se pote take zeptal - pry pockame na nedeli.

Druhej hrebicek do rakve je to, ze jsem se samou tremou nepredstavil. Mel jsem to v planu uprostred rozhovoru, ale prislo mi tot akove blbe a na konci jsem se jen rozloucil a tak jsme si nerekli jmena. To jsem se asi rovnou odstrelil, ze?

P.S. Mrzi me to, ale stejne tam vidim pozitiva. Prekonal jsem obri strach. A moment kdy jsme se zastavili uprosted silnice a auto na nas cekalo nez si to dokoncime je libovy. Jsem cekal, ze nas vytroubi, ale nic. Skoda jen, ze mi pote nedala to cislo.

Jaky na to mate pohled vy?

Celkove jsem rad, ze jsem prekonal takovy strach, ktery jsem z toho mel. Na druhou stranu to nebyla zadna hra, zkousena. Mozna proto to boli o neco vice nez kdybych si delal srandu.

Je to na dobrý cestě. Jak já tomu rozmím, tak vám chce příští týden dát telefonní číslo. Vezměte si ho, a potom jí dejte svoje, připište jméno. Též můžete nadhodit, že jste ten a ten a bydlíte tam a tam. To budí důvěru, že nic neskrýváte. Mohl by jste jí pozvat než půjde domů jestli by si nedala někde kávu a pokec. Doufám, že jí znáte jestli není vdaná, nebo zadaná. Jinak gratuluju, že jste to vyřešil a napište jak to pokračuje .

Já si myslím, že jste to zvládl velice dobře. Navázali jste spolu kontakt, máte příslib dalšího setkání a něco víc příští neděli, to je přece úspěch. To víte, najednou všechno nejde... že jste nedostal hned číslo?... bude příště, ani to že jste se nestačil představit nevadí, všechno doženete,. Nepátrejte, co jste udělal nebo neudělal, nehledejte chyby, nikdy není všechno přesně podle naší představy, tak buďte příště už klidný a já vám přeji další úspěšné pokračování.

dobrá práce a ať už to dopadne jakkoliv, máš další zkušenost do života. Nejhorší je to první oslovení, zvláště u lidí kteří mají trému, takže dobrá práce chlape a neměj strach...nějak bude!

Ta super, vyjde to, verim tomuTelefon vam da priste a ze jste se nepredstavil, tak to vubec nevadi a aspon to ma nadech tajemnaUz to, ze pristoupila na moznost opetovneho se videni je polovicni vyhra..Drzim palce

Vidím, že vám hodně lidí drží palce Tak se připojuji a přikládám i malou modlitbičku...

Tak jak jste pokročili?

Všichni jsme tu zvědaví

Ale kvůli nám to uspěchat nemustíte

Kam se hrabe "Velkolepý století " ! :o))

Je od vás velmi šlechetné, že přenecháváte dívky a ženy nám zkušenějším

Zkuste se osmělit