V roce 2001 mi uznali nemoc z povolání, poctivě jsem to zam. oznámil, ale včas mne vyhodil pro údajnou nadbytečnost. Z neznalosti jsem nežaloval neplatnost výpovědního důvodu a spor se táhne dodnes. Problémem je otázka - kolik bych si vydělal u jiného zaměstnavatele, kdybych netrpěl NzP - pojišťovna i můj advokát tvrdí, že musím dodat alespoň 3-5 zaměstnavatelů, u kterých nemohu pro uvedenou NzP pracovat, u nich se určí průměrný plat, na pracovní pozici, na kterou bych jako zdravý pravděpodobně nastoupil a tyto průměrné platy se následně sečtou a vydělí, čímž vznikne pravděpodobný průměrný výdělek - tento bude tvořit základ pro výpočet ušlé mzdy. Podle mne je to hovadina, neboť jako odborník si mohu vydělat 30.000, jako dělník na zaučení jen 20.000 a pomocný dělník 10.000.-Kč hrubého, sečtením a následným dělením dostaneme částku 20.000.-Kč - kterou by pojišťovna do tohoto platu dorovnávala. Čili by mne odsoudili jako podprůměrného dělníka - to nahrává jen a jen pojišťovně.Prosím o Vaše názory. Dále prosím a hledám ostatní lidi s nemocí z povolání pro společné rady. Díky Zdeněk
2x
Pokud škoda vznikla po skončení zaměstnání, je potřeba zjistit, jaký výdělek Vám kvůli nemoci z povolání uchází. Proto je potřeba sehnat zaměstnavatele, který by Vás zaměstnal ve Vaší profesi, kdybyste neměl nemoc z povolání.
Více informací najdete v článcích JUDr. Evy Dandové, její články vyšly 28. února 2011 a 4. dubna 2011 na portálu BOZPinfo.cz:
Nemoci z povolání/... (4. duben 2011)
Nemoci z povolání/... (4. uben 2011)
+ odkaz z odpovědi výše (aby byly všechny pohromadě): Nárok na rentu po/... (28. únor 2011)
1x
Odhaduji, že byste ničeho nedosáhl, i kdybyste byl žaloval. Důvod výpovědi vždy volí ten, kdo výpověď dává. Zaměstnavatel by pravděpodobně své rozhodnutí obhájil.
Za nemoc z povolání odpovídá poslední zaměstnavatel, u kterého jste pracoval za podmínek, za kterých nemoc z povolání vzniká (nemusí to vždy být poslední zaměstnavatel).
Je škoda, že Vám renta nebyla přiznána před ukončením zaměstnání, to byste měl nárok na dorovnání do výše průměrného výdělku před přiznáním nemoci z povolání.
Článek o nároku na rentu při nemoci /... (z r. 2011)
Příteli, pravda je trochu jiná - pokud bych se ozval do dvou měsíců ( žaloval neplatnost výpovědního důvodu a doložil to Hlášením nemoci z povolání - tak bych soud vyhrál na 1.stání a dopláceli by mi " jen do 12 odstupných platů, museli by mi ve spolupráci s Úřadem práce sehnat odpovídající místo a teprve propustit..." - pokud jsem si našel zaměstnání sám,odpovídající zdr, stavu, doplatili by mi jen to odstupné.
Je pravda, že za NzP zodpovídá zaměst., u kterého mi uvedená nemoc vznikla - s tím plně souhlasím. To potvrzhuje i šetření Hygienické stanice přímo na mém pracovišti.
S tou rentou je to trochu jinak - renta je vypočítaná pevná částka ( nebo odsouhlasená oběma stranami ) - o dorovnání měsíční mzdy, jako rozdílu v ušlém výdělku - renta se stanoví většinou při pevném, stabilním platu, protože v případě měsíční mzdy, která je byť mírně pohyblivá, tak pojišťovna nechce rentu pevnou vyplácet, ale jen prokazatelný rozdíl ve mzdách.
Zdeňku, přečetl jste si odkazovaný článek? V případě nemoci z povolání je to obtížnější jak co do důvodu výpovědi, tak co do přiznání renty a její výše.
Pro výši odstupného je důležitý důvod, který zaměstnal napsal do výpovědi. Jestli zaměstnavatel např. přijal organizační opatření, v jehož důsledku jste se stal nadbytečným (a zaměstnavatelé si toto většinou dokáží ohlídat), není podle mne příliš pravděpodobné, že byste prokázal něco jiného.
Přiznání nemoci z povolání samo o sobě není výpovědním důvodem.
