Když manžel trápí svou ženu - co s tím?

Tak především - děláte si srandu, že bydlíte se sestrou a jejím manželem? Chápete, jak strašně sobecky se chováte a jak moc ho to musí štvát? Sice ušetříte, ale za cenu toho, že oni dva prostě nemají soukromí, které manželé prostě potřebují. Asi to nedává ze slušnosti a ohledu k Vaší sestře najevo. Doporučuji abyste se bez ohledu na finance odstěhovala, protože jinak hrozí, že se manžel na Vaši sestru vykašle a rozvede se s ní. Sestra na světě sama není, má manžela, ale jestli jim budete manželství pořád rozvracet, zcela jistě ho ztratí.

Podívejte se na problém z jeho pohledu. Pravděpodobně si takto život nepředstavoval. Místo aby měl funkční rodinu a děti tak se mu defakto výhled na děti ztrácí do nekonečna a vypadá to, že on se bude muset třeba i po zbytek života starat o Vaši těžce nemocnou sestru místo aby něco budoval. Fakt se mu nedivím, že je naštvaný a pravděpodobně i v šoku. Musí se přízpůsobit a najít východisko v nové situaci a to chce čas.

Chlapi jsou více pragmatičtí - proč hodiny mluvit o něčem, co se nedá prakticky ovlivnit? Jestli je situace taková, že sestra má nějaký nádor a hrozí jí nefunkčnost ledvin, je to prostě špatné, ale mluvením se to nespraví. Otázka je, jaký důvod je toho všeho - ze zkušenosti vím, že žádná nemoc není náhoda i když se to na první pohled může zdát. Vždy je tam nějaká příčina, která se většinou dala ovlivnit.

Je to jistě stresující a smutné pro Vaši sestru, pokud o ni manžel nejeví zájem takový, jaký by si zasloužila. Ale nelze soudit nikoho, koho neznáme a nevidíme do jejich vztahu. Ani Vy se do jejich manželství nijak nepleťte, obrátilo by se to proti Vám. Buďte sestře oporou, bude ji potřebovat víc, než kdy jindy. V každém případě má za manžela toho, koho si sama vybrala a určitě sama nejlépe ví, proč v manželství setrvává. Vím, že s ní soucítíte a to je dobře. Buďte s ní, když Vás bude potřebovat, i to ji pomůže...Rodinu netvoří přece jen manžel..Držte se Vy i sestra!

V první řadě školy nenechávejte, to by sestra nechtěla, ale oporou jí buďte i tak. To co popisujete je nepříjemné a od švagra hnusné. Každopádně v nadpisu to vypadlo hrozivě, spousta žen je na tom mnohem hůř. Snad poradí jiní, jelikož mne nic nenapadá, jedině si s ním promluvit, ale to by měla řešit spíše sestra jelikož je to její vztah.

Jestli je takový pořád ať se s nim rozvede.Žádné štěstí s ním nechytí.K čemu takového exota?Najde si jiného normálního

Zdravím, pokud je divný přechodně, dá se to snést, i když si na to vybral pěkně blbý období. Sestra opravdu potřebuje oporou. Narozdíl od kolegy jsem toho názoru, že je momentálně dobře, že bydlíte s nimi, aspoň si s Vámi sestra může popovídat, vyplakat se. Určitě buďte k ruce, není nic horšího, než když o nemocného nejistého člověka nemají zájem nejbližší.

Pokud je to ovšem dlouhodobé (jak se choval dříve na společných akcích a setkáních?), tak bych uvažovala, jestli má vztah smysl. S člověkem, který nejeví sebemenší zájem o mě a moje problémy (a výmluvy, že svých má dost atd atd jsou opravdu jen výmluvy), bych žít nechtěla. Milující partner, jakkoli zpracovává podané informace, se má chovat jinak. Kdo nepodrží v takových těžkých chvílích, od toho pryč.