Jak to funguje?

Ahoj,

znám pár takových lidí, ale všichni tu dělali z toho důvodu aby zapoměli na svého ex, časem se pak z toho láska vyvinula, ale ještě nikomu to nevydrželo, aspon ně nikomu koho znám já, časem on nebo ona zjistí, že to není to co hledali, ale byla to jen záplata, takže já osobně na takové vztahy nevěřim

pokud ta žena má zrovna zlomené srdce a nechce být sama, tak do toho asi skočí a časem ta láska tma může vzinkout takto se to práve stalo pár lidem z mého okolí, ale jak říkám nikdy to nevydrželo max. 2 roky

Jinak láska samozřejmě nepřijde hned, pokud se můž ženě líbí, může si s ním párkrát vyrazit a můžou takhle randit třeba i 2 měsíce a nějaká větší citová vazba třeba vznikne až po půl roce, je to všechno dost individuální, ale osobně moc neuznávám lidi co se hned po dvou měsících údajně neuvěřitelně milují a vědí, že on/ona je ten pravý a píšou si miluju tě denodenně

No - vztahy fungují tak, že z veliké lásky a zamilovanosti se postupem času může vyvinout nenávist až za hrob - rozvody, rozchody, tahání o děti a majetek. Na druhou stranu - i ze vztahu, kde na jedné straně nebyla zamilovanost, ale jen náklonnost se může vyvinout vztah na celý život. Lidské osudy jsou nevyzpytatelné...

Pěkný dotaz, vzal mě rovnou u

Myslím že asi už víš, že láska není postel. Já jsem si vzal svoji nejlepší kamarádku. Nejdřív jsme jen kamarádili, pak jsme se jednou potkali na lyžích a začali tak nějak sbližovat a sbližovat, až jsme se sblížili definitivně. Normálně technicky jsem jí navrhl, že zůstaneme spolu. Její odpověď byla : No to ti to trvalo. Žádné roztoužené vzdychání při měsíčku se mezi námi sice nekonalo, ale ještě nikdy jsme se nepohádali a už asi ani nepohádáme. Stále mám doma svoji nejlepší kamarádku, matku mých čtyř dětí.

No já myslím, že to jde když se chce.Nám , tedy mému muži a mě domluvila rande naše společná známá, ale my jsme se před tím nikdy nepotkali. To bylo v pátek, za týden se ke mě stěhoval a jsme spolu 21roků. Láska přišla a můžu říct, že trvá dodnes.Žádné hádky nejsou, ale to musí člověk umět leckdy lecos přehlídnout.No a taky už nám nebylo 20. Mužovi bylo 45 a mě o kousek míň.5 let jsme byli na psí knížku a za ženu mě dostal k 50tinám. Moc jsme si to tenkrát užili, bavila se celá vesnice a moc nám všichni známí fandili. Takže to jde.

Něco podobného jsem měl s přítelkyní. Nevím, jestli do mě byla někdy opravdu zamilovaná až po uši, ale já si od prvního setkání uvědomoval, jaké má nedostatky a více méně jsem pochyboval stále o tom, jestli to má či nemá cenu zkoušet, protože mi přišla spíš jako kamarádka, ale nějak jsme si víc rozumněli a po pár měsících chození ven a kecání se na procházkách občas začali držet za ruce, což trvalo minimálně další měsíc, pak jsem se jí přiznal, že bych jí rád dal pusu, ona se nejdřív tak divně zatvářila (ten obličej si pamatuju doteď) a pak mě objala a byl to snad nejlepší polibek v mém životě. Když nepočítám někdy nějaké nedorozumění, které se hned vysvětlí, tak je náš vztah úplně bez jakýchkoli dohadů, a to jsme spolu už přes 3 roky.

Určitě to není nějaký vztah z rozumu, i po těch letech mě stále přitahuje a stále se jí chci nějak dotýkat - vlastně, je to oboustranné. Pro mě byl tenhle start ideální, teda ze začátku jsem se trápil, že znám takovouhle super slečnu, která se chce jen kamarádit, ale čas ukázal, že je tomu naštěstí jinak

Takže jestli Tě někdo zaujal a líbí se Ti, za mě musím doporučit - zkuste spolu chodit častěji ven nebo na nějaké akce a třeba se z toho také něco vyvrbí Ne vždy je láska hned z prvního pohledu, ale zase pozor na to, abyste se nenutili ať jeden či druhý (nebo oba) do něčeho, co nechcete a nevytvořili pár jen proto, že jste na sebe zbyli. Přecejen tak musí být něco víc - touha toho druhého vidět, být s ním, dotýkat se ho...