Proč většina mužů chce

Já bych otázku trochu otočil: Proč mnoho žen neřekne ne, když s něčím nesouhlasí? Proč jste s ním šla dál pít, když jste nechtěla? Proč jste souhlasila s tramvají, když je pro Vás výhodnější autobus? On Vás snad nutil násilím? Asi ne, jen řekl svúj návrh a vy jste ho bez protestů přijala. Vám by se líbilo, kdyby byl muž ňouma, který se nedokáže sám rozhodnout a čeká, až jestli něco navrhnete Vy? To asi ne, že?

Kdyby mě nepřemlouval, tak bych s ním nešla.

Zdravím.! Myslím si, že jste příliš submisivní. Každý vzájemný vztah by měl být založený na toleranci

a na domluvě. Jinak se začnou tvořit třecí plochy, přes které to nepůjde.

Mít pak doma despotu, který má za všech okolností pravdu nemusí být zrovna výhra.

Myslím si, že to byla dobrá zkušenost a tak to berte. Poučení už si z dané situace vydedukujte sama.

Nemyslím si, že jsem submisivní. Právě že bojuju se submisivitou, která ve mě není. Ve mě uvnitř je naopak dominance.

Kdyby ve vás byla dominance, pak nebudete tolikrát říkat "ano".

říkala jsem ne. Žádný ano nebylo.

Zdravím Bene, těšila jsem se na vaši odpověď. Bohužel ten s vysokou funkcí se už neozval. Je to jiný, ten s velkým nosem. Na pokecání byl dobrý, ale jinak víc než pokec s ním nechci. Vím, že to souvisí s tím, že jsem doma žila s rodičema, kteří mi jen rozkazovaly a musela jsem je poslouchat na slovo. Diskuse možná nebyla, nezajímalo je, co chci nebo nechci, co mě baví nebo nebaví, můj názor. Kdybych je neposlechla schytala bych to. Proto mám problémy ve vztazích a dupnout si.

Bene, tušila jsem nějakou takovou odpověď od Vás. Psala jsem to pouze proto, že to tak je. Nemyslím si, že je to jen výmluva, ale fakt.

Máte pravdu v tom, že naučit žít se s tím člověk musí.

Kdybyste zažil to, co já, pochopil byste. Ale málokdo zažil to, co já.

Bene, on má opravdu velký nos. Tak velký jsem snad nikdy neviděla. Připomíná mi nějakého dravce.

Protože jsou pání tvorstva, a když nechcete poslechnout, naučte se říkat NE, nechci, nemám zájem. Podlehla jste, vaše chyba. Na co si stěžovat?

Když řeknu NE, myslím NE a ukecat se nedám. Můj muž říká, že mám problém změnit názor, že si stojím za svým i když on argumentuje, proč je jeho názor lepší. Vy tu mluvíte o nepodstatném, (pití alkoholu, cestování), jednou půjde o důležitou věc, třeba stavět dům nebo koupit byt, dělám svá rozhodnutí tak, že si na 2 A4 napíši - +, vyhodnotím (někdy se poradím, třeba i zde) a pak si stojím za svým i kdyby čert na koze jezdil. Nikdo vás k ničemu nenutil, byla to vaše volba, vaše chyba.

Bene, narážíte-li na sex tak pak si já myslím, že žádná otázka nemusí zaznít, vyplyne to z chování. Pokud se k partnerovi lísám, líbám ho (dovolíme si nějaké osahávání) je podle mě logické, kam to směřuje. V autě mu ho postavím a pak ho prásknu za znásilnění, kdybych to soudila já, zcela jistě to jako znásilnění neposoudím.

Právě proto, že mě nenutil, tak mě tam do toho druhýho podniku dostal. Kdyby mě nutil, tak bych tam nešla. Zkrátka to se mnou uměl, tak se s ním už radši nesejdu.

Měl jste figurku pravdu. Teď mi napsal a ptal se jak je. Napsala jsem mu, že si alkohol dávat už nebudu, že mi bylo špatně po tom setkání. Víte, co mi odepsal? Že si dáme příště červený..

- podle mého názoru - každej ! chce, aby ho ostatní poslouchali, a nevidím dnes rozdíl mezi ženami a muži (i když muži mají ve své biologické podstatě dáno vládnout, lovit, velet a poroučet).

Ale záleží na tom, jestli jsi taková osobnost, abys si svoji vůli dovedl(a) obhájit a prosadit, ani ne tak na tom, je-li je tvůj názor správný.

