Dobry den. Nasel jsem si strasne super pritelkyni. Mame toho strasne spolecneho, rozumime si, mame stejny vkus a je pro me samozrejme strasne pritazliva. Jenze stale se tak nejak bojim do toho jit opravdu po hlave a v podstate tomu brani jedna jedina vec a to je odlisna povaha. Ackoli nejsem nijak velky introvert tak mam rekneme 5 dobrych kamaradu se kteryma se vidam nekolikrat do mesice a pak treba dalsich 10, ktere obcas navstivim, abychom si popovidali.
Pritelkyne to ma uplne naopak. Hned jak dorazi domu ze skoly (studuje 2 rocnik VS a bydli u rodicu) tak vyrazi nekam za prateli. Ona ma desitky nebo stovky kamaradek ale i kamaradu, nedela ji problem setkat se postupne za vecer treba se 3 znamymi a takhle to opakuje nekolikrat za tyden (kdyz neni se mnou samozrejme).
Ze zacatku mi to nevadilo, jelikoz jsem to nevedel a navic to vypadalo mezi nami tak, ze jde jen o pratelstvi, mela velky problem s vyjadrenim toho, ze me ma rada i fyzickym kontaktem se mnou (presto vztah chtela ona a ja se do ni zamiloval az po par tydnech, kdyz jsem ji poznal vic) - no a asi nemusim psat jake pak bylo me prekvapeni, kdyz jsem zjistil, ze ve skutecnosti neni zadna stydliva holka 
V cem vidim problem? Bohuzel na ni trochu zarlim, ne proto ze by mela hodne kamaradek, ale spis mi vadi, ze nema problem vyrazit s nejakym z jejich kamaradu treba do kina nebo prosedet ve dvou vecer u piva v hospode. Nechtel bych ji nijak ublizit a vycitat ji to nebo ji zakazovat stykat se s kamarady, takhle jsem si s zadnou holkou do noty nikdy nepadl, ale kdyz vam rekne, ze vcera byla s kamaradem v kine na filmu (na ktery jsme mohli jit spolu), nebo ze posedela s kamaradem hospode, tak me to opravdu prilis nepotesi. Ja verim tomu, ze je mi verna, vztah by mel byt zalozen na vzajemne duvere, jenze kdyz mi chodi po kinech a hospodach s cizima klukama (nereknu kdyby sla nejaka parta, nebo by me aspon obcas vzala s sebou...) tak se o ni bojim.
Je to normalni a ja jsem starej zarlivec a mam s tim neco delat nebo je naopak normalni se o ni trochu bat kdyz jde ven sama s nejakym kamaradem? Vim, je zadana, rozumna a rozhodne hned jen tak s nekym neflirtuje, ale nejradsi bych ji mel jenom pro sebe (vim ze je to nesmysl, mysleno spise obrazne)...
5x
Ahoj, měl jsem dříve podobný problém. Měl jsem trošku problém s tím, že jsem pořádně neznal přítelkyně přátelé. Proto jsem se rozhodl, že se více poznám s kamarády přítelkyně, což mi straně pomohlo. Zjistil jsem, že se opravdu nemám čeho bát a přestal jsem žárlit. Ono jako nebylo to úplné žárlení, že by se s někým spustila, spíše žárlení z toho důvodu, že je s někým jiným víc než se mnou.
Důležité ve vztahu je komunikovat, doporučuji trošku si o tom promluvit, dát jí návrh, jestli můžeš poznat její přátelé a trávit s nimi také více času. Určitě ti to pomůže, než jen sedět doma a přemýšlet nad tím, co se může stát.
Pod to se klidně podepíšu
, jen dodám, že by mě zajímalo, jak se k tomu staví ona přítelkyně. Když může jít do kina s ním, proč tam nejde, proč ho mezi přátele nebere. Tam bych viděla nějakou potíž.
