Dobrý den, určitě s tím někdo máte zkušenosti, proto se ptám zde. Dceři je 15 let a chová se absolutně nepřijatelně. Již měla potíže s drogami, alkoholem, sexuální vztahy, cokoliv se jí člověk snaží vysvětlit ať po dobrém nebo po zlém, nikdy nic nefunguje. Stýká se s lidmi, kteří nejsou moc dobrými vzory ale tomu asi nejde zabránit. Nevím co dál dělat. K psychologovi již chodila kvůli škole ale s žádným účinkem. Pokud k tomu máte někdo nějakou radu, prosím poraďte.
4x
Dobrý den. I když je dcera v pubertálním věku, kdy snad každé dítě má své vrtochy, všechno věku nelze přičítat. Píšete, že měla problémy a drogami, alkoholem..Nepíšete nic o tom, jak jste tyto problémy v rodině řešili...Zda jste je vůbec řešili jinak, než příkazy a zákazy, které nejsou vždycky na každý problém tím nejlepším řešením. Nejste pro dceru dostatečnou autoritou, nerespektuje Vás..A co její otec? Tady pomůže jen důslednost a spolupráce s odborníky, pokud výchovu nezvládáte sama. Píšete, že nikdy nic nefunguje..Jak nefunguje? Co to je u vás - po dobrém, ani po zlém? Každé dítě je jiné, ale Vy jediná znáte její povahu, můžete tudíž předvídat jak se kdy zachová, znáte její názory, její zvyky, její záliby...Není to snadné, chce to trpělivost, ale nenechat děti růst jak dříví v lese. Vím, že je to i o povaze, ale v 15ti to s dítětem nesmíte vzdát. Chce to obrnit se trpělivostí a udělat všechno proto, aby se holka srovnala. Nechala jste si to přerůst přes hlavu, ale nikdy není pozdě se pokusit nastolit opravdu režim a řád, jaký je potřeba. A důsledně dbát na jeho dodržování musíte především Vy sama. Vyhledejte psychologa, psychiatra a choďte tam s ní. Přece musí existovat důvod, proč se holka takto chová a způsob, jak z ní nenechat vyrůstat "grázlíka"..Chce to ale tvrdě na tom pracovat. Možná se to nepovede a holka bude prostě "svá" ale Vy budete vědět, že jste se jí věnovala a udělala vše proto, aby z ní vyrostl člověk, který si sám sebe váží a umí rozeznat, co je pro něho dobré a co ne..Ale hlavně nad ní nelámejte hůl a bojujte s ní, dokud to jde...Nevzdávejte se naděje, že jednou to jistě ocení. Děláte to pro její dobro přece...Držím vám palce oběma.
2x
Dobrý den, je to problém - do babyboxu se už nevejde a hotový člověk ještě není. Rozvrácenou rodinu nebudu komentovat, ale možná se stala chyba ve výchově, neměla patřičný vzor, dělá to naschvál (vzdor), upozorňuje a křičí, že chce více Vaší pozornosti a času nebo vyžaduje pochopení a lásku. Každopádně, něco hledá, co ji chybí a dělá to neohrabaně a špatně. Možná Vás chce i potrestat za Váš způsob života, se kterým nesouhlasí a možná tam vidí vinu. Snad by pomohla změna prostředí, která by ji vytrhla z tohoto způsobu života a samozřejmě mluvit o tom všem doma. Zdravím!
doplněno 05.09.14 14:28:ria - souhlasit nemusíte - to je v pořádku. Znám podobný případ (kamarádův syn), který se z toho nedostal a to už začal (opakovaně a zřejmě zase zbytečně) studovat druhou VŠ, má "závadovou" slečnu a partu. Z toho, co tazatelka píše, máme málo informací a bylo by zajímavé vyjádření i té puberťačky.
