Užívání antidepresiv

Z nenávykových je právě prý nejvýhodnějí ten deprex (=fluoxetin), nic návykového nechci, ono není dobré brát ani toto, ale nemám výběr.

Podle mne,jsou všechny p rášky návykové,Budete je opět brát i když se budou jinak jmenovat,jelikož bez nich nemůžete být .Čili budete zase třeba je brát a to je ten návyk.

Fluoxetin jsem brala několik let bez nežádoucích účinků. Proberte to se svým psychiatrem, ať Vám najde alternativu, která Vám bude vyhovovat. Každému sedí něco jiného. Antidepresiva nejsou návyková, návykové léky jsou například hypnotika, nebo hojně užívaný lexaurin.

Antidepresiva poslední generace nejsou návyková, ale mění chemizmus mozku - z člověka se při dlouhodobém užívání stává snadno manipulovatelná, důvěřivá naivka neschopná jakékoliv konfrontace. Necháte se tak potom "nakafrat" do čehokoliv a bude Vám to připadat v pořádku.

Pokud péči o dementního příbuzného zvládáte jen za použití psychofarmak, vykašlete se na to. Čím dřív, tím líp. Pokud je silně dementní, stejně už okolí skoro nevnímá a Vaši snahu neocení. Vy si tak zcela zbytečně zhuntujete zdraví a zničíte vlastní život.

Co se týká nevolnosti po požití psychofarmak - uvědomte si, že všechny "prášky" vyvolávají v organizmu velmi kyselé prostředí. Pokud se kyselost zvýší moc, začne být člověku špatně. Toto nenastavá hned - dojde k tomu až ve chvíli, kdy tělo spotřebuje vše čím může kyselost snížit - defakto hlavně vápník. Vyhledejte si potraviny se zásaditou reakcí a ty zařaďte přednostně do jídelníčku. Vynechte vše co silně překyseluje - sladidla všech druhů, vše chemické, barvené, kořeněné, uzeniny, všechny drogy, atd. Zároveň to nedoporučuji přehánět s mlékem - vápník nedodá a zničí v organizmu veškeré železo. Zkuste třeba nějaké obilniny, obilné kaše, rýži, vařené maso, nejlépe červené, zelenou listovou zeleninu, zelí, salát, atd.

Bohužel vykašlat se na to nemůžu, demence není tak silná a pacient vnímá velice dobře, hlavně to co je pro něj příjemné a o nějakém jiném řešení nechce ani slyšet. Takže je to kdo z koho, a kdo vyhraje, je snad jasné všem, kdo mají nějakou zkušenost. Proto potřebuju podporu.

Jinak děkuji za rady, domluvím se s lékařem. Já jsem si myslela, že lék ponechám, ale třeba změnou jídelníčku nebo způsobu užívání bych to mohla změnit, ale podle vás všech bude lepší volbou změna léku na novější, kvalitnější. Dík.

Na zvážení je i lék Trittico, jak v nižším, tak i vyšším dávkování (vždy působí trochu jinak). Mezi námi - zda zapijete lék mlékem nebo vodou je úplně jedno.

Vracím se k tomuto problému znovu, ale s dalším rozšířením. Řekla jsem si dr. o změnu, byl mi předepsaný seropram, 20 mg, od žaludku je mi zle stejně, takže neberu nic, musím to zvládnout, i když...Mám na starosti příbuzného, částečně dementního, a je to už pro mne nezvládnutelné, nejsem zdaleka pečovatelský typ. Pro uklidnění mu dr. předepsal prothiaden, prý nic silnějšího nemůže, protože by z něj byla živá mrtvola. Jenže - a to je ten můj další problém - na něj to působí snad opačně ! Bral 1 tbl 25 mg, ale nic moc, tak jsem po poradě s dr. zvýšila, ale je to horší. Jsou dny, kdy spí většinu dne, nechce z postele natož ven, ale pak přijdou dny, kdy je vzhůru od 7 hodin, neustále přechází z pokoje do kuchyně, usedne na 30-40 vteřin (v tom zoufalství jsem změřila čas i počet pochodů - při číslu 36 odpoledne jsem přestala), zpátky, ulehne, za dvě minuty vstane, jde ven na 5 minut čili ustrojit odstrojit, jídlo nechce, ale za 3 minuty se přijde zeptat, jestli je hotové, prostě hrůzný neklid a večer už mám obavy, abych mu neublížila. Dr. říká, dejte další tbl., ale mám strach, když tak ožívá, aby mi třeba neutekl. Tak se ptám vás zkušených, proč to tak je - místo utlumení tohle oživení.

stačí si přečíst příbalový leták, prothiaden je antidepresivum.

Prothiaden zmírňuje a odstraňuje smutek u depresivních pacientů, zbavuje je úzkosti, zvyšuje jejich fyzickou aktivitu! , podporuje chuť k jídlu a navrací zájem o každodenní činnost, při užití na noc podporuje spánek.

Prothiaden užívají dospělí při depresivních stavech různého původu, při úzkostných neurózách a stavech spojených s těžšími trvalými bolestmi a při nočním pomočování.

Zkoušela jste pro sebe nějaké bylinné přípravky na uklidnění a stres? Například Kneip třezalka nebo kozlík. Tekutý novopassit. Čaj teekanne spánek a nervy (pro uklidnění můžete klidně ve dne). Je jich více.

