Jak zapomenout

Od: Datum: 13.10.14 21:50 odpovědí: 8 změna: 04.09.15 21:36

Poraďte prosím, jak zapomenout na člověka, který potřetí vstoupil do mého života a kterého jsem milovala.

Uvěřila jsem ženatému muži(vím, že to není správné) rozvedla se kvůli němu (abych nedělala blbce ze svého muže), snili jsme o tom, že spolu zestárneme, měli jsme mnoho společného a bezstarostného, užívali jsme si života, nákupů, kina, divadelních představení, přírody, vjemů, prožitků... o všem jsme diskutovali, vyměňovali si poznatky, smáli se, byli jsme bezstarostní lidé (skoro padesátiletí) a pak konec, výčitky k postavě, nesoulad v názorech, nepovedený rozvod a mé opuštění milujícího zaměstnání a co náhle zbylo. Výčitky, nenávist, vzpomínky, sobeckost a obavy... a má bolest.

Jak se to stane, že z milující osoby je náhle cizí člověk? Že by to bylo tím, že v každém z nás je bílá a černá stránka?

A , když je to pohodlnější tak vystoupí ta černá a žije s námi... Stále si kladu otázku proč to je a jek zapomenout.

Bolí to moc a smutek a bolest nepřebijí ani slzy ani vztek nic, prostě nic. Mám ho pod kůží, v hlavě, všude ho vidím a .. nejraději bych mu plivla do tváře...

Poraďte co mám dělat, jakou cestou se vydat. Děkuji :) eM.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 14.10.14 08:19
avatar

Ten ženatý milý se kvůli Vám také rozvedl? Nebo jenom sliboval?

A když to byla tak velká láska, jak píšete, vzali jste se? Píšete sice cosi o nepovedeném rozvodu, ale asi se špatně orientuji, nevím, zda to byl rozvod s prvním, nebo tím "panem nebeským".

Ve Vašem věku už jste měla vědět /než to začalo/, že každý vztah, i ten sebekrásnější, jednou časem zevšední a někdy možná i vyšumí. To je život. Společný vztah je hlavně o toleranci, souznění, vzájemném pochopení toho druhého. Někomu to vyjde, někomu holt ne.

Už je na všechno pozdě, ale měla jste se držet svého manžela a vykašlat se na ženatého milého. Pokud jste měla manžela ráda, rozumněli jste si a k rozvodu došlo jen z morálního hlediska /abyste z něj nedělala blbce/, myslím si, že byste spolu svůj život byli zdárně dožili.

Jakou cestou se vydat? Snažit se zapomenout. Bude to trvat dlouho, ale čas je opravdu nejlepší lékař. Dneska jste rozlítostněná, rozbolavělá, za 5 let to bude lepší a za 10 let - kdo ví, zda si na zlotřilého milého ještě vzpomenete.

Možná byste se mohla zkusit přiblížit znovu ke svému bývalému muži. Pokud si tedy nenašel novou ženu, vztah bych Vám rozbíjet neradila. Ale pokud zůstal sám, mohli byste si oba vzpomenout na společně prožité chvíle s tím, že chybu může udělat každý a třeba by Vám dokázal odpustit. To ale musíte vědět jen Vy sama, zda je pán sám, jak se Vám s ním žilo, zda byste chtěla Vy. Pak by záleželo i na tom, zda by chtěl i on. Některý by Vás rychle vyprovodil, ale možná má takovou povahu, že by dokázal odpustit. Chybující jsme všichni.

Pokud by zájem neměl, nebo byl už znovu zadaný, po padesátce si myslím, že bych už žila sama. Jistě máte děti, radost z vnoučátek, mohla byste se věnovat koníčkům, číst, plést. Nechci Vás nutit, abyste snad dožila v celibátu, ale bála bych se dalšího možného zklamání. Ve vyšším věku se už daleko hůř snáší, než když je člověku 20. Jaga.

Ohodnoceno: 5x
 
Od: misaflorianova
Datum: 15.10.14 19:15

Ten milý údajně došel k rozvodu, prý během přelíčení omdlela jeho žena, takže rozvod neproběhl. V tu chvíli mi došlo, že už asi nikdy neproběhne, tedy za mé existence a vztah jsem po nějaké době ukončila.

Žiji vedle svého bývalého manžela, který nic nevyčítá, snaží se, aby žití pod jednou střechou bylo příjemné, ale...

Soužití bývalých manželů pod jednou střechou není zrovna ideální, byť na povrch je velmi spokojené a funkční.

Vím, že bych měla být ráda, ale má nevěra také nebyla bezdůvodná.

Nicméně děkuji za odpověď a Váš pohled. Jistě během pár měsíců, možná let na pana božského zapomenu a budu se dívat na svět radostněji než-li doposud. eM

Datum: 15.10.14 19:22
avatar

Ano, údajně. Kdyby se skutečně rozvést chtěl, tak to udělá, zbytek jsou pouze výmluvy.

