Nejsem šťastná

Od: Datum: 08.01.15 22:34 odpovědí: 21 změna: 18.01.15 20:07

Mám problém, který mě již delší dobu tíží. Doufám, že mě tady pochopíte.

Je mi 18 let a jsem v maturitním ročníku. Mám dost přátel, milující rodinu, dobré známky, zkrátka z obecného hlediska si nemám na co stěžovat. Vevnitř si ale přijdu nešťastná a prázdná. Nikomu to říct nemůžu, protože by to nepochopili, akorát by si mysleli, že jsem nevděčný spratek. Svoje rodiče mám hrozně ráda a rozhodně jsem nebyla zanedbávaná, právě naopak- hodně cestujeme, 4 měsíce jsem teď sama žila v zahraničí, opravdu si nemám na co stěžovat. A v tom je ten problém, prostě nechápu, proč nejsem uvnitř šťastná. Naši by pro mě udělali první poslední a já se cítím jak hrozný zmetek, který je nevděčný a kterému není to, co pro něj ostatní dělají dost dobrý. To ale není pravda, já jsem jim vděčná strašně moc, tak moc, že to ani neumím vyjádřit a hrozně si nadávám, že i přes to, že mám tak skvělou rodinu, která za nic nemůže, nejsem šťastná.

A rozhodně tohle není důsledkem toho, že bych neměla co dělat, nebo se nudila. Třikrát týdně chodím do sboru, hraji na kytaru, doučuju malý prcky španělštinu a chodím na jógu. Není to, že bych ležela doma v posteli a útápěla se v sebelítosti.. Je hodně věcí, který mě momentálně stresujou- maturita, přijímačky, to, že nemám a nikdy jsem neměla přítele, ale tohle přeci není důvod, abych se cítila tak prázdná a nešťastná. Moji přátelé o ničem nevědí, před nimi se chovám přirozeně a vesele, ale ve skutečnosti to tak necítím.

Mohli byste mi prosím poradit, co dělat? Doufám, že jste mě pochopili, nerada bych se potkala s nedorozuměním, negativní komentáře totiž dokážou ublížit víc, než se může zdát. ;)


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: ben®
Datum: 08.01.15 22:39
avatar

Dobrý den, ono se říká, že své štěstí si uvědomíme až v okamžiku, kdy o ně přijdeme, resp. si své štěstí za normálních okolností neuvědomujeme. Možná jste šťastná, ale nemáte srovnání s neštěstím, protože Vás ještě nepotkalo (což, buďte ráda). Zdravím!

doplněno 08.01.15 22:51:

Víte, já Vás neznám, tak těžko určím pravou příčinu - nízký věk, velké nároky na sebe sama nebo jste idealistka, která chce změnit svět, případně mu vytřít zrak (a ono to nejde). To Vás neurážím, jenom hledám. Zkuste si dávat uskutečnitelné cíle, plnit je a mít z toho pocit štěstí a naplnění.

doplněno 08.01.15 23:00:

Zdá se, že nejste přirozená, nasazujete si masku a hodně dáte na image kvůli okolí. Zkuste se chovat přirozeně a podle sebe (své nálady a přesvědčení).

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.01.15 22:44

Děkuji za odpověď. :) Bohužel neštěstí mě taky potkalo, zemřel mi sourozenec a prarodiče.. Ale to již bylo dávno, takže si nemyslím, že by právě toto mělo za následek moji prázdnotu.

Datum: 08.01.15 22:43
avatar

Když to budeš pozorovat, určitě časem zjistíš, že někdy je to lepší, někdy horší, někdy k nesnesení. Nikdy to není neměnná přímka. Zkus to tedy delší dobu pozorovat a uvědomovat si souvislosti, kdy jsi šťastnější a kdy naopak, ono se už z toho pak ukáže, kudy vede správná cesta. Není jedna správná cesta pro všechny, proto se nedá konkrétně poradit, každý ji má jinou. Někdo má neklidnou duši, tak bloudí z místa na místo, jiný potřebuje adrenalin, někdo se obětovat pro druhé a další zas přísahá na lásku nebo na pracovní náplň či tu pravou a hlubokou víru a další ti bude tvrdit, že ho naučilo být šťastným teprve utrpení, pobyt ve tmě nebo vytrvalé si všímání a oceňování kladných a milých věcí, které tě každý den potkaly, jen se ti dřív zdály moc banální. Jaká je tvá cesta, musíš ohalit sama a uvědomit si, co tě vlastně naplňuje, po čem toužíš a dodat si odvahy a jít za tím. Být šťastná je někdy opravdu otázkou volby a smíření se s tím, co máš.