2x
Rodiče mě nedrželi nijak moc zkrátka, ale kdybych v 15 přišla s "drogovými nebo alkoholovýi problémy", tak mě táta seřeže tak, že si to budu pamatovat hodně dlouho a nějaké chutě na rogy a chlast mě přejdou. To nejdůležitější v této výchově ovšem není seřezat a konec, ale důslednost. Neustoupit z pravidel a hlavně to nedělat tak, jak často vidím u některých rodičů - dítě zlobí, dostane, a za pět minut už se za to rodič dítěti omlouvá a snaží se dítě odškodit tím, že mu zase jinde víc povolí anebo dítě dostane něco kompenzujícího. Případně to dítě nedodrží poprvé, podruhé, následuje přiměřený trest, ale potřetí už rodič mávne rukou, protože je přece unavený a nemá chuť se tím zabývat.
1x
Asi rozvrácená rodina ne? Moje děcka jsem vychovávala normálně, věnovala se jim, ale nikdy ne tak, že bych je měla příliš na řetězu a vlastní inteligencí k drogám nikdy nepřičuchli.
Na rady je pozdě. Nedá se stím nic dělat. Teď je v puberě a má vás všechny u prd...
Musí chtít sama. Někde se stala chyba na začátku mezi 6 - 15 rokem. Teď už nejde nic dělat. Holt i tohle je život.
Nechápu, proč hned rozvrácená rodina, i kdyby není to nic pohoršujícího a stává se to často. A tyhle problémy se může stát i v těch "lepších" rodinách. A určitě je lepší mít rozvrácenou rodinu než žít s někým kdo mi nesedí. A já myslim, že se vždycky s tím dá něco dělat, ale hlavně dcera musí chtít sama, musí si to uvědomit. Zatím bych asi našel nějaký aktivity, co by jí odpoutaly pozornost od toho špatnýho. Promluvit o drogách a ovšem ale v klidu, a najít lepšího psychologa. Třeba má jen nějaký problém, který neví jak řešit, a tak to zkouší takhle. Musíte něco dělat, a určitě je dobrej zájem. Nikdy není pozdě.
1x
Já si vždy říkám, že to bude- z biologického hlediska, ten důvod, proč všechna zvířata vykopnou svá mláďata z nory 
jenomže ta alespoň nemluví... Nechala bych dcerku být - věřím, že pak příjde sama... po týdnu, nebo měsíci...
Tak poprvé s Benem nesouhlasím... Je to prostě PUBERŤAČKA.. za pár let se tomu zasmějete...
1x
Dcera 15 let? Puberta s ní mlátí, vy jste ta nejhorší, ničemu nerozumíte a jí úplně nejméně. Vaše dcera hledá svoje místo v životě, no a hledá ho po svém. Píšete, že jste také svatá nebyly (ale bez drog). Říkají vám něco geny? Holt dcera taky není svatá, ale s drogami. Chovejte se k ní jako k dospělé a vyžadujte totéž od ní. Hodně s ní mluvte, otevřeně, klidně i o těch jejích sexuálních vztazích a drogách. Proč to dělá, co z toho má, proberte to to ne jako matka-dcera, ale jako kamarádka-kamarádka. A pamatujte si, že vaše dcera i tak potřebuje cítit, že ji máte ráda. Že ji v životě podržíte, ale na druhou stranu od ní zase vyžadujete i určitou její zodpovědnost.
0x
Já se obávám že, podle toho jak píšete, vaše mladá na drogách a alkoholu už závislá je. V této fázi vám žádný z laiků nedokáže pomoci. Jen vás politovat. Musíte hledat radu a pomoc u odborníka. 
Asi si myslíte, že se mi to snadno říká, ale věřte mi, stud, obavy a všechny emoce musí jít stranou. Mladá začne systematicky ničit život svůj i život váš. Vy se jí budete snažit pochopit a pomoci ji, ale ona bude stát jen o to, sehnat peníze na fet. Dobře si pojistěte a schovejte peníze a cennosti. Příjdete o všechno. Všechno, co sama budete potřebovat. Mohu vás jen politovat, ale pomoci, byť radou, neumím. Nikdo z nás.
