Co delat kdyz se vam ztrati dite

Nahlášení policii je nejdůležitější. Sama bych asi začala pátrat v okruhu jejich přátel. Zda víte, kde se pohybovala v poslední době, s kým kamarádí a zda má nějakého stálejšího přítele. Dále bych asi zvažovala, zda neodešla ze strachu před vysvědčením - to musíte sama posoudit. Důležité asi je zmapovat poslední dny před odchodem. Potom bych se zaměřila na širší okruh rodiny, kam by se mohla vypravit. Také je důležité, zda je to její první odchod od rodiny a nebo jestli už nějaké problémy řešila podobně (třeba útěk k babičce). Záleží samozřejmě i na tom, jaké máte vztahy mezi sebou, jak spolu komunikujete a zda ji něco v poslední době nenaštvalo - kdyby třeba u Vás hrozil rozvod a nebo něco podobného. Myslím si, že každá taková maličkost pomůže najít souvislosti a důvody odchodu. Ale to je opravdu málo informací na to, jak postupovat. Určitě bych zkusila i nějakou výzvu na stanici, kterou poslouchá. Využila internetu na její email, může někde využít i služeb na připojení třeba knihovny a možná, že na nějakou zprávu od Vás čeká. Ale jak říkám, neznáme pozadí tohoto odchodu, nad tím se musíte sama zamyslet a hledat příčinu. Potom Vás třeba napadne něco, co se zdá sice banální, ale může to pomoci k jejímu nalezení. Moc bych Vám to přála co nejdřív, vůbec si to nedovedu představit v reálu. Asi bych zvážila i službu nějaké soukromé agentury - s tím nemám žádnou zkušenost, ale člověk by asi využil každé možnosti. Ale určitě do toho zapojte celou rodinu, může lépe poradit, protože znají Vás a Vaší dceru a mohou lépe posoudit možnosti. Od nás to jsou pouze obecné rady. A nezapoměňte na mobil, oslovte jejího operátora, zda ho nemůže zaměřit - nejsem technický typ, ale snad je to možné. Víc mě už opravdu nenapadá. Hodně štěstí!

Mně kdysi dcera v 15 letech utekla z domu kvůli škole - ale nejdřív se nám neozvala, tak jsme nevěděli, jestli utekla, nebo ji někdo unesl nebo se jí něco stalo... Na policii se s námi vůbec nebavili, když jsme připustili variantu, že mohla utéct z domu, řekli, že máme přijít za 3 dny, pokud se nevrátí. Rozjeli jsme pátrání na vlastní pěst, obvolali jsme snad všechny lidi, o kterých jsme věděli, že ji znají, oni nám dávali informace a sami zjišťovali další... Stopa nás dovedla do jiného města, kde jsme taky kontaktovali policii, tam byli naopak velice vstřícní, ale nakonec jsme ji stejně našli sami, po 4 dnech neúnavného pátrání, v zapadlé vesničce víc než 100 km od domova. Naprosto nechápala, jak jsme ji mohli najít, ale nasedla do auta, vysvětlili jsme si to a i tu školu pak dokončila v pohodě.

Proto prosím nespoléhejte na policii, zjistěte sami, co se dá, objíždějte a obvolávejte, ukazujte fotky, a hlavně nepropadejte panice.

A samozřejmě se podepisuju pod to, co napsala Lidka.

Moc Vás lituji, ale zkuste napsat věk dítěte, podle toho potom někdo jistě poradí.

Je mi to hrozně líto, mám také děti tak vím,na čem jste. Já bych kontaktovala televizi-třeba NOVU, aby to ihned zveřejnila. Podle mě by jste to měla udělat hned.

že jste to nahlásila na policii je první a správný krok na začátek, ale musíte pátrat hlavně sama a to, že obejdete její nejlepší kamarády a kamarádky aby vám řekli jestli se jim nesvěřila třeba s nějakým problémem atd. V tomto věku by mohlo jít i o nějakého mládence se kterým chce být, ale vy jste jí ho třeba neschválila. Uvidíte, ale určitě to dopadne dobře držím Vám palce