Je normální mít strach?
Mám problém, že si skoro s žádným klukem nerozumím.
Jenže.. Jsem na nové škole a poznávám nové kluky, vlastně já jich ani za poslední 3 roky moc nepoznala. Skoro žádného, protože jsem byla na dívčí škole.
Mám spolužáka a máme mezi sebou strašně zvláštní vztah. Je to vtipné, ale není to normální.
Strašně si rozumíme, až tomu sama kolikrát nemůžu uvěřit.. Když jsme spolu, oba se stále smějeme, jako idioti. Nikdy jsem nepoznala nikoho ským bych se cítila, tak bláznivě jako s ním. Snažíme se, být si co nejblíž. To cítím.
Jenže.. to trvá chvilku a během další chvilky se na sebe začneme dívat strašně nenávistně a vyhýbáme se společným pohledům. Já jsem z toho zoufalá :D Teď se směju, protože je to prostě komické, ale mě na něm začalo strašně záležet.. a já začala mít strach, že už nikdy takového kluka nepoznám, mám strach z toho, jak dobře mi s ním je.. a mám strach, protože ničemu, co se mezi námi děje nerozumím.
Mnohokrát už jsme měli i dlouhý oční kontakt, ale všimla jsem si, že tak pozoruje i pár dalších holek. Jsem z něj úplně ztracená...
0x
jj, před chvílí jsem cosi podobného napsal do jiné opovědi.
Vy holky možná ani nevíte, že jsou chvíle, kdy do očí máte napsanou otázku : Mohl bys to být ty? Tuhle do očí napsanou otázku kluci u vás vědomě či podvědomě hledají.
No a zadruhé. Jsou na světě lidi, kteří se strašně pohádají nebo se rovnou i porvou a to hlavně proto, aby se mohli tím vášnivěji usmiřovat. Tak se mi zdá, že vy jste jeden z nich. Jestli si nabrnknete kluka podobného ražení, pak budete mít doma divočinu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.