Můj starší bratr (42let) na mě asi před dvěmi lety ušil "boudu" (několikrát mi lhal!) a díky ní mi dost finančně ublížil. Nechci jít do detailů, ale prostě jsem mu věřila..jako svému bratrovi. Člověk však nesmí věřit ani vlastní krvi, dnes to již vím 
Ta "bouda", do které jsem díky důvěře ve vlastního bratra namočená se ještě pár let povleče a v naprosto nejhorším scénaři mohu skončit dokonce i ve vězení. V nejlepším případě mě to přijde jen na roky nervů, nějaké tisíce a mnoho dní zbytečné práce. Vycouvat není jak, konzultovala jsem to s mnoha právníky.
On nikdy před těmi dvěmi lety o mě nejevil nějaký zájem, zatímco já se vytrvale snažila navázat aspoň nějaký vztah. Přece jen jsme spolu vyrůstali celé dětství. Už tehdy to bolelo.
Teď ovšem mu přirozeně nemohu přijít ani na jméno, nechci ho už do smrti ani vidět! Nikdy se mi ani trošilinku neomluvil, natož aby mě "odškodnil" - naopak mě urážel.
Protože strach z toho, co za následky ta "bouda" ještě přinese, velmi často si na bratra ve zlosti i v hluboké nenávisti vzpomenu = bolí to. Jde o to, že v té "boudě" dál jedu, ještě v tom budu několik let a nevím, kolik zcela zbytečné hrůzy díky bratrovi ještě zažiji. Takže ta bolest je stále čerstvá a čas prozatím ji ani nemůže léčit. To je na tom také hodně blbý...Přirozeně jsme se s bratrem už ty dva roky ani jednou neviděli a nekomunikujeme, ač jsme z jednoho města. Chápejte - já už ani nemám zájem o vztah s ním (on NIKDY o něj zájem neměl), jen nevím, jak vydržet tu nynější bolest z bratrozrady.
Je tu někdo, komu také jeho sourozenec nějak vyjímečně ublížil? Jak jste se s tím poprali? Děkuji za pomoooc všem předem moc 
Nechci to tu psát a to nejen proto, že by to zabralo celé stránky! Každá třetí strana to vidí jako jednoznačnou "boudu". On to vlastně ví i bratr- byl by musel být IQ 60, kdyby nevěděl, jak teď trpím kvůli jeho lžemi před 2 lety. Rozhodně tu NELZE mluvit o nedorozumění.
Myslím, že jsou mezi námi lidi, kterým jeho sourozenec drasticky ublížil. Nejde přece tak o to, jakým způsobem. Jde o to, jak se vyrovnat s tou bolestí.
2x
Dobrý den, Vy nemáte bolest, ale máte v sobě nenávist - a ta Vás spaluje uvnitř. Až se někdy (snad) naučíte zbavit nenávisti, tak se Vám uleví. Navíc, Vy nenávidíte a tím ubližujete sobě, ale Váš bratr je v pohodě, protože to možná neví nebo ho to nezajímá. Zdravím!
2x
Pokud Vám opravdu nejde o to, jak se na bratrovi finančně zahojit a dostat zpět, co Vám náleží, pokud Vám jde opravdu jen o to, jak se vyrovnat s tou bolestí, jak píšete, tak pak existuje jediná cesta - musíte přestat v sobě živit tu křivdu (a přestat ji vyprávět těm třetím stranám) a bratrovi prostě ODPUSTIT. Nejsem žádná pánbíčkářka drmolící o odpuštění, já rozhodně nenastavuju druhou tvář, umím se bránit a hněvat atd. Ale znám ženu, která měla dlouhá léta vztek na někoho, kdo jí dlužil peníze a bylo a je jasné, že už jí je nikdy nedá. Myslím, že i Vás bolí ten vztek, ne bratrova neláska, ať už tím myslíte cokoli. No a té ženě jednou došlo, že zatímco ona v noci vzteky kope do peřiny, on je úplně v pohodě a léta plynou a jediný, kdo se užírá, je ona. A jakmile jí to došlo, řekla si, že už nic chtít zpět nebude, že se s tím smíří, že mu prostě ODPUSTÍ. Neřekla mu nic, ale odpustila mu a už se netrápí a žije dobrý život, i když žije od výplaty k výplatě (jako spousta lidí) a na tamto už nemyslí a moc jí to sluší, protože se většinu řasu usmívá, tak jako dřív
Pokud by ovšem cílem bylo získat zpět to, o co jste přišla, když jste pravděpodobně cosi podepsala "pod tlakem či za jinak nevýhodných podmínek", pak existují soudní cesty.
Děkuji FAITHONCEMORE i všem za reakce a za rady! On je ve mně jak vztek, tak bolest i nenávist. Nejsem masochista, tak mi přirozeně vadí, když mi někdo ubližuje, tím víc že je to vlastní bratr, který by měl činit pravý opak. Ale i to velmi bolí, protože to byl právě bratr! Bolí, že člověk, který by měl mít vás rád, tak nemá (a nedala jsem mu k tomu nikdy žádný důvod) a navrch tomu Vám ještě ublíží. Blbý je, že dokud se ta záležitost neukončí, budu mu muset odpouštět den a za dnem a každý den se modlit, aby to nedopadlo vězením. Ano, něco jsem podepsala na základě bratrových nehorázných lží - dokonce jsou i v samotném protokolu od advokátky. Přeso soudní cestou nelze vycouvat, bohužel díky další okolnostem.
Ještě bych tu chtěla říci, že mě mrzí, že někteří radiči tu na PORADTE, vyjadřují nedůvěru lidem, kteří zde potřebují poradit. Přece i psycholog svému klientovi se snaží co nejvíc věřit, neříká mu "vy určitě kecáte". Jistěže ten, kdo tu hledá radu, může si vymýšlet, ale to se mu potom nedostane adekvátní rady. V naší zemi jsme se zkušenostmi naučili nedůvěřovat druhým. Kdosi kdysi mi říkal: "Nevěř ani svému bratrovi!" Ale ona je to škoda...
0x
To, co považujete za lež, mohlo být nedorozumění – ze strany bratra, který někomu uvěřil, a Vám mohl Vám prezentovat něco, čemu sám věřil, i ze strany Vaší. Ne všechno, co vypadá jako lež, musí být lež. A ne všechno, co se "tváří"jako bouda, musí být bouda.
Jste si opravdu jista, že Vám bratr záměrně lhal, a že Vám záměrně ublížil?
Jinak se mi to jeví podobně jako Benovi ...
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.