Letní brigáda

Odstěhuj se, živ se sám a pak o sobě i sám rozhoduj. Jinak máš smůlu, koho chleba jíš, toho píseň zpívej to platilo a platí.

To záleží. Bydlíš u nich? Měl by jsi o tom s nimi diskutovat a probrat to. Nebydlíš u nich nebo s nimi už nechceš bydlet? Pak není co řešit a žij si svůj život.

Bydlím u nich

Třeba se rodiče o Vás pouze bojí. Najděte si tedy práci v cizině přes nějakou známou agenturu, či dokonce přes agenturu, kterou Vám doporučí místní úřad práce (mají tam na to pracovníka, který má toto na starosti) a pak to rodičům předložte znovu, třeba když to bude vypadat bezpečněji a ne nijak divoce, nebudou tak zásadně proti.

Pokud jste měl milou angličtinářku, možná byste ji mohl poprosit, aby zkusila rodičům vysvětlit, že dobrá angličtina je dnes důležitá, ba skoro nutná pro sehnání dobré práce...

Když mi bylo 20, jela jsem poprvé jako au-pair do Skotska. Když jsem to mámě poprvé řekla, odvětila "tak jo, jen jeď, to zní zajímavě". Po pár týdnech zjistila, že jsem to myslela vážně, a ouha je pravda, že mi to nikdy nezakazovala, ale nejdřív mě zkoušela odradit a pak dala si podmínky, které jsem já respektovala, a nebyl problém. Zkuste je doma navrhnout sám Bylo to: vědět přesnou adresu a jména lidí, ke kterým jedu; hned po příjezdu domů se ozvat telefonem, že jsem v pořádku, a ozývat se min. 1x týdně (psala jsem každý den aspoň blbý pozdrav, protože jsem věděla, že celou dobu je máma doma jak na trní, tak proč ji trápit), trvala na tom, že mi osobně zařídí pojištění, aby měla pod kontrolou, že tam mám vše, co můžu potřebovat. Také znala podrobně itinerář mé cesty, bylo to tam trochu drsné s přestupy, do detailu jsem jí vysvětlila, co a jak mám v plánu - svědčí to o tom, že svůj plán máte dobře připraven a nestane se Vám něco jen z toho důvodu, že jste si něco nepromyslel.

Pokud jedete přímo pracovat, určitě bych mámu ujistila pracovní smlouvou, kde uvidí, za jakých podmínek chcete pracovat (i kdyby tomu nerozuměla, aspoň máte něco v ruce, vysvětlete jí, co se tam píše), a zajištěné ubytování. Prostě jí ukažte, že každý aspekt svého plánu, kde by se Vám mohlo něco stát, máte pod kontrolou a udělal jste vše pro to, aby se Vám nic nestalo. Uvědomte si, že máma má o mnoho víc životních zkušeností (já osobně bych v 18 bez pomoci nedokázala zařídit práci v zahraničí), takže když ji přesvědčíte správnými argumenty, tak Vám možná ještě pomůže zaměřit se na problémy, o kterých vůbec nevíte a mohly by Vás tak potkat.

Pokud by Vás i tak nechtěla pustit, radím 1) zvažte, jestli by nestačilo jet příští rok - jste mladý, nic Vám neuteče; 2) jeďte i přes jejich nesouhlas. Jen ty argumenty typu "je to můj život" jsou poměrně dětinské a o dospělosti, kterou chcete rodičům prokázat, moc nesvědčí. Váš život to je, ale Vy jste zase to nejcennější v životě rodičů, tak je přirozené, že se bojí.

No, když to tak po sobě čtu, tak na radu "jeďte i přes nesouhlas" je v 18 letech opravdu asi brzy. Vycházela z toho, jaká obrovská zkušenost je to a moc bych Vám ji přála. Ale věřím, že se Vám podaří rodiče přesvědčit.

Nevidím důvod, proč byste nemohl odcestovat. Jste plnoletý a svéprávný. Také si myslím, že Vám v tom rodiče nemůžou zabránit. Právo Vám zakazovat odjezd určitě nemají. To, že Vás nechtějí pustit je myslím bezpředmětné i v případě, že u nich bydlíte.