3x
S vaší povahou a s povahou té dívky to bude hodně nerovnovážný a namáhavý vztah. Vy jste se zamiloval, ale ona zřejmě ne. Svědčí o tom hlavně to, že nic nezměnila ze svých původních zvyků, kdy vás neznala a nestojí ji za to něco měnit. Zamilovaní lidé chtějí spolu sdílet pěkné filmy, zajímavé akce, chtějí se sice setkávat i s přáteli, ale pospolu s partnerem. Zamilované dívky nechodí samy ven s nějakým kamarádem. To už musí mít vážný důvod.Dívka vás ve skutečnosti bere jen jako dalšího přítele v řadě těch ostatních. Nenalhávejte si, že je to jinak. Až se do toho vztahu ještě více zakousnete a pak teprve prohlédnete, že to není to pravé ořechové, budete dost trpět. Vy potřebujete někoho, u koho budete vy na prvním místě při volbě co s načatým večerem, vy budete ten, s kým si dívka ráda posedí u pivka anebo zajde do kina. Já bych vycouvala anebo bych při nejmenším nebrala tento vztah vůbec vážně. Víte, že na vás ta správná dívka ( pro vás) ještě někde čeká? No, jistě! Věřte mi !
Já bych to tak jednoznačně neviděla. Z dotazu není jasné, proč tazatel o kamarádech a různých setkáních dříve nevěděl (nezajímal se? neměl pro přítelkyni čas?). Jestli mají čas se vidět jenom párkrát týdně, nelze podle mne po dívce chtít, aby sedávala doma, když tazatel právě nemá čas.
Ale třeba je v tom ještě něco jiného ...
0x
Jako je velice fajn si říct, vsak o nic nejde, jsou to jen kamaradi vaší přítelkyně. Ale já v tom problém vidím a pochybuji, že se prestanete trápit žárlivostí. Jde o to, ze mate každý jinak nastaven způsob trávení volného času, což do budoucnosti muže dělat problémy. A vadí vám to uz nyní, takže vám to asi bude vadit pořád. Přítelkyně pravděpodobně kvůli vám neomezi počet kamarádů. Takže se s tím buď vyrovnate, nebo se budete uzirat i nadále. Ma to pro vas smysl udržovat takový vztah?
Problém je u toho chlapce. Sedí doma a přemýšlí nad tím co se může a nemůže stát. Je potřeba, aby se změnil on. Buď tedy, aby se více vměstnal i mezi přátelé jeho přítelkyně, nebo aby si o tom s ní promluvil, že má takový problém. Jak říkáte, ona se určitě nezmění a neomezí kontakt s přáteli, vím to z vlastní zkušenosti, měl jsem podobný problém.
Takže vše záleží na něm, jak se k tomu postaví.
Jenže problém je prostě jen v množství kamaradu a způsobu traveni volneho času. Jestliže si v tomto dvojice nesedne hned na začátku vztahu, vždycky ten jeden ze vztahu bude trpět. Nikde totiž není napsané, který ten zpusob je lepší. Podle me toto nikdy nebude dělat dobrotu.
Pokud se ten jeden nepřizpůsobí tomu druhému, tak to je problém. Když se prižpůsobí on jeho přítelkyni nevidím problém, ale přítelkyně by si také měla uvědomit, že má partnera a brát ho sebou a také naopak aby on bral přítelkyni mezi své přátelé.
doplněno 30.10.14 16:21:Problém v množství přátel nevidím ani trávení času. Proč by on nemohl jej trávit s ní a jejími přáteli?
A to je, oč tu běží. Přizpůsobení se. Kdo komu. Ve vztahu je třeba tolerance, ale představa, jak můj přítel jde do kina s kamaradkou ve me působí nadměrné zvednutí hladiny adrenalinu, načež provedu uchop válečku na nudle do zdvižené pravice. Následuje odhod válečku směrem k pritelove hlavě. Jestli trefim cíl, není tak podstatné jako to, ze mě chození do kina s cizí babou prostě vytaci. A takto se zřejmě cítí i náš tazatel.
