Přecitlivělost u mužů

Jistě to by mohla být dobrá odpověd´.Ted´je otázka odkud moje emotivnost má kořeny.Nemohla by ji mít v sexuální zdrženlivosti?A ta zase vyplívá mimo jiných z obav nechtěného otcoství.Možná i proto toto téma mě tak zaujalo...

Do hlavy si nevidím.Nicméně vám děkuji za vaše rady.

To chce zkusit někoho, kdo do té hlavy vidí mnohem líp. Myslím si, že dneska už to není takové tabu a že za psychologem chodí víc lidí, aniž by si o nich někdo myslel, že jim hrabe.

Babičko Nechci kopírovat,ale je tomu tak.Vy svůj život nežijete /bez urážky/.Nevíte,co znamená mít ženu,děti,o které se musíte starat.Zároveň se snimi radovat.Prožívat krásné chvilky,co se týče rodiny a vůbec života jako takového.Jít s nimi na koupaliště,na lyže,na výlety,na dovolenou,řídit domácnost z pozice muže.Je to asi pro vás těžké,ale vy jste uvězněn ve svém nitru.Co kdybyste se pokusil toto změnit? Najít si třeba pouze kamarádku,zajít s ní na kávu,na čaj,na pivko.Jít s ní do divadla,do kina,do fitka,atd.Zcela jistě by se váš život otočil o 360% a poznal by jste nepoznané a krásné to,o čem život vlastně je.Zeptejte se sám sebe,proč jste vlastně tady...

Dekuji vám vím že odpoved byla pro Ludvíka a mě se týká také Budu se snažit si to vzít k srdci ještě jednou děkuji

Nepřeceňujte výchovu, byť působení na človíčka do takových 5 let ho hodně "vytvaruje". Moc toho si neseme v genech, určitě nad polovic. S typem nervové soustavy se rodíme. Někdo je flegmatik, kliďas už od kolébky, jiný má dráždivější nervy a snadno vyletí, vzplane. A pak tu ještě existuje sebevýchova. Průběžně celý život se nějak musíme regulovat. Těm cholerickým to dá víc práce. Důležité je, že si uvědomíte, že Vaše jednání už je za hranou a že s tím chcete něco dělat. Pak rozhoduje vůle a kázeň a podpora okolí. Asi to není rada, ale vysvětlení. Měla jsem jednu kolegyni, která byla velice silná osobnost,moudrá,férová, kultivovaná a vstřícná. Měla za sebou těžké životní trauma,což jsem dlouho nevěděla. A ač byla jen o pár let starší, zvolila jsem si za životní vzor. A když jsem stála před nějakým rozhodnutím, měla se nějak zachovat, vždycky jsem si řekla, jak by asi na mojem místě jednala Zdenička. Najděte si někoho, nebo si svůj vzor složte ze dvou lidí. Mně to pomohlo.