Ještě závislá není, alkohol si dává jen občas s přáteli a řekla mi že si občas dá trávu, ale nejhorší je že mi řekne že by chtěla vyzkoušet i něco tvrdšího, prý jen vyzkoušet...ale neuvědomuje si že i první požití může být osudné...říkám jí to pořád ale ať člověk udělá cokoliv je to špatně a vždycky se pohádáme
Mohu se zeptat, jak se to stane, že od Vašeho "říkání" ("říkám jí to pořád") se dostanete k hádce? Nechci vůbec házet vinu na Vás nebo Vás z něčeho špatného obviňovat, ale já si to představuji tak, že Vy to do ní tzv. hustíte a tlačíte na ni ve vaší komunikaci, chcete od ní nějaký (pří)slib, že to neudělá, nebo nějaký její postoj, kde bude vidět, že jste na ni zapůsobila a ona možná změnila svůj názor. Zkusila jste to jen říct, vyjádřit tedy svůj postoj k tvrdým drogám ("já bych to neudělala, je to moc velké riziko, člověk do toho může spadnout hned") a pouze jej nechat působit? Nechat ji nad tím přemýšlet bez nátlaku? Pokud s Vámi dcera takto otevřeně mluví, byla by škoda toho nevyužít.
Někdy mám pocit, že na děti působíme právě nejvíc tím, na co netlačíme. A to, na co tlačíme, začne fungovat až v momentě, kdy se děti osamostatňují. Vlastní zkušenost
Nevím, jak moc je to u Vás vážné a v čem Vás ještě dcera poslouchá a v čem ne. Takže se možná mýlím, ale z toho, co jste teď napsala, mi připadá, že Vaše konverzace dokáže být otevřená a dcera možná má jakýs takýs svůj úsudek a dokáže si přebrat to, co jí říkáte. Jen na rovinu nepřizná, že to přebrala a just bude dělat opak, když tak tlačíte. Možná.
Já se právě snažím jí to říci normálně a na slova jako "já bych tohle neudělala nebo něco v tom smyslu" řekne ale já nejsem ty, nebo je to můj život a když něco budu chtít tak to udělám a to většinou vede k hádce
myslím, že tady asi pomůže jen "život" to je ta nejdrsnější škola, znám to velmi dobře z vlastní zkušenosti, taky jsem nebyla svatá ale drogy mě nikdy ani nenapadli...
Souhlasím se Štírečkem.
Většina ostatních rad je samá opatrnost, která podle mne vůbec není na místě.
Co je to za výchovu/toleranci? Opravdu je nutné tolerovat patnáctileté dceři sexuální vztahy, alkohol a experimenty s drogami?
Já to vidím naopak. Je potřeba určit jednoznačná pravidla a trvat na jejich doržování. Jakmile by patnáctiletá dcera přišla "pod vlivem", odvezla bych ji do léčebny.
Veškeré ústupky v této oblasti se příliš tolerantním rodičům i jejich dítěti (bohužel hlavně dítěti) vymstí.
Radím toleranci proto, že jsem nikdy neviděla dítě prošlé institucí, které navrhujete, na které tento pobyt měl pozitivní vliv.
Já navrhuji v případě potřeby (dcera bude "experimentovat" dál) léčebnu. Znám dost případů,kdy léčba pomohla...
Dobrý večer, vážím si Vaších odpovědí, ale toto to by byla cesta do pekel a dcera/syn už by s Vámi nikdy nepromluvil... a rozhodně by se nic nezlepšilo.. Z tohoto musí dospět sám/a.. a většina dospěje..
doplněno 06.09.14 11:41:Už to prostě dítě není..a vzít ho a odvézt do ústavu.. hm..
Rio, v patnácti letech sexuální vztahy – nezaráží Vás to množné číslo?
Víte, jak snadno/rychle vede v tomto věku "experimentování s drogami" k závislosti (někdy i k úmrtí)?
V tomto ohledu není benevolence na místě (zdraví/život dítěte za ten risk nestojí). Než by dcera měla mít v budoucnu (nejen zdravotní či psychické) problémy, to ať se mnou radši nepromluví (časem jí to dojde).