Kdysi jsem četla pěknou knížku o klucích, kteří si pořád plánovali dobrodružství a co zažijí a hledali to své štěstí a netušili, že ty nejlepší časy právě prožívají. Pochopili to až zpětně.

Zkus napsat víc o tom tvém pocitu, že nejsi šťastná, co si myslíš nebo cítíš, že ti chybí ke štěsti...

doplněno 08.01.15 23:07:

Vidíš, uvedla jsi samé příklady, jak šťastná nejsi, ale ani jeden, na který jsem se ptala, tedy kdy je to lepší, kdy horší a po čem ty sama osobně toužíš. Přemýšlej o tom a vzpomínej na chvíle, kdy jsi cítila, že žiješ a děláš, co tě baví.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.01.15 22:55

Ten pocit je tak těžko popsatelný, prostě práznota. Zdá se mi, jako bych se ani nesnažila být šťastná.. Příklad: Kdybych neudělala maturitu, tak mně osobně to bude jedno, ale kvůli ostatním budu úplně zdeptaná, co na to budou říkat. Teď jsem neudělala autoškolu na první pokus a já vím, že se nic nestalo, uvnitř mě mi to bylo jedno, ale kvůli tomu, že ostatní viděli, že jsem to nezvládla jsem se cítila v depresi. Někdy když třeba usínám a poslouchám hudbu, tak mám pocit, že ani nemá smysl žít pro sebe, že žiju jenom pro ostatní. Já bych se dokázala sama smířit, že nic nedokážu, že budu bydlet pod mostem.. (Samozřejmě naschvál přeháním) Ale kvůli ostatním chci být dobrá, aby mě tak viděli. A když nastane nějaká šťatsná situace, tak vím, že bych měla být šťastná a usmívám se, ale ve skutečnosti je mi to jedno, jako by na tom ani nezáleželo.. Jako bych moc uvažovala mozkem a ne srdcem- takhle přesně bych to nazvala. Když mě někdo někam pozve, tak třeba souhlasím, ale jen proto, že mi to přijde správné, ani mě nenapadne nad tím uvažovat, jestli to opravdu chci já. Když se domlouvá nějaká akce, tak mi příjde správné tam přijít a jdu tam, i přes to, že se mi například vůbec nechce..

Ach jo, teď zním jako šílenec. :/ Moje okolí o tomhle vůbec netuší, vždycky říkají jak jsem otevřená a přátelská a takovouhle (v depresi a nejistotě) mě vůbec neznají.

Datum: 09.01.15 02:02
avatar

Není "zakopaný pes" právě v tom, že se posuzujete jakoby pohledem svého okolí? Že děláte věci, protože si myslíte, že je to správné, aniž byste o ně sama stála? Zkuste se chovat pořirozeně, dělat jen to, co opravdu dělat chcete, a chodit do společnosti, v níž se cítíte dobře, o niž opravdu stojíte.

Nedělejte to, co od Vás očekávají jiní, nebo si v tom najděte něco "svého". Asi máte nějakou představu, čemu byste se ráda věnovala. Cesta k tomu vede přes maturitu a případné další studium. Nestudujte kvůli rodičům a okolí, ale kvůli tomu, co chcete dělat.

Obdobně s dalšími činnostmi.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.01.15 22:56
avatar

Hezký večer, Sandin, možná Ti jen chybí být zamilovaná, protože po tom toužíš a nikdo v Tvém okolí tyto pocity v Tobě nevyvolal, to by mohlo vzhledem k věku být velkou částí nedostatku pocitu štěstí. Tedy být zamilovaná je krásné v každém věku, ale mladý člověk vidí všude kolem sebe dvojice, v každém filmu se někdo cicmá a tak.
Ale jinak samozřejmě schopnost prožívat uvnitř štěstí není přímo odvislá od toho, zda máme milého, či nemáme, ale v Tvém věku jsem to ještě nevěděla.

