Nedokážu se vyrovnat se ztrátou blízké osoby

Od: Datum: 17.09.14 22:42 odpovědí: 4 změna: 18.09.14 11:19

Ahoj,

nedokážu se vyrovnat se ztrátou blízké osoby - je to měsíc a půl co mi umřel dědeček, po dlouhé nemoci, smířen s Bohem ve věku 81 let. Strašně mě to mrzí, pořád na něj musím myslet, i když si občas rypnul, měl mě jako vnuka rád.

Já nevím co mám dělat, těžko se s tím vyrovnávám, jsem navíc hodně citlivý. V srdci mi zůstane na vždy.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Datum: 17.09.14 22:51
avatar

Nech si na něj v srdci vzpomínku. On by asi nebyl rád že tak truchlíte. Vězte, že tam kde je, je mu líp!

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 17.09.14 23:19
avatar

Je to ještě moc brzy. Myslete na to, že už jej nic nebolí a že je zpátky v laskavé náruči matky - Země, kam se jednou vrátíme všichni. Já jsem na babičku nikdy nezapomněla, a už je to 20 let, co ji nemám. Ale už na ni dokážu myslet bez toho, aby mě zaštípalo v nose a oči se mi zalily slzami (aspoň někdy). Mám dobrou kamarádku, která vidí věci, jež jiní nevidí. Ta mi řekla, abych babičku svým truchlením nedržela, abych ji pustila, že její duše tak nemůže odejít do jiného těla, když ji pořád přivolávám zpátky. Že se s ní mám rozloučit. Dlouho mi to nešlo, ale časem jsem pochopila, že jí tím neustálým smutněním ubližuji, a rozloučila jsem se s ní. Taky jsem si uvědomila, že vlastně neoplakávám babičku, ale pláču proto, že jsem tady zůstala bez ní, bez její bezpodmínečné lásky. Že se vlastně chovám jako rozmazlené dítě, které leží na zemi, řve a kope - já chci babičku...

Nechte svůj smutek plynout, sám časem odejde.

Ohodnoceno: 0x
 
Od: ben®
Datum: 17.09.14 23:38
avatar

Dobrý den, patrně jde o Vaše první takto blízké setkání se smrtí. Ale, ta patří k životu a dalšímu setkání se nevyhnete. Myslete na to hezké, co jste s dědou prožil a doufejte, že je někde, kde je spokojený. Bude se to zdát jako fráze, ale čas to vše zmírní - Vy žijte dál svůj život tak, aby z toho mohl mít děda radost. Zdravím!

doplněno 18.09.14 09:07:

Jeden psycholog tvrdil, že pro lepší vyrovnání se s odchodem blízkého člověka, je důležitý obřad.

Tedy, účast na smutečním obřadu - naše mysl to potom lépe zpracuje, rozloučí se a zklidní. Je škoda, že to lidé podceňují a obřady se vypouští (aby se ušetřilo). Pak se lidé trápí déle a možná skončí i u toho psychologa.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 18.09.14 11:19
avatar

Je pro Vás pořád ještě moc čerstvá ztráta a bolest. Tady se vždycky těžko hledají vhodná slova, protože všechna vyzní jen jako bezvýznamná fráze. Tu bolest a stesk si musíte odžít. Časem se otupí a zbydou krásné vzpomínky. Pro dědečka byl odchod vysvobozením, věřte tomu. I tohle prostě k životu nás všech patří. Nespěchejte na sebe, každý potřebuje svůj čas k tomu, aby se s odchodem blízkého člověka dokázal vyrovnat a smířit...Upřímnou soustrast!

Ohodnoceno: 0x
 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.