Nechat ji odstěhovat se?

No, moc se mi to nelíbí, abych pravdu řekla. Jakou šanci má vztah, kdy se spolu sestěhují takto mladí lidé? Za jak dlouho se vzájemně budou mít plné zuby? Kam se dcera pak bude moci vrátit? Co když otěhotní? Nebojíte se, že se vám úplně odcizí? Kdo vám pak zůstane?

Nebylo by možno jít raději s manželem do manželské poradny a nějak se kulturně pod dozorem rozvést, abyste nedělali scény a dusno doma dceři? Je jí 16, má přítele, ale to neznamená, že vás nepotřebuje. Jasně, že je lepší, když bude někde v klidu, než v dusnu doma, ale ideální to není, stále vás potřebuje.

Vy jste za ni též do 18 let zodpovědná, pokud by se do toho vložila sociálka, mohla byste mít problém. Což při rozvodu není vyloučeno.

Vzpomněla jsem si na paní, které zemřel dospělý syn, nějak se z toho sesypala, navíc byla pak chudá, tak dovolila dceři se odstěhovat k movitému příteli, bylo jí taky tak nějak. Dcera se jí odcizila a nenávidí ji za to. Dnes se k ní ani nehlásí, má pocit, že ji máma hodila tehdy přes palubu.

Jak bych jednala? Za své dítě mám zodpovědnost do jeho plnoletosti...Měla bych o ni takový strach,že bych ji nepustila,v žádném případě.Každá rodina má mít přece svůj stanovený řád a ne,aby si každý dělal co chtěl.U Vás panuje strašná atmosféra...Pokuste se tu negativitu nějakým inteligentním způsobem zastavit,oba dva ! Vaše dcera má právo vyrůstat v klidné,bezpečné a řekněme pohodové rodině a je Vaší povinností jí to umožnit.A co další děti? Také musí denně poslouchat hádky?...Mohou mít trvalé psychické následky.

V 16 nechat bydlet dceru s 16 letým přítelem? To bych nikdy nedovolila, ani by mně nenapadlo o tom uvažovat. Prožíváte těžké chvíle, rozvádět se zatím nechcete. Manžel vás podvádí a vy mu to nechcete tolerovat. No, kdo by chtěl. Zkuste se nad to povznést a jeho zálety jaksi nebrat na zřetel. Vařte, perte, uklízejte, zkrátka zabezpečte chod rodiny. Manžela se neptejte, kam jde, kde byl a o jeho vedlejším vztahu nediskutejte, tvařte se, jakoby nebyl. Tím by měly hádky odpadnout. Vím, že je to pro vás těžké, ale klid pro vaše děti za to stojí. Manžela snadná avantýra časem může přejít a pak mu buď odpustíte, nebo se rozvedete. Myslím si, že vaše 16 letá dcera vás právě v těchto těžkých chvílích potřebuje.

Měla byste řešit situaci doma. Oba – Vy i manžel – jste dospělí a jste povinni dětem zajistit vhodné a klidné zázemí.

Dceru bych v šestnácti letech riozhodně nenechala žít s přítelem.

I já mám názor, jako všechny předešlé rádkyně. 16 letý chlapec není ještě muž, je to spíš výrostek.Podle toho se chová. Nemyslím hned, že špatně, ale je to prostě ještě dítě. Mám 15 letého vnuka a nedovedu si ho představit žít ve společné domácnosti s dívkou - je to takové třeštiprdlo, jako všichni v jeho věku.

Za dceru jste zodpovědná. Odstěhujete ji tam a jak to bude s financemi? Ona ve svých letech jistě studuje nebo je v učení. Z čeho bude žít? A i když je rodina bohatá, měli byste ji s manželem zajistit Vy. Této povinnosti se nemůžete zbavit.

Může se cokoliv stát, rozejdou se /ono je něco jiného občasné rande a něco žít spolu od 16 let nastálo/ , děvče otěhotní...Kam se vrátí?

Můj názor je, že tento vztah jen těžko vydrží, je to moc brzy a navíc moc vážně pojaté. Proto bych na tom nestavěla.

Pokud si skutečně s manželem nerozumíte, odstěhujte se. Máte právo na to, aby Vás vyplatil. A určitě něco levného seženete. A děti? O těch byste si měli s pánem promluvit - i s nimi. Zda půjdou s Vámi, či zda zůstanou u něj.

Ale věšet dívku 16 letému adolescentovi na krk, to podle mě opravdu není dobré řešení a do budoucna nemá žádnou záruku. Vždyť ani ten chlapec ještě v 16 nevydělává, to je budou sponzorovat jeho rodiče? Co takové inkaso, jídlo, prášky na praní, oblečení...? Opravdu to nevidím jako dobré řešení. A nikdy bych na to jako rozumná máma nepřistoupila. Nemá cenu o tom přemýšlet. Jaga.