Nic jsem nedokázala

Jsi normální.

Nevíš co je smyslem života...Jsi bezradná...Máš v hlavince zmatek,jelikož se ti bouří hormony.Zkrátka a dobře,dospíváš,to je někdy mazec...Zamysli se řádně a začni dělat to,na co jsi dobrá a na co máš největší talent.

na 13 let máš vytříbenou češtinu a sloh, což mi nějak nesedí, ale třeba jsi v tom dobrá, tak se věnuj tomu

(raději nebudu přispívat do takovýchto podobných diskusí, už tu párkrát bylo, že jsme narazili na "fake" dotaz, ale třeba se mýlím), tak a teď mne někdo ze sys vymažte

Kdy tu píšeš jak tvá kamarádka udělala táhleto a tamto zní to jako čistá závist a ještě to dokazuje tvá poznámka že tvá kamrádka byla poslední, naprosto nedůležitá inforace ale ty jsi ji napsat musela, aby si se cítila, že i když ji tam vybraly tak byla poslední. Prostě závist... A jestli máš takovou touhou něco dokázat, tak se nejprve musíš snažit a ne psát o tom jak ostatní díky své snaze něčeho dosáhly Zkus třeba začít sportovat tam se úspěchů možná dočkáš( Ale jen když pro to budeš něco dělat)

haha.

Měli jsme tu jednu údajnou třináctku, která poptávala jak se stát intrikánkou. Dostala nějaké rady a odkazy a my jsme si pak přečetli v magazínu MF Dnes pěkný redakční sloupek o intrikánech i s těmi radami a odkazy.

Promiňte, ale já jsem ještě docela nedávno měl doma tři pubertální holky a každou chvíli nějaké jejich kamarádky. Když bylo potřeba přibrat někoho dalšího dospělého jako doprovod na školní výlet, pak holky obvykle chtěly mě, protože jsem se mohl poměrně snadno uvolnit. Já mám ještě k tomu docela dobrý sluch a slyším i přes zavřené dveře. Proto vím jak třináctky mluví, jak píší, po čem baží, čím se trápí a co je jim šuma fuk.

Odhaduji, že vám je nejméně čtyřicet.

Ahoj. Vezmi do úvahy ten fakt, že je Ti teprve 13 let. Když se budeš snažit, můžeš toho ještě dokázat spoustu. Teď si užívej čas dospívání a pracuj na sobě. Zlepšuj se v tom, co Ti jde, v čem jsi dobrá. Dávej si cíle které jsou pro Tebe splnitelné. Nesrovnávej se s druhými a nechtěj nad ostatními vynikat za každou cenu. Každý umí něco jiného a je v tom třeba lepší, než ostatní. Důležité je, aby Tě to, co děláš, těšilo a bavilo. Uvidíš, že když budeš vytrvalá a pilná, dokážeš toho spoustu a druzí to ocení, když jim nebudeš vnucovat, že Ty jsi ta nej...To musí vždycky posoudit ti druzí!

Jsi velmi ctižádostivá. Zatím se to promítá pouze jako závist těm, kteří jsou úspěšnější a sama cítíš, že to není v pořádku, že je něco špatně. Zkus tedy využít ten neklid, tu nespokojenost na pohon sebe sama, aby ses něčemu naučila. Teprve trpělivým učením něčemu se může stát to, že v tom budeš vynikat nad ostatními a něco můžeš dokázat.

Dobře se uč a může z tebe být to, co si vysníš – skvělá spisovatelka, lékařka, veterinářka, ředitelka, učitelka, politička nebo cokoliv, po čem zatoužíš a co ti půjde.

Na střední můžeš dělat středoškolskou odbornou činnost, už nyní se můžeš přihlásit na nějakou školní olympiádu, pokud v nějakém předmětu vynikáš.

Uč se cizí jazyk, bez toho je dnes téměř nemyslitelné dělat kariéru. To můžeš i sama, denně třeba pět slovíček a uvidíš za dva měsíce, jakou budeš mít slovní zásobu, sleduj filmy a seriály v původním znění...