Pro přiznání a výši renty je pak důležité, kdy došlo ke škodě. Pojišťovna (obzvláště Kooperativa je tímto pověstná) se snaží nároky poškozených zaměstnanců co nejvíce krátit.
Příteli,napiš mi na holan.zdenek@atlas.cz, možná to bude stát za to. Poradíme si vzájemně, protože já se soudím od roku 2002, kdy jsem podal žalobu. Teď je to ve fázi, jak jsem popsal v původní otázce...dle mého názoru odstupné musí vyplatit přímo zaměstnavatel, u kterého máš uznánu NzP, na tom by neměl být problém vyhrát. Divím se, proč to trvá tak dlouho...chudáci přetížení soudci...
Příteli, článek jsem si přečetl - jádro problému je v tom, že jsem poctivě nahlásil, že budu mít uznánu NzP, ale zam. mne ihned propustil pro nadbytečnost. Než lékaři vypracovali Hlášení NzP, uběhla výpovědní lhůta a já do dvou měsíců od propuštění z neznalosti nežaloval neplatnost výpovědního důvodu ( pokud bych to v této lhůtě udělal, soud by zrušil nadbytečnost a uznal by důvody zdravotní, doplatili by mi do 12 platů a zajistili potřebné pracovní místo...) já to hlupák neudělal a proto nastupuje druhá varianta, co je popsána JUDr.Dankovou. Ovšem jen s tím, že jsem povinen označit případného zaměst. a pracovní pozici, u kterého nemohu pro uvedenou NzP pracovat, soud vyžádá mzdové listy jejich zaměstnanců a znalec pak vypočítá průměrný plat ke dni mého propuštění, kdy mi vznikl nárok na odškodnění. Tento průměr bude jako základ pro výpočet rozdílu ve mzdách u tohoto " fiktivního " zam, a mého současného, kde mám samozřejmě nižší příjem. Jádro problému je v tom, že poj., vyžaduje alespoň 3-5 takových zaměst., jejich průměrné platy opětovně zprůměruje a toto by mělo tvořit základ pro uvedený výpočet ( to je původní otázka ) , což je demagogické.Dokážete si představit, kdyby toto prošlo u soudu, vznikl by právní precedent, podle kterého by pak všechny pojiš. postupovali při všech NzP? Kolik nešťastných, nemocných lidí by takto okradli? Jinak díky za názor.
V tomto případě dal zaměstnavatel před přiznáním nemoci z povolání. Problém viddím v tom, že se i zaměstnanec s nemocí z povolání může stát nadbytečným. Proto si nejsem jista tím, že by soud zrušil výpověď pro nadbytečnost.
Bývalý zaměstnavatel by Vám pomoci nemohl? On platil/platí pojistné, měl by mít zájem, aby pojišťovna plnila...
1x
Neznalost neomlouvá. Neměl jste se dát vyhodit pro nadbytečnost. Požádala bych zaměstnavatele, aby uvedl ve výpovědi zdravotní problémy.
Nechal jste si to líbit, souhlasil jste s tím, že nemáte nemoc z povolání, ale že jste prostě nadbytečný, jako mnoho jiných. Proto si myslím, že to změnit už nepůjde. Co člověk jednou podepíše, to platí. Měl jste se ptát dřív. A teprve pak připojit či nepřipojit svůj podpis. Jaga.
O důvodu výpovědi nikdy nerozhoduje příjemce, důvod volí ten, kdo výpověď dává. I v případě, že je zaměstnanci přiznána nemoc z povolání, může zaměstnavatel přijmout organizační opatření, kvůli kterému se zaměstnanec stane nadbytečným. Poměrně často jde o účelové opatření, ale bývá obtížné účelovost prokázat...
Příteli, jak jsem popsal výše - zam. může vymyslet důvod výpovědi, ale zaměstnanec se musí bránit - pouze do dvou měsíců od ukončení prac.poměru, jinak má smůlu jako já.Hlášení o přiznané NzP jsem dostal cca 14 dní po ukončení prac. poměru, ale férově jsem se dohadoval s bývalým zam. o doplácení rozdílu ve mzdách, později i s KOO, ale bez výsledku. I proto jsem prošvihl uvedené dva měsíce a už to nejde zpět. Proto nastupuje již popsané řešení, které je plně v souladu s rozsudky NS ČR, kterýá řešil obdobné případy viz - nsoud.cz/... - zde si najdete všichni podobné případy a snažte se je aplikovat na ten svůj. pochopíte, co dělat. Ovšem je nejlepší , psát si s někým, kdo má probíhající spor, abychom si předávali aktuální informace a rady. Ale i tak díky za diskusi. Zdeněk
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.