Dobrý den, potřebuju slyšet pár pozitivních slov.
Mám pocit, že jsem promarnil mládí. Je mi 22 a hodlám se brzy zapojit pracovního života. Že se mi to nepodaří hned je jiná.
Do práce se těším, ale taky mám obavy ze stereotypní práce, kterou budu dělat až do důchodu.
Padla na mě depka. Říká se, že mládí je čas užívání, zábavy, radosti, vybouřenosti, nejrůznějších aktivit a lásky a sexu. Zábavu a radost jsem zažil. Chození na diskotéky, plesy, zábavy, různé večírky. Myslím, že vy co jste byli mladí před třiceti lety, tak jste to taky zažívali. Já si života jakž takž umím užívat a jsem s tím spokojený. Rád se napiju a pobavím, zatancuju, zakřičím. Nikdy jsem nezkoušel drogy a dokonce ani cigarety! To mi nevadí. Ale já ještě nemám žádné zkušenosti s holkami 
Jsem panic, dokonce jsem se ještě ani nelíbal a taky jsem ještě nepoznal první lásku Zamilován jsem sice byl, ale ona do mě ne.
Já se snažil balit holky v klubech a diskotékách, ale nikdy mi to nešlo. Nejhorší je, že s takovým mizerným skórem vstupuju mezi dospělé lidi. Brzo budu mít méně volného času a nebude čas ani prostor pro to seznamování Kdybych měl nějaké větší zkušenosti, bylo by to hned lepší. Ale takhle se nemám od čeho odrazit. Vím, že není všem dnům konec a jsem pořád ještě mladý. Ale bude to těžší a těžší...
3x
Zdravím, klid, vstupem do zaměstnání se od Vás neočekává, že budete dokonalej (jak píšete to "Nejhorší je, že s takovým mizerným skórem vstupuju mezi dospělé lidi."). Navíc v práci je spousta příležitostí k hovorům, které by jinak ani nenastaly - ve výtahu, v chodbě, u automatu na kafe, v bufetu, přímo na pracovišti..., na parkovišti před atd.Pracovní doba bývá 8 hodin denně, na zábavu bude času dost i tak. A navíc právě díky nové práci přibydou noví známí, s kterými je možno někam po práci zajít a popovídat.Možná máte depku, že musíte pracovat. Ale to už prostě k dospělosti patří. Jistě byste nechtěl být v kategorii "mamánek", co doma čeká u internetu, co mamka po práci přinese domů dobrého 
.. otevírají se Vám dveře k nezávislosti, gratuluju, užívejte toho a užívejte života, radujte se z mládí ("jó, to požnáš, panáčku, čo jšou to klouby!"
2x
doplněno 15.01.15 22:35: Dobře, tak to se máš také na co těšit. Když spolu kolegové vyrazí někam na tah, tak to taky stojí za to.. Jednou vám tam výplatní pásku přinese sličná asistentka a bude..
2x
Připadáš mi jako sedmdesátník, který tklivě pěje: Nikdy se nevrátí pohádka mládíííí...
Jsi mladý a ještě dlouho mladý budeš. Že jdeš ve 22 letech do zaměstnání? Chodívali lidé i dřív. Vyučení třeba už v 18. A necítili se staří. Stereotypní práci v žádném případě dělat nemusíš. Není dneska situace jako za totality, kdy mladík se vyučil truhlářem a dalších 40 let byl truhlářem. Dneska, aniž bys získal nálepku fluktuanta, můžeš práci měnit, můžeš se i dál vzdělávat, třeba i při práci. A pokud budeš šikovný a bude o Tebe zájem, získáš jistě práci, kde Tě bude čekat postup a zaměstnání, kde budeš spokojený. Navíc se Ti zvedne sebevědomí, že si už sám dokážeš vydělat peníze a nejsi už závislý na rodičích.
Co bych já za Tvůj věk dala a jak bych byla spokojená. Ničeho se neboj, nestěžuj si, nemáš na co. V práci to bude takové, jaké si to uděláš. Když budeš mít na víc, není problém jít za lepším. Dneska to jde. Práce sice není tolik, jako za totality a každý ji hned nemá, ale zase se nemusíš bát měnit a jít si za svým.
