Výpověď ze zaměstnání anebo začarovaný kruh

Od: Datum: 30.12.14 13:47 odpovědí: 8 změna: 30.12.14 18:05

Dobrý den všem ,

již je to dlouho, co jsem se zajímala o výpověď v zaměstnání. Ráda bych popsala problém!

Jsem samoživitelka, nyní pracuji již 7.měsíců v zaměstnání, které je fyzicky velmi náročné. Tj. , částečně úřednice(kancelářské práce, pc), především ale tzv. doručovatelka úřední korespondence po celém městě. Když jsem nastupovala, věděla jsem, že práce je fyzicky náročná, že se hodně nachodím jako třeba poštačka. Nicméně jak začala zima, je to pro mne velmi obtížné a jelikož jde o roznášku po celém městě, křížem krážem, od cedule k ceduli, samé kopce na Vysočině, nezvládám to. Denně najdu i 15km, a teď v zimě, mrazech, nebo silných deštích( za jakéhokoli počasí) chodím s odporem a únavou. Poštačky to mají rozděleno na úseky, k dispozici mají auta. Já bohužel ne. Naše město nemá městskou dopravu. S nadřízenou není zrovna slušná komunikace, chová se velmi neprofesionálně. Mám už jednu neblahou zkušenost. Pracovní smlouvu mám na rok, konec je k poslednímu květnu 2015. Dny, kdy je toho opravdu moc, spíše bych plakala. Jedna možnost je výpověď, anebo zkusit promluvit s nadřízeným jiným, je-li možnost úřední dopisy které jsou na odlehlých místech města, posílat třeba poštou (na tom jistě město nezchudne) nebo jiné možnosti.. Jsem ale spíše nakloněna tomu, že se mi vysmějí.

Moc bych chtěla vydržet celou dobu do konce smlouvy, jsem na vše sama s dítětem, není to zrovna lehké. Co se výpovědi týká, je 2 měsíční ze zákona, což by pro mne stejně nic neřešilo, protože bych musela právě celé ty zimní měsíce chodit kilometry a kilometry. Jaro, léto je přece jen pohodovější. Nejradši bych přešla hned do jiného zaměstnání, na pracovní úřad už se nevracela ale hledání trvá déle, jak je dnes běžné. Jsem v zamotaném kruhu a najednou nevím, jak najít správné řešení.

Nemocná jsem z těch maratonů byla už dvakrát, ani jednou jsem však nezůstala doma. Pokaždé chodila s teplotou, antibiotiky a doručovala. Dítě doma časo samo, i když je nemocné.

Už mě i napadlo v zoufalství, že některé dopisy, občas, které jsou jen obyčejná psaní, že za své peníze pošlu poštou protože už tam prostě nedojdu. Zoufalé a hloupé, vidte?! Vím :(

(bohužel od rozvodu nemám k dispozici auto, bývala bych si s prací poradila takto a do května to zvládla jinak)

Velmi Vám všem děkuji za případné vyjádření, spíše nějaký dobrý nápad

S pozdravem A.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: jnp
Datum: 30.12.14 14:03

Onemocněte a pak se nechte ze zdravotních důvodů a následně se nechte přeřadit na jinou práci. V případě potřeby prostě skončete s prací. Zdraví a vaše dítě je přednější, než nějaké dopisy. Nějaké alternativní doručení nevymýšlejte. Ono je totiuž už s podivem ta vaše donášková služby. To není zrovna obvyklé. To by mohlo zajímat i nadřízený orgán.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 30.12.14 14:10
avatar

Základní chybou je, že přecházíte nemoc. Jako samoživitelka využijte co vám umožňuje Zákoník práce. Pokud nezačnete od toho nejzákladnějšího, je pak každá rada drahá.

Ohodnoceno: 1x
 
Od: pt®
Datum: 30.12.14 14:54
avatar

Pokud jste vyčerpaná, nemocná, tak to nepřecházejte. Jste v pracovním poměru, nechte si vystavit neschopenku na pár dní, někdy to stačí, pořádně se vyspat a odpočinout si. Už nyní při obcházení a doručování se ptejte na novou práci a řekněte, že po květnu budete k dispozici. Myslím, že takto byste zvládla těch pět měsíců a do konce smlouvy si našla jiné místo a pak přešla z jednoho zaměstnání do druhého. - pt

Ohodnoceno: 3x
 
Od: hm®
Datum: 30.12.14 14:57
avatar

Jestli to opravdu nezvládáte, dejte výpověď. Ale výpovědní dobu byste měla dodržet, takže si moc nepomůžete.

Rozhodně neroznášejte, když jste nemocná. Prostě jste nemocná, zůstanete doma a léčíte se, s tím se nedá nic dělat. S nemocným dítětem zůstaňte doma taky, ošetřování člena rodiny je běžná praxe.

A když budete roznášet - opravdu musíte roznést vždy vše? Pošta také nedoručuje hned v den podání. Nemůžete (ať už po dohodě s nadřízeným, nebo tajně) roznést třeba polovinu obce, zítra druhou a dál to střídat? Nepobíhala byste tak pořád přes celé město ale vždy byste obešla jen poloviční oblast a nachodila tak např. o 1/3 méně. V průměru by se polovina dopisů dostávala k adresátům druhý den, vadilo by to? Také by šlo obejít pěšky jen hustě doručovanou oblast a okrajové donášky dojet na kole, jestli se tam u vás dá teď jezdit.