Podle mých zkušenosti co rodiče nepodchytili nejpozději v období dospívání, už se po dovršení plnoletosti nenapravilo (pak už neměli žádné možnosti).
Také naprosto souhlasím se Štírečkem. Nemůžete si hrát na kamarádku, kamarádku může kdykoliv poslat do p. . . .
Já bych se jí asi bez odsudků a emocí (hlavně nic hned razantně nezavrhovat, dítě se zablokuje tuplem a nám jde přece o získání informací, raději hezky pomalu a diplomaticky i když naše krev už dávno přesáhla bod varu-nebo mrazu?) pouze ptala: proč, co, s kým, co z toho bude mít, proč zrovna teď, co o dané látce a jejím působení ví, proč chce ohrožovat svůj zdravý vývoj (jak po stránce psychické tak fyzické) jakožto stále se ještě vyvíjející mladý člověk, jestli někoho se zkušenostmi s tou konkrétní látkou zná...zjistit motivy a informovanost a na základě toho dál jednat.
No jo, tak tady bych to viděla spíš na nějakou lehce filosofickou diskusi s dcerou na téma drogy. Asi nejlépe s někým, kdo se v této problematice dostatečně orientuje. Taky záleží na tom, co je dcera za povahu a jaké argumenty ji spíše osloví. Proč to chce zkoušet? Co si myslí, že jí to dá? Ví co která droga způsobuje a na jakém principu v našem těle funguje? Ony drogy totiž nejsou vůbec nic světobornýho ani tajemnýho (jak na většinu pubošů problematika drog zřejmě působí) jen pouhá chemie. A jestli fakt moc chce ať si třeba v 25 letech, až bude plně vyvinutý jedinec s dovyvinutym mozkem zkusí třeba Ayahuascu se zkušeným průvodcem (věnují se tomu nějaké indiánské spolky třeba v Praze). Hlavně ať má všechny podstatné informace, kdyby se přece jen rozhodla - nedbaje rodičovských zákazů - to zkusit - informovaností lze předejít tragédiím nejen v oblasti drogové problematiky..
Chce to myslím taky trochu snahy pochopit mladýho nezkušenýho puberťáka, kterej chce bejt in a stále hledá kým, že to vlastně je, ze strany rodičů (znovu si vybavit své vlastní prožitky z puberty), ne vše lze bohužel racionalizovat - zejména ne adolescentovi.
Hodně štěstí!
doplněno 05.09.14 17:54:a přesně jak píše předchozí příspěvek pod kterej bych s klidně podepsala - hlavně bez nátlaku! Z vlastní zkušenosti - přímé či nepřímé (a pouze pozorované) vím, že nátlak v čemkoli mívá mnohdy spíš opačný vliv. A taky samozřejmě záleží, jakým způsobem jste dceru vychovávala doposud. Težko nějak konkrétně radit, bez znalosti podrobných informací..
0x
Tedy já vám řeknu, ono to asi nebude tak zlé, jak to podáváte. V otázce děláte z dcery alkoholičku závislou na drogách a sexu, pak ale píšete, že si dá alkohol občas s přáteli a občas trávu. Jako pardon, ale smiřte se s tím, že je to v tomto věku již normální. A že jí láká vyzkoušet něco tvrdšího? Někoho to láká, někoho ne, někdo zkusí a nic z toho, s někým se to veze dál. Ale o tom prostě život je, sama musí přijít na to, co dělat či nedělat. Ohledně alkoholu - od patnácti jsem ho s přáteli občas pila taky, kouřila jsem, občas hulila trávu a něco tvrdšího též vyzkoušela. A první sex též v patnácti a rozhodně si nepřipadám jako lehčí zboží. Byla jsem normální puběrťačka. Nyní je mi 28, mám vyšší odbornou školu, dobrou práci, jsem vdaná. Takže pokud nebude pít a hulit denně, střídat kluky jak ponožky a píchat si, smiřte se s tím, že má úplně normální pubertu.
Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz.
Používáním poradny vyjadřujete souhlas s personifikovanou reklamou, která pomáhá financovat tento server, děkujeme.