Ahoj.Jako ostatní radí -jeď,ale na měsíc je to málo.

Televizí, tiskem a internetem proběhly desítky zpráv a reportáží, jak lidi, jedoucí do ciziny si přivydělat, sedli na lep podvodníkům. Z některých vymámili "zprostředkovatelé" peníze předem - tu na ubytování, tu na povolení, tu na letenku atd. a pak se ukázalo, že nezařídili vůbec nic a lidi zůstali doma. Často se i ukázalo, že po příjezdu tam sebrali lidem pasy a dřeli tam jako regulérní otroci, bydleli hůř než dobytek v ubytovně, kde se netopilo a byly tam štěnice. Byli i takoví, ze kterých se stali nucení prostituti a prostitutky, opravdu záleželo na tom jejich otrokáři, který si s nimi mohl dělat, co se mu zachtělo.

Z mých přátel, když někdo jel na farmu, nikdy se tam nevrátil a říkal, že nikdy více, že si tak akorát vydělal na jídlo a ubytování, obojí bylo hrozné a k tomu dvanáctihodinová dřina na farmě. Bydleli někde v nějaké absolutní díře s Poláky a do města se ani nedostali. Že ty dobré brigády jsou dávno zadané a dá se tu sehnat jen taková otročina. (Pár lidí si pochvalo spíš brigády na hotelích a lodích, kde pracovali jako číšníci a servírky nebo animátoři, ale ti mluvili anglicky dobře a jeden kluk byl spokojený i s penězi, ale jezdil s partou zedníků dělat omítkáře.)

Uvědomte si, že takové věci slyšeli a viděli i vaši rodiče a pochopitelně mají o vás strach, protože jak by vás pak mohli ochránit v prostředí, kde nejsou doma, možná se ani nedomluví, je to daleko atd.?

Pokud je tedy chcete uklidnit, jak tu Naufrago dobře poznamenala, dejte jim záruky, že je vše v pořádku a existují čeští studenti, kteří to absolvovali a jsou v pohodě a vydělali si. Nejlépe ne nějaké fejky z netu, ale živí, se kterými mohou promluvit. Ukažte jim více alternativ, vyslechněte jejich podmínky. Nafukování, urážení se a práskání dveřmi ve stylu, že jste dospělý a můžete si dělat, co chcete, to je opravdu dětská reakce, která nic neřeší, krom tedy toho, že se všichni pohádáte a bude u vás hodně, hodně dusno.

Druhá možnost, kterou bych vám doporučovala já, je vyjet napoprvé ne na brigádu, ale na workcamp. Ty jsou dobře organizované a nehrozí to, co jsem psala výše. Zaplatíte si jen dopravu a ostatní budete mít hrazeno. Práce je tam většinou mírná a v mezinárodním prostředí, kde budete jediný Čech, budete nucen mluvit anglicky. Dají se takhle najít opravdu kouzelné brigády v místech, kam byste se normálně nepodíval, včetně Nového Zélandu. Je několik organizací, kde si to můžete zajistit, já vám dala hyperlink jen na jednu z nich, ale chce to přihlásit se na to dostatečně včas, abyste sehnal to, co se vám líbí a ne to, co zbyde.

Dcera byla v 18 letech takto poprvé v Portugalsku, kdy se podílela na archeologickém průzkumu a práci v muzeu a známých dcera byla v Bordeaux, kde stříhala živý plot na zámku. Všichni tam mluvili anglicky. Studenti si i vařili, každý den měli službu dva z nich a vařili pro celou skupinu jejich národní jídlo. Jeli i na pár výletů k moři a na exkurzi. Co kdybyste napoprvé zkusil něco takového i vy? Rodiče se s vámi mohou účastnit informativního setkání, které by je mělo uklidnit.

Třetí možností by byl jazykový kurz v Anglii, ale je to placené a nijak levné, takže to moc rozvádět nebudu, ale možná by na to vaši mohli slyšet, když jim to předložíte jako alternativu brigády.

Budu ráda, když dáte vědět, jak jste doma pochodil. Ale případně i až se vrátíte, jaké to tam bylo.