Akorát pozor! Třezalka se nesmí užívat dohromady s antidepresivy/psychiatrickými léky/hormonální antikoncepcí.

Kozlík je dost dobrý, řekla bych

Tak se tu většinou mýlíte. Že nejsou návyková jsou jen keci výrobců a psychologů. Zkuste si vysadit třeba venlafaxin (SNRI) a většině to bude trvat měsíc, jinak je to utrpení...

Jo, to si myslím taky, proto se mi do nich moc nechce. Ale deprex mi zabíral, byla jsem v klidu, jenže pak už zlobil ten žaludek ... no a hlavně mám strach, že se bez nich časem neobejdu vůbec a skončím v Bohnicích. Jenže takhle to asi vyjde nastejno - Bohnice následkem svých antidepresiv a nebo následkem nezvládnuté péče ...

Díky, příbalový leták jsem četla, ale ty problémy jsem dr. popsala a tak jsem věřila, že je to v pořádku, že snad ví, co mi dává, ono někdy se těm informacím v letáku moc věřit nedá...Bylinky jsem zkoušela kdysi, ale já na ně nevěřím a tak mi nepomáhaly, taky nemám výdrž, už mě to všechno nebaví... takhle kdyby byla kapka cyankáli, to by mi bodlo...(chechtajícího se smajlíka neumím). Každopádně děkuji.

Je to trošku divné. Většinou nú tohoto typu-trávení, zvracení ap. jsou na začátku léčby a pak už jen ty standartní-odcizení, lhostejnost...

Mankote... VY berete prášky abyste psychicky vydržela málo nadopovaného svěřence... nebylo by jednodušší řešit medikaci u něj a sama si neničit zdraví? Prostě na tom u doktora trvejte a nebo jděte k jinému.

Nakonec - pokud to ze zdravotních důvodů neustojíte, stejně se bude o dementního člověka muset postarat někdo jiný, no ne? Takže je v zájmu našeho zdravotnictví vám pomoci, domácí péče vyjde stát pořád o mnoho levněji než ústavní. V ústavu by se s tím nemazali a sedativa by mu lezla i ušima.

Tak se nedejte a řekněte si o pomoc.

Pokud nemáte na takového člověka nervy ,tak to raději nedělejte a předejte péči zdravotníkům.Jste zaměstnaná? Musíte být u něho stále? Nepíšete,jestli je to člověk starý nebo dítě. To pak nabírá jiný směr.Určitě dostáváte peníze na tu osobu,,doma je to levněší pro stát. Jak to vůbec je? O koho se staráte,,nemůžete se s někým střídat v péči?

Vy i esme máte pravdu, ale nejde to,jedná se o bratra 75 let, vzala jsem ho k sobě, on odmítá kamkoliv jít, nemohl být ani v nemocnici, z neurologie při posledním pobytu mi volali, ať si pro něj okamžitě přijedu nebo ho odvezou do Havl.Brodu. Bojí se cizího prostředí a je na mne silně fixovaný, jsem v důchodu, takže závazek na celý den, jak odejdu třeba na nákup a nevidí mne, rozruší ho to. Proto jsem chtěla lék na jeho uklidnění, ztlumení nebo nevím jak to nazvat, zapomnění?... V ústavu by opravdu skončil buď přivázaný nebo utlumený do nevědomí, to mi potvrdila i dr. Těžká rada, jedině vydržet, jenže to trvá 8 let, z toho posledních 5 let je po dvou zlomeninách, čili i pohybové omezení, a už to je moc... Ale nevěřím tomu, že by nějaký lék nebyl...

Rodina je zaměstnaná, sice nějaký nejnutnější záskok mám, ale nemůžu usurpovat ještě je, kdovíjak to bude dál a někdo musí být pro případ nouze v pořádku, mám na sobě vyzkoušeno, co to udělá s psychikou.

máte tedy vyřízený příspěvek na péči? Předpokládám, že ano

Léků na útlum je velká spousta, musíte víc zatlačit na lékaře, ať zkusíte pro bratra jiný lék

příspěvek 2.st. mám, o to nejde, jde o ten nápor na psychiku. Nejsem ošetřovatelský typ, radši bych šla vymalovat byt nebo posekat zahradu, přesto už jsem si zvykla na to celodenní domácí vězení a péči, uklízení "hnědého bonusu" (jak tu někdo použil), ošetřování počínajících proleženin atd., ale ten věčný neklid, sledování, domlouvání se skoro hluchým člověkem, to mně zmáhá...asi už začínám být i zlá, prostě to nejde...obdivuju každého, kdo si zachovává v takových případech nadhled.

Dodávám, že se o tom léku nějak nemůžu domluvit, proto se ptám tady, když bych věděla název, třeba by mi ho dr. napsala.

V tom případě,ať mu napíše doktor na spaní něco,,ať je jakž tak v klidu. Nedáváte mu pampersky?Kdyby on byl tak mimo,nevadilo by mu to kde je,oni by ho tam umírnili,,od toho jsou takové domovy nebo jak to mám nazvat. Kdyby jste nebyla schopná se o něho starat,,tak kde by byl?Mimo domov.To jak je někdo nahluchlý je hrůza to znám,ale je pro něho stanovena diagnoza,pokud berete příspěvěk ohledně pečování. Takže podle diagnozy by věděli kam ho umístit.Jenže je to drahé...