Já už fakt nevím jak dál. Už několik měsíců se mi líbí jedna spolužačka samozřejmě ji to nechci ani nemůžu říci stejně vím jak by to dopadlo. Ale od poslední chvíle co jsem s ní byl (před začátkem vánoc) tak na ni musím furt myslet a už mě to i docela štve, že nemůžu myslet na nic jiného. Dnes jsem místo učení se na jednu zkoušku co mám v pátek tak jen proležel v posteli a pořád na ni myslel. Co mám dělat abych zapomněl a mohl normálně žít.
Vím, že tato otázka je jak od nějakého nezletilého puberťáka a né od vysokoškoláka s vlastním rozumem, ale já už fakt nevím, Nic nezabírá chlast prostě nic. Klidně si mě kritizujte a pište mi do zpráv jaký jsem blbec, ale kdyby mi někdo poradil jak zapomenout a nebo se aspoň soustředit na ostatní věci tak budu dotyčnému velice vděčný.
1x
Samozřejmě jí to nechci,ani nemůžu říci,stejně vím,jak by to dopadlo...Co to jako má být za přístup? Zřejmě si absolutně vůbec nevěříš,to je špatně.Pokud člověk o něco usiluje,musí za tím jít i za cenu prohry.O tom je prakticky celý život.Tudíž se osměl a oslov ji znovu...Co ty víš,třeba na to čeká a ty sedíš doma a trápíš se.Jdi do toho.Držím palce 
Zapomenout...Hmm,tak na to zabírá pouze čas.
Děkuji za odpověď a to je normální můj přístup a ano nevěřím si a to je ten můj nejmenší problém 
. A já chci jen zapomenout to je vše nechci usilovat. A pochybuji že na to čeká na mě takovýho ko..ta.
No tak holt musím doufat že mě to brzy přejde.
Pokud o děvče nechcete usilovat a již předem veškerou snahu vzdáváte, pak nemá smysl, abyste na ni dál myslel. Vyzkoušejte v tom případě soustředit myšlenky a pozornost jiným směrem. Věnujte se nějakému koníčku, najděte si nového, který by Vás chytl a bavil. Sportujte třeba, poslouchejte muziku, pište, nebo čtěte..Záleží na tom, jaké máte vlohy a zájmy. Nevím, jak jinak dostat z hlavy někoho, kdo se Vám líbí. Je škoda, že to vzdáváte bez boje, třeba by to dopadlo dobře. Ale Vy o sobě již předem pochybujete, než abyste si dodal odvahu. Je pravda, že kdo nic nedělá, nic nezkazí, ale také nezíská...Proč se spíše nepokusíte ji zaujmout, navázat s ní bližší kontakt, těšit se z její přítomnosti? Vždyť do toho hned nemusíte plést city. I kamarádství by třeba bylo pro Vás lepší, než nic...No, je to na Vás.
Já vím že to nemá smysl abych na ni myslel ale nedokážu o tom přesvědčit vlastní mozek. A já se snažím soustředit myšlenky na testy ale nějak to zatím nezabírá ale příští měsíc zase snad začnu dělat to co mě baví když už nebude zkouškový a bude čas tak doufám že to bude lepší.
A já skoro vše vzdávám bez boje to je moje blbá povaha. A ne nedopadlo by to dobře to bych musel být někdo jiný. A já s ní nedokážu navázat bližší kontak nehledě na to že by mě nechtěla tak ani nevím o čem se s ní bavit jediný o čem se bavíme nebo kdy mi napíše tak když potřebuje něco do školy. A kamarádství nepodporuji protože mě už potopilo tolik lidí že si nikoho nehodlám už pustit k tělu abych se znovu nespálil. S prominutím lidi jsou svině (ano vím né všichni ale raději si to myslím) a já už nechci padnout na hubu znovu.
Jinak děuji za komentář
Nejde o to jak zapomenout.Za pár let budu v důchodcovském věku,ale stále si vzpomínám na má učňovská leta.Moje vysněná dívka nebyla ani má spolužačka a dokonce jsem se nedozvěděl ani její jméno.Jezdil jsem vlakem ve skorých ranních hodinách(5:13) ze stanice Suchdol n/O a skoro celý školní rok jsem držel místo jedne slečně,která nastupovala o dvě stanice později,místo na sedadle proti mě.Nepamatuji si,že by mezi námi padla nějaká slova.Jen jsem na ni zamilovaně koukal a když vystupovala,sledoval jsem ji,než mi zmizela z dohledu.Ke konci školního roku mi naproti sedící slečna řekla,ať si nachystám řeč.Víte jak to dopadlo.Příště moje barva uší mohla zastavovat veškerou dopravu a tím vše skončilo.Možná i ta Vaše slečna něco cítí.Ja si samozřejmě nestěžuji,jen říkám 100 lidí,100 názorů,100 povah. A to už je 40 roků.Sice jsem ti neporadil,ale zase víš,že tento problem zažívali i tví předchudci úplně stejně.Po létech jsem tuto ženu uviděl v jednom obchodě a opět mi uši svítily jasnou červenou.Takže jsem ti vůbec neporadil,spíše jsem ze sebe dostal,co ve mě 40 roků leželo a zjistil jsem,že jsem nebyl sám takto postižený.Rady 20-ti letých playbojů asi nebudou to pravé ořechové.Jestli chceš zapomenou,tak se o to ani nepokoušej.Asi to vše zůstane jen na tobě.
doplněno 13.01.15 20:36:S odstupem času ale stejně nevím jak bych to dneska řešil,jestli mi léta přidaly na odvaze.