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 30.12.14 15:01
avatar

Tato rada od "hm" se mi líbí. Ne, že by ostatní neměli pravdu :-D nemoci opravdu nepřecházejte, žádnému zaměstnavateli se tím nezavděčíte. Ale stálo by za to, pokud je to možné, rozdělit si obci do x úseků (třeba 5) a každý den roznést dopisy do jednoho z nich. Takto by každý dopis byl roznesen max. do týdne. Samozřejmě nevíme, co roznášíte a jestli to musí být doručeno hned, ale pokud nemusí, usnadní Vám to práci. Jé, teď jsem dočetla konec příspěvku od "hm" a koukám, že navrhovala rozdělení na poloviny :-D

Ohodnoceno: 0x
 
Od: almik*
Datum: 30.12.14 15:24

Moc Vám všem děkuji za příspěvky Rozumný člověk si je samozřejmě vědom, že zdraví je na prvním místě a zaměstnavatel je jen zaměstnavatel, tj. cizí člověk. Proto není třeba brát ohledy.

Vážím si konstruktivní kritiky i jakýchkoli rad, děkuji

Rozhodně jsem se inspirovala a šéfové navrhnu plán roznášení. Vaše návrhy jsou více než rozumné a logické. Super!

S pozdravem A.

doplněno 30.12.14 16:00:

Na kole jsem jezdila než začala zima. Je tu samý kopec ale v práci jsem si i tak ulehčila. Všechny máte pravdu, nejvíce mne však oslovila reakce, že ty největší dálky lze roznášet třeba fakt 1krát týdně. Na to, zda je nutné vždy vše roznést tentýž den, byla odpověď že samozřejmě ano. Občas jsem to ošidila, roznesla následující den. Ale byla to obyčejná psaní, né s nutností podpisu. Ale problém je, že se většinou jedná o doporučené dopisy s doručenkou, tj. na podpis a ty se následující den vždy odevzdávají. Totiž, nikdy nevím, co ten den budu mít na stole, až dokud ráno nepřijdu do kanceláře. Předvídat, nějak ošetřit dopředu, bohužel nejde. Nejvíc mě ale ničí, když několik dní po sobě doručuji na ta stejná místa, ty nejvíc daleko. A je to většinou po jednom dopise. Tak se několik km hrabu jen kvůli jednomu dopisu. Je to opravdu velký nesmysl a mělo by to být jednou týdně a zaráz, jak se pošta nastřádá. Návrh zítra předhodím a uvidím, reakci šéfové Vám ráda napíši. Anebo to takto začnu praktikovat bez debaty sama a nějak to bude.

Krásný zbytek dne

S pozdravem Alžběta

Datum: 30.12.14 17:43
avatar

Opravdu si s ni zkus promluvit, ale snaz se u toho byt raznejsi, zadny tras..Je mi moc lito tvuj pribeh, ktery zazivas a ke vsemu jako samozivitelka ditka..Jak jsem docetla, tak jsem zakroutila ocima a rekla jen pane Boze jak mi te je moc lito i toho, ze tve ditko musi tim vsim trpet..Ja pracovala kdysi v kanclu u soukromnika a to bylo taky peklo.Casto jsem mlcela a cim vic jsem mlcela, tak tim ze me strhavali kuzi za ziva a porad chteli vic a vic za doslova par korun.Byla jsem zoufala..Pak jsem poznala sveho budouciho manzela, ktery mi doma zacal radit jak na ne a naucil me jednat s lidma a hlavne, ze se nesmim dat a nesmim si nechat sr..t na hlavu, ze jinak padnu..Sefka na me navalovala tolik, ze jsem nemela kdy to delat, tak jsem na radu sveho dnes uz manzela sla sebejiste za ni s tim at mi zvoli prority me prace, ze ji mam tolik, ze nevim co driv..Prekvapila jsem ji a praci pak hodila na dalsi chuderu, bohuzel,ale nedat se,, Drzim palce..

Ohodnoceno: 0x
 
Od: almik*
Datum: 30.12.14 18:05

Člověk asi občas potřebuje nakopnout, byť spoustu věcí velmi dobře ví a zná, jen nepraktikuje. Je třeba si zopakovat priority a jak říkáte, sebeúcta musí fungovat. Když jsem se ozvala jednou, bylo peklo, šéfová se po mě svezla jak po nějaké onuce ale zarazila jsem ji s tím, že takhle se ke mě chovala naposledy, že je o pár let starší než já a já s ní ovce nepásla. Ale už je v práci dusno, v kanclu se nedá dýchat. Co není doručeno hned, byť to není moje chyba, mám to na talíři. Jednou jsem řekla, že nejsem robot. Vám také moc děkuji za vyjádření. A není třeba mě litovat, já jsem velký bojovník A kromě práce mě nic neničí, jsem spokojená a veselá ženská. Malej je zdravej, šikovnej, víc nepotřebuji Jen občas potřebuju dodat zase nějakou tu šťávu! Někdy totiž dojde, jako ted.

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.