Další má rada vypadá, že jsem nějak finančně motivovaná nějakým výrobcem potravinových doplňků, haha, to ale fakt nejsem, ale: Každému málo šťastnému radím hořčík. Neříkám, že to pomůže. Ale moje dcera, která začala brát hořčík kvůli křečím v lýtku, zjistila, že jí velmi ovlivňuje duševní pohodu.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 08.01.15 23:11
avatar

Já se domnívám, že byste měla začít dělat věci k vůli sobě, ne k vůli druhým. Být cílevědomá, motivovat sama sebe. Ten chybějící pocit štěstí může pocházet od toho, že nemáte milostný vztah. Možná by Vás štěstím naplnil právě přítel, láska, blízkost milovaného muže. Láska chybí snad každému člověku a snad každý touží po tom mít někoho, kdo k němu patří, s kým prožívá dobré i zlé...Život ve dvou není jednotvárný, dává člověku jiný smysl, když má pro koho žít. Rodina a přátelé jsou určitě fajn, když to klape, ale lásku to nenahradí. Bez ní člověk úplně šťastný nebude asi nikdy. Já bych Vám tudíž radila najít si přítele a dát životu nový smysl. Pouvažujte o tom, zda Vám v životě nechybí nejvíce právě ta Vaše druhá polovina.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 09.01.15 00:35
avatar
Píšeš ze Máš milující rodiče... a ze bys měla být šťastná.
Z vlastní zkušenosti mohu říct, že pokud člověk nezažil něco jiného ma jen velmi malý rozhled o tom, jestli opravdu dostával to co potřeboval či nikoli.
Z toho co píšeš mi přijde ze žiješ život pro ostatní, třeba rodiče. A tím ztrácíš sama sebe. To že ti rodiče dali vše neznamená to, že ti dali to co potřebuješ.
Zamerila bych se na vztah s rodiči a své dětství.
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.01.15 08:05
avatar

Já si myslím, že by sis měla něco přečíst o endorfinu, hormonu štěstí. http://cs.wikipedia.org/wiki/Endorfin Vyzkoušej: běž si zaběhat, zacvič si, chvíli tělo nešetři, všechno dělej ze všech sil. Mozek vyplaví endorfin a bude po špatném pocitu. To, co pociťuješ, to je jen špatná chemie mozku. Poklikej a pohledej si více. Někdo si dá čokoládu, někdo dá pohyb. Funguje to naprosto bezpečně. Ten, kdo si dá čokoládu, ten má o kapku později důvod k tomu, být nešťastný. Zvláště pak před zrcadlem. ;) Já takhle čas od času řeším vztek, smutek, blbou náladu třeba z tmavého dne, z přebytku serotoninu. O něm si taky něco přečti.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 09.01.15 08:28
avatar

Při čtení prvního odstavce Vaší otázky mne napadlo, že Vám asi bude ke štěstí chybět nějaký kluk. Prostě se zamilovat. A když jsem došla na konec, tak o tom sama píšete. Ono člověku, a ve Vašem věku zejména, nestačí mít rodinné zázemí, školu a všeobecné zájmy. Stále budete mít pocit, že Vám něco chybí. Takovou divnou prázdnotu. Až si najdete nějakého přítele, nemyslím jenom kamaráda, ale prostě lásku, tak uvidíte, že se to všechno změní a to prázdné místo se najednou vyplní. Vím, že to je "rada- nerada", protože můžete namítnout, "jo, to se ti řekne, najdi si lásku", ale kde a jak. A na tuto otázku já odpovědět neumím. Jenom jsem Vám chtěla napsat, jak to po přečtení Vaší otázky cítím já.

doplněno 09.01.15 08:36:

Teď koukám, že faithon a kapka, vlastně odpověděly totéž co já. Ale to nevadí, už jsme tedy tři se stejným názorem.

Ohodnoceno: 2x
 
Datum: 09.01.15 22:58

Souhlas, chybí ti druhá polovička...Teď prožívám to samé, s bývalou láskou jsme se rozešli a já jsem relativně v pohodě. Mám práci, spoustu kamarádů, barák, který rekonstruuju, v poho rodinu a přesto nejsem šťastný. Po nějakí době mi došlo, že bez partnerky (partnera) to není ono ať děláš co děláš ;)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: nikc®
Datum: 09.01.15 13:28

Zdravím. Taky si myslím, že Ti chybí láska. Ale proč jen k muži? Třeba za pár let zjistíš, že jsi na obojí pohlaví.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: pt®
Datum: 09.01.15 13:41
avatar