Děkuji za zajímavý komentář a doufám že se z toho nějak dostanu a aspoň na ni nebudu myslet furt. A ano vím že nejsem první ani poslední a proto jsem si myslel že někdo nějak poradí jestli vůbec jde zapomenout a no zřejmně ne co se dá dělat. Děkuji za vlastní zkušenosti aspoň vím jak na tom asi budu za pár let.
0x
Nesedět doma a něco dělat, chodit s přáteli ven a dát tomu čas, jinak nechápu proč jí to nemůžeš říct a ani nechceš říct, jak by to dopadlo? Buď by ti to oplatila nebo by ti řekla, že chce být jen kamarádka.
No přátelé nemám a jsem introvert takže jediné místo kam chodím a musím tak je škola. A dopadlo by to tak že by mě nechtěla a já bych se jí už pak nemohl podívat do očí a to je dost problém když máme spolu semináře (tam by to bylo ještě OK je nás tam hodně ale stejně by to pro mě bylo divný) a cvičení a tam by to už pro mě problém byl protože tam nás je tak +- 15 .
přece musíš mít minimálně jednoho kamaráda, a s tím tvým negativním přístupem, měl by jsi ho změnit, takhle to v životě moc daleko nedotáhneš. Jinak proč by ses jí nemohl podívat do očí po tom, co by jsi jí řekl že se ti líbí? Na SŠ se mi líbíla jedna spolužačka ze třídy, během těch 4 let to věděla celá třída, že bych se vztahu s ní nebránil a nikdo z toho nic neměl, dál jsme se bavili, několikrát jsem u ní přespal jen jako kamarád, a do dnes se stále bavíme a máme z toho srandu. Nás vě třídě bylo +- 30.
Já nemám kamarády. A já vím že to daleko nedotáhnu s tím jsem se už smířil docela. No prostě nemohl už jsem před několika lety jezdil se staší spolužačkou ze školy (byla o 1 rok víše) a hrozně se mi líbila tak jsem ji pozval ven no samozřejmě odmítla a já jsem si říkal že aspoň vím na čem jsem. No jenže jak jsem ji další den viděl zase v tom autobuse tak mi bylo tak trapně že už jezdím 3 rokem dřívejším autobusem (takže asi o 1,5 hodiny dříve) a tehdy jsem už ani nevycházel skoro ze třídy abych ji nepotkal na chodbě. A nechci to zažít znovu.
buď trochu chlap, taky jsem se kolikrát styděl a bylo mi chvíli trapně, ale to že se někdo někomu líbí a druhý to neopětuje, není důvod končit veškerou komunikaci. A přestaň být tan negativní, uvidíš, že svět bude hned veselejší
No mě je trapně ještě teď. A já se asi bohužel nedokážu změnit nebo už nevím jak četl jsem hodně článků ale nic nezabíralo.
Také jsem býval dost negativní člověk, přečíst si článek je fajn, ale to je jen takový malý návod nebo inspirace, musíš ty sám sobě říct, že to změníš a to netrvá pár dní, ale klidně i pár měsíců, není to jednoduché, ale výsledek stojí za to.
0x
Dobrý den, zkuste si poslechnout tuhle písničku nebo si aspoň přečíst její text. Není to snad ani tak rada, spíš téma k zamyšlení a třeba přehodnocení postoje...: nadaurbankova.cz/...
0x
Asi nějak tajně podvědomě doufáš, že byste se přece jen možná mohli seznámit, a možná si i představuješ, jaké by to bylo.
Špatně. Musíš najít důvod, proč seznámení není možné (má dlouhodobou vážnou známost, nechce nikdy děti, po škole se chce odstěhovat do zahraničí, jasně dává najevo minimální výši konta svého možného budoucího partnera, ... a co já vím, co jiného). Až něco takového zásadního objevíš, budeš vědět, proč už o ni nestojíš. A bude.
(A nebo se snaž nacházet nenápadné příležitosti, jak s ní po chvilkách pobýt a případně prohodit i pár neškolních vět. Sice ti ji to nevyžene z hlavy, ale pro tvůj budoucí život je to lepší (pokud kvůli ní neprojedeš ty zkoušky!)).
Díky za radu a zkusím něco takového objevit snad to pomůže.