- pokud na to člověk tzv. "nemá", tak bude vždycky spíše poslouchat, nežli poroučet, s tím nic nenaděláš.

- ale vlastně k věci - já např. nemám na to, abych někomu poroučela, ale když něco nechci a mám k tomu rozumný důvod, tak se mnou nikdo nehne.

Ale budiž Vám omluvou, že to bylo jinak příjemné rande - a nechtěla jste si ho nějakou malicherností pokazit. To je normální - jinak se jistě prosadit dovedete, soudě podle toho, že Vám taková situace vadí.

Na vaši otázku se dá odpovědět složitě, ale i povrchně, záleží do jaké hloubky chcete jít.
Kde se vzala v mužích dominance a touha po moci? To je velmi složité téma, ale usuzuje se, že v dávných dobách muži nevládli ani neměli žádnou moc, středobodem byla žena jako rodička a ta byla uctívána, což narušuje dnešní představu, že vládli vždy muži a ženy musely poslouchat. Změna přišla až v dobách vzniku starověkých říší, které v podstatě vznikly i díky tomu, že se muži změnili a přišli na to, že s lidmi se dá manipulovat a že existuje něco jako moc. Tehdy se začalo ve velkém s takovými věcmi jako je válka a otroctví a funguje to tak v podstatě dodnes. Tenhle model vládnutí se přesunul i do mezilidských vztahů.

Proč většina žen chce, aby je muži poslouchali?

Leckdy jsou tak vychovaní. Muž doma šéfuje, drží kasu a ženská poslouchá a drží hubu. Dost párů se rozchází proto, že chlapi prostě nemůžou skousnout, že má žena vlastní názor a třeba se odváží oponovat.

To, co jste potkala, bylo sebestředné pako, od kterého bych se držela daleko.

Pokud by mi chlap poté, co odcházím po 20min na bus, řekl, že jsem si to přivolala a vlastně si za to můžu sama, tak ho za fajn člověka pro další setkání rozhodně nepovažuji. A že mi těch šalin v Brně nejela už spousta.

Proč hned "sebestředné pako"? Přečtěte si ještě jednou popis schůzky! Smůla byla, že ta tramvaj nejela, jak měla, a že pití nesedlo. Dvacet minut čekání není zas nic moc, kdyby oba byli v pohodě.

Přesně tak martinoo.

Ale to děláte velikou chybu, že muže posloucháte. Navíc ještě nějakého takového z internetu, kterého ani neznáte... Proč to děláte? Proč nepoužijete svoji hlavu? Protože když to budete dělat nyní, budete pak muset poslouchat pořád... Naučte se říkat ne. Každá žena by uvítala ohleduplného muže. No, některá ho doma má, jiná nee. Ale to ještě neznamená, že i když má žena doma neohleduplného muže, že si musí nechat všechno líbit, ne? Jak já tady čtu vaše povídání, které sem píšete docela často, tak hledáte životní lásku a asi zatím nenacházíte. V první řadě si ujasněte, co si necháte líbit a co už ne. A podle toho jednejte. Na do další popíjení alkoholu jste se už měla vybodnout a jít domů. Toto asi stejně nebude typ muže, který hledáte.

Myslim si presne to same..Nevaze vas nic jako deti aj.,a pokud by se chval takto, tak reknu je,oticim se a jdu pryc.takhle jsem potkala spoustu chlapu a pokud jsem to jen trosku necitila a choval by se tak jak vy popisujete, tak rychle pryc..

Víte, proč se ženy naučily neříkat "ne"? Protože když řeknou "ne", tak nikdy neví, jestli neskončí zaškrcené v příkopě... Takže otázka by spíš měla znít - proč nejsou muži schopní pochopit, že "Ne" je kompletní a konečná věta?

To, že chce někdo někoho "překecat" nebo "ukecat" k něčemu, jak se říká, je docela normální. Dělají to ženy můžum, opačně také. Zdější diskuse se zvrhla do polohy "zlých mužů", kteří chudinky ženy do něčeho nutí, což je absurdní.

Vy jste se nechala naprosto normálně překecat a nedopadlo to právě dvakrát dobře. Mohlo to být také opačně a třeba mohl mít výluku autobus, pak byste patrně nezakládala toto vlákno... Nedémonizoval bych to, negeneralizoval.. Vaše rande nedopadlo shodou náhod dobře, nesnažte se proto křižovat muže.