Jak přežit syndrom vyhoření

Od: Datum: 01.11.14 22:13 odpovědí: 9 změna: 02.11.14 17:47

"jdi k psychologovi"..."začni sportovat"..."nepracuj tolik"...
Takové věci mi jsou k ničemu,ale hodilo by se mi,kdo s tim má zkušenosti,jak s tim sám bojoval? Chci se tomu postavit sám a ikdyž jsem ve finanční tísni=musim makat jak barevnej; Jak předejít syndromu? Jelikož už hatim svoji práci,chci od toho utéct,vymlouvám se a různý blbosti...řekněte mi tip,jak pomalu,ALE jistě začít qa nespadnout,sám se sebou vyhrát a věřit zase


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 01.11.14 22:20
avatar

Musíte toho o sobě napsat trochu víc. Jak se to projevuje, jaký typ práce děláte, v čem spatřujete problém a kdy to jde a kdy to nejde. Pod "hatím svou práci" si nepředstavím vůbec nic. Berete to jako kdo z toho, jako by to byla nemoc, ale sám se sebou se prát nemůžete. Pokud to přesáhne určitou hranici, už se s tím moc nedá dělat, jen to skrývat před okolím a pro to, jak daleko to zašlo, je potřeba vědět, jak je to u vás, co vás v práci trápí. Trochu víc se rozepište, prosím.

doplněno 01.11.14 23:40:

Milý serky,

zdá se, že vás namotivovali při vstupním zaškolení opravdu důkladně! Úspěch je jen o tom chtít, musíš pozitivně myslet a takové ty řeči. Na mne to ani nedělá dojem syndromu vyhoření, jako spíš zoufalé a přehnané snaze uspět – možná ve snaze, aby vás nevyhodili. Ale možná, že z toho se stal jediný nebo hodně podstatný zdroj vašeho sebevědomí. Své dělá i to, že prodej je spojen s adrenalinem a silnou manipulací druhého člověka, je to v podstatě dost tuhý boj. Tedy pokud prodám, jsem dobrý, neprodám, nestojím za nic. A to je hodně špatně.

Je potřeba si především uvědomit jednu věc: každá věc má svůj prodejní vývoj, speciálně tyhle služby. Po počátečním nadšení a prospektorském období lidi získají řadu špatných zkušeností, ale též protilátky a jde to ke dnu. Stačí se podívat na pyramidové produkty a jejich nadšené prodejce v 90. letech, prodejce pojištění, prodejce přefinancování hypoték ap.

Nevím, jestli děláte v bance, nebo to lidem nabízíte na ulici či přes známé, ale s tímhle vývojem počítat musíte a není naprosto závislý od vás a toho, jak moc jste výřečný, pozitivní a kdo ví, co ještě.

I velké podniky ví moc dobře, že nemohou být závislé jen na jednom produktu, protože může krachnout trh, takže vypouští drobná chapadýlka a zkouší to s jinými výrobky, jestli se na trhu chytnou, aby, pokud dojde ke krachu nebo poklesu zájmu o hlavní produkt, se nemusely položit a zavřít. Je moc dobře, že i vy máte komplementární fyzickou práci, kde si aspoň trochu vysadíte a odpočinete od tohoto typu stresu.

Nemůžete být závislý jen na jedné věci nebo vztahu, ať je to cokoliv. Kdyby to odešlo, neměl byste pro co žít. Takže trochu nadhledu a počítejte s tím, že vše má svůj vývoj, tedy začátek, maximum i padání po křivce dolů ze zenitu a udělejte si náhradní plán, co pak. Jsou věci, které jsou na vás nezávislé a dějí se bez ohledu, jestli je chcete nebo nechcete a to, co platí dnes, může být zítra jinak. Navíc křečovitá snaha je cítit ve vztazích i byznysu a spíš toho druhého odrazuje. Jako byste mačkal v ruce hrst písku a ta vám protékala mezi prsty sevřené pěsti. Když pěst povolíte, písek tam zůstane. Věci se nedějí jen proto, že to tak chcete. Rozumíte, co jsem chtěla říci?

Pokud jste navíc přetížený, unavený, frustrovaný, že se vám nedaří, bez možnosti se někomu svěřit, nepřístupný si nechat pomoci, je to spíš jistá cesta k infarktu a osamění, než k úspěchu. Pokud své sebevědomí budete čerpat i z něčeho jiného, než z toho, jak jste někoho zmanipuloval a zmámil na nějakou smlouvu, vyřval nějaké družstvo zoufalců, že málo prodává nebo vyrábí, uvidíte, že vám to dá i patřičný nadhled a nebudete tak závislý na tom, když se momentálně nedaří a paradoxně můžete i díky tomu být úspěšnější.

Nečekejte na nějaké životní neštěstí nebo nemoc, aby vám připomněla, co je ve skutečnosti opravdu důležité a na čem záleží. Zajímavé je, jak to člověk rychle objeví, když se probudí na nemocniční posteli. Najednou není důležité, s kým máte obchodní schůzku a kde co zařídit, ale jen vaše bolest, osamění a najednou se i vynoří plány, které jste dávno od puberty zasunul kamsi dozadu do mozku a zapomněl na ně.