Pokud to neví dopředu, že jde ona s nějakým kamarádem sama do kina, tak to bych byl nervózní i já. To bych si hned s přítelkyní vyjasnil. Ale pokud ona mu řekne dopředu, že jde s kamarádem do kina, má se nabídnout a zeptat se, jestli může jít s nima atd.
Pokud jsou s přítelkyní každý jinde a ona tráví volný čas s kamarády, tak je to docela normální, proč sedět doma
Pokud ale mají možnost se vídat častěji, ovšem slečna jí nevyužívá a raději než s přítelem jde ven s kamarády, tak tak je asi něco špatně. Kdyby přítel chodil ven raději se všemi kamarády, než se mnou, tak by to asi dlouho přítel nebyl. Neříkám přátele odkopnout a být jen a jen s přítelem, ale najít kompromis. A ruku na srdce, málokterý zamilovaný člověk chce trávit společný čas s milovanou osobou v doprovodu jejích početných kamarádů.
.
Napsala jsem to nepřesne "veškerý volný čas v doprovodu kamarádů" . S přítelem samozřejmě mezi přátele chodíme, je to normální. Ale taky je normální mít se chvíli jen sami pro sebe. S houfem kamarádů za zadkem se romantika špatně vytváří 
.
A to ještě ani raději nezmiňuji možnost, že kluci kamarádí s holkou málokdy s čistými úmysly, vlastní zkušenost.
Mě to přijde normální, že vezmu přítelkyni mezi své kamarády nevím jak vám. Samozřejmě máme kdy, kdy jsme spolu sami, ale nemáme s tím problém jít s mími nebo jejími kamarády ven. V tom problém není. Myslím si, že problém je v tom, že buď ona ho nechce brát mezi své kamarády a nebo on nechce chodit s ní někam v doprovodu jejích kamarádů. Jestli je problém v něm, tak to je špatné, protože ho to akorát bude víc a víc užírat.
0x
Mně osobně to připadá spíš jen jako přátelství. Vztah je o něčem jiném. Ne o touze někoho vlastnit a nárokovat si jeho veškerý čas, ne o trávení času raději s jinými a partnera z toho vynechávat...Chybí tady tolerance, snaha o kompromis. Nepíšete nic o tom, zda jste s přítelkyní o tomto mluvil, zda jste jí řekl, co Vám vadí a zda jste se snažili jeden druhému vyjít vstříc a přizpůsobit se tak, abyste byli spokojení oba. Co se týče žárlivosti - to je především nedostatek důvěry k sobě samému. Ono nízké sebevědomí také udělá své... Takový vztah - nevztah - nemá smysl ani pro jednoho z vás. Nic ve zlém, ale ujasněte si oba dva, co vlastně chcete. Zda se trápit vzájemně, nebo si užívat života společně, či každý sám..
0x
Dokud si neuvědomíte, že vztah je především důvěra, tolerance a komunikace, a dokud nebudete schopen brát svou partnerku se vším všudy (tedy i s jejími kamarády, kamarádkami a přáteli), nemá pro Vás smysl vztah s touto (ale ani žádnou jinou) dívkou. Bez důvěry a tolerance nemá smysl žádný vztah.
Píšete, že jste introvert, že máte jen pár přátel, kamarádů a známých. Vaše dívka má jinou povahu, je jinak zaměřena a více stojí o společnost. Buď se to naučte tolerovat (nepřemýšlejte, "co by se mohlo stát"), nebo si najděte partnerku podobně zaměřenou.
Z Vás se extrovert nestane a chtít omezovat partnerku je prvním (spolehlivým!) krokem k ukončení vztahu.
Žárlivost je nedůvěra v sebe sama, touha vlastnit partnera, podceňování partnera (i sebe) a ubližování partnerovi.
To vše, co píšete, je ovšem potřeba i z druhé strany. Pokud bude slečna výrazně upřednostňovat veškeré kamarády před přítelem, vztah fungovat nebude.
doplněno 30.10.14 21:16:Čteme to samé, jen evidentně jinak cítíme.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.