Chtít náhradu škody po synovi?

Oslavte, že je Váš syn zdravý, a že se nikomu nic nestalo.

Zeptejte se rodičů, kterým zemřelo dítě při autohavárii, jestli by vyměnili cenu auta za život svého dítěte. Já si myslím, že odpověď by byla vždy stejná.

Manžel je pravý otec syna? Pokud je, tak až emoce opadnou, jistě změní názor a sleví ze svých nároků, nic se nejí tak horké.

Pokud není vlastní otec, tak je to blb.

A postoj syna k veci? Ma-li nejakou odpovednost a svedomi, tak by sam mel nejakou formu nahrady navrhnout. Podle meho nazoru pozadovat platit plnou castku za teto situace plus, ze je to "v rodine" a syn nevydelava je dost drsne.

Už se tu napsalo dost. Hodnotu 300 tisíc pravděpodobně stará Oktávka nemá, takže škodu přepočítat. Za pokus by stálo auto nabídnout nějakému servisákovi, třeba vám za něj nějaký rozumný peníz dá (on si to pak opraví a prodá s výdělkem).

Až budete znát skutečnou výslednou škodu, tak se můžete rozhodnout o náhradě. Nechat syna nahradit celou škodu, to je tedy fakt ... nenormální. Nebo u vás to tak je, že když se něco někomu poškodí, musí celou věc nahradit ze svého? Když např. připálíte oběd, zvete všechny na náhradní do hospody? Kdybyste při praní zdrcla nebo obarvila košile, kupujete hned jiné ze svého? Když manželovi při koukání na fotbal klekne televize, pořizuje ze svého jinou? Asi ne, že. Tak to nechtějte od syna u auta. Podílet se, to ano. Ale přiměřeně.

1) tak pokud zapůjčil začínajícímu řidiči auto v zůstatkové hodnotě 300litrů a neměl sjednáno full havarijko, tak je především hazardér Váš pan manžel a měl by férově uznat svůj morální PODÍL na škodě, neb obecně je známo že začínající řidiči do 3 let mají zvýšenou nehodovost, ať jejich vinou (převládá euforie z nabytého řidičáku -předváděčky před vrstevníky atd) či nevinně (návyky na odhad např. rychlosti blížícího se auta Vás žádná autoškola nenaučí, to se musí "vyjezdit".)

To se řeší nákupem ojetiny s malou ZC, a počítá se, že se "otříská", aspoň poučení do budoucna...

2) jak dospěl ke škodě 300litrů (r.v./km/motorizace?), a to se nedají zhodnotit žádné ND z vraku?

Jedno auto v manželství = 150 tis manžela + 150 tis vašich. Jeli auto na odpis, pověřit synka, ať se snaží dobré díly rozprodat a zbytek do 150tis zaplatit ve splátkách manželovi. Myslím, že je to dost výchovný trest na ponaučení a vy byste svých 150 tis mohla synkovi odpustit.

Nejprve bych nechala odborníkem zjistit výše škody, zda je auto opravitelné a nebo zůstatkovou cenu auta. Ono se dobře řekne od oka - naval 300 tisic.

Dobrý den. Napíšu zde svůj názor a nekamenujte mě prosím nikdo za něj, ať se Vám líbí nebo nelíbí. Myslím si, že Váš manžel není úplně v pořádku. Místo toho, aby děkoval osudu, že jeho syn vůbec přežil, po něm ještě chce peníze! Myslím si, že to není úplně v pořádku a měl by se probrat z krize! Prostě se to stalo, Váš syn asi není úplný cvok. Usuzuju to podle toho, že říkáte, jak ho v autoškole chválili a z toho, že se chystá studovat medicínu. Asi nebude hlupák... V druhé řadě se divím, že jste takové auto neměli pojištěné. A v řadě třetí bych chtěl říct, že Váš manžel by si měl být vědom toho, že také mohl během jedné vteřiny přijít o syna a měl by začít uvažovat úplně jinak! Také bych chtěl závěrem říct, že mu kazí život a měl by vědět, že to samé se mohlo stát klidně i jemu! Nebyla to přeci vina Vašeho syna, ale vina toho řidiče, který ho naboural. Pane Bože, Váš manžel zapomíná, že je otcem!

Pochopil jsem to tak, že přehlédl přijíždějící automobil, protože možná nesvítil I kdyby to bylo obráceně, myslím si, že by měl být otec rád, že nepřišel o syna a vědět, že jeho syn mu způsobil škodu za daleko méně peněz, než kolik to auto stálo jako nové.

Nezlobte se ale co jste to za rodiče? Za svoje dítě bych dýchala, dala mu poslední korunu, život je život a plech je plech. Pokud auto nebylo pojištěné je to chyba majitele vozu. Dejte to přečíst manželovi, vy sama se na věc díváte trochu jinak, že?