Myslím si, že pocit štěstí a uspokojení je, když děláme něco pro druhé, aniž bychom očekávali něco nazpět. Myslet na to, co udělá šťastné ty druhé. Žijeme v době, kdy si snažíme uspokojit své hmotné potřeby za peníze. Dopřáváme si věci za peníze, ale to nepřinese štěstí a proto za chvíli toužíme mít zase něco jiného. Asi je třeba mít i duchovní potřeby, které se nedají koupit, rozdávat úsměv, říkat dobré a milé slovo, snažit se pomáhat s láskou potřebným lidem a zvířatům. - pt

Ohodnoceno: 2x
 
Od: hop®
Datum: 09.01.15 22:57
avatar

Ahoj, podle mého názoru máš v sobě přebytek lásky, jsi hodně charitativní týpek, a nemáš kam tu lásku dávat, abys z toho měla dobrý pocit. Lásku k rodičům bereš jako samozřejmost, jen máš na víc.

Zkus se zaměřit na nějakou pomoc někomu, ať už je to psí útulek nebo třeba symbolicvká adopce dětí z Afriky, třeba právě v této seberealizaci najdeš to správné uspokojení a spokojenost z důležité a rozumné pomoci "někomu" konkrétnímu. A nemusí jít vždy jen o finanční pomoc !

A važ si sama sebe, podle mne jsi člověk, který by nejraději sám sebe rozdal...

Ohodnoceno: 2x
 
Od: dwo
Datum: 09.01.15 23:01

Napsala jste to hezky. Z toho vyplývá, že jste šťastná, máte vše nač si vzpomenete a jste i úspěšná. Najděte si přítele, nic jiného vám neschází.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: ddd
Datum: 09.01.15 23:30

myslím že ti chybí být zamilovaná...neboj to přijde samo

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 10.01.15 17:11
avatar

- otázka je, jak si vlastně představujete štěstí.? a co od štěstí očekáváte.?

- když jsem nedávno přemýšlela o štěstí, spokojenosti, životě, atd. atd. - tak jsem si uvědomila, že to, co teď prožívám JE vlastně štěstí. ! Nejsem nemocná (zatím), ještě se pořád můžu hýbat, mám co jíst, mám kde bydlet, taky mám za co jíst a bydlet, mám partnera, který mne má rád, není válka (zatím) - nevím, co jiného je štěstí .?

Podle mne je štěstí uvědomění si kladných věcí, které právě žijete a jejichž cenu zjistíte teprve, až je ztratíte. Neumím to říct lépe, ale jste mladá, máte život před sebou, hodně od něj očekáváte, takže je docela přirozené, že se necítíte tak úplně spokojená. Ale mládí docela rychle pomine (budete se divit, jak rychle), přijdou běžné starosti i radosti a uvidíte.

Nakonec - třeba Bartošová - měla všechno - krásu, úspěch, lásku, popularitu, obdiv i peníze - a byla šťastná .?

doplněno 10.01.15 17:34:

- taky je docela blbý, že člověk často pozná štěstí, až když ho ztratí.

Ohodnoceno: 0x
 

 

Od: bobous
Datum: 17.01.15 19:16

sandin® od kud pak jsi? :)

Ohodnoceno: 0x
 
Od: luckyi
Datum: 18.01.15 16:42

Ahoj Sandin. Tak mi po přečtení tvých řádků připadá, že jsi jednovaječné dvojče mého syna, včetně té autoškoly. Osobně si myslím, že mu chybí pocit, že může s někým sdílet svůj život, zájmy a vše co k životu patří. Taky mu připadá, že vše co dělá je důležité pro někoho jiného, jen ne pro něho osobně, vnitřně. Je tak nějak vyhořelý. Jsem jeho máma a trápí mě, že není šťastný.Kdyby sis o tom s ním chtěla popovídat tak se mi ozvi, dám ti jeho email. Studuje 1. rok VŠ v Brně. Můj email je i.strechova@seznam.cz

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.01.15 16:55

Máš v pořádku štítnou žlázu,Pokud není vpořádku tak muže dělat takovou paseku v mozku.A pokud je v pořádku sveř se do rukou lékařu.Není to žádná hanba a sama to nemusíš zvládnout :)

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.01.15 20:07
avatar

Jéžiš Emilko, ještě tohle. Dívka jednoduše potřebuje kluka. Nic víc v tom není. Touží po lásce, po prožívání něčeho hezkého. Na někoho se těšit a s kým si bude povídat a kdo ji bude říkat jak je fajn a hezká a chytrá... prostě jí chybí kluk.

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.