Baba praštěná na hlavu

A korunky od babičky občas dostáváš? A vezmeš si je?
(obvykle netykám, ale tady jsem se neudržela)

tak to zkus zkousnout anebo si dojdi slovně ulevit někam ven..

...jestli mají Tvoji rodiče s Tvojí babičkou nastavený nějaký systém, je to více méně jejich věc; až dospěješ, zařídíš si to po svém

Tak trochu nerozumím o čem to mluvíte. Kdo je ta baba praštěná na hlavu? Nejste v nějakém emocionálním šoku?

Není to nijak neobvyklé. Rodiče zůstanou rodiči po celý život a někteří si prostě neumějí pomoci a radí stále. Dospělé děti mají však svou hlavu a je na nich, jestli se řídí těmi radami, či nikoliv. Rozhodně by to ty děti ale nemělo vytočit do nenávisti, pokud jsou dospělé a vyrovnané osobnosti a neprožívají s rodiči ponorkovou nemoc ve stejném domě či bytě a rada rodičů nepadla v úmyslu jim ublížit, ale pomoci. Pokud se tak stane a začnou předvádět to, co čtu od tebe, je to o nich a jejich problému s psychikou, ne o rodičích. A BTW - brát si peníze od někoho, koho nenávidím a pomlouvám, to svědčí o vytříbeně krysím charakteru.

Pokud to je Vaše babička, tak proč tak nehezky, opovržlivě. Je to rodinná linie, nejbližší v životě. Nikdo cizí Vám nebude tak blízký, jako rodiče, prarodiče. Někdy stačí málo, přestat mluvit o ostatních takovým pejorativním stylem, ale používat hezké, milé oslovování. Trošku přehodnotit i svoje myšlení, začít u sebe. Myslet na ty druhé s láskou, nebo alespoň ve slušnosti.

Ono se říká, podle sebe, soudím tebe. Takže mít se rád a zároveň pěstovat i hezké vztahy.

V dnešní době žije většinou v domácnosti jedna, nebo dvě generace. Tři je méně časté. Dříve tomu bylo ale naopak.

U vás to vypadá, že pokud rodiče i babička fungují dobře, tak je to dobře pro všechny. Proč by se babička nezapojovala do chodu rodiny, když s Vámi bydlí? Nezůstala sama a to je moc dobře. Samotnému člověku je moc smutno, těžce, někdy nepromluví s nikým za celý den. Mladí mají školu, střední generace zaměstnání. Starší člověk se orientuje více na svoji rodinu. Vzpomíná na minulost.

Jsou studie, že samotný starý člověk trpí více a dříve na různé nemoci jak psychického, tak fyzického rázu, ale i dříve umírá.

Babička tady nebude věčně ať máte na ni jenom hezké vzpomínky, že jste jí vědomě neublížila.

Jenom odbočím, to, jak jsme se doteď měli dobře, bez velkých obav co nás čeká, měli jsme jistotu, slušné sousedy, tak všechny nepříjemné věci byly malicherné proti tomu, co se nyní děje ve světě.

Přeji si, aby nás nepotkalo to, co vidíme na internetu, popravy dospělých a i malých dětí, aby to zlo k nám nikdy nepřišlo, vždyť to je středověk. Přeji si, ať vláda udělá všechny kroky k tomu, abychom zde žili beze strachu se vzdělanými a inteligentními lidmi, kteří mají všichni práci, nejsou zadluženi a mají kde bydlet.

Myslím si, že je to normální. Matka je matkou a děti dětmi nafurt. Až budeš mít svoje děti, poznáš to. Nebo si myslíš, že až se budou tvoje děti považovat za chytré (což nastává tak kolem 3. roku věku), zalezeš do nory a nebudeš na ně mluvit, aby jim to nepřipadlo nenormální?

Ano, v naší rodině jsme se vždy radili, společně jsme rozebírali možná řešení, navrhovali aktivity a tak dále. A ano, je mi 30 a babička mi stále říká, že mám víc pít, zdravit starší lidi a nejíst moc sladkého kdyby se o mě nestarala, to by bylo horší.

Proč Ti ta babička tak leží v žaludku? Měla jsem babičky hodné, už dlouhou dobu nejsou mezi námi. Matčina mamka žila s naší rodinou. Byla vdova, jiné děti neměla, tak ji přece nikdo nevyhodí. Vzpomínám si taky, jak ráda vše řídila - ale ne ve zlém. Zítra uvaříme to a tohle pěkné maso necháme na neděli. Vařila výborně a mamka ji ráda poslouchala. Byla to její dcera a babička nikdy neradila nic špatného. A že řekla tátovi: Opucuj si ty boty, myly jsme podlahu! - také nebylo nic zlého.

Pokud mi naši koupili něco dražšího - třeba k Vánocům brusle či lyže, mamka pokaždé řekla: a přidala Ti na to i babička. Tak jsem jí běžela taky poděkovat. Ke konci nemohla na nohy, ale moc ráda četla. Tak jsem se těšila na úterky, že jí zase z vesnické knihovny přinesu tašku knih.

Tím, že rodičům radí, není ještě baba praštěná na hlavu. Má své životní zkušenosti, myslí to dobře, tak radí. A rodiče to přijímají, nevadí jim to. Něco jiného by bylo, kdyby se to příčilo přímo jim, pak by asi babičku odkázali do patřičných mezí. Ale jak je vidět, nevadí jim to, rodina funguje, tak Ti po tom nic není.

Korunky od té BABY Ti nesmrdí, určitě ráda zakousneš, co ona upeče či uvaří. Měla bys přehodnotit své chování. proč Ti vlastně ten starý bezmocný člověk, který Ti neubližuje, vadí?

Nevím, kolik Ti je let. Lituji ale, že se už nedožiju doby, kdy se za takových 50 let objeví tady na Poradně příspěvek Tvých vnoučat o Tobě s názvem: BABA PRAŠTĚNÁ NA HLAVU. Jak Ti pak bude? Jaga.