Problémy v zaměstnání (sousedka )

Určitě marodit, ztráta bude mnohem menší.

Nejdříve marodit, pak se uvidí. Když to má za rok, zbytečně bych to nehrotil a šel otrokářům z cesty. Půl roku na pracáku a dávkách už vydrží.

myslím,že rok jí lékař doma nenechá

to by taky šlo, já bych jí doporučila marodit a zažádat o starobní důchod, oni než to vyřídí, tak to bude trvat taky tak 3-4 měsíce,takže by jí chybělo něco kolem půl roku do důchodu

No a proč jí ano, a vám či jiným ne? Ať se poptá na inspektorátu práce.

ona dělá jinou práci, kontroly tam chodí,ale to se vždy všechno zpomalí a pak, když kontrola odejde, zase se všechno dohání

Neutíkat, zkusit nejdříve problém v práci řešit, teprve potom jít k lékaři, třeba i na psychiatrii, nebo pokud má nějaký jiný vážný problém, tak si naplánovat nějakou operaci. Dá-li sama výpověď bez uvedení důvodu, tak tím bude bita, dostane na ÚP sníženou podporu na celých 11 měsíců /dostane 45 pct z čistého platu/, nežije- li sama, tak ať odejde kvůli šikaně, zdraví je přednější. No a jestli má pouze jenom jeden rok do odchodu do důchodu, tak jí to vyjde akorát. Po finanční stránce o moc nepřijde, protože poslední rok před odchodem do důchodu se do výpočtu nepočítá.

Problém řeší už asi 3 měsíce, má částečný důchod na páteř , žije sama a má odpracovaných asi 32 let.

Potřebné roky má, sice ne moc, ale mělo by to vyjít. Netlačí se někdo na její místo? Nějaký důvod to musí mít. Třeba firma chce ušetřit a místo zrušit, ale nechce vyplácet odstupné.

ne, na místo tam nikoho nemá, lidí je tam málo a ještě jich hodně marodí, prostě lidi se strají a donáší

děkujeme

Nejschůdnější je ta nemocenská. Když si pár dní odpočine, tak se psychicky zklidní a odpočine si. Mezi tím se situace v práci může taky nějak vyřešit a buzerace zmizí. Bude-li to stejné, ať dá výpověď, zdraví má jen jedno. Ikdyž bude na snížené podpoře 45%, myslím, že to bude víc, něž pak přiznaný důchod.

Bez tak ty problémy máte Vy a kamarádka je jen zástěrka že? Pokud má problémy v práci a chybí ji jen rok do důchodu, tak už bych to tam nějak vydržel.

Píšete, že vaše sousedka bere léky na nervy, kdo jí je předepsal, co je to za léky? Jestli jí spíš neubližují, než by jí pomáhaly. Aby po nich byla naopak vyklepanější a vystrašenější, možná, že si všechno moc bere a je citlivá. Rok uteče jako voda, šla bych k psychiatrovi, všechno mu řekla, jak mi je, jak se cítím, co beru za léky a zda by nepředepsal případně jiné. Požádejte o marodění na nějakou dobu, kdyby to byl měsíc, dva, bude dobrý a pak to nějak doklepat. Kdyby šla do důchodu o 1 rok dříve, až bude doma tak by jí to mrzelo. Bude mít o několik stovek mín na důchodu a to trvale. Kdyby si myslela, že to tam už opravdu nemůže vydržet, tak jít na úřad práce a přečkat to tam. Jasně je to lepší bez léků.

Hankas, kolik je roků sousedce? Ať dá dvouměsíční výpověď i ve výpovědní lhůtě může marodit, ale asi nepromarodí celé dva měsíce. Po uplynutí výpovědi ji skončí pr. poměr a půjde do evidence ÚP, podle věku má nárok na 11 měsíců podpory v nezaměstnanosti, to by měla akorát do důchodu. Až bude v evidenci ÚP, tak si 4 měsíce před důchodem zažádá o důchod na OSDZ a vyjde jí to akorát. Až bude psát výpověď, tak dejte zde nový dotaz, poradíme, jak výpověď formulovat, aby to bylo podle zákona. - pt

Ještě doplním, že doba evidence na ÚP se jí počítá do důchodu, podrobnosti netřeba.

pracuje v chráněné dílně na 6 hodin,ale nemyslete si, že tam nic nedělají, možná byste se divil, jak dřou a jak je tam honí.