No tak já s ní normálně ve škole mluvím o škole a o učení ale to je tak všechno. A co se týká těch zkoušek tak stejně si myslím že je prodrbu protože toto není můj jediný a ani nejzásadnější problém.
A díky za první dobrou radu co by se dala tak nějak využít.
0x
samozřejmě teoretická rada by byla pokoušet se o seznámení i s tím, že to nedopadne dobře - právě kvůli tomu, aby se člověk otrkal, dokázal si situaci po nezdaru odtrapnit, tj. tak neprožívat, ale to jsou hraběcí rady, a ani se na to tazatel neptal; takže
1.) co dělat teď, aby to nevadilo v učení - to je těžký - leda zapnout odpovědnost (potřeba se připravit na zkoušky), chvilkově třeba nemusí bejt špatný se naložit do teplý vany (dá se v ní i učit), může to přinýst uvolnění (pokud je to technicky dostupný); samozřejmě marná není ani jakákoliv jiná aktivita - na něco se jet podívat (nebo třeba jít do bazénu a páry místo tý vany), ale to už je oddělený od toho učení (přijdu z takový akce, a...)
2.) obecně bez návaznosti na učení je to jednodušší - kromě nějakých jednorázových, nahodilých akcí (půjdu se projít a podívat se na nějakou památku, půjdu na výstavu, do kina atd.) je lepší si najít nějakou dlouhodobější zábavu - cíl snažení - může to bejt cokoliv - třeba zkusím si opatřit kolo a najet postupně x desítek (nějakou tu stovku) km bez problému, nebo třeba skládací koloběžku, resp. víc koloběžek, porovnávat jejich praktický využití (obojí velmi užitečný aktivity, hodící se kdykoliv), zkusím jezdit na jednokolce, zkusím si udělat řidičák (to bez dalšího jezdění aspoň nějakou dobu moc velký trvalý užitek nepřinese) a tak podobně - pochopitelně něco, co by člověka (asi) bavilo; samozřejmě totéž, co se poznávacích záležitostí týče - třeba zkusím se orientovat + něco se dozvědět o souhvězdích, planetách; zkusím něco načíst o výtvarném umění + chodit na výstavy, totéž o architekuře, nebo se budu věnovat historii vojenství, literatuře, poezii (k jednotlivým tématům by zde i jinde ostatní poradili nějaké základní zdroje tipy atd.);
rozhodně není marné pro ukrácení chvíle poslouchat rozhlas - jako, to, co přináší nějaké zajímavé pořady, co se aktivně poslouchá - veřejnoprávní Plus, Vltava (pokud se chci dozvědět něco o klasické hudbě i když nejen to), vybrané pořady z Radiožurnálu, Dvojky, nebo Classic, Proglas, taky BBC/Zet (anebo samozřejmě i jiné na netu - vyjmenované se dají chytnout víceméně na FM (AM), DAB, DVBT);
no jako taková poslední možnost se taky dá navštívit nějaký netový rozšířený deník (idnes, novinky) a sledovat reakce lidí na zásadnější témata ve vláknech (a dejme tomu i něco psát) - je celkem zajímavé (i když podle mě dost frustrující) sledovat náladu, názory společnosti (osobně doufám, že nejde o reprezentativní vzorek většiny...) - to už je taková dost zoufalá duševní onanie (doporučuju spíš něco ze zaměření typu výše navrhovaného), ale lepší než drátem do oka...
(a teoreticky se po čase zkusit řídit podle prvního odstavce, to je zajisté nejlepší reakce, no...)
Moc vám děkuji za tutoodpověď a hodně jste mi poradil. Máte dobrý názora a určitě něco zkusím z vypsaných aktivit jen mě trochu zarazilo to zkusit si udělat řidičák to bych asi jako relax nebo koníček asi nebral protože to je snad ta nejvíc stresující aktivita co znám a nějak se k ní musím dokopat ale samozřejmě beru že každý to má jinak. A přivedl jste mě na zajímavý koníček s tím uměním protože k tomu mám v určitých rysech blízko ( zkouším dělat něco ohledně grafiky a fotomontáží no vlastně já dělám snad vše kolem počítačů ) nevím proč mě to ještě nenapadlo takže děkuji za zajímavý nápad. A co se týká těch prvních vět tak to nebude můj případ to bych se musel změnit (absolutně nesnáším lidi) ale to neudělám nebo nedokážu ale to je skoro to samé.
Ale děkuji vám moc za odpověď otevřel jste mi oči.
ta autoškola nebyla myšlená jako nezbytně zábavná aktivita - ale právě jako aktivita, co odvede myšlenky jinam (a navíc řekněme taky užitečná - i když jak jsem napsal - jen si udělat papíry, a pak nejezdit, nebo jezdit jen naprosto minimálně a pak už třeba vůbec, v tom moc velký přínos nevidím (ale chvíli jakžtakž jezdit - alespoň pár tisíc km, a pak i na dlouho přestat, to už jde - to už se na všechno nezapomene a dá se i po letech navázat))
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.