Introvert, melancholik, naivka ... život

Od: Datum: 05.09.14 08:50 odpovědí: 12 změna: 05.09.14 21:12

Dobrý den , pro začátek bych se trochu představila : je mi 27 let , jsem od narození těžce tělesně postižená ( na vozíku) , těžký introvert a melancholik .

Nikdy jsem nikam moc nezapadala, ať už z důvodu mého handicapu nebo myšlení. Myslím tak nějak jinak než většina a pro dnešní svět se asi moc nehodím - snažím se být milá , pomáhat, nekonfliktní a dělat věci, jak se mají . Mám nízké sebevědomí a jsem neprůbojná . Vždy jsem byla takové tiché dítě , co nehledalo společnost a typ kam mě posadili tam jsem zůstala Nicméně to ještě šlo . Zlom nastal po nástupu na střední školu - internát . Ačkoliv jsem to měla domů docela blízko, tak jsem tam musela být . Důvod? abych se naučila o sebe postarat , což na druhou stranu chápu,že pro mě coby vozíčkáře je to důležité . Ovšem nastalo peklo z pohledu introverta - najednou jsem přišla o svoje cenné soukromí , ani obor mě nebavil a já si začala ubližovat . Né do krve , protože to bylo zdravotní zařízení , občas jsem se svlékala a o řeči vychovatelů či sestrer jsem nestála . Trvalo to 2 roky .

Pak přišel druhý internát a tam už to bylo lepší i když něco málo taky pokračovalo . Před 4 lety jsem dostala byt . A přišlo to nejtěžší - kde najít přátelé? já chtěla , ale prostě nevím jak na to . Miluju fotbal a začala jsem na něj dojíždět se dívat . Byli tam i lidi na vozíku, tak jsem si říkala,že možná by jsme se spřátelili a bylo by to takové nenásilné - ovšem chyba lávky . Od začátku jsem tam nepatřila . Nikdy jsem jim nic neudělala , na můj pozdrav nikdy neodpověděli a nechtěli sedět vedle mě , tak jsem to vzdala . Najednou si mě všímat začali , ale tak,že mě začali psychicky napadat ( třeba mě pustili první do autobusu a pak na celý bus plný lidí křičeli,že já si špatně najela a že oni se tam kvůli mě nevejdou atd) . Ví,že já se neohradím . Jeden z nich se se mnou začal bavit,ale pak vyšlo najevo, že chce , abych mu dala svou vstupenku

Teď třeba řeším kamaráda - poprvé jsme si měli vyjít mimo , místa, kde se jinak setkáváme. Je docela lhář , tak nebylo jisté,že se to povede. Začali výmluvy a pořád odsouvání , jsem trpělivá ,ale už ten pohář přetekl . Nakonec mi napsal,že nemůže, že má nemocného člena rodiny . Lhal mi tolikrát,že ani tohle mu nevěřím , takže jsme nikam nešli . Mě takové věci hrozně vadí a trvá mi než to překousnu. Těžko někoho najdu i když už, tak jsem na tu osobu fixovaná a nechci o ní přijít, protože je pro mě těžké najít někoho nového .

Přijde mi,že lidi mě jen využívají a zneužívají mojí naivity . Nevím, jak to poznají když se moc neprojevuju,ale asi to nějak vycítí,že jsem neškodná.

Jsem taková zvláštní osoba i co se týče zájmů . Nepatřím ani mezi zdravý lidi ani mezi vozíčkáře , jsem tak někde na půl cesty. Děsí mě takové ty skupiny , kde stejně postižení setkávají a zdraví lidé ty zas nemají moc zájem se se mnou kamarádit . Jasně, lidi nevyhledávám , ale zase nechci skončit jako nějaký poustevník úplně sama.


Seznam odpovědí:
 
moment čekejte prosím, probíhá přenos dat...
Zobrazení struktury odpovědí v otázce
Skrytí struktury odpovědí v otázce
Zobrazení struktury odpovědí v otázce

 

Odpovědi na otázku:
Od: wamp®
Datum: 05.09.14 09:10
avatar
Dobry den Pavli Vas pribeh jsem precetla se zaujetim az do konce,tudiz bych mela reagovat,ze?Strasne rada bych pomohla...Napada me,co kdybyste se prihlasila na nejaky kurz.Treba jazykovy,tam maji lide k sobe dost blizko a jsou na sebe hodni Nebo primo Seznamka.Drzim Vam moc palce !
Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.09.14 10:58

Seznamka: také negativní zkušenost . Hlásí se mi muži tak 50 + s tím,že když jsem na vozíku.. no prostě byla bych pro mě lehká kořist a někteří to ani nezastírají . Co se týče lidí na vozíku , tak ti zase vyloženě žebrají o lásku a to také není můj šálek kávy . A co se týče někam docházet - ne všude je to bezbariérové a přiznám se,že jsem osoba dost líná .

Ale je pravda,že já mezi zdravými vlastně jsem - prodávám fanouškům časopisy před zápasy . Jenže to je zase tak : jsem tam jediná holka a kluci jsou ve věku 14-17 let . Jsou hodní a nijak se mi neposmívají nebo tak , ale ten věkový rozdíl je velký , nehledě na to,že každý zápas mám jiné kolegy a tudíž se s nimi nemůžu seznámit nějak blíž .