A nechci být zlá, ale Vy jste zničila sny a plány třeba nynějšímu exmanželovi, a přitom fňukáte jen sama nad sebou, jak nevěra nebyla bezdůvodná atd. Kdyby on byl pořádný chlap, tak Vás vyrazí a šmitec, a on se Vám ještě snaží zpříjemnit bydlení. Možná se snaží dát Vám druhou šanci, využijete jí, anebo ji zahodíte kvůli pár týdnům poblouznění nějakým lhářem? Pokud ale s manželem už skutečně nechcete být, proč neodejete jinam?

Možná jsem ostrá, ale pro nevěru a případný vztah se ženáčem opravdu nemám pochopení, nezlobte se.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ruze®
Datum: 15.10.14 19:26
avatar

Najít si nového a hlavně NEZADANÉHO partnera a nežít vzpomínkami a užírat se vztekem a lítostí.Statistiky v těchto případech hovoří jasně,až 95% mužů se kvůli milence nerozvede,mají doma ,,svý jistý,, a skoro v 50-ti a to ani dříve do nové nejistoty nepůjdou.Jenže některý ženy jsou prostě nepoučitelné,je to marný,je to marný,je to marný a navíc,,Nikdo si nepostaví své štěstí na neštěstí druhých,, to je stará věc.Takže hlavu vzhůru a dlouho netruchlete,roky utíkají velmi rychle ať nakonec nezůstanete sama.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 15.10.14 19:34
avatar

Jakou cestou se vybrat? No přeci tou svojí, ne? Kdopak vám toto vaše trápení způsobil? Nebyla jste to tak trošku sama? Tudíž je dobré si svoji chybu přiznat a jít dál. Aha, bolí to. Jistě, každá chyba v životě bolí a platí se ni. Ale jste na světě a máte před sebou ještě spoustu let pro žití, tak proč si ničit budoucnost špatnou a nepovedenou minulostí. Píšete, že jste byli bezstarostní padesátiletí lidé. Snad ale stojíte nohama na zemi a víte moc dobře, že bezstarostnost v životě neexistuje. Pokud jste to zažívala, tak je jasné, že v tom zapracovala zamilovanost, růžové brýle a chemie - pudy, feromony atd. V přírodě to bývá tak proto na začátku vztahu, aby se mohla založit rodina, zplodit děti. Pak zamilovanost opadne a vztah buď vydrží, nebo ne. Vy jste už potomky neplánovala, chtěla jste jen tu nekončící zamilovanost. Ta ale není nikdy věčná. Většinou se říká, že vše zahojí čas. Platí to i pro vás, ale musíte se přestat piplat v minulosti. Zaměřte se nyní na sebe, ale probůh už neshánějte dalšího chlapa, nakonec stejně zjistíte, že jsou všichni jako přes kopírák stejní. Co kdybyste se začala věnovat něčemu, co vás opravdu baví? Do toho kina, divadla atd. můžete totiž chodit i sama.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: em*
Datum: 16.10.14 20:59

Všem děkuji :) Tohle jsem potřebovala, jiný pohled a ne jen ten svůj, úzký.

Přeji všem ženám, i sama sobě, abychom potkávali muže s vyřešenou minulostí :)

Vzhůru do života!

Od: ivca1
Datum: 04.09.15 21:13

Jak zapomenout, to se taky ptám a často...Mě potkalo téměř to samé co tazatelku, jako přes kopírák...jenže, ještě o něco hůř...v zaměstnání, naštěstí ne na stejném pracovišti...byla to neuvěřitelná vášeň...mě 46 a jemu 49...Oba jsme byli zadaní, ale neuvěřitelně zafungovala chemie, taková vášeň, bylo to neuvěřitelně silné...věřila jsem mu každé slovo...říkal, že mu manželka už dlouho zahýbá, odchází po večerech za milencem a on musí sám hlídat syna, dokonce ho fackovala, kradla peníze... apod...nikdy by mě nenapadlo, že je to všechno lež...

A pak z ničeho nic...konec...prý potřeboval být sám, protože ho čekal rozvod... prý budeme kamarádi...přijala jsem to...tak jsem byla velkorysá...vážila jsem si ho jako člověka...ale on mě po čase přestal zdravit a když jsem šla kolem tak se otočil zády ke mě...zkusila jsem na něj promluvit...utekl přede mnou jak před prašivým psem...takový to byl hrdina...ani se mi nepodívá do očí...Po roce jsem ho potkala...samozřejmě s jinou ženou...pravděpodobně s tou svojí, co byla tak hrozná...byla to nádherná žena...bylo mi jí lito, jakýho má manžela...

Teď jsou to dva roky...mě to bolí stále, hodně,...vidím ho každý den v práci...nemluví se mnou...ale zdravíme se...vím, že na něj do smrti nezapomenu...na pár týdnů krásných slov a plánů atd...a na to, co mi pak předvedl...

Zůstala jsem se svým manželem, a vím, že v jeho případě jsem kdysi zvolila správně...strašně si ho vážím...motýlci v břiše už to ale nejsou...ale vím, že je to člověk, který pro mě i přes mnoho hádek a neshod moc udělal...prožili jsme spolu mnoho těžkých chvil, finanční propady...apod...ale už vím, že ho neopustím...

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 04.09.15 21:36
Tak to klobouk dolu pred vasim byvalym manzelem ze s vami stale zije pod jednou stredchou. Opravdovy charakter, tak snim bezte na rande
Ohodnoceno: 0x
 

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.