Insolvence a exekuce

Tady v tomto případě se Insolvenční zákon vykládá různě. Převládá ten názor, že jestliže dlužník na sebe podal Návrh na oddlužení tak se veškeré exekuce pozastavují. Tudíž i ty na plat. Problem je někdy v tom, že účetní vlastně nemá nic v ruce o tom, že dlužník je v insolvenci. Takže může čekat na to, až dostane vyrozumění od soudu a dlužníkovi stále provádí srážky. Ty by však neměla zasílat exekutorovi, ale měla by je dát do depozita a po schválení oddlužení tyto finance předat dlužníkovi. Ten rozhoduje o tom, zda budou dány coby mimořádná splátka, Praxe je však taková, že většinou tyto finance jdou k insolvenčnímu správci.

Někde účtárna přestane srážky provádět a dlužníkovi vyplácí celý plat.

Exekutor NEMÁ nárok tyto finance vyžadovat.

Dobrý den,

od počátku tohoto roku je situace jasně daná (§ 109 IZ). Po zahájení insovelnčního řízení lze exekuci naříditm ale nelze ji provádět. To znamená, že exekutor nesmí činit úkony v exekuci, například prodat dům.

Z tohoto pravidla je ale zákonem stanovena výjimka: exekutor po zahájení insovlenčního řízení může provádět úkony v exekuci (i přes zákaz výše uvedený), které směřují k zajištění majetku dlužníka. A jako nejčastější případ jsou uváděny právě srážky ze mzdy. Tyto tedy exekutor, respektive mzdová účetní zaměstnavatele, tedy provádět může, ale nesmí již prostředky být exekutrem použity pro uspokojení jím vymáhané pohledávky. Nejčastěji tedy dochází k deponování těchto prostředků u zaměstnavatele.

Po vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka v insovlenčním řízení pak exekutror nesmí provádět žádné ukony v exekuci, tedy ani výše uvedené.

JUDr. David Vozák