Jaký by byl tatínek ve vašich očích kdyby auto nepůjčil? Nebo kdyby se v tom autě syn zabil? Synáček auto rozbil tak ať škodu zaplatí nebo otci pořídí auto v té kvalitě jaké bylo před havárkou.Jsem té zásady že když si něco půjčím tak to musím vrátit v pořádku a zacházet se svěřenou věcí jako by byla moje.Auto ,manželka a fajfka se nepujčuje. Chceš-li stratit přítele půjč mu peníze. Holt takový je život. Všichni jsou dobří jen tatínek špatný,když požaduje náhradu. Potřebuje-li tatinek auto na cestu do práce nebo k podnikání bude muset si hodně věcí odříci aby si auto pořídil nové.A synáček se bude smát.

Martinaa Nic nepíši o třista tisících. Napsal jsem zaplatit škodu nebo koupit aouto v té kvalitě jaké bylo před havárkou. Těch třista tisíc jsou asi jeho první emoce.

- jestli Váš syn vystuduje medicinu, tak Vám to ještě tisíckrát splatí - není nad to, mít (nejen dnes) doktora v rodině. Hlavně, že se nezabil !

S takovým despotou manželem bych nebyla.

8 let starou Oktávku pořídíte od 100 000 - 150 000Kč.

Váš pán není duševně úplně v pořádku. Když vidím ty řady křížků podél silnic a na nich jména většinou mladých lidí, měl by zajít do kostela, poděkovat za to, že kluk zůstal živý a zapálit tam svíci jako ruku tlustou. Mohl taky být už navždy bez medika. A co by mu potom byla platná oktávka?

Kluk nebyl opilý ani zfetovaný a schválně to rozhodně neudělal. Pokud mělo auto tak velkou hodnotu, měl ho mít pán pojištěné, vím, pojistka je nákladná, ale má jistotu, že kdyby něco, nebude to finančně tolik bolet. I když na druhou stranu, nedat přednost je těžký přečin. Stalo se mi to včera, vlítla mi tam kačena navíc s mobilem na uchu, měla jsem co dělat, abych situaci zvládla. Je to někdy vteřina.

Navíc, po 8 letech už to byla šunka a ne oktávka. Ať se pán zkusí zeptat po bazarech, ne jako kupující, ale jako prodávající, kolik by mu za ni dali /samozřejmě před havárií/. Možná že by se té částce podivil. A vlastního kluka chce podojit.

Ať je rád, že to takhle dopadlo, horší by bylo, kdyby tam kluk zůstal a třeba ještě někoho vzal s sebou. A´t se vzpamatuje, koupí nějaké starší ojeté auto, aby syn mohl trénovat a nehrozila velká škoda. Chápu, je to nepříjemné, ale nikdy se nedají stavět peníze nad lidské životy. A´t si to ten Harpagon uvědomí. Jaga.

vy jste měli oktávku v hodnotě 300 tisíc a neměli na ni havarijní pojištění?

jinak samozřejmě syna lituju, záleží na finanční situaci rodičů, kdyby měli tolik peněz že si zfleku půjdou koupit nový auto, asi bych syna nechal zaplatit část (pár tisíc aby se poučil), holt za chyby se platí...

Proč se ptáte, to je váš rodinný problém. Hoďte si korunou. Náhrada škody není trest.

Máte pravdu, že skodu způsobil neúmyslně, nicméně způsobil... asi bych si s ním sedla a promluvila o různých aspektech této události - že jste rádi, že se mu nic nestalo, nicméně vám zničil auto, které zřejmě potřebujete, koupit nové asi bude trochu problém a že by měl i on nějak přispět... a zeptala bych se ho, jak by mohl a chtěl přispět - ať sám navrhne, co myslí - a pak bysme to všichni společně posoudili a vybrali variantu schůdnou pro všechny... já vím, asi to zní příliš ideálně, váš manžel je zřejmě trochu pruďas nebo příliš přísný, nevím, ale zamyslete se nad tím, popř. navrhněte nějakou diskuzi... držím palce

Za chyby se platí. Nepřišlo by mi výchovné, kdyby syn nemusel platit vůbec nic. Ale zase na druhou stranu, plná cena by mi přišla moc.

Vy jste mu auto půjčila v dobré víře... Syn je dospělý a za své činy musí být zodpovědný. Auto si musel půjčovat s vědomím, že se něco takového může stát a pak by se k tomu také měl jako dospělý postavit.

Nepíšete nic o jeho reakci.

Podle mě, by to chtělo nějakou zlatou střední cestu.

Syn by měl vynaložit přiměřené úsilí a na splácení způsobené škody se podílet úměrně jeho možnostem.

300 tisíc brigádama po sobotách asi jen tak nesplatí. Jinak souhlasím s ostatními, že mít někoho s čerstvým řidičákem a půjčovat mu auto bez havarijka je samo o sobě riskantní.