Datum: 05.09.14 09:18

Já jen napíšu, že tohle by si měla přečíst ta zdravá slípka co jí ujel vlak v 25 jak si tu stěžovala. Vy to máte horší.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.09.14 10:48

Nechci tady "soutěžit", kdo má co horší . Každý považuje to svoje trápení za nejhorší . Takže od toho bych ustoupila :).

Od: dejv95*
Datum: 05.09.14 14:17

No není to moc lehký teda. Ale zkusil bych stejně nějaké srazy vozíčkářů, třeba jste narazila jen na idioty. A vůbec bych neřešil ten vozík, je dost zdravejch lidí, kterým to nevadí. pro přátelství určitě né. I když možná pro vztah trochu ano, ale je to ten důvod, že to lidi neznají, kdyby si zvykli tak pak pohoda bych řekl. Uričtě bych to nevzdával a zkoušel se seznamovat všude a furt. Ono to jednou vyjít musí a taky bych tomu věřil. psychika dokáže dost. Doporučuju film the secret. Hrozně mi osobně pomohl a myslím, že pomůže každýmu s jakýmkoliv problém, který má. Opravdu to zkuste minimálně vám dodá naději. Odkaz dávám proto, že bylo těžký ho splašit. ;) http://ulozto.cz/x4Q1F7Rj/the…ecret-tajemstvi-cz-dabing-avi

A vážně to nevzdávejte, zkoušejte všechno, co jde. A hodně štěstí. ;)

Ohodnoceno: 1x
 
Datum: 05.09.14 16:49

Děkuji, film znám i mám knížku .. k tomu je třeba vytrvalost a hlavně optimismis, což já jako pesimista nemám . Vždy jsem chtěla zkusit návštěvu psychologa , ale nějak jsem vždy ztratila odvahu . Vím o metodě zvané Kineziologie , což je podle mě něco laicky řečeno "odbourávání negativních vlastností a zkušeností v mém životě " nebo alespoň to tak chápu . Sama nevím , jestli by mě to pomohlo . U spousty lidí vím,že někomu to pomohlo a jinému zase vůbec a často je tahle metoda označená jako kontroverzní , což ale neříkám,že by byla špatná . Nevím, zatím mi tahle metoda přijde taková "tajemná" a nevím, jak to funguje ..

Datum: 05.09.14 19:17
avatar

Kineziologii nevěřte (já ji vnímám jako šarlatánství), jestli zvažujete nějakou terapii, pak toho psychologa.

Jak si tak čtu Váš příběh a následné reakce, začínám trochu vidět i "mezi řádky". Vy byste na jednu stranu ráda něco změnila, ale současně se Vám do toho nechce.

Buď se bojíte dalšího zklamání nebo Vám situace i trochu vyhovuje – ke všem nápadům a návrhům máte hned odpověď, proč to či ono nejde ... [Neberte to prosím jako kritiku, zkuste se zamyslet nad tím, jak to může působit na člověka, který Vás nezná.]

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.09.14 19:25

Máte pravdu , chci a zároveň ne . Jsem člověk hodně pasivní .

Datum: 05.09.14 20:21
avatar

A co kdybyste, Pavlíno, přestala chodit mezi vozíčkáře a zkusila jít mezi běžné "chodící" lidi? Máte nějaké koníčky kromě toho fotbalu? Proč si nacházíte kamaráda lháře? Zkuste si přečíst nějakou knížku o asertivitě. Ta by vám možná pomohla v tom, říci lidem ne, abyste se necítila být jimi využívána. A ano, lidi z vás tu naivitu a nezkušenost a tichost a nesebevědobí vycítí, protože všechno toto ze sebe vyzařujete. Zkuste se na sebe dívat jinak. Ne jako na tichou holku na vozíčku, ale jako na holku, co má taky právo na štěstí, právo na to být sebevědomá apod. Nemyslete vůbec negativně, ten negativismus se totiž promítá do vašeho postoje (no ve vašem případě spíše posezu), do vaší tváře.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.09.14 20:37

Myslíte,že by mě pomohla knížka? asi by bylo lepší to zkoušet v praxi , ale těžko se mi někdo nabídne, aby byl můj pokusný panák . A jinak klidně napište do postoje , já totiž umím chodit s chodítkem nebo berlemi :)

Datum: 05.09.14 20:58
avatar

Pavli, já si myslím, že když zůstanete tady na poradně, tak zde jistě získáte plno virtuelních kamarádů.

Jestli mohu poradit, tak pro začátek, jako nejjednodušší krok, bych změnila obrázek ke svému jménu. Proč tak strašidelně, smutně, takového bubáka? Každý se lekne!

Zkuste něco milého, jemného, holčičího, veselejšího, pozitivního.

Ohodnoceno: 0x
 
Datum: 05.09.14 21:12

Já vždy byla spíš jako kluk ve mě nikdy nic moc holčičiho nebylo . Miluju fotbal, motorky, metal , horory .. A vždy jsem si rozuměla spíš s klukama .

 

 

 

 

Přihlásit se k odběru odpovědí z této otázky:

Neneseme odpovědnost za správnost informací a za škodu vzniklou jejich využitím. Jednotlivé odpovědi vyjadřují názory jejich autorů a nemusí se shodovat s názorem provozovatele poradny Poradte.cz

 
Copyright © 2004-2016 Poradna Poradte.cz. Všechna práva na poradně Poradte.cz vyhrazena.