Pěstuj koníčky, které tě baví – sport, umění, nauč se na něco hrát. Mrkni, co dělá tvá kamarádka, jestli by ses třeba mohla přidat a chodit s ní na tréninky nebo do LŠU se učit malovat, hrát na něco nebo zpívat, či tam choď sama.

Zkoušej psát povídky, založ si blog, zkus dělat třídní časopis. Můžeš cokoliv, co se ti zamane, celý život máš před sebou, jsi zdravá a máš plno energie.

Neplýtvej s ní na závist, ale napři ji do sebevzdělávání. Jedině tak z tebe něco bude. Když překonáš svou lenost, strach, nechuť a trpělivě se budeš zdokonalovat. Cokoliv, co děláš poctivě, se ti v budoucnosti zúročí. Musí to být ale něco, co tě baví, abys u toho vydržela.

Nebreč tu na netu, ale začni pracovat na tom abys něco dokázala. Ostatní na tebe možná nemají myšlenkami, ale konají a mají větší úspěch. Přihlaš se do sboru, do soutěže angličtinářů, na sportovní akci atd. atd. Možná budeš poslední (někdo to být musí , pokud pro to ale něco uděláš tak dřív nebo později úspěch přijde - skoro každá má schopnost být v něčem dobrý, někdo v matematice, někdo ve skoku, někdo v hýkání (dabér zvuků přírody). Dej si cíl a jdi za ním, ale nemysli si že být dobrý nebo nejlepší jde bez námahy. Nebo zkoušej všechno v dosahu a to co ti sedne nejlíp můžeš dál rozvíjet.

Ahoj,

líbí se mi na tobě, že jsi soutěživá a ctižádostivá, jak už tady dejavu napsala. A to jsou dobré vlastnosti. Napadlo mě, máš nějakou dobrou kamarádku nebo někoho v rodině, komu by ses mohla svěřit s tím samým problémem? Nevím, proč si tak nevěříš. Možná Ti rodiče nevěří a nevěří v tvé schopnosti, proto ta nedůvěra v sama sebe. Rodiče pěstovaly nějaké koníčky v Tobě? Zajímalo je, co tě baví? Co třeba dělat nějaký sport? Ale i když najdeš něco, v čem budeš dobrá, nemusíš být jednička, nejlepší. Snaž se smířit se i s tím. Je to těžký, ale nic jiného Ti nezbyde. Navíc s tím podobným problémem se třeba setkáš i v práci, až budeš dospělá.

Jak jsi přišla na to, že jsi namyšlená? Připadá mi, že se moc řešíš. I kdybys byla, tak co?

Jak reagovat na polourážku, co je podána vtipem, to ti neporadím. Ale asi nějak podobně.

Možná by to chtělo vyhledat nějakého psychologa.

Nemohu posoudit, neznám tě.

Heh, ty a tisice dalsich.

"Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná."

Albert Einstein

Divné, která po tom nejvíce toužím. nic jsem neudělala, Vždycky jsem chtěla něco dokázat, Ale nevím jak. Možná se vám to teď bude zdát divné, ale já cítím, že něco musím udělat, i když ani pořádně nevím co, ale mám potřebu být neustále lepší, že oni na mě myšlenkami nemají. Mám pocit, že mám nejhlubší myšlenky na světě. Ale nemůžu s tím nic dělat. Jsem bezradná... Nevím, co je smyslem mého života.
Ano, ty nevíš co vlastně chceš, nic jsi zatím nepředvedla co umíš a chtěla by jsi být vpředu. Máš jen myšlenky. To je k ničemu, to chce akci. Máš vůůbec nějaké zájmy, v čem by jsi vynikla nad ty ostatní? Prostě si něco vyber a konej, věnuj se tomu. Po čem to vlastně toužíš, jen po uznání? Co rodiče, sourozenci, jak jsou na tom oni? Najdi si VZOR!