Myslím, že velmi dobře uvnitř víte, jak vás čtu, co máte dělat, že nemá smysl vám radit, že máte odpočívat, relaxovat, svěřit se, nepřepínat se a dělat i něco jiného a i vy sám víte, že když to děláte, je vám líp. Jak už si to zorganizujete, je jen na vás.

doplněno 02.11.14 15:23:

Všichni jsme svým způsobem srabi a bojíme se vylézt z toho křeččího kolečka do neznámého prostoru. Ale pokud se má člověk někam posunout, musí dělat věci prostě jinak, než to 100x marně zkoušel před tím, jinak se nehne z místa. A k tomu právě patří překonávání strachu a pohodlnosti. Kupodivu, i když se nezadaří, člověk z toho nemá tak špatný pocit, jako když neudělá nic nebo to, co chtěl. Může si totiž pak říct: "A co? Aspoň jsem to zkusil!" a pak to v sobě uzavřít a jít dál. Když neuděláte to, co chcete a máte, pak si to vyčítáte celý život. Pokud se zadaří překonat ten strach, je to 1000x silnější než nejsladší profesní úspěch a je to jeden ze základních kamenů sebedůvěry. Držím palce! :)

Ohodnoceno: 7x
 
Od: serky
Datum: 01.11.14 23:06

Pracuji jako finanční proadce.Přiznávám se,jako každý jsem to bral spíše jako stroj na peníze,zábavu atp.Postupem času jsem se o to zajímal,chtěl více umět,dělat profesionální práci a zde se tal kámen úrazu.Přestaly jít obchody,nebo velmi stěží,jelikož jsem sám osobně zničenej,vyčerpanej,ale naopak to nechci vzdát.

Takže,když mám obchod,vyjde mi 1,2 lidi v týdnu,jsem happy a funguje to suprově,vracim se do života,ale jakmile 3 obcody nevyjdou,seseká mě to,neumi se přesto přenést a obviňuju se,víc se učim,přemýšlim a 14 dní je pryč,žádný obchod.Řikám si pak,je to pro mě? Pak vyjde obchod a opět,kolečko zpět.Pořád dokola.

Od: serky
Datum: 02.11.14 15:13

Velice vyčerpávající odpověď,ale díky.Je pravda,že mě baví asi ten adrenalin a možná i se stal mým jedeiným zdrojem zábavy,zdroje všeho.Problím taky bude,že chci uspět,strašně moc do toho dávám,ale bohužel dobrosrdečnost asi nejde zmrazit na delší dobu.Neříkám,že by to byla hrozná práce,já pracuji a dělám ji tak jak se má,žádné 20leté techniky všech "finančních poradců".Jak řikáte,vim už dávno a dlouho,co chci "JÁ" dělat.Proč to nedělám? Jsem srab v tom,že to nechci vzdát,ikdyž jsem překonal hrozně moc,naučil se neskutečně hodně.Když o ukončim,vim co mám dělat,jak začít,kde začít.Jednoduše se bojim,že se vzdám,vyvěsim bílé vlajky,přitom jsem třeba už u cíle.Vládne u mě perfekcionismus na fanatický úrovni,asi :D Díky za odpovědi,tahle mi to popsala dost jasně,logicky.

Datum: 01.11.14 22:23
avatar

Stoprocentní návod je až směšně jednoduchý - pečlivě se vyhýbat jakémukoliv zaměstnání s lidmi. Snadno se to řekne, hůř udělá, to je bez debat, ale skutečně to funguje. Mám tento fakt osobně ověřen. *kafe*

Ohodnoceno: 0x
 
Od: serky
Datum: 01.11.14 23:02

To máte pravdu,pracuju s lidmi každý den.Obchoduji s věcmi pro lidi,seznamuji se s lidmi,vedu tým lidí a všude je nějaký problém.Můj problém je,že už to zkouším tak dejme tomu 3-4měsíce překlenout,ale stále to jde hůř a hůř.jsem na vše naštvanýmbez energie,když vyjde obchod,opět mám energii zpět,nevyjde,tak jsem zničenej zase. Mám další prác,kde makám fyzicky a věřte,nebo ne.To je mega úleva :D

Datum: 01.11.14 22:31
avatar

Bezpodmínečně nutně musíte někde "dobíjet baterky" - tj. mít nějaké činnosti diametrálně odlišné od vaší práce a také přátele, kteří jsou úplně mimo vaši práci, dělat to, co vás nejvíce těší a také se na své koníčky těšit. No a psychologové tady jsou přece i od toho, když se cosi na duši porouchá - auto si také sami neopravujeme a se zlomenou nohou také jdeme k odborníkovi, tak proč s pochroumanou dušičkou nejít?

Ohodnoceno: 3x
 
Datum: 02.11.14 07:17

Dám vám tu nejlepší radu. Nedělejte to! Vaše "práce" je postavená na oblbnutí a podvedení vašich klientů. Pokud je potencionální přesvědčovaný klient už trochu znalý a dá vám košem, tak máte sydrom vyhoření, ale když se vám povede kšeft, tak vyhořel klient. Připomíná mi to reklamu na pohřební službu - Vaše smrt, naše radost.

Ohodnoceno: 2x
 
Od: serky
Datum: 02.11.14 15:21

Respektuju Váš názor,ale já tu nejsem od toho,abych oblboval lidi.Ano,obluju je obchodně,manipuluju,ale tak,aby nám to oboum prospělo.To znamená,abych měl spokojeného klienta a dostal za to zaplaceno. Jinak ostatní se nemění a díky :)

Datum: 02.11.14 17:47
avatar

Dost by mě zajímalo, jak se oblbuje a manipuluje člověk tak, aby to prospělo oběma stranám, děkuji za vysvětlení.

Mám tu samou radu - jinou práci, pokud možno s co nejméně lidmi. Tlak, abyste oblboval a manipuloval, a tudíž uzavíral kšefty, je neúprosný a nezmění se. S každým dalším neúspěchem se Vám to připomene dvakrát tolik.

Ohodnoceno: 1x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.