Nesmí se ani napít v pracovní době. Jednoho pána propustili, protože často chodil na WC,měl nemocné ledviny a cukrovku. Mysleli si, že se courá,aby se ulil. Za půl roku zemřel. Mohla bych vyprávět, jak některé chráněné dílny vypadají.

Nejlepším řešením je samozřejmě obrnit se a nebrat tu práci až tak vážně. Ať pracuje tak, jak umí, a z ničeho si nedělá těžkou hlavu. Nejhorší, co se jí může v práci stát, že dostane výpověď, což by pro ni vlastně bylo fajn. Pak půjde na ÚP, dostane podporu (vyšší než kdyby odešla sama) a bude v klidu.

Jen pokud to jde, ať se snaží udržet co nejdéle v pracovním procesu až do dosažení řádného důchodu. U předčasného je důchod trvale krácen, což je škoda. Případně ať po tom roce zkusí ještě najít jinou práci.

S tím souhlasím,nebrat tak vážně i když po vás šlapou. Tam jsou lidi sedření, je to těžká práce pro automobilový průmysl.

Myslím,že už jinou práci hledat nebude,má toho dost, každý den si chodí lehnout když přijde z práce, že jí bolí hlava,asi nervy.

Sousedku znám 30 let, bydlíme vedle sebe a pracujeme taky v jednom podniku. Neni to žádná citlivka. Marodila se zádama a pak dostala č. důchod. Pokud bude stále marodit,tak jí neobnoví smlouvu,ale propustí ji. Tady žádná práce neni a jí je už 59 let. Propustili už mnoho lidí,protože dlouhodobě a často marodili. Teď jsme dostali novou smlouvu na dva roky. Jedná se o to, že jí stále přidávají práci a ona to už prý nezvládne, nestihne. Řekla mi, že když to chtěla vyřešit se šéfem,tak jí řekl, aby zrychlila, že ví co jak dlouho trvá. Já ale vím,že on o tom nemá ani páru. Ještě je tam jedna paní,která stále donáší drby šéfovi,i když to neni pravda a když,tak jenom z části. Mě sousedka řekla, že nemohla spát a že jí obvodní lékař napsal léky na spaní. Šéf žádné řešení a argumenty neuznává, to vím podle sebe. Na pracáku už byla vedená a prý když to za ty roky sečte,tak to budou asi 3 roky. Proto se mě ptala co má dělat,že už to asi nezvládne a jinou práci tady nesežene. Jinak vím,že je pracovitá a snaží se každému vyhovět,myslím,že to někdy přehání a teď, jak se říká, za dobrotu na žebrotu.

Majitelé některých chráněných dílen jsou docela oražení.Hlavně vyinkasovat peníze od sociálky na zaměstnance,ale podmínky pro práci jsou otřesný a zacházení s pracovníky taktéž otřesné.Vím ze zkušenosti dcery v jedné takové dílně v Budějcích.Také z jednání vedoucího byla na nervy.Práci si dost často musela brát domů.Nakonec se jí podařilo šťastnou náhodou sehnat jiné místo u normální firmy.Omlouvám se ,že jsem neporadil ale snad se situace pro sousedku urovná k její spokojenosti.

Nevadí, že jste neporadil,ale aspoň někdo věří,že je to tak, jak píšu. Já naštěstí mám práci dobrou,ale je mi líto těch lidí, že na ně neberou ohledy, když jsou nemocní. Může mi to být jedno, to je fakt,ale když to vidím,mám vztek.

Slyšela jsem,jak vedoucí řval na jednu paní ,když se jí to nelíbí,že si promluví jinak ! Každý říká, že kdyby měl kam jít, že by odešel hned.