A nehledej bubáky tam, kde nejsou. Čas na seznamování mít budeš. Nebudeš přece sedět v práci nepřetržitě 24 hodin denně. Pokud máš nějaké kamarády, partu, určitě se seznámíš. Manžel v roce 1972 chodil do práce, dojížděl do ní 40 km, což tehdy běžné nebylo, takřka každý měl práci poblíž svého bydliště. K tomu 3 x týdně navštěvoval večerní školu od 15 do 20 hodin. Přesto si našel čas i na kamarády, na zábavu. A potkali jsme se. Kdyby uvažoval jako Ty, byl by dneska 63 letý mládenec! 
Jaga.
Tak hlavu vzhůru - jsi mladý, jsi zdravý,práci mít budeš, tak není důvod k tomu si dělat starosti. A to, jestli jsi promarnil mládí či ne, budeš moci zhodnotit až zhruba za 30 let.
1x
Lituji vás, protože váš život bude jen velký problém. Jak jsem na to přišel? Je vám 22, jste panic, nelíbal jste holku (kluka), už nikdy nezažijete být mladým náctiletým se vším všudy. Přeskočil jste jednu etapu života - tu nejhezčí. Mladý už moc nejste. Už začnou jen starosti, nemoci, problémy. Správně jste napsal, bude to těžší a dodávám i podstatně horší.
1x
Pokud to bude vase prvni prace, tak to berte spis jako pripravne kolo, ne tak ze to budete delat navzdy.. Nehlede na to ze praci lze zmenit kdykoliv, kdyz budete mit stesti narazite na fajn lidi jak mezi kolegy tak mezi nadrizenyma a budete spokojenej a hned tak se vam treba odejit nebude chtit..
Jste zdravej, mladej chlap, netreba propadat takovymhle depkam, vim o cem mluvim.. Mam o dost drsnejsi pribeh a zdarne jsem se ze vseho dostal a ziju normalne, par lidi tady muze potvrdit. Sice obcas v nejakych vecech plavu, ale on se vzdycky najde nekdo kdo poradi a pomuze, muzu potvrdit ze me pozitivne nakoplo nekolik lidi tady a i mi dost pomohli, ono obcas vam tu pomocnou ruku poda uplne cizi clovek, samotnyho me to prekvapilo.
Samotou se netrapte, ve 22 neni co resit, pokud si chcete "uzivat" tak si najdete nejakou slecnu jen na to, existuje plno zen co se nechteji "vazat" a chteji proste zit at uz kvuli praci a nedostatku casu a nebo prpste na nic vetsiho nejsou pripravene. Budte rad ze zijete v dobe internetu, seznameni mate na dosah ruky, zalistujte v seznamka.cz a uvidite, hlavne nehazet flintu do zita (coz teda odeme sedi, jeste pred pul rokem jsem tu byl opruzujici klubko depresi :D), zivot proste musite chytit za koule a vyzdimat z nej co to da
0x
Promiň, ale něco fakt pozitivního - těžký...
Píšeš o práci a stereotypu - najdi si jinou práci...
Mezi dospělými jsi podle občanky už pár let - připadáš si nedospělý - proč?
Sorry, ale mám pocit, že máš jedinej mindrák z toho, že okolí o Tobě ví, že jsi sám a Tebe to vlastně až tak moc nedrtí...
Mně je o pár let víc než Tobě, hihi spíš několikrát víc... 
Ale naučil jsem se z toho nedělat problém. Nevzdávej to, to je hlavní...
Kdyby sis chtěl pokecat soukromě, není problém...
Stereotyp to vyloženě není. Ale je to pracovní pozice bez nároku na povýšení. Okolí o mě neví o tomhle nic neví. SKutečně to šve mě.
Hele, jako já už teď nějak nechci důležitýho řešit, mám toho plný kecky z práce a teď sedím v hospodě a je tady trošku rumová přeháňka. Jsem upřímnej, srry... Ale klidně o tom ještě pokecáme, když budeš chtít. Kdyžtak poradte_hop@volny.cz ...
0x
Uvědom si, že jsou na tom lidé mnohem hůř. Co mají říkat lidé na vozíčku, nemocní s rakovinou, hluchoněmí, nevidomí, postižení, mladí na ulici atd. Určitě je někde potkáš. Já si to uvědomuju, a proto bych si nestěžovala. Máš ještě spoustu mladých let před sebou...
0x
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.