Jak tohle řešit je docela oříšek. Sice škodu způsobil neúmyslně, ale způsobil. Jenže manžel by měl přihlédnout k tomu, že nevydělává. Takže si myslím, že by bylo fér nechat jeho samotného ať vymyslí co s tím udělá...

Jinak hodně rodičů/prarodičů šetří dětem peníze, které jim dají při odchodu z domu, tak jestli třeba patříte mezi ně a váš muž bude trvat na náhradě škody, tak by asi bylo nejlepší vzít ty peníze odsud, než ho několik let stresovat nutností splatit 300 000 - opravdu to je hodně a tolik peněz při studiu asi jen tak nevydělá...

no tak pravda, mám auto a doma samé ženské. Jak si holky udělaly řidičáky, pak jsem hned koupil pořádnou pojistku a dobře jsem udělal. Když nepočítám sem tam nějakou tu vyvrácenou popelnici u domu a odšoupnutý kontejner u marketu, pak nárazy zatím byly jen dva. Skončily pouze pomačkanými plechy. Nic moc, pojišťovna mi tu pojistku zatím ani nezvedla.

No ale právě jsem si spočítal, že jestli váš syn bude chodit o sobotách na osmihodinové brigády, pak tu vaši bývalou oktávku splatí asi tak za deset let. Je skoro až k nevíře co píšete. Váš manžel asi není zrovna inteligentní anebo je ale pěkný lakomec. Mám pravdu? Koupí auto, ale pojistku už ne, snad aby ušetřil? Já na jeho místě bych měl zlost především na sebe a na svoji hloupost, asi bych taky nadával, ale kluka bych nijak netrestal.

po tom co jsem si právě přečetl jen něco doplním. Nechal jsem si u pojišťováků dobře vysvětlit, jak se u auta počítá jeho hodnota. Mají na to index 0,89. Ten index znamená, že auto podle pojišťováků ztrácí ročně 11 procent z ceny. Za každý rok stáří auta vynásobí pojišťováci původní cenu indexem 0,89 a tím dostanou nějakou svoji účetní cenu.

Takže si spočteme cenu vaší bývalé oktávky podle pojišťováků :

za 300,000 koupená a osm let stará oktávka má cenu 300,000 x 0,89⁸ = 118,000 KČ.

Tak jakých 300,000? Taková cifra je prostě nezdůvodnitelná a neobhajitelná.

Tatínek by také zasloužil na zadek - on nemá auto havarijně pojištěné?

Lampasák přemýšlí jak lampasák, jak pak by vyváděl pokud by syn měl těžký úraz a skončil na vozíku, Je část čecháčků co mají auto jako milenku, pokud je ženatý měl by zajistit příjezd pro dalšího plecháče až do ložnice a s plechovicí chrápat, opečovávat a milovat, leštit, hladit, kňourat a nenechat mu ublížit pak je tento typ mužíků spokojen

Dobrý den, tady nejde o auto, ale o vaše vztahy v rodině. Pochopil bych, kdyby to bylo od otce vyřčeno v afektu a vzápětí by se uklidnil. Syna by to asi mělo něco stát a zdá se, že stím i počítá, ale nároky otce jsou dle mého docela přehnané. Asi by jste si měla nejprve sednout s manželem a pokud možno v klidu si vyříkat jak se k tomu budete OBA stavět. Když bude - budete klást nereálné požadavky, tak reálně ztratíte syna.

Osm let stará oktávka a 300 000? :D To bych se manželovi docela vysmála a na vlastní pěst si nechala udělat odhad škody.

Chudák kluk, neříkám, udělal chybu a určitě by se měl podílet na financování nového auta. Já vlastní blbostí - je fuk, že neúmyslně a nechtíc, na to se nelze odvolávat - otočila auto do příkopu, oprava 14 000,-, zaplatila jsem samozřejmě vše. Ale 300 000,- a všechny soboty? Nehledě na to, že to fakt nemůže normálně splatit dřív, než za pár let?

Povedený tatínek. Doufám, že se vzmůžete na to, abyste s ním celou věc vážně probrala. Je to hnus.

Zolik, samozřejmě, že syn by měl uhradit minimálně plovinu škody. Ale 300 000,- za osm let starou oktávku?

To je hodně špatný vtip. Nejde o to, že chce otec nahradit škodu, ale o to, že se snaží syna pěkně natáhnout. I dobře udržovaná oktávka má nejvýše poloviční hodnotu, a to ještě nadsazuji.

Chudák kluk. Místo toho, abyste byli rádi, že nehodu přežil ve zdraví, tak ho ještě chcete zadlužit. Vaše chyba - 18letému nezkušenému řidiči nemůžete přeci půjčovat auto, když má řidičák sotva 4 měsíce. A zaujalo mě - to vaše - počítáme, že půjde na medicínu... to s tím počítá i váš syn, nebo je to jen vaše zbožné přání? Manžela postavte do latě, ať se vzpamatuje, stejně je to jeho chyba. Proč nemáte auto havarijně pojištěné?