Nejste přihlášen/a.
Dobrý den měl bych dotaz už nevím co dál je mi 18 už jsem vyučený bydlím sám s mamkou ale dále studuju dalši učební obor ale poslední dobou se s mamkou furt hádáme nedokáže na mě normálně promluvit řve na mě kvuli kravinám pořád chodí do hospody už nevím co dál každý den chodí domů podnapitá a řve furt na mě do práce nejde aniž by si nedala skleničku piva už fakt nevím co dělal jsem ted ridičáky na které jsem se moc těšil a i po uspešném zvládnutí už z toho nemám radost raději utíkám ven z bytu když je doma nebo se snážím většinu času trávit s přítelkyní které jsem se začal se svou situací svěřovat nevím co dál nebejt přitelkyně tak už raději bydlím pod mostem než doma co mám dělat poradte v listopadu sem jí řekl ze se mi nelíbí že vetsinu času tráví v hospodě a řekl sem jí že se odstěhuju na týden bylo klid ale ted zase a když jí řeknu že už takhle nemuzu s ní bejt tak mě začne citově vydírat že mi dávala vždy všechno ze me vychovala atd prosím pomocte co by bylo nejlepší nechat školy jít pracovat klidně i do továrny a najít si někde podnájem a ještě se chci zeptat bylo by lepší si najít bydlení v místě kde bydlím ted nebo se prostě někam odstěhovat dál a neříct jí kam? prosím poradte takhle na dně sem se nikdy necítil
Odstěhování se nabízí jako první (a asi nejschůdnější) řešení. Ale obávám se, že po Vašem odchodu už by to s Vaší maminkou šlo rychle z kopce.
Pokud byl po prvním rozhovoru "chvíli" klid, zkuste si s maminkou promluvit znovu a snažte se ji přimět k léčení. Klidně své setrvání podmiňte absolvováním protiakoholní léčby. Zní to ošklivě, ale je to jeden z mákla způsobů, jak maince pomoci.
Bude-li maminka v pořádku (bude-li po léčbě abstinovat), bude pro Vás snazší se později osamostatnit.
Ale pokud se na to necítíte, odstěhujte se ...
I já Vám radím to, co dva kolegové nade mnou. Odstěhovat se. A až se rozhodnete, obrňte se proti onomu citovému vydírání, které rozhodně přijde a bude silné - prostě ho pusťte jedním uchem dovnitř a jedním ven, nejde s ním rozumně argumentovat. A pokud to dokážete, odejít, možná tím uděláte službu i své matce - třeba se poté, co spadne více do bahna, pak zmátoří a kvůli Vám se z toho dostane. Kdo ví. Podobný odstřih dělají i milující rodiče svým dětem narkomanům. Řekněte mamince, že jí máte rád, ale tohle že se fakt nedá vydržet. A až bude opět v pořádku, že se s ní rád budete vídat třeba denně.
Odkud jste? Mohlo by vám pomoci navštívit poradnu pro alkoholiky a poradit se s terapeuty, mají tam též skupinu partnerů a dětí závislých osob, která by vám mohla pomoci. Bohužel, jiné řešení než léčba není, ale jak k ní matku motivovat, je opravdu otázka a s tou by vám tam mohli pomoci. Taky byste od nich potřeboval slyšet i jejich zkušenosti a vidět jejich osudy, abyste to pochopil, protože cokoliv teď řeknu, budou jen slova, potřebujete je slyšet od lidí, kteří prochází stejnou cestou jako vy.
Vy z pozice dítěte toho v současné chvíli moc nesvedete. Je moc dobře, že máte přítelkyni a ke komu se uchýlit, protože vás to ničí a matce nijak neprospějete.
Je spousta lidí, co si případnou vyskou dělá dodatečně - třeba po třicítce, kdy už mají rodinu a trochu zajištěnou domácnost. Pokud máte tu možnost, také radím odstěhování a práci. Z počátku třeba bydlení se studenty nebo v nějakém levnějším podnájmu... Zkuste ale vč. změny adresy trvalého bydliště - případné potíže matky způsobené alkoholismem by vás mohli stáhnout do exekučních pastí...
Máte přítelkyni - pokud je také plnoletá a bude moct, můžete si spolu vzít nějaký podnájem a budete mít levnější bydlení
Alkoholici jsou nezvladatelní, nedají se vyléčit. Jděte svou cestou !
doplněno 19.12.14 21:37:Doplním - jak je těžké alkoholika vyléčit, tak je nejhorší věc při snažení se o normální život s ním... Alkoholik si to neuvědomí a buď bere všechno negativně a jako agresi proti sobě nebo stáhne toho druhého s sebou...
Odstěhovat se a dát ultimátum - přijedu 2x týdně, když nebudeš pít - 1x měsíčně, když budeš...
vyléčení alkoholika není vůbec snadné a matka po Vašem odchodu zřejmě "upadne" ještě víc. Ale vybrala si tento život sama a myslím, že nemá právo strhnout Vás s sebou. O život jste se jí nakonec neprosil.
Ale záleží na tom, jak to cítíte Vy. Nejlepší by byl nějaký kompromis, ale jestli to nejde, odstěhujte se a žijte si svůj život, máte ho celý před sebou. I Vy budete mít jednou děti a jistě budete chtít, aby se měly co nejlépe.
- neexistuje pro tyto případy nějaká sociální, nebo charitativní organizace? Zkuste se někde poradit.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.