Pomohly Vám návštěvy u psychologa?

Od: Datum: 02.11.14 09:30 odpovědí: 6 změna: 02.11.14 12:01

Když se zpětně podíváte, posunuly Vás někam konzultace u psychologa? Samozřejmě není psycholog jako psycholog. Ovšem já nevím, zda mi pomohly - hodně mi vadí, že jde vlastně o placení přátelství. Přímo po sezení jsem se cítila lépe, ale celkově bych čekala větší posun v životě. To si myslím, že jsem měla skvělou psycholožku i podle recenzí na znamylekar.cz

(Nevím, jestli větší a větší potřeba psychologů není dána také tím, že se tolik zhoršují vztahy mezi lidmi. Jestli není mnohem efektivnější sem tam pořádně promluvit s rozumnou kamarádkou, o které víte, že vás má ráda "jen tak"= ne pro peníze).


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: x*
Datum: 02.11.14 09:34
1) Stacionář mi pomohl jen krátkodobě, cítil jsem to podobně jako ty.
2) Jedna konzultace u psychologa mě neposunula nikam.
3) Ale dlouhodobé konzultace (2 roky) mě posunuly hodně daleko. Ještě pořád zbývá dlouhá cesta, ale moje já před dvěma roky by moje dnešní já nepoznalo.
Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 02.11.14 09:44
avatar

Myslím, že se na to díváte z nesprávného úhlu. Je velký rozdíl mezi psychologem a kamarádem. Kamarád je k nezaplacení a je to často ten nejdůležitější člověk ve vašem životě.

Psycholog není od toho, aby byl kamarádem, stejně jako lékař, ale aby vás posunul si uvědomit důležité souvislosti, abyste se nejen vypovídala a utřídila si myšlenky, ale pochopila, čím si škodíte a čím prospíváte a jaké má souvislosti vaše chování s tím, co vás trápí a tak vám dává do ruky nástroj, jak to můžete změnit.

Samozřejmě tyhle věci vyplouvají z podvědomí do vědomí postupně, nelze čekat dramatickou změnu, kouzelný šém, třesk a víření bubnů a zlom. To se opravdu nestává. Je to postupná a trpělivá práce samotná na sobě. Leccos si uvědomit o sobě bolí, leccos se bráníte přijmout. Buďte k ní i k sobě maximálně upřímná, nehrajte, že jste lepší, než jste. Jste tam kvůli sobě, nikoliv tomu, tam zahrát skvělého člověka, kterého by psycholožka musela milovat a obdivovat a toužit po kamarádství s vámi. Naopak to, že vaše kamarádka není a nebude, jí dává nadhled a možnost vám pomoci jinak, než kamarádka. Ale to neznamená, že jí na vás nezáleží. Samozřejmě, že bude mít radost, když se vám bude dělat lepší, už jen proto, že člověk potřebuje v práci úspěch.

Mluvte tedy o svých pocitech, a to i o svých pocitech k ní, i když nebudou laskavé. Právě ty pocity nenávisti nebo příchylnosti k ní vás rozborem s ní mohou posunout dále a je to i znak, že terapie probíhá účinně. Říká se tomu přenos a protipřenos a zkušený terapeut si s tím poradí. Držím palce a nevzdávejte terapii. Berte to, jako když chodíte s nohou na rehabilitaci. Taky se tam nezanášíte myšlenkou, že vás rehabilitačka musí milovat. Prostě dělá svou práci a vy jen musíte věřit a být upřímná a to chce trpělivost a kus odvahy.

Ohodnoceno: 4x
 
Od: donkarel*
Datum: 02.11.14 10:19

Proto to chce nechat si zaplatit psychologa od pojistovny. Obvodak ti vetsinou kdyz mas nejaky psychicky problem napise doporuceni no a pak muzes navstevovat psychologa jak je ti libo. Treba me docela dost pomohl se uklidnit, prehodnotit priority, atp. . Jedine co mi bylo neprijemne je to ze prijdes za cizim clovekem a uz od prvniho setkani mu mas vykladat vsechny detaily sveho zivota, jako byste se znali roky...

Ohodnoceno: 1x
 
Od: nikc®
Datum: 02.11.14 11:37

Souhlasím s Vámi. Taky mi bylo nepříjemné hned se otevřít někomu cizímu. První a druhý setkání je nejtěžší. V Praze se čeká 2 měsíce než přijde pacient na řadu. Pokud to má na pojišťovnu. Jinak není psycholog jako psycholog, to je pravda. Někomu vám nedělá problém se svěřit. Ale jednou jsem na "zkoušku" byla u psychologa a nechtělo se mi o svých problémech před ním mluvit. Pak jsem šla k jinýmu a bylo to lepší.

doplněno 02.11.14 12:09:

to naufrago. Myslím, že psycholog může soudit. Neměl by, ale může. Stejně taky vy ho můžete soudit. Mě se to stalo. K takovému raději pak nechodit.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 02.11.14 12:01
avatar

To já zase nemám problém, naopak. Když mě neznámý člověk odsoudí, tak je mi to jedno, je tedy snazší se mu otevřít. Psycholog ale soudit nemůže, takže ani to tam nehrozí. To spíš u známých a rodiny se setkávám s tím, že každou blbost zpochybňují a ptají se, jestli to náhodou nebylo trochu jinak. Což někdy není na závadu, samozřejmě ale taky se mi stalo, že z toho vylezla jiná situace, než jakou jsem zažila...

U psychologa jako takového jsem nebyla, ale občas jsme si v práci sedly na pár desítek minut se školní psycholožkou, když jsem měla těžké období s jednou třídou a psychicky mě to deptalo. Pořád mi vnucovala názor, že jsem někdy v dětství utrpěla nějaké trauma, které si promítám do dnešního života, což mi dost vadilo. Asi jsem neměla nejfajnovější dětství, ale neobviňuju své rodiče ze svých neúspěchů v dospělosti, ale to ona nedokázala pochopit. Na druhou stranu, jen to vypovídání se mi občas uvolnilo mysl.

doplněno 02.11.14 12:22:

Já to myslela tak, že i když soudí, tak by si to měl nechat pro sebe. Jestli to některý dá najevo, tak je to vysoce neprofesionální a ano, k takovému raději nechodit.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 02.11.14 11:43

Mně psycholog nic nedal. Chodil jsem k němu asi rok. Už od druhého setkání mě donutil chodit na skupinovku. Já introvert, který mám problém říct o svém problému i jen doktorovi mezi 4 očima. Nakonec jsem se na něj vybodl. Teď chodím za psychiatrem a ten mi aspoň píše i léky a budeme řešit jestli hospitalizace nebo stacionář.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.